|
| |
|
|
Dashboardy - jejich analýza a implementace v prostředí SAP Business Objects
Kratochvíl, Tomáš ; Pour, Jan (vedoucí práce) ; Šedivá, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou a rozdělením dashboardů a posléze jejich implementací v nástrojích SAP Dashboards a Web Intelligence. Hlavním cílem práce je analýza řešení dashboardů pro různé oblasti řízení podniku podle zvolené architektury řešení. Práce se rovněž zabývá principy dashboardů v podniku a klíčovými ukazateli, se kterými se lze všeobecně setkat v oblasti IT. V další části práci autor definuje životní cyklus dat v oblasti Business Intelligence a v rámci teoretické části práce je zde zahrnuta dekompozice typů jednotlivých dashboardů. Konec teoretické části práce se věnuje rozdělení trhu využívající reporting a autor dále klade důraz na téma týkající se datové kvality a s ním spojené používání SAP Best Practices a KBA pro BI nástroje od společnosti SAP. Praktická část práce má za cíl podpořit teoretickou část práce, kde se autor zabývá implementací dashboardů v již výše uvedených nástrojích. Plnohodnotná ukázka využívá třech různých architektur řešení, tak aby si čtenář dokázal vytvořit vlastní názor nejen na rozdílnost použitých nástrojů, ale i samotných architektur řešení. U každé z nich jsou vždy na konci vyznačeny výhody a nevýhody řešení.
|
|
|
Dopady ekonomické krize v roce 2008 na českou ekonomiku
Reško, Juraj ; Jiránková, Martina (vedoucí práce) ; Kačírková, Eliška (oponent)
Cílem práce je vyhodnocení dopadů finanční krize z r. 2008 na reálnou ekonomiku ČR. Nejdříve je představen teoretický základ možných příčin poklesu v ekonomické aktivitě a následně finanční krize samotná. Pro řešení cíle bylo použito metody analýzy a syntézy. Podrobně je prozkoumán vývoj hlavních makroukazatelů v období 2009--2013. Práce je zakončena výčtem protikrizových opatření. Z provedeného zkoumání vyplynulo, že česká ekonomika dokázala na negativní vnější vlivy zareagovat včas a její ekonomika se projevila jako velice stabilní bez většího kolísání a změn.
|
|
|
Analýza dopadů zavedení regulačních poplatků po roce 2008 ve zdravotnictví v České republice
Suchomel, Jiří ; Prachař, Ondřej (vedoucí práce) ; Lukášová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dopady, které způsobilo zavedení regulačních poplatků ve zdravotnictví v České republice po roce 2008. V teoretické části je představen systém financování zdravotnictví v České republice. Praktická část se zabývá analýzou jednotlivých ukazatelů, které dle Ministerstva zdravotnictví ČR měly zavedení regulačních poplatků ovlivnit. Cílem je pak zjistit, zda ovlivnění těchto ukazatelů bylo jiné, než bylo plánované, a proto došlo k jejich zrušení. V této analýze vyšlo, že ovlivnění bylo ve větší míře takové, jaké se od regulačních poplatků očekávalo a jejich zrušení proběhlo z jiného důvodu.
|
|
|
Deepening the Transatlantic Economic Relations. What will TTIP bring?
Vranka, Jakub ; Antal, Jarolím (vedoucí práce) ; Neumann, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá prohlubováním transatlantických hospodářských vztahů mezi zeměmi, dnes formujících EU a USA od konce druhé světové války až po současnost. Výsledkem těchto hlubokých vztahů na všech úrovních je dnes vyjednávání jedinečné dohody TTIP. Práce je zaměřena na srovnání současného stavu vzájemného obchodu EU s USA, s následným využitím tří rozdílných, ale vzájemně velmi propojených ekonomik, Slovenska, České republiky a Německé spolkové republiky a jejich obchodu s USA a následného projektování budoucích možných dopadů dohody TTIP. Tato diplomová práce je také věnována představení dohody TTIP, jejího základního návrhu, motivů obou stran při jejím vyjednávání jakož i kritickým místům dohody, které vyjednávání o ní zpomalují.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Proces přistoupení Chorvatska k EU
Lošťák, Jan ; Karpová, Eva (vedoucí práce) ; Řehořová, Veronika (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá velmi aktuální problematikou přistoupení Chorvatska k Evropské unii, ke kterému dochází dne 1. července 2013. Chorvatsko se stává dvacátým osmým členem v době neutišené ekonomické situace na starém kontinentu, zvláště potom v měnové unii -- Eurozóně, jejíž problémy se přenáší na celé uskupení. Cílem diplomové práce je pomocí popisné a částečně analytické metody zevrubně popsat průběh procesu a zhodnotit a zanalyzovat možné dopady a přínosy přistoupení země k EU pro obě strany. Práce je členěna do tří hlavních kapitol, přičemž první z nich čtenáři představuje historické pozadí státu a ekonomický vývoj země. Druhá kapitola popisuje průběh přístupového procesu a jeho jednotlivé aspekty. Ve třetí kapitole potom autor vyhodnocuje možné dopady a přínosy vstupu.
