|
|
Historické sestavy českých dudáckých muzik v produkci současných folklorních souborů
Vejvoda, Zdeněk
Komorní nástrojové sestavy dud, houslí a klarinetu jsou v českých regionech v různých variantách doloženy nejpozději od 19. století. Výjimečné postavení v nich zaujímala tzv. malá selská muzika, trio (krátkých) houslí, dud v ladění in es a es-klarinetu, jehož partitury na Chodsku v 90. letech 19. století v terénu zaznamenal Ludvík Kuba. Příspěvek konstatuje životnost těchto historických sestav v novodobé tvorbě, proměny jejich funkce a nové využití skladeb a aranží pro různé dudácké sestavy v repertoáru a jevištní produkci folklorních souborů a kapel z jihozápadních Čech. Dominantní postavení má v prostředí folklorního hnutí – i díky dlouholetému mediálnímu působení Konrádyho dudácké muziky z Domažlic – sestava velké dudácké muziky s kontrabasem a houslovou kontrou. Mnohem častěji než dříve se však na nahrávkách i na koncertech a festivalech uplatňuje duo dudy – housle či výše zmíněné „selské“ trio. Za novotvar vzniklý v prostředí folklorismu lze považovat žánr virtuózních skladeb pro sólové dudy či dokonce pro dvoje či troje dudy. Zajímavým výsledkem aktuálního výzkumu je konstatování nadstandardní poučenosti většiny tvůrčích osobností současných souborů ohledně historických pramenů české dudácké hudby, která je příslibem kvalitní prezentace kulturního dědictví a udržitelnosti jejich uměleckých a popularizačních aktivit.
|
|
|
Dětské folklórní soubory v Praze
Řeháková, Kateřina ; Hurníková, Kateřina (vedoucí práce) ; Veverková, Jana (oponent)
NÁZEV: Dětské folklorní soubory v Praze ABSTRAKT: Má diplomová práce se věnuje působení dětských folklorních souborů v Praze. Ve své práci mapuji jednotlivé pražské dětské folklorní soubory, zjišťuji, jakou národopisnou oblast České republiky zpracovávají. Dalším cílem je sběr informací týkajících se organizačního zajištění souborů. Zajímají mě důvody vedoucích, které je vedly k založení a vedení folklorního souboru. Prostřednictvím rozhovorů s nimi zjišťuji, proč se věnují práci v dětském folklorním souboru, co si myslí, že v dnešní době folklor může dětem přinášet, a co je na práci vedoucího folklorního souboru nejobtížnější. V neposlední řadě je mým cílem nalézt příčiny motivace dětí k působení ve folklorním souboru a k folkloru samotnému. Ve své práci využívám výzkumné metody - kvalitativní a kvantitativní výzkum. KLÍČOVÁ SLOVA: folklor, folklorismus, dětský folklorní soubor, motivace
|
|
| |
|
|
Invention of traditions by folk ensembles
Mušinková, Michaela ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Práca sa zaoberá konštruovaním folklórnych tradícií prostredníctvom činnosti folklórnych súborov, pričom si všíma tradície kontinuitné, pretrhnuté aj vynájdené. Venuje sa pojmom folklór a folklorizmus, a ich vzájomnému pôsobeniu. Všíma si činnosť folklórneho súboru (= folklorizmus), repertoár ktorého vychádza z folklórnych prameňov, a jeho vplyv na uchovanie a rozvíjanie folklóru. Východiskom práce je hypotéza, že folklórny súbor pomáha pri revitalizácií tradícií. Metodologicky je práca postavená na terénnom výskume. Výskum prebiehal v dvoch rusínskym dedinách severovýchodného Slovenska, pričom v jednej z nich folklórny súbor pôsobí, v druhej nie. Cieľom práce je potvrdenie alebo vyvrátenie danej hypotézy na príklade jednej obyčajovej tradície - svadobného obradu. Detailnou analýzou hľadám analogické a odlišné prvky medzi jednotlivými svadbami v jednej lokalite, všímam si premenu svadby v čase (porovnávam súčasné svadby z nahrávok s tradičnou rusínskou svadbou zachytenou folkloristami v literatúre) a komparujem tento obrad v oboch lokalitách. Okrem toho si všímam, do akej miery súbor/absencia súboru vplýva na jednotlivé svadobné obrady. V záverečnej časti práce sa venujem tomu, či vplýva folklórny súbor na etnickú identitu. Kľúčové slová Tradícia, kontinuitná/pretrhnutá/konštruovaná tradícia,...
