Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 68 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Lidové písně ze Študlova a jejich využití ve školní i mimoškolní hudební výchově
Hrnčiříková, Marie ; Pecháček, Stanislav (vedoucí práce) ; Nedělka, Michal (oponent)
Cílem práce je shromáždění a následná analýza lidových písní ze Študlova a návrh jejich využití ve školní i mimoškolní hudební výchově. Díky sběratelům a jejich notovým zápisům je možné analyzovat jednotlivé písně, a tak hledat souvislosti v lidové tvorbě této valašské vesnice. Prostřednictvím těchto pramenů jsem vytvořila zpěvník študlovských lidových písní pro účely hudebního vzdělávání a zachování tradic. Abychom z množství písní byli schopni vyčíst co nejvíce informací potřebných k jejich rozboru, rozdělila jsem je podle obsahové stránky do několika skupin. Rozřazení napomohlo k hlubšímu bádání a objasnilo váhu lidové písně v určitých oblastech života původních nositelů tradic. Nakonec jsem několik vybraných písní upravila, především pro účely mimoškolního hudebního vzdělávání. Cílem aranží je zaujmout tímto žánrem i posluchače, kteří lidovou hudbu nepreferují. Dalším produktem tohoto zkoumání je metodický materiál, v němž jsem valašské zvyky zpracovala tak, aby se daly použít v hodině hudební výchovy na základní škole. Potvrzením hypotézy o osobité muzikálnosti obyvatelů dané oblasti, vydedukované z charakteru lidových písní, můžeme v hudebním vzdělávání navázat na jejich přirozené vnímání hudby a zároveň podpořit lidovou tradici. Hlavním zdrojem práce jsou proto nejen hudební zápisy, ale také...
Rok v mateřské škole s lidovou písní
VENHODOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se v teoretické části se zabývá především lidovou písní obecně, její charakteristikou a využitím v mateřské škole. Zaměřuje se na propojení lidových písní s ostatními hudebními činnostmi: pěveckými, hudebně - pohybovými, poslechovými a instrumentálními. Věnuje se také možnostem využití lidových písní ve všech oblastech vzdělávacího obsahu rámcového vzdělávacího programu. Dále pojednávám o plánování ve třídě mateřské školy a evaluaci tematických celků. Praktická části obsahuje týdenní vzdělávací programy, které vycházejí z lidových písní. Programy pro jaro a léto jsou následně zrealizovány a vyhodnoceny na základě reakcí dětí.
Lidová píseň jako prostředek rozvoje dramatických a sociálních dovedností dětí v předškolním věku.
KOKTAVÁ, Květoslava
Bakalářská práce se věnuje tématu Lidová píseň jako prostředek rozvoje dramatických a sociálních dovedností dětí vpředškolním věku. Vteoretické části se práce zabývá charakteristikou současného pojetí předškolního vzdělávání s ohledem na dramatickou a hudební výchovu, dramatickou výchovou a jejím vymezením, sociálním učením a prosociálním chováním dětí předškolního věku. Ve druhé části autorka popisuje hudební činnosti a píseň jako motivační činitel k rozvoji sociálních dovedností. V praktické části je vytvořený program postavený na práci s lidovou písní prostřednictvím metod dramatické výchovy, který podporuje rozvoj sociálních dovedností a prosociálního chování. V průběhu realizace činností a následné podrobné reflexe je využito metody pozorování, rozhovoru a analýzy edukačních materiálů. Každá část je podrobně reflektována s ohledem na konkrétní vzdělávací výstupy každého dítěte.
Netradiční hudební nástroje a jejich využití v mateřské škole pro rozvoj rytmického cítění dětí předškolního věku
VAŇKOVÁ, Gabriela
Bakalářská práce se věnuje tématu Netradiční hudební nástroje a jejich využití v mateřské škole pro rozvoj rytmického cítění dětí předškolního věku. V teoretické části se práce zaměřuje na současné pojetí hudebního vzdělávání vzhledem k potřebám předškolního věku a z hlediska podmínek dle Rámcově vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Práce bere ohled na charakteristické vývojové zvláštnosti a rozvoj individuálních hudebních schopností a dovedností dítěte. Je zde zaznamenáno, jakým způsobem hudba ovlivňuje osobnost dítěte a jeho vývoj. Dále jsou systematizovány tradiční a netradiční dětské hudební nástroje a jsou zařazeny do kontextu Orffovy metody. V praktické části je vytvořen program pro seznámení s hrou na netradiční hudební nástroje ověřený v praxi mateřské školy. Jsou zde zkoumány výhody a nevýhody spojené s výrobou a využitím netradičních hudebních nástrojů. Program je rozdělen do deseti lekcí podle daného témat vycházejících z TVP mateřské školy, dále je zde podrobně popsána výroba hudebního nástroje, motivace a realizace činnosti. Na závěr každé lekce je popsána reflexe s dětmi a sebereflexe učitelky.
