Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 15 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Palimpsest a intertextualita v antropologicko-etnologické analýze městského prostoru
Ondrák, Vít ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Tato práce nesoucí název Palimpsest a intertextualita v antropologicko-etnologické analýze městského prostoru se věnuje zkoumání městského prostoru z hlediska metaforického pojetí pojmu text, intertext a palimpsest. Pomocí rozšíření významu pojmu text z původního úzkého pojetí v rámci literární vědy na širší vrstvy skutečnosti se naskýtá možnost aplikovat jej na městský prostor, a ten následně jako městský text číst. Vzhledem k tomu, že urbánní prostředí se skládá z mnoha vrstev, stává se zajímavým řešením pro jeho komplexní uchopení využít pojem palimpsest, případně intertext. První teoretická část si klade za cíl tyto pojmy vysvětlit. Druhá teoretická část se věnuje antropologickým a etnologickým přístupům k městskému prostoru, přičemž zásadní se pro ni stává perspektiva jednotlivce, jenž prochází městem a nechává jej na sebe působit. Obsahem třetí, aplikované části je potom konkrétní prostor Nuselského údolí a jeho bezprostředního okolí, v rámci kterého jednotlivec rozehrává hru mezi prostorem a svým vnímáním. Jednotlivé vrstvy tohoto prostředí jsou zkoumány z perspektivy pojmů a antropologicko-etnologických přístupů, které však neposkytují úplnou a vyčerpávající analýzu daného území. Což však není cílem. Naším cílem je poukázat na možnosti takového zkoumání a zároveň k němu na základě syntézy...
Hliněná omítka (lepenice) na dřevěné konstrukci tradičních staveb: příprava, aplikace a údržba
Novotný, Martin
Předkládaná metodika podává pracovní návod na výrobu a provedení hliněné omítky (lepenice) u roubených případně i vyplétaných stěn. Při získání potřebného řemeslného fortelu je přeložený stavební postup v rámci rukodělné výroby velmi efektivní. Předkládaný pracovní postup je určen pro aplikaci dvouvrstvé kotvené i nekotvené hliněné omítky (lepenice). Kdy kotvená omítka je aplikována na kotevní rastr, vytvořený na stěnové konstrukci pomocí dřevěných kolíčků, zaražených do trámů srubu. Nekotvená omítka je aplikována přímo na stěnu, bez kotvícího rastru. Omítka je aplikována ve dvou vrstvách, přičemž první (hrubá) obsahuje delší částice organického původu (plevy, řezanou slámu). V praxi při provádění replik a kopií objektů budovaných roubenou technikou a opatřených hliněnou omítkou se jeví níže popsaný postup jako účinný. Hliněná omítka je ochrannou i ozdobnou vrstvou na stěnách.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Identita současných Lužických Srbů na příkladu tradičních Velikonočních jízd
Hoření, Vendula ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Lupták Burzová, Petra (oponent)
Tato práce se zabývá identitou autochtonní menšiny současných Lužických Srbů a jejich působením ve většinovém německojazyčném prostředí. Terénní výzkum byl proveden v roce 2014 a 2016 v rámci významného svátku Velikonočních jízd křižáků, jenž je projevem silné komunitněnáboženské pospolitosti, v katolické oblasti Horní Lužice. Lužičtí Srbové jsou venkovským obyvatelstvem, jež se nikdy nedomáhalo svých národnostních práv násilnou cestou, naopak jejich zbraní byla tradičně konzervativnost, pasivita a izolace. Lužičtí Srbové mají dvojí identitu, jsou bilingvní a jazyky dle situace přepínají. Kostel byl historicky jediným místem, kde se užívala výhradně lužická srbština. Mimo rodinu totiž na úrovni všech ostatních institucí konkurovala němčina. Hlavní odlišnosti mezi vlastním etnikem a německým okolím vidí respondenti v lužickosrbském jazyce, katolické víře a udržování vlastních tradic, což podle nich může v majoritním obyvatelstvu vyvolávat pocit strachu z neznáma. V rozhovorech byly potíže v koexistencí s majoritní německou populací zmiňovány pouze v minulém čase. Oproti poválečné generaci se tato již nemusí bát žádných postihů a svobodně svou národnost může projevovat. Podle saské, braniborské i celostátní ústavy jsou Lužičtí Srbové oficiálně uznáváni jako národností menšina a je jim přiřknuta finanční a...
