Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 151 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vztah generace Z k folklóru a tradicím jako součásti nabídky destinace cestovního ruchu
Ondicová, Beata
Bakalářská práce se zabývá cestovním ruchem na Uherskohradišťsku a vztahem generace Z k folklóru a tradicím. Cílem práce je identifikovat současnou nabídku produktů cestovního ruchu s tématikou tradic a folklóru ve Zlínském kraji a zjistit vztah generace Z k folklóru a tradicím při účasti na cestovním ruchu. Navrhnout nové, nebo inovovat stávající destinační produkty Zlínského kraje pro generaci Z. Vzhledem k rozsáhlosti Zlínského kraje a rozmanitosti kulturní nabídky v oblasti tradic a folklóru byl cíl práce z geografického hlediska zúžen na konkrétní menší oblast, a to na oblast Uherskohradišťska. Pomocí sekundárních a primárních dat byl analyzován současný stav a možnosti rozvoje folklorního cestovního ruchu v regionu Uherskohradišťsko. Primární data byla získaná prostřednictvím online dotazníkového šetření, jehož hlavním záměrem bylo zjistit, zda se generace Z zajímá o folklór a lidové tradice.
Péče o nehmotné kulturní dědictví na příkladu jízdy králů
Orságová, Anna ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Péče o nehmotné kulturní dědictví je v dnešní době závislá na několika prvcích. Tím hlavním jsou jedinci a společenství v místech, kde se zvyk či tradice doposud dodržují. Jejich snaha však musí být podporována národními a mezinárodními úřady, které vkládají nemalé prostředky do jejího zachování. Kromě toho je důležité i obecné povědomí veřejnosti, jenž je zárukou předávání tradice dalším generacím. Na příkladu jízdy králů je zachycen historický vývoj obyčeje, který v průběhu minulého století prošel proměnou v lidové slavnosti, jejichž vznikem bylo podmíněno zachování tradice, která se začala v druhé polovině 20. století vytrácet. Klíčová slova Nehmotné kulturní dědictví, kulturní lidová tradice, jízda králů, folklór.
Lidové písně ze Študlova a jejich využití ve školní i mimoškolní hudební výchově
Hrnčiříková, Marie ; Pecháček, Stanislav (vedoucí práce) ; Nedělka, Michal (oponent)
Cílem práce je shromáždění a následná analýza lidových písní ze Študlova a návrh jejich využití ve školní i mimoškolní hudební výchově. Díky sběratelům a jejich notovým zápisům je možné analyzovat jednotlivé písně, a tak hledat souvislosti v lidové tvorbě této valašské vesnice. Prostřednictvím těchto pramenů jsem vytvořila zpěvník študlovských lidových písní pro účely hudebního vzdělávání a zachování tradic. Abychom z množství písní byli schopni vyčíst co nejvíce informací potřebných k jejich rozboru, rozdělila jsem je podle obsahové stránky do několika skupin. Rozřazení napomohlo k hlubšímu bádání a objasnilo váhu lidové písně v určitých oblastech života původních nositelů tradic. Nakonec jsem několik vybraných písní upravila, především pro účely mimoškolního hudebního vzdělávání. Cílem aranží je zaujmout tímto žánrem i posluchače, kteří lidovou hudbu nepreferují. Dalším produktem tohoto zkoumání je metodický materiál, v němž jsem valašské zvyky zpracovala tak, aby se daly použít v hodině hudební výchovy na základní škole. Potvrzením hypotézy o osobité muzikálnosti obyvatelů dané oblasti, vydedukované z charakteru lidových písní, můžeme v hudebním vzdělávání navázat na jejich přirozené vnímání hudby a zároveň podpořit lidovou tradici. Hlavním zdrojem práce jsou proto nejen hudební zápisy, ale také...
Folklorní tradice Prácheňska a jejich využití v hudební výchově
Vaněčková, Lenka ; Bělohlávková, Petra (vedoucí práce) ; Selčanová, Zuzana (oponent)
Tato práce je zaměřena na folklor oblasti Prácheňska a jaké jsou možnosti jeho využití v hodinách hudební výchovy, primárně na prvním stupni základní školy. Teoretická část se zaměřuje na podrobný popis jednotlivých prvků prácheňského folkloru. Z největší části se věnuje hudebnímu folkloru, konkrétně lidové hudbě, dudácké tradici, tancům nebo folklorním tradicím jako je konopická, která postupně upadá v zapomnění. Kromě hudebního folkloru popisuje tradiční pokrmy nebo kroje. Praktická část je rozdělena na dva úseky. První úsek je věnován dotazníkům. Jeden pro žáky z oblasti Prácheňska, který si dává za cíl zjistit úroveň znalostí prácheňského folkloru a míru motivace se o něm dále dozvídat, a druhý pro vyučující, který si klade za cíl zjistit, zda se prácheňskému folkloru ve svých hodinách věnují a do jaké míry. Druhý úsek praktické části obsahuje přípravy do hodin hudební výchovy, přičemž každá z nich je věnovaná nějakému tématu týkajícího se prácheňského folkloru. Témata jsou dudy, konopická a Švanda dudák, přičemž se v nich objevuje množství dalších folklorních tradic této oblasti. Za pomocí dotazníkového šetření bylo zjištěno, že pouze část dotázaných žáků má základní znalosti o prácheňském folkloru. Na druhou stranu byla zjištěna velká míra motivace dozvídat se o něm víc. Dále bylo zjištěno,...