Práce v dětském folklorním souboru s dětmi předškolního věku
BOŽOVSKÁ, Kristýna
Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Cílem práce je poukázat na možnosti využití lidového folkloru při práci s předškolními dětmi. V teoretické části se věnuji základnímu představení jihočeského a západočeského folkloru s důrazem na folklor blaťácký, jeho sběratelům a možnostem v edukačním procesu. V praktické části popíši práci s dětmi předškolního věku v rámci dětského souboru Javoráček. Zkušenosti získané z práce ve folklorním souboru přenesu k vytvoření integrovaného celku s názvem "Malí muzikanti", který se pokusím realizovat s dětmi předškolního věku v mateřské škole.
Lidová hudba v tvorbě českých autorů
Melichárková, Alžběta ; Veverková, Jana (vedoucí práce) ; Hurníková, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá přítomností lidové hudby a kultury v díle čtyř českých autorů, Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů. V teoretické části jsou skladatelé postupně představeni, a to s důrazem na stěžejní momenty a vlivy, které následně formotvorně působily na jejich vztah k lidové hudbě. Vysvětleny jsou i historicko- společenské souvislosti nutné k pochopení této problematiky. Dále jsou zde společně s notovými ukázkami uvedeny skladby, které vykazují inspiraci lidovou hudbou nebo přímo její užití. V praktické části jsou některé z nich použity jako výchozí hudební materiál pro výukové aktivity. Tyto aktivity byly vytvořeny pro výuku hudební výchovy na druhém stupni základních škol. Využívají přístupnou lidovou hudbu jakožto prostředek k pochopení poslechově složitější vážné hudby. Veškeré aktivity jsou prověřeny pedagogickou praxí a jsou opatřeny popisem, cíli, metodickým komentářem a graficky zpracovanými materiály.
Hodnota lidové písně
Toncrová, Marta
Text se zamýšlí nad hodnotou lidové písně v kontextu vývoje názorů na tento kulturní fenomén v dějinách českých zemí. Protože nejstarší doklady českých světských lidových písní jsou doloženy jen ve formě církevních zákazů, je zjevné, že vnímání jejich hodnoty bylo ze strany církve zjevně odlišné od postojů obecného lidu. V osvícenství a v 19. století se postupně prosazují názory příslušníků vzdělaneckých kruhů, jejichž silně estetizující a moralistický přístup ovšem řadu lidových písní hodnotil velmi negativně. S rozvojem českého národního hnutí od 20. let 19. století lze sledovat stále bližší vztah profesionálních hudebníků, sběratelů a skladatelů k lidovým písním a jeho odraz nejen v hudební, ale také v literární a výtvarné tvorbě. Od přelomu 19. a 20. století dochází k výrazné proměně pohledu na celou oblast hudebního folkloru díky postupnému etablování vědecké disciplíny – folkloristiky. Systematické terénní výzkumy dovolují poznat také poměr lidových zpěváků k jejich písním, poměrně striktní diferenciaci písní podle jejich funkce i „hodnoty“ (rozlišování písní starých a nových, hodnotných a méně hodnotných, mužských či ženských, obřadních, pracovních, tanečních, písní vhodných pro to, aby byla zapsána sběratelem i těch, které byly zpívány jen za zvláštních okolností).
Lidové písně z Pelhřimovska, jejich editace v notačním softwaru a možnosti jejich využití
Makovcová, Šárka ; Nedělka, Michal (vedoucí práce) ; Bělohlávková, Petra (oponent)
Diplomová práce navazuje na rozsáhlou bakalářskou práci z roku 2012. Zkoumá rukopisnou sbírku Podstrážišťské písničky Josefa Václava Kratochvíla. V první části popisuje lidové písně obecně, dále nastiňuje vývoj lidových písní v Čechách a na Moravě, následně se zaměřuje na lidové písně z Pelhřimovska. V další části se zabývá dělením lidových písní podle regionů, sbírkami z těchto regionů a zkoumá jejich sběratele. Následující podtémata zahrnují také informace o pramenech a jejich získávání. V neposlední řadě diplomová práce zmiňuje údaje o sběrateli Josefu Václavu Kratochvílovi a jeho rukopisné sbírce Podstrážišťské písničky. Dále připomíná slovesnou stránku písní, jejich tematiku a typy písní podle hudebního charakteru. V navazující části se obecně zaobírá stylizací možných doprovodů lidových písní. Mapuje možnosti využití lidových písní, uvádí vybrané příklady folklorních souborů z regionu, folkloristických institucí a médií, která folklor šíří. Zdůrazňuje postavení rodiny. Následně je představena lidová píseň jako materiál, jenž lze využít v rámci pedagogického procesu. Zásadní a obsáhlou částí diplomové práce je příloha, která čítá 97 písní z rukopisné sbírky Josefa Václava Kratochvíla zpracovaných v notačním softwaru.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 68 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.