|
|
Právní a ekonomické aspekty vstupu České republiky do eurozóny
Žáček, Ondřej ; Vybíral, Roman (oponent)
Právní a ekonomické aspekty vstupu České republiky do eurozóny Abstrakt Disertační práce odpovídá na řadu otázek, které se týkají vstupu ČR do eurozóny. Základním východiskem je, že vstup do eurozóny nespočívá pouze ve změně národní měny, ale je nutné jej vnímat komplexněji v podobě přechodu státu do třetí etapy hospodářské a měnové unie, která se dynamicky institucionálně vyvíjí. Hlavní závěry disertační práce jsou následující. Za podmínky vstupu do eurozóny nelze považovat pouze tradičně uváděná maastrichtská konvergenční kritéria tak, jak jsou výslovně formulována v primárním právu. Při vyhodnocování plnění těchto kritérií ze strany Evropské komise a Evropské centrální banky jsou relevantní i mimoprávní aspekty. Zároveň došlo v eurozóně ke vzniku řady nových institucí jako je bankovní unie či Evropský mechanismus stability, které tato kritéria nezohledňují. To zároveň potvrzuje, že vstup do eurozóny nelze zužovat na změnu používané měny. Důležitým závěrem rovněž je, že vstup do mechanismu směnných kurzů ERM II, který je nezbytný pro splnění jednoho z konvergenčních kritérií, není pouhým formálním úkonem. Z přístupových procesů Bulharska a Chorvatska vyplývá, že i vstup do ERM II je podmíněn splněním řady kritérií, o nichž se však unijní právo nezmiňuje. Ve vztahu k České republice je klíčový další závěr,...
|
|
|
Právní a ekonomické aspekty vstupu České republiky do eurozóny
Žáček, Ondřej ; Kohajda, Michael (vedoucí práce) ; Karfíková, Marie (oponent) ; Papoušková, Zdenka (oponent)
Právní a ekonomické aspekty vstupu České republiky do eurozóny Abstrakt Disertační práce odpovídá na řadu otázek, které se týkají vstupu ČR do eurozóny. Základním východiskem je, že vstup do eurozóny nespočívá pouze ve změně národní měny, ale je nutné jej vnímat komplexněji v podobě přechodu státu do třetí etapy hospodářské a měnové unie, která se dynamicky institucionálně vyvíjí. Hlavní závěry disertační práce jsou následující. Za podmínky vstupu do eurozóny nelze považovat pouze tradičně uváděná maastrichtská konvergenční kritéria tak, jak jsou výslovně formulována v primárním právu. Při vyhodnocování plnění těchto kritérií ze strany Evropské komise a Evropské centrální banky jsou relevantní i mimoprávní aspekty. Zároveň došlo v eurozóně ke vzniku řady nových institucí jako je bankovní unie či Evropský mechanismus stability, které tato kritéria nezohledňují. To zároveň potvrzuje, že vstup do eurozóny nelze zužovat na změnu používané měny. Důležitým závěrem rovněž je, že vstup do mechanismu směnných kurzů ERM II, který je nezbytný pro splnění jednoho z konvergenčních kritérií, není pouhým formálním úkonem. Z přístupových procesů Bulharska a Chorvatska vyplývá, že i vstup do ERM II je podmíněn splněním řady kritérií, o nichž se však unijní právo nezmiňuje. Ve vztahu k České republice je klíčový další závěr,...
|
|
|
Does Euro Adoption Reduce Central Bank Staff?
Žídeková, Lucia ; Havránek, Tomáš (vedoucí práce) ; Fanta, Nicolas (oponent)
Táto práca skúmala vplyv prijatia eura a pripojenia k Európskemu mechanizmu výmenných kurzov (ERM II) na personálne zloženie centrálnej banky pomocou syntetickej kontrolnej metódy. Prvá časť práce sa zamerala na zostavenie súboru údajov o personálnom vývoji a navrhla prediktory pre odhad veľkosti centrálnej banky. V druhej časti sa predstavili modely a výsledky, odhaľujúce štatisticky významné zmenšenie počtu zamestnancov v Latvijas Banka po pripojení k ERM II. Avšak výskum narazil na obmedzenia týkajúce sa nedostupnosti dát, možných šokov, ktorým boli vystavené krajiny kontrolného regiónu, či nedostatočnej podobnosti charakteristiky krajiny pred intervenciou, čo následne viedlo k nejasným záverom týkajúcim sa veľkosti a významu negatívneho vplyvu prijatia eura na personálny vývoj Latvijas Banky, Národnej banky Slovenska a Eesti Pank. Dôveryhodnosť výsledkov pre Národnú banku Belgicka a Národnú banku Fínska ovplyvnila krátka doba pred intervenciou a riziko over-fitu.
|
|
|
Czechia's Choice: Would Euro Make a Difference?
