|
|
Analýza sulfatovaných flavonoidů pomocí vysokotlaké kapalinové chromatografie s hmotnostní detekcí (LC-MS)
Petránková, Barbora ; Bojarová, Pavla (vedoucí práce) ; Kozlík, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na nalezení optimálních separačních podmínek ve vysokoúčinné kapalinové chromatografii pro analýzu sulfatovaných polyfenolických látek, především pak flavonoidů, fenolových kyselin a katecholů. Při vývoji metody byly použity tři chromatografické kolony. Kolona ZIC-HILIC v polárně organické fázi a kolony C18 a Kinetex PFP v reverzní fázi. Cílem optimalizace metody v rámci práce byl krátký čas separace, ostré nedeformující se píky a separace všech složek směsi. Při použití kolony Kinetex PFP se podařilo nalézt optimální metodu pro separaci testovaných směsí. Jako nejvhodnější se ukázalo použití mobilní fáze o složení 10 mM octanu amonného/0,1% kyseliny mravenčí a methanolu, při průtoku mobilní fáze rychlostí 0,6 ml/min. Modifikací gradientu mobilní fáze a teploty se podařilo separovat všechny složky testovaných směsí, píky byly ostré a čas separace se pohyboval ve většině případů do 10 min. Metoda je také přímo použitelná ve spojení s hmotnostním detektorem. Klíčová slova: Vysokoúčinná kapalinová chromatografie (HPLC), flavonoidy, polyfenolické látky, sulfatace, separace
|
|
|
Účinky vybraných přírodních látek na antioxidační systém organismu
Hodková, Anna ; Eybl, Vladislav (vedoucí práce) ; Mayer, Otto (oponent) ; Anzenbacherová, Eva (oponent)
Souhrn doktorské disertační práce s názvem: ÚČINKY VYBRANÝCH PŘÍRODNÍCH LÁTEK NA ANTIOXIDAČNÍ SYSTÉM ORGANISMU Vypracovala: Mgr. Anna Hodková Ústav farmakologie a toxikologie, Lékařská fakulta v Plzni, Univerzita Karlova v Praze Plzeň 2016 Cílem této práce bylo porovnání účinku vybraných přírodních látek na antioxidační obranný systém organismu za srovnatelných podmínek se zvláštním zaměřením na ovlivnění aktivity selenoenzymů thioredoxin reduktasy (TrxR-1) a glutathion peroxidasy (GPx-1). Pokusy byly prováděny na potkanech (kmen Wistar, samci). Ve všech pokusech byla odebírána játra, v některých i ledviny. Z odebraných orgánů byly vytvořeny tkáňové homogenáty a v nich byla následně stanovována aktivita TrxR-1 a GPx-1, glutathion reduktasy (GR), katalasy (CAT) a superoxid dismutasy (SOD) a hladina redukovaného glutathionu (GSH) a peroxidace lipidů (LP). Prokázali jsme významný vliv vybraných přírodních látek na redox-systém včetně ovlivnění selenoenzymů thioredoxin reduktasy a glutathion peroxidasy. Největší vliv na aktivitu selenoenzymů thioredoxin reduktasy a glutathion peroxidasy měl oleuropein (OLEU) a hydroxytyrosol (HT). V jaterní tkáni potkana došlo po podání těchto látek k výraznému snížení aktivity u obou uvedených enzymů, ve tkáni ledvin došlo pouze ke snížení aktivity glutathion peroxidasy....
