|
| |
|
|
Does gender play a role in peace journalism practices? An analysis of the Armenian and Azerbaijani coverage of the 44 days Karabakh war
Di Mauro, Teresa ; Dimitrov, Michal (vedoucí práce) ; Neag, Annamária (oponent)
Tato studie zkoumá praktiky mírové žurnalistiky v kontextu 44denní války v Karabachu a to, zda při uplatňování tohoto přístupu závisí na pohlaví novináře. Výzkum čerpá z analýzy osmi provedených rekonstrukčních rozhovorů s arménskými a ázerbájdžánskými reportéry a reportérkami. Výsledky ukazují, že mírová žurnalistika čelí v regionu několika výzvám: od omezování svobody tisku přes zákaz vstupu do válečné zóny, zejména pro ázerbájdžánské reportéry, až po strach z toho, že se stanou terčem zrádců, nebo po zvláštní potíže těch reportérů, kteří jsou sami uprchlíky. Navíc při aplikaci genderového úhlu pohledu na analýzu je zřejmý dopad patriarchálních norem v práci novinářů. Zatímco ženy měly s větší pravděpodobností přístup k obětem války, ale čelily výzvám, když byly zasazeny do mužského prostředí armády, muži by byli považováni za "slabé", protože ve svých zprávách přijali mírovější přístup. Ačkoli mezi respondenty neexistuje společný názor na roli pohlaví reportérky v aplikaci mírové žurnalistiky, zakořeněné genderové role obou společností pomáhají vysvětlit, proč reportérky častěji než jejich mužští kolegové realizují mírovou žurnalistiku. Klíčová slova mírová žurnalistika, gender, genderové role, reportérky, patriarchát, mírové novinářky, válka v Náhorním Karabachu
|
|
| |
|
| |
|
|
Volba vzdělávací dráhy v adolescenci: role genderových stereotypů a identifikace s matematikou
Louda, Petr ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Rendl, Miroslav (oponent)
Volba vzdělávací dráhy a výše dosaženého vzdělání jsou jedny z faktorů, které ovlivňují postavení mužů a žen ve společnosti. Přestože ženy v současnosti dosahují v průměru vyššího vzdělanostního stupně než muži, jejich postavení na trhu práce a finanční ohodnocení tomu často neodpovídá. Jedním z důvodů je nízké zastoupení žen v oborech souvisejících s matematikou. Cílem této práce bylo zjistit, jakou roli hrají genderové stereotypy a identifikace s matematikou při výběru vzdělávací dráhy českých adolescentů a adolescentek. V teoretické části jsou představeny základní pojmy týkající se genderu a genderových stereotypů, vlivu genderu v institucích a možné příčiny genderových rozdílů ve výkonech v matematice. V empirické části jsou analyzována data dotazníkového šetření, zjišťujícího volbu vzdělávací dráhy, míru identifikace s matematikou, postoj ke školním předmětům a míru genderové stereotypie. Výsledky naznačují, že dívky a chlapci se ve většině zjišťovaných oblastí neliší. Celková míra identifikace s matematikou a míra genderové stereotypie v oblasti povolání má ovšem vztah k výběru vzdělávací dráhy.
|
|
|
Jaká matka taková dcera? Reprodukce genderových rolí u jedenapůlté generace arménských migrantek v České republice
Dvořáková, Kristýna ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá postavením jedenapůlté generace arménských migrantek žijících v České republice. Na základě analýzy reprodukce genderových rolí sleduje procesy vyjednávání vlastní pozice a vytváření vlastního sebepojetí dívek. V kontextu života v cílové zemi na ně působí jednak jejich rodina a celá arménská komunita, jež se jim prostřednictvím výchovy snaží předávat hodnoty, normy a praktiky země původu, jednak majoritní společnost. Práce odhaluje, jak jednotlivé informátorky v této své bikulturní pozici vnímají tradiční genderové role a jejich možný vývoj či změnu. Strategie, které dívky volí, dokládají, nakolik se vztahují ke vzorcům země původu a do jaké míry jsou ovlivněny životem v zemi cílové. Přestože znají a v mnohých ohledech chápou vzorce udržované českou společností, přijímají a svým jednáním potvrzují genderové role definované v kontextu vlastní rodiny a arménské komunity. Tato identifikace koresponduje s identifikací s arménskou rodinou jako takovou, která je pro dívky klíčovou referenční skupinou, jež určuje vztahy uvnitř i vně. Vzhledem k tomu, že poskytuje plné zázemí, je akceptována jako arbitr sociálních norem. Klíčová slova: migrace, genderové role, jedenapůltá generace, rodina, výchova, sociální normy, sociální kontrola, arménské migrantky v České republice
|
|
| |
|
|
Reprodukce genderových rolí v prostředí mateřské školy a rodiny
Mastíková Švantnerová, Anna ; Baslarová, Iva (vedoucí práce) ; Jarkovská, Lucie (oponent)
Diplomová práce se zabývá genderově diferencovaným přístupem, kterému jsou děti od narození vystaveny. Cílem etnografického výzkumu, který byl proveden v prostředí mateřské školy, bylo zjistit, jakým způsobem socializuje děti předškolního věku mateřská škola - učitelky, ale také rodiče dětí. Dalším cílem bylo zjistit, zda dochází v mateřské škole k reprodukci genderových stereotypů. Za tímto účelem jsem provedla zúčastněné pozorování ve třídě mateřské školy, které jsem následně doplnila rozhovory s rodiči dětí, ale také s učitelkami dané mateřské školy. Součástí výzkumu byl také experiment. Diplomová práce se skládá ze dvou částí - teoretické a empirické. V teoretické části jsou představeny základní koncepty a argumenty vztahující se k výzkumné otázce. Empirická část práce se věnuje metodologickým postupům, dále se skládá z analýzy rozhovorů s rodiči, učitelkami, ale také analýzy zúčastněného pozorování v mateřské škole a experimentu provedeného s dětmi předškolního věku.
|
|
| |
|
|
Případová studie: mateřská škola a dětská kultura
Saladygová, Magda ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Tato případová studie se pokouší na základě terénního výzkumu provedeného v jedné mateřské škole popsat proces přechodu dítěte od rodiny do širší společnosti. V rámci tohoto procesu byly pozorovány a popsány specifické způsoby jednání jednotlivých aktérů: rodičů, učitelů a především pak samotných dětí, které mají výrazný inscenační charakter. Východiskem práce je přesvědčení Lawrence Hirschfelda v článku "Why Don't Antropologists like Children?" (Hirschfeld, 2002), že děti jsou v procesu přijímání společenských norem a hodnot aktivními činiteli, kteří rovněž vytváří to, co sám autor nazývá tzv. "dětskou kulturou". Proces oddělování se od rodiny je pak v první řadě procesem oddělování se od matky. V této souvislosti byla pozorována a popsána specifická instituce tzv. zástupného objektu (fr. "doudou"). V prostředí mateřské školy se rovněž formuje skupina dětí v konkrétním čase a místě a s tím související skupinová identita. Veškeré způsoby jednání, které se uplatňují v popsaném přechodu od rodiny do širší společnosti, zasahují i "tělesnost" dítěte. Právě skrze ní jsou společenské normy a pravidla přijímány. Klíčová slova: Přenos kulturních norem a hodnot, raná skolarizace, přechodový objekt, object-relations theory, vazbové chování (attachment behavior), skupinová identita, embodied experience,...
|
host ::
RSS.