|
|
|
Jaroslav Špillar (1869-1917) a český výtvarný folklorismus na přelomu 19. a 20. století
Fišerová, Hana ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl zmapovat folklorní tendence v českém secesním malířství kolem roku 1900. Období přelomu století je v českém výtvarném umění charakterizováno snahou zorientovat se vývoji západního evropského umění a nalézt vlastní cestu k modernosti. Vznikají nové umělecké spolky, organizují se výstavy velkých osobností tehdejšího západního umění. Vůdčími osobnostmi jsou výtvarní kritikové, jejichž názory výrazně přispívají k vytyčení směru, jakým se české umění bude vyvíjet. Poslední čtvrtina 19. století je zároveň obdobím, kdy je v souvislosti s obrodným procesem české společnosti manifestován potenciál lidové kultury, která je chápána jako původní a nezkažená. Vyvrcholením tzv. národopisného hnutí byla Národopisná výstava českoslovanská konaná roku 1895 v Praze. Na rozhraní těchto dvou proudů: touze po vyrovnání se západnímu umění a zároveň hledání inspiračních zdrojů v lidovém umění, vyrůstá tvorba tzv. regionálních malířů. Diplomová práce se snaží tento fenomén charakterizovat a doložit jeho existenci na srovnání tvorby několika vybraných osobností výtvarného regionalismu. Hlavní část práce bude tvořit popis života a díla Jaroslava Špillara tvořícího na Chodsku, jehož osobnost bude postavena vedle dalších folklorně orientovaných malířů Čech a Moravy (Augustin Němejc, Joža Uprka)....
|
|
|
Didaktický potenciál lidové umělecké tvorby pro žáky 1. stupně základní školy
Agossa, Lucie ; Fulková, Marie (vedoucí práce) ; Novotná, Magdalena (oponent)
Koncept této diplomové práce vychází z folkloru, folklorismu, národní umělecké tvorby, lidových zvyků a tradic, a to konkrétně v regionu Slovácka. V teoretické části tedy tyto pojmy definuji. Poukazuji na zneužitelnost folkloru k politickým či reklamním účelům. Představuji umělce, kteří se zabývali zpracováním folkloru ve výtvarném umění, a zároveň seznamuji se současnými umělci, kteří se nechali inspirovat slováckými folklorními motivy. Ve výzkumné části jsem zvolila metodu strukturovaných rozhovorů pěti respondentů činných na folklorním poli, přičemž mým cílem bylo tyto rozhovory následně analyzovat a identifikovat významové uzly. Rozklíčování toho, co je pro dotazované nejdůležitější, není pro mne překvapením, ale potvrzením a utříděním myšlenek tak, aby to mohlo být pevnou základnou při pedagogické činnosti. V praktické části je nabídnuto pedagogické portfolio, které je ověřeno v praxi, a k danému tématu je snaha využít jeho didaktický potenciál na základní škole. KLÍČOVÁ SLOVA folklor, folklorismus, kvalitativní výzkum, lidová umělecká tvorba, ornament, pedagogika, Slovácko, tradice a zvyky, umění
|
|
|
The Power of Tradition(?): Folk Revival Groups as Bearers of Folk Culture
Pavlicová, Martina
A growing interest in rural folk culture among the intelligentsia could be seen throughout Europe (and in the Czech Lands also) in the nineteenth century, often as a symbolic aim of finding a national identity. The turn of the twentieth century saw the demise of many archaic manifestations of folk culture in the everyday life, however also the beginning of their “second life”. The paper is opening questions about the role of folk revivals groups in this process.
|
|
| |
|
|
Preface
Stavělová, Daniela ; Buckland, Jill Theresa
The preface introduces into the topic of the edited volume that brought together ethnochoreologists, anthropologists of dance, ethnomusicologists, folk music scholars and educators, oral historians and anthropologists, some indeed combining these disciplinary fields. It explains the different statements and perspectives used in the collection by the authors investigating folklore revival movement and opens the door for further critical examination of the power of such cultural practices, their political salience, whether at national, institutional or individual levels, and their deep-seated impact on people who have encountered and evaluated folk revivalism in their lives.
|
|
|
The Folklore Revival Movement in Former Czechoslovakia: Dichotomy of the Term
Stavělová, Daniela
In the Czech Lands, the folklore movement is used to refer to the existence of folklore ensembles and their stage production. Recently, however, the term has gained negative connotations as it is associated with the era of Communism, especially the ideological pressures of the 1950s. The reason for these negative associations is that folklore was performed as politically harmless entertainment preferred by the ideology of the day, thus, the folklore movement became representative of values associated with the ideology. The paradoxical, and less known, fact is that members of folklore ensembles often used this environment as a refuge that they could escape to from the grim reality of the political system and a meaningful way of realizing their alternative ideas that they were unable to realize in their professional life. The contribution explores this ambivalence through the memories of surviving actors of the folklore movement, therefore, the principal method used here is oral history, with the main focus on an individual human story – a little history in the context of big history.
|
host ::
RSS.