|
|
|
Využití kapilární elektroforézy pro stanovení vybrané skupiny flavonoidů
Tran Xuan, Tiep ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
V posledních letech se znovu dostalo do popředí zájmu široké veřejnosti užívání přírodních léčivých vlastností rostlin. Tyto léčivé rostliny se pro své terapeutické vlastnosti běžně využívají v alternativních metodách léčby u méně závažných onemocnění. Tato diplomová práce se zabývá stanovováním polyfenolových kyselin v extraktech z aronie, třapatkovky, migrénovníku a pupečníku. Jedním z cílů diplomové práce bylo srovnat množství polyfenolových kyselin v jednotlivých rostlinách s jejich s antioxidačními vlastnostmi. Teoretická část zahrnuje obecné představení flavonoidů, uvedení do problematiky polyfenolových kyselin, představení principů kapilární zónové elektroforézy a souhrn vybraných zahraničních studií pro stanovení flavonoidů. Důležitou kapitolou teoretické části je popis jednotlivých rostlin s vysvětlením jejich možného terapeutického využití. Experimentální část se věnuje procesu optimalizace elektroforetického stanovení vybraných polyfenolových kyselin a vyhodnocení jejich obsahu. Bylo zjištěno, že v extraktech se šest zástupců polyfenolových kyselin vyskytuje v minimálních množství, často pod limitem kvantifikace či detekce metody.
|
|
|
Charakterizace produktů z plodů trnky obecné (Prunus spinosa)
Červinková, Zuzana ; Veselá, Mária (oponent) ; Kovalčík, Adriána (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá přípravou a následnou charakterizací ethanolových extraktů a produktů z plodů trnky obecné (Prunus spinosa L.). Teoretická část práce obsahuje charakterizaci trnky obecné a popis chemického složení plodů. Dále jsou v teoretické části diskutovány účinky a možné využití plodů Prunus spinosa L. v potravinářství, lidovém léčitelství a ve farmacii. V experimentální části je popsána příprava extraktů (40% ethanol) a produktů (tj. domácí trnkové víno a domácí trnkový likér). Ve vzorcích vína, likérů, šťávy a ethanolových extraktů byl kvantifikován obsah celkových redukujících sacharidů, polyfenolů a flavonoidů. Dále byla stanovena antioxidační aktivita jednotlivých vzorků. Pro stanovení redukujících sacharidů byly použity a srovnány dvě spektrofotometrické metody, a to metoda podle Somogyi-Nelsona (SN) a metoda s 3,5-dinitrosalicylovou kyselinou (DNS). DNS metoda poskytovala mírně nadhodnocené výsledky, zatímco výsledky z SN metody byly skutečnému obsahu redukujících cukrů bližší. Jak polyfenoly, tak flavonoidy jsou látky, které vykazují antioxidační vlastnosti. U analyzovaných vzorků byla pozorována silná korelace antioxidační aktivity s koncentrací flavonoidních látek.
|
|
|
Effect of dihydromyricetin on ethanol metabolism
Skotnicová, Aneta
Dihydromyricetin (DHM), též ampelopsin, je flavonoidní sloučenina vykazující široké spektrum pozitivních účinků na lidský organismus. Rostlinné výtažky obsahující tuto sloučeninu byly v tradiční čínské medicíně hojně využívány převážně pro své hepatoprotektivní vlastnosti. DHM též pomáhá při intoxikaci alkoholem a zmírňuje projevy kocoviny či abstinence. Vzhledem k tomu, že se dosud nepodařilo objasnit mechanismus účinků DHM na metabolismus ethanolu, byl proto v této diplomové práci studován vliv dihydromyricetinu na expresi a aktivitu alkoholdehydrogenasy (ADH), jednoho z nejdůležitějších enzymů zapojených do metabolismu ethanolu. Byly optimalizovány kultivační podmínky primárních hepatocytů izolovaných z nepremedikovaného a z ethanolem premedikovaného potkana vystavených působení EtOH a DHM. Při stanovení míry poškození buněk způsobené EtOH v přítomnosti DHM nebyl zjištěn žádný významný trend protektivního účinku DHM. Na druhou stranu byl technikou ELISA (stanovení alaninaminotransferasy) zaznamenán protektivní účinek ethanolu v hepatocytech kultivovaných v prostředí EtOH a DHM. Metodou Western blot s následnou imunodetekcí nebyla zjištěna indukce exprese ADH v hepatocytech. Dále nebyl zjištěn modulační vliv DHM na aktivitu ADH ve vzorcích hepatocytů ani na aktivitu purifikovaného enzymu. V...
