|
|
Interpretace dat z biočipů
Ludwig, Petr ; Šilhavá, Jana (oponent) ; Smrž, Pavel (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá interpretací dat získaných pomocí technologie biočipů. Práce obsahuje také krátký úvod do problematiky genetické informace a jejího významu. Jádrem práce je pak sada skriptů provádějící analýzy nad testovacími daty. Jako vstupní data jsou použity výstupy biočipové analýzy tkání s rakovinou tlustého střeva. Dílčí výsledek je určení genových markerů rakoviny tlustého střeva. Finální výsledek určuje postavení markerů v kontextu objevených signálních drah, ty jsou nakonec seřazeny dle relevance.
|
|
|
Účinky vybraných peptidů na jednobuněčnou řasu Chlamydomonas reinhardtii
Avdeeva, Olga
V předložené práci byla prováděna aplikace modifikovaných novicidinových peptidů NVCAA a NVCHH na jednobuněčnou řasu Chlamydomonas reinhardtii. Cílem studie bylo zjistit minimální inhibiční koncentrace testovaných peptidů na bakterie Escherichia coli s následnou aplikací na jednobuněčnou řasu Chlamydomonas reinhardtii. Posouzení vlivu testovaných peptidu na řasu bylo prováděno pomocí spektrofotometrických analýz: obsahu chlorofylu A a chlorofylu B, celkového obsahu flavonoidů, celkové antioxidační kapacity a pomocí metody DPPH ASSAY. Molekulární změny Chlamydomonas reinhardtii byly stanoveny sledováním množství izolované RNA a exprese genů APX1, APX2, CAT1, CAT2 pomocí metody Real-time PCR. Statisticky zpracovaná data ukázala, že aplikace peptidů NVCAA a NVCHH vyvolaly značný stres řasy a tím zvýšila exprese genů zodpovědných za snížení oxidačního stresu.
|
|
|
Vliv kancerogenního azobarviva Sudanu I na expresi biotransformačních enzymů
Hejduková, Žaneta ; Svášková, Dagmar (vedoucí práce) ; Dračínská, Helena (oponent)
Sudan I je poměrně hojně používaným azobarvivem, které má schopnost vyvolat tvorbu nádorů v orgánech a tkáních experimentálních zvířat. V průběhu reakcí katalyzovaných mikrosomálními monooxygenasovými enzymovými systémy nebo cytoplazmatickými derivatizačními enzymy je Sudan I oxidován na reaktivní metabolity, které se kovalentně vážou na nukleové kyseliny a způsobují jejich poškození. Sudan I může být metabolizován i redukční cestou, např. enzymem DT-diaforasou (NQO1). Redukce Sudanu I jsou považovány za reakce detoxikační. Působení Sudanu I in vivo je v této práci zkoumáno z hlediska schopnosti indukovat expresi biotransformačního enzymu DT-diaforasy ve tkáních potkanů premedikovaných daným azobarvivem. Cílem práce bylo konkrétně kvantifikovat míru indukce na úrovni mRNA. Po provedení izolace celkové RNA z orgánů potkanů premedikovaných Sudanem I byla RNA převedena na cDNA pomocí reverzní transkripce s využitím náhodných hexamerů jako primerů. Metodou "real-time" PCR s použitím specifických sond bylo kvantifikováno zastoupení mRNA pro enzym NQO1 v orgánech premedikovaných potkanů, relativně vůči kontrolnímu genu s konstantní expresí (β-aktin). Porovnáním takto stanovených množství mRNA v jednotlivých orgánech pro premedikované a nepremedikované potkany bylo zjištěno, že Sudan I vyvolal...
|
|
|
Profil lakasové aktivity v kulturách houby Trametes versicolor během degradace endokrinně disruptivní látky Delor 103
Plačková, Martina
V této práci byl studován endokrinně disruptivní potenciál Deloru 103 (směs kongenerů PCB) a jeho vliv na produkci a vlastnosti ligninolytického enzymu lakasy u houbové kultury Trametes versicolor. Byla prokázána androgenní aktivita Deloru 103 (EC50 = 2,29. 10-2 mg/l). Potenciální metabolity vznikající mikrobiální degradací této látky (chlorbenzoové kyseliny) vykazovaly estrogenní aktivitu, což naznačuje možné změny v hormonální aktivitě Deloru 103 v průběhu jeho mikrobiální degradace. Přítomnost Deloru 103 v kulturách T. versicolor v minerálním médiu stimulovala u houby vyšší produkci lakasy (až 257 krát), která vykazovala zároveň jiné izoformové složení než enzymy z kontrolních kultur. V komplexním médiu s Delorem 103 byla pozorovaná indukce produkce aktivního enzymu 64x nižší než u kultur rostlých v minerálním médiu. Dále bylo prokázáno, že indukce lakasy a produkce jejích různých forem závisela na stavu kultury v době přidání polutantu. Exponenciálně rostoucí kultury T. versicolor po přidání Deloru 103 produkovaly 7 různých pI forem lakasy, kdežto kultury v stacionární fázi růstu produkovaly pouze 4 formy o vyšším pI. Indukce lakasové aktivity u T. versicolor však nekorelovala s degradačním potenciálem kultur. Vyšší degradace (přibližně o 21 %) byla pozorována v kulturách rostlých v komplexním...
|
|
|
Vliv olejů s rozdílným složením polynenasycených mastných kyselin na vybrané imunologické markery u modelového organizmu
Křikavová, Radka
Cílem této diplomové práce bylo sledovat, jak polynenasycené mastné kyseliny ovlivňují proces hojení ran. Tento vliv byl sledován pomocí exprese vybraných genů a kolagenu typu I a III u modelového organismu. Jako modelový organismus byl zvolen potkan laboratorního kmene Wistar Albino. Pro experiment bylo použito 50 potkanů. Potkani byli rozděleni do pěti skupin po deseti kusech. Byla zvolena jedna kontrolní skupina, která byla krmená pouze krmnou směsí bez přídavku oleje. Potkanům ve zby-lých skupinách byla podávána krmná směs s přídavkem oleje (olej z extraktu řas Schi-zochytrium, rybí olej, palmový olej a světlicový olej). Po 52 dnech výkrmu byly potka-nům pod narkózou provedeny excize na dorzální straně hřbetu. Výkrm pokračoval ještě 12 dní a pak byli potkani usmrceni isofluranem a byla jim odebrána játra a hojící se kožní rány. Z odebraných jater byla stanovena depozice EPA/DHA. Z hojící se kožní rány byla získána RNA pro kvantitativní PCR se specifickými primery pro TGF-β1, PTGS2, ACTA2, VEGF, COL1A1, COL3A1. A Dále byly z hojící se kožní rány vytvořeny imunohistochemické řezy s monoklonálními protilátkami pro kolagen typu I a III. Předpoklad dosažení lepších výsledků s olejem s vysokým obsahem DHA nebyl povtr-zen. Nejlepších výsledků v procesu hojení ran bylo dosaženo u potkanů krmených kr-mivem s přídavkem světlicového a rybího oleje (p < 0,05). Tyto výsledky jsou v rozporu s literaturou, protože se předpokládalo, že pouze PUFA n-3 přispívají k lepšímu průběhu hojení ran a PUFA n-6 naopak hojení ran prodlužují. Nejednoznačné výsledky ohledně použití PUFA n-3 v procesu hojení ran si vyžadují další výzkumy.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.