Komparace tradičního transportu materiálu v horském hospodářství Krkonoš a Šumavy
Smrčka, Aleš ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Diplomová práce Komparace tradičního transportu materiálu v horském hospodářství Krkonoš a Šumavy seznamuje s tradičními formami dopravy materiálu a zboží v Krkonoších a na Šumavě. Způsob života ve vysokohorských oblastech Krkonoš výrazně ovlivnila alpská kolonizace v druhé polovině 16. století. Alpští kolonisté s sebou do hor přinesli znalosti těžby dřeva, horského hospodářství a také dopravních prostředků. Obyvatelé Krkonoš pro svážku dřeva používali vodní sílu, smyky, později saně zvané rohačky. Pro dopravu ostatního materiálu a zboží využívali také krosny, loktuše, nůše, kolové transportní prostředky a zvířecí potah. Ze srovnání vyplývá, že Šumava na rozdíl od Krkonoš byla osídlená postupnou dřevařskou kolonizací z okolních regionů. I v této oblasti se uplatnily nejrůznější formy tradičních dopravních prostředků. V porovnání s Krkonošemi se zde ve větší míře rozvinul transport dřeva na kanálech i řekách. Práce mapuje tradiční způsoby dopravy materiálu v obou regionech, poukazuje na jejich rozdíly a zaznamenává jejich proměnu v současnosti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Etnografické a folkloristické aspekty v díle Františka Ladislava Sála
Tomášová, Jana ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Tomandl, Miloš (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na osobnost z východních Čech regionálního významu - Františka Ladislava Sála (1867-1941). Cílem práce je zachytit jeho osobnost jako představitele generace vzdělaných učitelů - vlastenecky zaměřených aktivistů, kteří se amatérsky zabývali etnologií a folkloristikou. Úvodní část práce představuje jeho osobní i profesní život zrekonstruovaný na základě studia archivní pozůstalosti. Další kapitola se věnuje širšímu kulturně-historickému kontextu s akcentem na dějiny pedagogiky a etnologie. Těžiště práce tvoří studium Sálových textů vzdělávacího a výchovného charakteru. Hojně v nich pracoval s etnografickým materiálem (pohádky, pověsti, dětský folklor), který využíval jako prostředek výuky vlastivědy na obecných školách.
The Innovation of Tradition: Male folk choirs in the Slovácko region and their beginnings
Uhlíková, Lucie
The study reflects the difference between the preservation of cultural heritage and the living, or innovated tradition, on an example of the repertoire\nof male folk voice choirs in the ethnographic area of Slovácko.
Inovace tradice: fenomén mužských sborů na Slovácku a jeho počátky
Uhlíková, Lucie
Studie se zamýšlí nad rozdílem mezi udržováním kulturního dědictví a živou, resp. inovovanou tradicí, a to na příkladu repertoáru mužských pěveckých sborů v regionu Slovácko.
Certifikovaná metodika dokumentace mužských oděvních součástí kalhotového, kabátového a košilového oděvu
Šimša, Martin
Cílem metodiky je vytvořit systém dokumentace, která umožní přiměřený, výstižný a především jednotný popis oděvních součástí, na jehož základě bude možné tyto vzájemně porovnávat a rozlišit jejich případné varianty. Metodika je založena na identifikaci jedinečných vlastností jednotlivých skupin lidového oděvu, které byly získány rozborem střihové konstrukce oděvních součástí ze sbírkových fondů českých i moravských muzeí. Pro každou skupinu je navržen soubor identifikačních prvků, charakterizovaný výčtem konstrukčních variant, s jejichž pomocí je možné každou oděvní součást popsat a současně i zařadit k odpovídajícímu typu oděvní součásti. Metodika průzkumu, dokumentace a identifikace součástí mužského lidového oděvu je určena především pro kurátory muzejních sbírek, dále též pro odborné badatele a praktické zájemce o lidový oděv.
Plný text: Stáhnout plný textPDF; Stáhnout plný textPDF
Analýza uživatelů a užívání městského veřejného prostoru hl.m. Prahy
Uherek, Zdeněk ; Beranská, Veronika ; Jiráková, Anežka ; Kissová, Blanka ; Hlavičková, Marie
Publikace je výsledkem terénního šetření vybraných veřejných prostor na území hlavního města Prahy, rozhovorů s uživateli a experty z oblasti architektury a urbanismu. Cílem bylo zmapovat chování aktérů v pražských veřejných prostorech a jejich postoje k jejich kvalitě.
Následný výzkum přesídlenců z černobylské oblasti a Kazachstánu
Uherek, Zdeněk
Text se zabývá skupinou přesídlenců z černobylské oblasti Ukrajiny. Soustřeďuje se na jejich integraci do českého prostředí. Upozorňuje, že proces integrace není lineární a že může mít též regresivní charakteristiky.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 15 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.