Trubelík, Ivan ; Baxa, Jaromír (vedoucí práce) ; Dědek, Oldřich (oponent)
Přijetí eura představuje významný krok v rámci ekonomické integrace do Evrop- ské unie. Cílem této práce je kvantifikovat dopady, které by toto rozhodnutí mělo na Českou republiku v případě vstupu do Eurozóny uvažovaného pro různá data v nedávné minulosti. Aplikací globálního VAR modelu jsou vytvořeny nepodmíněné a podmíněné srovnávací předpovědi 29 modelovaných ekonomik, které jsou použity pro odhad pravděpodobností vyššího reálného HDP a nižší cenové hladiny. Z pohledu České republiky výsledky ukazují, že vstup do Eu- rozóny během finanční krize v roce 2009 by zhoršil jak tehdy probíhající recesi, tak i cenovou deflaci. Naopak jako nejpříznivější datum vstupu se jeví za- čátek roku 2020, kdy po několika počátečních kvartálech pomalejšího růstu jsou odhady pravděpodobnosti vyššího reálného HDP velmi vysoké. Přijetí eura je tedy možno označit za rozhodnutí, jehož efekty se spíše než v podobě okamžitého ekonomického stimulu materializují v delším časovém úseku. Klasifikace JEL C32, C53, C54, C55, E52, F45 Klíčová slova Přijetí eura, Globální VAR, Pravděpodob- nostní předpovědi Název práce Volba pro Česko: Jaký rozdíl by znamenalo euro?
|
|
|
The Evolution of Optimum Currency Area Index: Post-crisis Perspective
Kadlecová, Pavlína ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Geršl, Adam (oponent)
Tato práce odhaduje determinanty variability měnového kurzu pro 21 vyspělých ekonomik v období 1980-1998. Výsledky ukazují, že tradiční kritéria vyplývající z teorie optimálních měnových zón (OCA), jako například synchronizace hospodářského cyklu, obchodní toky a velikost ekonomiky, významně ovlivňují variabilitu kurzu. Pomocí metody nejmenších čtverců počítáme tzv. OCA indexy pro evropské ekonomiky vzhledem k Německu a identifikujeme země, které stabilně vykazují známky velké či malé konvergence. Jelikož od roku 1998 se většina evropských zemí přiblížila k Německu bez ohledu na to, zda používají euro či ne, konstatujeme, že strukturální podobnost je poháněna i jinými faktory, než pouze měnovou integrací. Naše výsledky na základě zobecněné metody momentů zároveň naznačují, že také další kritéria, flexibilita pracovního trhu a růst dluhu soukromého sektoru, jsou signifikantní proměnné vysvětlující variabilitu měnového kurzu a vedou k rozdílnému řazení zemí ve srovnání s tradičním přístupem OCA. Nalézáme pozitivní vztah mezi OCA indexem a poklesem HDP během hospodářské krize v letech 2008-09, což dále podporuje tezi, že OCA index je užitečný nástroj ke zhodnocení připravenosti kandidátské země na členství v eurozóně. Aplikujeme výsledky na země střední a východní Evropy a konstatujeme, že země, které...
|
|
|
The Impact of Euro Adoption on Competitiveness: The Comparison of Czech Republic and Slovakia
Polyák, Oliver ; Dědek, Oldřich (vedoucí práce) ; Martišková, Monika (oponent)
Bibliografický záznam POLYÁK, Oliver (2013). The impact of Euro Adoption on Competitiveness: The comparison of Czech Republic and Slovakia. Praha, 2013. 74 s. Rigorózní práce (PhDr.) Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd, Institut ekonomických studií. Vedoucí rigorózní práce prof. Ing. Oldřich Dědek, CSc. Abstrakt Předkládaná rigorózní práce zkoumá dopad zavedení společné evropské měny na konkurenceschopnost ekonomiky. Mnoho již bylo napsáno o možných efektech přijetí eura na ekonomiky prvních členů eurozóny. Přínosem této práce je, že se zabývá vlivem zavedení eura na konkurenceschopnost Slovenska, ve srovnání s Českou republikou, která stále používá svou národní měnu. Naše zjištění ukazují, že většina ze sledovaných ukazatelů konkurenceschopnosti se vyvíjela obdobně v obou zemích. Pozitivní vlivy na export způsobené přijetím eura jsou poměrně malé - kolem pěti procent. Úvěrový vývoj byl na Slovensku příznivější během krize, reflektujíc nižší úrokové sazby v eurozóně. Na druhé straně, vysoké příspěvky do evropských stabilizačních fondů mohou zbrzdit ekonomický růst a do budoucna negativně ovlivnit konkurenceschopnost země. Klíčová slova Česká republika, export, konkurenceschopnost, zavedení eura, Slovensko E-mail autora oliver.polyak@hotmail.com E-mail vedoucího práce Počet znaků včetně mezer...