|
|
|
Enzymatic and Metabolic Transformation of Silybin and its Congeners
Purchartová, Kateřina
Flavonolignany jsou přírodní látky, které mají mj. chemoprotektivní, hepatoprotektivní, antioxidační, dermatoprotektivní účinky. Tyto přírodní látky se metabolizují zejména ve II. fázi biotransformace, přičemž jednou z dominantních metabolických drah je sulfatace. Detailní struktura většiny takto vzniklých metabolitů však není dosud známa a jejich standardy nejsou komerčně dostupné. Cílem této studie bylo připravit sulfatované deriváty flavonolignanů silymarinu - silybinu, 2,3-dehydrosilybinu, isosilybinu, silychristinu a silydianinu a různých flavonoidů - kvercetinu, isokvercitrinu, taxifolinu a rutinu, a tyto potenciální savčí metabolity plně charakterizovat. Pro tento účel byly použity dvě rekombinantní aryl sulfotransferasy: 1. z Desulfitobacterium hafniense, 2. z potkaních jater. Sulfáty byly získány ve vysokých výtěžcích za použití p-nitrofenyl sulfátu jako donoru SO3 - skupiny a PAPS (3'-fosfoadenosin-5'-fosfosulfát)-independentní bakteriální aryl sulfotransferasy z D. hafniense. Flavonolignany tvořily zcela výlučně monosulfatované deriváty, kde pozice sulfátu byla určena na pozici C-20 (nebo C-19 v případě silychristinu). Pouze 2,3-dehydrosilybin podléhal další sulfataci a bylo možné isolovat také jeho 7,20-O- disulfatovaný derivát. Isoquercitrin a rutin byly selektivně sulfatované v poloze...
|
|
|
Studium sekundárních metabolitů v rostlinných explantátových kulturách I
Blahušová, Adriana ; Kašparová, Marie (vedoucí práce) ; Siatka, Tomáš (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognosie Kandidát: Adriana Blahušová Školitel: PharmDr. Marie Kašparová, Ph.D. Název diplomové práce: Studium sekundárních metabolitů v rostlinných explantátových kulturách I Základním předpokladem úspěšné elicitace, která se využívá ke zvýšení produkce sekundárních metabolitů, je mimo jiné nalezení vhodného elicitoru, jeho koncentrace a optimální doby působení elicitoru na rostlinnou kulturu in vitro, což bylo předmětem této diplomové práce. Byl sledován vliv 6, 24, 48 a 168 hodinového působení roztoku chitosanu (ve čtyřech koncentracích) na produkci flavonoidů v suspenzní kultuře Trifolium pratense L. (varieta Sprint, Tempus a DO-8). Kultura byla kultivována na médiu podle Gamborga s přídavkem 2 mg/l 2,4- dichlorfenoxyoctové kyseliny a 2 mg/l 6-benzylaminopurinu, při teplotě 25řC a světelné periodě 16 hodin světlo/8 hodin tma. Nejlepší elicitační účinek chitosanu na produkci flavonoidů byl u všech tří zkoumaných variet po 48 hodinové aplikaci nejnižší koncentrace 1 mg/100ml.