|
|
|
Dopady výpadku plynu na omezeném území
PALKOVIČ, Marek
Bakalářská práce se zabývá dopady výpadku plynu ve správním obvodu obce s rozšířenou působností České Budějovice. Cílem této práce bude určit kvalitativním výzkumem možné dopady v případě vzniku mimořádné události a zodpovědět na dvě výzkumné otázky, zda by byl výpadek plynu v tomto správním obvodu vážným zásahem do chodu společnosti a zda by ovlivnilo dopady výpadku plynu roční období. Začátek teoretické práce jsem věnoval definici pojmu kritické infrastruktury. Dále bylo na místě uvést základní informace o zemním plynu a jeho široké použití ve sféře vytápění, ohřevu vody, vaření, chemickém a zemědělském průmyslu, či využití jako zdroje paliva v dopravním průmyslu, teplárnách a elektrárnách a jiné výrobní a spalovací činnosti. Pro účely mé práce bylo zapotřebí popsat přepravní a distribuční soustavu České republiky a Jihočeského kraje společně s podzemními zásobníky. Nakonec jsem definoval pojmy: stav nouze v plynárenství, regulační skupiny odběratelů a vyhlašování odběrových stupňů. Pomocí Krizového plánu Jihočeského kraje jsem se zaměřil na společnosti odebírající plyn a vybral z nich deset takových, aby splňovaly kritéria s přihlédnutím na to, k čemu zemní plyn používají, do jaké regulační skupiny patří, o jak velkou a důležitou společnost se jedná a jak moc by je mohl výpadek zemního plynu zasáhnout v létě a v zimě. Selekcí daných společností jsem získal v každém ohledu trochu odlišné respondenty, jimž jsem položil sedm otázek, které byly účelně sestavené tak, aby zkoumaly tři daná odvětví, z kterých již bylo možné vyvodit výsledky. Tato odvětví se zaměřovala na: dopady na danou sféru použití zemního plynu, dopady výpadku zemního plynu s přihlédnutím na možnost substituce v daném ročním období a na odběrový stupeň, který je již pro společnost ohrožující. Výsledky v prvním odvětví ukázaly, že nejvíce by utrpěly společnosti využívající zemní plyn k vytápění a ohřevu užitkové vody. Většina z vybraných respondentů totiž využívala plyn právě pro tyto účely. Vyřazeny by tak byly složky integrovaného záchranného systému, objekty produkce potravin a čističky vod, krematoria, domovy se speciální péčí a další. Překvapivě o trochu lépe dopadla oblast využití zemního plynu k vaření. Zde totiž byla většinou možnost aspoň částečné náhrady elektrickým proudem, konkrétně elektrickými spotřebiči. Další odvětví se zabývalo dopady výpadku plynu s přihlédnutím na roční období. Výsledek jednoznačně potvrdil závislost dopadů výpadku plynu na ročním období a určil dopady v zimním období na dvojnásobné. Jedinou výjimkou byl Pohřební ústav města České Budějovice, kde nemožnost spalování a nepříznivé letní horké teploty napomáhají rychlejšímu rozkladu těl. Poslední odvětví zkoumalo, jaký vyhlášený odběrový stupeň je pro danou společnost již ohrožující. Až na jednoho z odběratelů to byly vysoké odběrové stupně a to 9., 10. a nejvyšší havarijní odběrový stupeň. Pro Teplárnu České Budějovice, a.s. by bylo ohrožující již vyhlášení prvního odběrového stupně. To je poněkud neočekávané tvrzení, neboť objekt tepláren spadá do regulační skupiny A, která je schopna bezproblémově přejít plně či částečně vyhlášením hned 1. odběrového stupně na náhradní palivo. Vysvětlení, proč je tomu tak, je však sporné. Podle vedoucího provozu by již omezení dodávek zemního plynu způsobilo překročení emisních hodnot na uhelných kotlích, což je nepřijatelné a hrozí za to velké pokuty. Pomocí výsledků z výše uvedených odvětví bylo již možné odpovědět na výzkumné otázky, které se v obou případech projevily jako kladné. Závěrem své práce bych rád doporučil bližší prozkoumání problematiky zařazení Teplárny České Budějovice, a.s. do regulační skupiny A a dále bych rád poukázal na chyby v Krizovém plánu Jihočeského kraje, kdy u dvou objektů byla uvedena použitelnost zemního plynu jiná, než ve skutečnosti je. Dle mého názoru považuji chyby v tak důležitém dokumentu za nepřijatelné.
|
host ::
RSS.