|
| |
|
|
Arabismy v současné francouzštině
JASZOVÁ, Natálie
Práce Arabismy v současné francouzštině se zabývá výpůjčkami z arabského jazyka v současném francouzském jazyce. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. První část vymezuje pojem arabismus a podrobněji popisuje problematiku výpůjčky. Věnuje se okolnostem přejímání arabismů do francouzštiny a také modifikačním mechanismům pro jejich integraci. Druhá část spočívá v korpusovém výzkumu a klade si za cíl zhodnotit výskyt francouzských slangových výrazů arabského původu v současné francouzštině.
|
|
|
Dublety v současné francouzštině
DANGOVÁ, Phuong Thanh
Tato bakalářská práce se zabývá dublety v současné francouzštině. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí - teoretické a praktické. První část si klade za cíl popsat vývoj francouzského jazyka v diachronním pohledu, vysvětlení pojmu dublety a jejich dělení. Praktická část spočívá v analýze úzu vybraných dublet v lingvistickém korpusu v průběhu staletí.
|
|
|
Francouzská citoslovce v korpusu Intercorp a jejich překlady do češtiny
JELÍNKOVÁ, Zora
Bakalářská práce ?Francouzská citoslovce v korpusu InterCorp a jejich překlady do češtiny? si klade za cíl srovnat použití francouzských citoslovcí a jejich českých ekvivalentů v textu. Práce je rozdělena na dvě části. První část porovnává definice slovního druhu citoslovcí z českých i francouzských gramatik a následně se věnuje obecné teorii překladu. Druhá část se zabývá samotnou analýzou vybraných citoslovcí z korpusu InterCorp.
|
|
|
Postavení adjektiv ve španělštině a francouzštině - vývojové tendence
Řezníčková, Nikola ; Štichauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nováková, Sylva (oponent)
Název diplomové práce: Postavení adjektiv ve španělštině a francouzštině - vývojové tendence Klíčová slova: adjektivum, španělština, francouzština, postavení adjektiv, antepozice, postpozice, vývojové tendence Diplomová práce s názvem Postavení adjektiv ve španělštině a francouzštině - vývojové tendence se zabývá problematikou postavení adjektiva ve španělském a francouzském jazyce. Hlavním tématem této práce je tendence k antepozici pro tyto dva jazyky. Diplomová práce je rozdělena do několika částí, které jsou tématicky odděleny. Na začátku práce se věnujeme adjektivu obecně a jeho základním vlastnostem jako slovního druhu. Poté se seznámíme s adjektivy z významového a syntaktického hlediska, které je zásadní právě pro pozici přídavného jména. Na závěr teoretické části se také zaměříme na vývojové tendence v této oblasti. V praktické části se budeme věnovat korpusovému a dotazníkovému výzkumu, který je určen pro rodilé mluvčí španělského a francouzského jazyka. Cílem této diplomové práce je potvrdit či vyvrátit hypotézu o společné tendenci k antepozici pro španělská a francouzská adjektiva.
|
|
| |
|
|
Substantivizovaný infinitiv ve francouzštině
Švidrnochová, Lenka ; Duběda, Tomáš (vedoucí práce) ; Nádvorníková, Olga (oponent)
v českém jazyce: Tato bakalářská práce se zabývá problematikou substantivizovaného infinitivu v současné francouzštině. Po vymezení základních pojmů (substantivum, infinitiv a substantivizace) jsou podrobně sledovány charakteristické vlastnosti lexikalizovaných substantivizovaných infinitivů a s nimi spojených infinitivních forem. Obě tyto kategorie jsou posuzovány ze sémantického, morfologického, syntaktického a okrajově též diachronního hlediska za souběžné konzultace se stěžejními francouzskými gramatikami, slovníky a jinými odbornými pracemi. Druhá část, která je vlastním těžištěm práce, se zaměřuje na výzkum okazionalizmů z řad substantivizovaných infinitivů, který je realizován na základě francouzského korpusu FRANTEXT.
|
|
|
Důvody k volbě francouzštiny jako druhého cizího jazyka
Šindelářová, Jana ; Voňková, Hana (vedoucí práce) ; Duschinská, Karolina (oponent)
NÁZEV: Důvody k volbě francouzštiny jako druhého cizího jazyka AUTOR: Bc. Jana Šindelářová KATEDRA: Katedra pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. RNDr. Hana Voňková, Ph.D. et Ph.D. ABSTRAKT: Cílem práce je zjistit, proč si žáci na českých školách v nižším a ve vyšším sekundárním vzdělávání jako druhý cizí jazyk volí právě francouzštinu a nikoliv jiný jazyk, a jak jsou se svou volbou spokojeni. Teoretická část pojednává o výuce cizích jazyků ve školách v Evropě a v českých školách, zejména o výuce francouzštiny. Dále pojednává o postavení francouzského jazyka ve světě i v České republice, o výhodách a přínosech plynoucích z jeho znalosti. Empirická část popisuje výzkumné šetření provedené prostřednictvím dotazníkové metody. Vzorkem pro výzkum bylo 100 studentů z nižšího a 163 studentů vyššího stupně pražských gymnázií, z čehož je 185 dívek a 78 chlapců. Na základě výzkumu bylo zjištěno, že studenti si druhý cizí jazyk zvolili převážně sami a nejčastějším důvodem pro volbu francouzštiny bylo, že se jim jazyk celkově líbil, druhým důvodem byl hezký přízvuk a třetím nejčastějším důvodem je, že nechtěli studovat jiný jazyk, který jim škola nabízela, následně volili francouzštinu kvůli rozšíření znalostí a možnosti cestování. KLÍČOVÁ SLOVA: Francouzština, francouzský jazyk, jazyk a jazyková komunikace, druhý cizí...
|
|
| |
|
|
Osudy francouzštiny jako jazyka diplomacie: Situace v ČR
Malá, Markéta ; Klinka, Tomáš (vedoucí práce) ; Listíková, Renáta (oponent)
Diplomová práce se zabývá současným stavem francouzštiny jako jazyka diplomacie v dnešním světě a rolí a pozicí francouzštiny v České republice. Jejím cílem je v teoretické části vymezit pojem diplomacie, shrnout významná období francouzštiny v dějinách diplomacie, zabývat se faktory, které ovlivňují status jazyka a blíže nahlížet na konkurenty francouzštiny. Práce se zaměřuje na šest vybraných jazyků: angličtinu, španělštinu, ruštinu, němčinu, arabštinu a čínštinu. Snaží se také zachytit specifika francouzštiny jako diplomatického jazyka. V praktické část si nejprve klade za cíl zmapovat diplomatické orgány na našem území a jejich funkci. Na základě statistik a sběru dat pomocí rozhovorů poté práce poukazuje na proměny, ke kterým v posledních letech v jazyce dochází. V rámci České republiky nahlíží na změny, které přineslo členství v EU a zavedení SERR pro jazyky. V závěru přichází se třemi hypotézami dalšího vývoje francouzského jazyka v budoucnosti. KLÍČOVÁ SLOVA francouzština, status, diplomacie, světový jazyk, vývoj, konkurenti, diplomatické organizace, jazykové vzdělávání
|
host ::
RSS.