Folklorní soubor Doudlebánek v letech 1982 - 2022
BOHDALOVÁ, Eva
Tato závěrečná práce se věnuje snaze o obnovení a udržení lidových tradic a zvyků v obci Doudleby. Práce se skládá ze čtyř na sebe navazujících kapitol. První kapitola se věnuje vzniku obce a její historii. Druhá zachycuje pokusy o obnovení tradic a zvyků typických pro tuto obec. Třetí se věnuje jednomu z nejstarších folklorních souborů, Národnímu souboru Doudleban. Čtvrtá kapitola zaznamenává dětský soubor Doudlebánek, který je budoucností pro zachování lidových zvyků a tradic.
The Folk Song Cultural Heritage in the Context of Political Correctness: When hep, hep is not hop, hop
Uhlíková, Lucie ; Pavlicová, M.
The paper explores folk songs written down in what is present-day Czech Republic from roughly the beginning of the 19th century to the 1970s. It shows how song lyrics were treated in the past when they did not conform to the social conventions, aesthetics, ethical ideals, and patriotic goals of the time. When such songs were written down by collectors, their lyrics were often modified, some parts being omitted, others changed. This practice was followed from the early 19th century until the fall of the communist totalitarian regime in 1989. At present, these authentic folk song lyrics seem non-controversial by some performers, but many lyrics are far from it. One of the components of tradition is social memory, which is associated with cultural stereotypes—the generally fixed ideas that people have about themselves and members of different groups. These “Others” are usually members of a different ethnicity, religion, or social class. Their image in folklore involves certain ideas, ideological views, evaluative attitudes, and historical experience. Using the example of otherness, which in Czech folk songs is mainly associated with the negative image of members of the Jewish minority, the paper shows the possible results of misunderstanding the historical context: the anti-Semitic motifs of some older songs and dances resented in public may not be evident to those who perform them today.
Když hep hep není hop hop: folklorní kulturní dědictví v kontextu politické korektnosti
Uhlíková, Lucie ; Pavlicová, M.
Příspěvek na příkladu lidových písní zapsaných na území dnešní České republiky zhruba od počátku 19. století do 70. let 20. století ukazuje, jak bylo v minulosti nakládáno s písňovými texty, které se v daném historickém nevyhovovaly dobovým společenským konvencím, estetickým i etickým ideálům i vlasteneckým cílům. Pokud byly vůbec takové písně zapsány, pak byl jejich text upravován, některé jeho části byly vypuštěny, jiné změněny. Tato situace trvala od počátku 19. století do pádů komunistické totality v roce 1989. Dnes se autentické znění folklorních textů a dalších dobových pramenů může jevit jako bezproblémová záležitost. Jednou ze složek tradice je ale také sociální paměť a s ní spojené kulturní stereotypy – ustálené představy, které mají lidé sami o sobě a o příslušnících odlišných skupin. Ti „druzí“ mohou být příslušníci jiného etnika či náboženství, odlišné sociální vrstvy apod. Jejich obraz ve folkloru představuje poměrně složitý komplex obecných představ, ideologických názorů, hodnotících postojů a historických zkušeností. Příspěvek na příkladu tzv. fenoménu cizosti, který je v českých lidových písních spojen především s negativním obrazem příslušníků židovské minority, ukazuje, že ztráta historického kontextu může znamenat, že dnes mohou být na veřejnosti prezentovány písně a tance, jejichž antisemitský motiv těm, kteří je interpretují, nemusí být vůbec zřejmý.
Lidové písně z hlediska tematického
KOLÁŘOVÁ, Kateřina
Cílem této bakalářské práce je poskytnout podrobný přehled o tématech vyskytujících se v českých lidových písních včetně četnosti jejich výskytu. Východisko pro formulování poznatků tvoří analýza, jíž byly podrobeny písně obsažené v Jindřichově přepracovaném vydání sbírky Nápěvy písní národních v Čechách, za kterou stál básník Karel Jaromír Erben a skladatel J. P. Michael Martinovský. Praktické části předchází část teoretická, v níž jsou formulovány základní poznatky k problematice lidové kultury, podrobněji pak k lidové písni.
Jazykový obraz čerta v českých lidových pohádkách
KOLÁŘOVÁ, Evelína
Tato práce z oboru etnolingvistiky si jako svůj předmět zájmu vybrala žánr české lidové pohádky. Na základě Drdova souboru České pohádky (1985) analyzuje nahlížení českých rodilých mluvčí na postavu čerta a představuje jeho jazykový obraz v českých lidových pohádkách, zejména v pojetí Jana Drdy. V teoretické části se práce věnuje termínům z oblastí etnolingvistiky, sociologie i literární vědy. Práce zde rovněž předkládá své metodologické ukotvení v rámci lingvistického bádání. Praktická část práce je věnována korpusu excerpcí utříděných do sémantických skupin a podskupin. Tento korpus je následně doplněn o fazetově uspořádané tabulky atributů.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 151 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.