|
Využití fondů Evropské unie při odstraňování následků povodní
ULBRICHTOVÁ, Renata
Předmětem této bakalářské práce je zhodnocení způsobů využití čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie určených k odstraňování následků povodní v roce 2002 v jižních Čechách a vyhodnocení samotného protipovodňového zásahu. Práce je rozdělena do tří částí. V první z nich se obecně definují povodně a seznamujeme se s některými vodohospodářskými společnostmi a povodňovými orgány zajišťujícími ochranu před povodněmi. Pojednává též o příčinách povodní z roku 2002, pozornost je věnována i hodnocení zásahu při povodni zejména z technického hlediska. V další části se zabýváme stručnou prezentací předstupních fondů a poté podrobněji strukturálními fondy Evropské unie. V této části rovněž poukážeme na fondy ze kterých je možné čerpat finanční prostředky při odstraňování nepříznivých následků přírodních katastrof. Těžištěm práce je podrobná analýza využití čerpání finančních zdrojů z Evropské unie. Na závěr vyhodnotíme v rámci jednotlivých programů úspěšnost čerpání finančních prostředků z Evropské unie.
|
|
Změny vegetačního krytu nivní krajiny v důsledku invaze a následné likvidace křídlatky (Reynoutria spp.) na příkladu povodí Morávky. Příspěvek k rekonstrukci potenciální přirozené vegetace lesních fragmentů na Českomoravské vrchovině
Lacina, Jan ; Halas, Petr ; Pavel, Š.
Katastrofická povodeň v červenci 1997 přispěla v povodí řeky Morávky pod Moravskoslezskými Beskydami (Západní Karpaty) k dalšímu šíření invazivního neofytu křídlatky (Reynoutria spp.). Její vitální populace se rozrostly jak v podrostu lužního lesa, tak i na štěrkových lavicích (štěrkové říční náplavy) širokého povodňového koryta řeky. Protože se jedná o území zařazené mezi evropsky významné lokality projektu Natura 2000, probíhala zde v letech 2007 až 2009 kombinovaná mechanická a chemická likvidace tohoto invazivního neofytu. Upraveno pro překlad: Zájmové území je evropsky významná lokalita v rámci projektu Natura 2000, proto zde v letech 2007 až 2009 byla prováděna kombinovaná mechanická a chemická likvidace Reynoutria. Akce „Záchrana lužních stanovišť v povodí Morávky“ byla významně dotována z programu LIFE NATURE Evropskou unií a koordinován Moravskoslezským krajem. Měnící se rozšíření křídlatky bylo v průběhu likvidace mapováno pomocí technologie GIS. Současně probíhal na 18 testovacích plochách monitoring vlivů likvidace křídlatky na autochtonní vegetaci.
|
|
Desetiletý vývoj vegetačního krytu povodňového koryta Bečvy se zvláštním zřetelem na ekotony
Lacina, Jan
Při katastrofální povodni v červenci 1997 vytvořila řeka Bečva pozoruhodné profily povodňových koryt, podstatně složitější a širší, než bylo předchozí vodohospodářsky upravené řečiště. Při mapování změn vyvolaných povodní bylo na sklonku vegetačního období 1997 vybráno mezi Valašským Meziříčím a Přerovem 6 nejzajímavějších úseků k ponechání dalšímu přirozenému vývoji. Na výzkumných transektech, vedených napříč mozaikou rozmanitých biotopů povodňového koryta, byla po 10 let prostřednictvím opakovaných fytocenologických snímků sledována spontánní sukcese. Zvláště na příkladu transektu u Oseku nad Bečvou lze demonstrovat další dynamický vývoj říčního koryta a rozmanitých společenstev (od travinobylinných povodňových lad po lužní lesíky a jejich ekotony), diferencovaných podle hydrických podmínek, reliéfu a zrnitosti substrátu. Je nesporné, že velká povodeň renaturalizovala říční krajinu, přispěla ke zvýšení její biodiverzity a zpestřila její ráz.
|
|
Dopady povodní v ČR v roce 2002 z perspektivy zasažených a pomáhajících: implikace pro organizaci pomoci, psychosociální aspekty pomoci.