|
|
|
Studium sekundárních metabolitů v rostlinných explantátových kulturách I
Blahušová, Adriana ; Kašparová, Marie (vedoucí práce) ; Siatka, Tomáš (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognosie Kandidát: Adriana Blahušová Školitel: PharmDr. Marie Kašparová, Ph.D. Název diplomové práce: Studium sekundárních metabolitů v rostlinných explantátových kulturách I Základním předpokladem úspěšné elicitace, která se využívá ke zvýšení produkce sekundárních metabolitů, je mimo jiné nalezení vhodného elicitoru, jeho koncentrace a optimální doby působení elicitoru na rostlinnou kulturu in vitro, což bylo předmětem této diplomové práce. Byl sledován vliv 6, 24, 48 a 168 hodinového působení roztoku chitosanu (ve čtyřech koncentracích) na produkci flavonoidů v suspenzní kultuře Trifolium pratense L. (varieta Sprint, Tempus a DO-8). Kultura byla kultivována na médiu podle Gamborga s přídavkem 2 mg/l 2,4- dichlorfenoxyoctové kyseliny a 2 mg/l 6-benzylaminopurinu, při teplotě 25řC a světelné periodě 16 hodin světlo/8 hodin tma. Nejlepší elicitační účinek chitosanu na produkci flavonoidů byl u všech tří zkoumaných variet po 48 hodinové aplikaci nejnižší koncentrace 1 mg/100ml.
|
|
|
Sekundární metabolity a jejich využití v Urtica dioica agg.
Pekařová, Michaela ; Urfus, Tomáš (vedoucí práce) ; Hojka, Jakub (oponent)
Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) je obecně známým zástupcem rodu Urtica, i přesto není její vnitrodruhová taxonomie uspokojivě vyřešena. Důvodem k neustálenému taxonomickému pojetí celého agregátu je značná morfologická variabilita. Zásadní podíl na této variabilitě má jednoznačně polyploidizace. Polyploidie pravděpodobně stojí i za úspěšností tetraploidního cytotypu při osidlování široké škály synantropních stanovišť. Pletiva kopřivy dvoudomé jsou bohatá na sekundární metabolity, z nich největší zastoupení mají mastné kyseliny, fenolové kyseliny a flavonoidy. Sekundární metabolity se získávají k různým účelům. Značné užití mají zejména ve farmacii, kde slouží k léčbě různých onemocněních. Přesto však dosud nebyl studován vztah mezi složením sekundárních metabolitů a ploidními úrovněmi.
|
|
|
Vliv derivátů pyrazinu na obsah sekundárních metabolitů v in vitro kulturách rostlin II.
Hanzlíková, Tereza ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Předmětem této diplomové práce bylo sledovat, zda abiotický elicitor 2,4,6-trimethyl-N- (pyrazin-2-yl)benzensulfonamid má vliv na produkci sekundárních metabolitů v kalusových a suspenzních kulturách Hypericum perforatum L. Kultivace probíhala za použití živného média dle Murashigeho a Skooga (MS) obohaceného o růstový regulátor kyselinu α-naftyloctovou o koncentraci 1 mg/l. Elicitor byl ke kulturám přidáván ve třech koncentracích: c1= 100,0 mg/100 ml; c2= 10,0 mg/100 ml; c3= 1,00 mg/100 ml. Jednotlivé vzorky se odebíraly po 6, 24, 48, 72 a 168 hodinách působení elicitoru. Kontrolní vzorky bez přítomnosti elicitoru se odebíraly po 6, 48 a 168 hodinách. Odebrané vzorky se usušily a následně zpracovaly do metanolových výluhů pro stanovení obsahu sekundárních metabolitů (rutinu, hyperosidu a kvercetinu) pomocí HPLC analýzy. Bylo sledováno i uvolňování těchto metabolitů do živných médií. Elicitací byla ovlivněna produkce sekundárních metabolitů hlavně v kalusových kulturách, kde bylo naměřeno několik statisticky významných hodnot nárůstu jejich produkce. Nejvyšší obsah rutinu (0,169 mg/g DW) byl naměřen v kalusové kultuře po 168 hodinách působení elicitoru v koncentraci c1= (3,6057x 10-3 mol/l). Vyšší obsah hyperosidu byl naměřen u kalusové kultury po 6 hodinách působení elicitoru v koncentraci c2=...
|
host ::
RSS.