|
|
|
Česká republika, Slovensko a měnová integrace v EU
Bendl, Ondřej ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje problematice přijetí eura na Slovensku a v České republice. Primárně sledovaným obdobím je interval 2004-2014. Pro zvýšení věrohodnosti dosažených výsledků se však práce ve vybraných případech soustředí i na období mimo tuto periodu. Hlavním cílem této práce je analýza variace vztahu obou sledovaných zemí k procesu evropské měnové integrace. Zatímco totiž Slovensko přijalo euro v roce 2009, ČR doposud nesplnila svůj závazek vyplývající z členství v EU. Sekundárním cílem této práce je navíc i ověření síly mezinárodně vztahových teorií, které se zabývají přesunem pravomocí na nadnárodní úroveň. Tato práce se proto snaží určit, zdali sledovanou problematiku dokáže lépe zachytit konstruktivistický myšlenkový směr, anebo racionalistické paradigma, které je pro účely této práce zastoupenou ideovým liberalismem, obchodním liberalismem a liberálním intergovernmentalismem. Autor se snaží naplnit cíl této práce prostřednictvím aplikace metody rozdílu a metody kongruence. Každá z těchto metod vedle ve finále k mírně odlišným výsledkům. Na základě metody rozdílu práce z možných vysvětlení vyloučila obchodně liberální / liberálně intergovernmentalistickou logiku ekonomicko-materiální výhodnosti. Výsledky dosažené metodou kongruence podporují v českém případě primárně...
|
|
|
The Impact of Euro Adoption on Competitiveness: The Comparison of Czech Republic and Slovakia
Polyák, Oliver ; Dědek, Oldřich (vedoucí práce) ; Martišková, Monika (oponent)
Bibliografický záznam POLYÁK, Oliver (2012). The impact of Euro Adoption on Competitiveness: The comparison of Czech Republic and Slovakia. Prague, 2012. 71 s. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd, Institut ekonomických studií. Vedoucí diplomové práce prof. Ing. Oldřich Dědek, CSc. Abstrakt Předkládaná diplomová práce zkoumá dopad zavedení společné evropské měny na konkurenceschopnost ekonomiky. Mnoho již bylo napsáno o možných efektech přijetí eura na ekonomiky prvních členů eurozóny. Přínosem této práce je, že se zabývá vlivem zavedení eura na konkurenceschopnost Slovenska, ve srovnání s Českou republikou, která stále používá svou národní měnu. Naše zjištění ukazují, že většina ze sledovaných ukazatelů konkurenceschopnosti se vyvíjela obdobně v obou zemích. Pozitivní vlivy na export způsobené přijetím eura jsou poměrně malé - kolem pěti procent. Úvěrový vývoj byl na Slovensku příznivější během krize, reflektujíc nižší úrokové sazby v eurozóně. Na druhé straně, vysoké příspěvky do evropských stabilizačních fondů mohou zbrzdit ekonomický růst a do budoucna negativně ovlivnit konkurenceschopnost země. Klasifikace F14, F15 Klíčová slova Česká republika, export, konkurenceschopnost, zavedení eura, Slovensko E-mail autora oliver.polyak@hotmail.com E-mail vedoucího práce Počet...
|
|
|
The impact of national identity on Czech position towards European integration
Kim, Min Sun ; Martinková, Viera (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
The Czech Republic has been regarded as a little troublemaker of the EU due to its Eurosceptic stances. This phenomenon was distinct in the 2000s regardless of the state's position, whether it was just an EU candidate or already a member state. Around the time, President Vacláv Klaus and his political party (ODS), as Czech leadership, contributed to promoting the Eurosceptic governments towards the EU. It could be seen as strange that such a trait was revealed both in the midst of preparations to join the EU and after its accession when it is the proper time to present a cooperative attitude. Thus, this thesis speculates that the skeptical national identity of the Czech Republic has been constructed throughout history, particularly about 450 years from the Bohemia Kingdom to Czechoslovakia (1525~1971), and affected then Czech domestic politics to formulate the official Eurosceptic positions towards the several EU integration matters (constitutional, security, and monetary integrations). In this context, this master's thesis aims to find an objective correlation that Czech identity had an influence on then Czech Euroscepticism. This way, this thesis expects to advance knowledge concerning Czech identity and its relevance to European politics.
|
|
| |
host ::
RSS.