Kohoutek, Tomáš ; Urbánek, Tomáš ; Čermák, Ivo ; Špok, Dalibor ; Navrátil, Marek
V zimě 2003/2004 proběhl ve spolupráci s Českou katolickou charitou ve všech regionech ČR výzkum ve 492 domácnostech, zasažených povodněmi v létě 2002. Strukturované rozhovory, vedené proškolenými tazateli a doplněné několika škálami, se zaměřovaly především na otázky průběhu povodně, dopadů na domácnost, poskytované a potřebné pomoci a psychických dopadů události. Své zkušenosti v rámci výzkumu reflektovali i sami pomáhající. Výsledky se soustřeďují především na otázky potřeb ve vztahu k dopadům, na organizaci pomoci, na prožívání události zasaženými a na psychosociální aspekty pomoci.
|
|
Středoevropský srážkový rekord a povodně ve střední Evropě koncem července 1897
Munzar, Jan ; Ondráček, Stanislav ; Elleder, L.
V roce 2007 jsme si připomněli 10. výročí přírodní katastrofy z července 1997, která postihla více států střední Evropy; v České republice se jednalo o „povodeň století“. Určitou analogií je extrém, k němuž došlo přesně o sto let dříve, v létě 1897, tedy dnes již před 110 roky. Zatímco v červenci 1997 byly překonány dosavadní rekordy vícedenních úhrnů srážek, jednodenní úhrn 345,1 mm z 29. 7. 1897 na stanici Nová Louka v Jizerských horách překonán nebyl. Je tedy dodnes českým a pravděpodobně i přinejmenším středoevropským rekordem. Mimořádné srážky v létě 1897 vyvolaly velké povodně, které postihly značnou část střední Evropy. Na území dnešní České republiky se vyskytly především v povodí horního Labe.
|
|
Příčiny a následky ničivých povodní během kolonizace vrchovin ve 13. a 14.stol
Hrádek, Mojmír
Některé vsi vzniklé během kolonizace ve 13. a 14. stol. byly brzy po svém vzniku postiženy povodněmi z přívalových dešťů. Některé vsi nebo jejich části byly zničeny. Pozornost byla věnována rozboru strží a aluviálních kuželů v sousedství zaniklé vsi Bystřec na Drahanské vrchovině. Byla diskutována otázka, zda rozhodující při vzniku povodní byla lidská činnost spojená a kolonizací nebo klimatické změny.
|
|
Velké historické povodně v jižních Čechách a jejich impakty
Munzar, Jan ; Ondráček, Stanislav
První věrohodné zprávy o historických povodních z jižních Čech jsou až ze 16. století (např. případ z června 1582). Budeme-li ale pátrat, kdy naposledy zde došlo k povodni alespoň přibližně srovnatelné s rokem 2002, dojdeme k letopočtu 1890: soudobá katastrofa se tedy vyskytla s odstupem 112 let. Konec 19. a začátek 20. století byl ve střední Evropě obdobím zvýšeného výskytu velkých povodní. Kromě roku 1890 se ty největší vyskytly např. v letech 1880, 1897, 1903 apod. Konkrétně v jižních Čechách docházelo od významné vltavské povodně v roce 1888 po dobu osmi let v pravidelných dvouletých intervalech k velkým nebo větším záplavám, tedy v letech 1890, 1892, 1894 a 1896. Současné období zvýšeného výskytu velkých povodní je tedy určitou analogií. Z 20. století, jinak chudého na velké povodně, patřil k relativně největším v jižních Čechách případ z července 1954.
|
|
Velké povodně na Ostravsku – zapomenutý přírodní fenomén
Munzar, Jan ; Ondráček, Stanislav
Velké povodně, ke kterým dochází průměrně jednou za sto i více let, byly pro Ostravsko, ale samozřejmě i pro celé Česko, až do roku 1997 zapomenutý přírodní fenomén. Je to logické, neboť na Ostravsku se vyskytly podobné povodně naposledy na počátku 20. století (v letech 1902 a 1903) a předtím v roce 1880. V souvislosti s povodněmi zde, ale i v celém Česku, došlo ke ztrátě historické paměti.
|
|
Extrémní hydrologické jevy v krajině
Kallabová, Eva ; Munzar, Jan
Extrémní hydrologické jevy (povodně) jsou nejobvyklejší přírodní katastrofy; přesto i v souvislosti s nimi dochází k rychlé ztrátě historické paměti. Dochovanými připomínkami starých extrémních povodní v krajině jsou mj. různé formy hmotných památek, zejména povodňové značky či památníky obětem povodní. Jejich dokumentace, klasifikace a popularizace je jedním z pokusů obnovy historické paměti ve smyslu nutného neustálého připomínání existujících rizik současné (a budoucí) populaci.
|
| |