Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 402 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Návrh nového vizuálního stylu Švandova divadla
Španělová, Klára ; Slanec, Jaroslav (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Práce se zaměřuje na jednotný vizuální styl, který formuje identitu značky. Cílem je graficky navrhnout a zpracovat nový jednotný vizuální styl pro Švandovo divadlo. V teoretické části nejprve popisuji funkce grafického designu v obecném slova smyslu. Věnuji se pak jednotnému vizuálnímu stylu a vysvětluji, proč je pro všechny značky klíčový v kontextu komunikace. Dále zkoumám, jak pracují s grafickým designem lokální divadelní instituce. Hlouběji se zaměřuji na divadla, která se rozhodla svoji vizuální identitu úplně změnit a prošla si redesignem. Následně provádím analýzu současného vizuální stylu Švandova divadla. Hledám konkrétní úskalí a možnosti ke změně. S pomocí získaných poznatků nakonec představuji svůj autorský návrh na nové grafické řešení. Součástí je logo, představení jeho variant, výběr konkrétní barevné palety a písem. Vizuální styl dále prezentuji na sérii čtyř různých plakátů, které uvádějí představení Švandova divadla. Doplňuji ho ještě grafickým zpracováním lístků na představení, ukázkou programu a propagačních předmětů divadla. Hlavním výstupem práce je grafický manuál, kde je popsaná také inspirace a význam jednotlivých rozhodnutí při vytváření grafického řešení.
Mediální ohlas Erbenovy nevadnoucí Kytice
Protasevičová, Alexandra ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá komparací a kompilací mediálního ohlasu, který vyvolaly jednotlivé podoby Kytice Karla Jaromíra Erbena. Předmětem porovnání jsou mnohočetné recenze, počínaje těmi, které byly zveřejněné v tisku bezprostředně po prvním historickém vydání básnické sbírky, následované reakcí na divadelní inscenaci v divadle Semafor v roce 1972, až po reakce na modernější zpracování z roku 2009. Pro další vhodné srovnání bylo zvoleno divadelní představení v Národním divadle, které mělo premiéru v roce 2019. Práce se zaměřuje také na filmovou tvorbu, a to konkrétně Kytici v režii F. A. Brabce z roku 2000. Cílem diplomové práce je zodpovědět otázku, jakým způsobem se jednotlivé verze Erbenovy Kytice liší, a co výrazné odlišnosti způsobuje. Další otázkou je, proč umělci cítí potřebu se k dílu vracet a reinterpretovat příběh dle svého uvážení. Práce je kriticko- historickou analýzou, přináší pohled mediální, ale i kulturně-politický, se zaměřením na osobnostní rozměr.
Návrh vzduchotechniky divadla
Vladyková, Pavlína ; Rubinová, Olga (oponent) ; Blasinski, Petr (vedoucí práce)
Cílem práce je navrhnout vzduchotechnické zařízení do prostoru hlediště a jeviště divadla, aby pokrývalo tepelné zisky, částečně i ztráty. Práce je rozdělena do tří částí – teoretické, výpočtové a projektové. První část pojednává o koncentraci oxidu uhličitého v interiéru. Druhá část obsahuje veškeré potřebné výpočty a samotný návrh vzduchotechnického zařízení v divadle. Třetí část je praktická – obsahuje technickou zprávu, technickou specifikaci a regulační schéma. Součástí této práce jsou také výkresy navržené vzduchotechniky. Postupováno bylo v souladu s aktuálními normami a směrnicemi.
Dramox, nová VoD služba
Benčová, Anežka ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Vodičková, Karolína (oponent)
Bakalářská práce se věnuje trendu video on demand služeb včetně představení několika jejich příkladů. Teoretická část práce se soustředí na Dramox, platformu tohoto typu orientovanou na streamování divadelních představení. Práce popisuje vznik Dramoxu, jeho funkce a také obsahuje kapitolu pojednávající o autorských právech ve spojitosti s divadelním uměním. Praktická část bakalářské práce se zabývá hloubkovými rozhovory se zástupci divadel zapojených do projektu, jejich komplexním pohledem na platformu a dosud získanými zkušenostmi. Práce se nezabývá komerčním způsobem využití tohoto média a podnikatelským záměrem, z důvodu nezájmu divadel a společnosti Dramox sdílet interní data.
Tanec v Brně
Bala, Filip ; Maršíková, Hana (oponent) ; Galeová, Nicol (vedoucí práce)
„Ideální současné taneční divadlo“ je výzkumnou otázkou předdiplomové práce, která je zpracována v knižní podobě. Diplomová práce „EUFONIE | POHYB | PROSTOR“, se zabývá prototypem, jenž zároveň reaguje na urbanistickou strukturu města Brna. Z problematiky konkrétního řešení následně vyplynuly další otázky, nejen kvůli komplexnosti zadané lokality, ale také díky nové vizi fungování divadelního světa skrze využití autonomních technologií.
Tanec v Brně
Ledvina, Matěj ; Vokřál, Jiří (oponent) ; Galeová, Nicol (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je návrh kulturního a funkčního zázemí pro Brněnskou divadelní scénu, budova zajišťuje zázemí pro mezinárodní konference, stejně jako divadlo samé a prostory a vybavení k jeho výzkumu. Jednalo by se o první novostavbu divadla typu black box v Brně. Budova je zasazena do parku mezi Janáčkovo divadlo, místodržitelský palác, chrám svatého Tomáše a část obytné zástavby, jejíž linii zakončuje.
Tanec v Brně
Kuklová, Tereza ; Všetečková, Alena (oponent) ; Galeová, Nicol (vedoucí práce)
Tanec, jak ho mnozí chápou a vnímají, už není tancem, který známe z divadelních jevišť. Není to ani ve striktních pohybech baletu, ani v sestavách contemporary dance, ani v krocích tradičních tanců. Tanec se začal odvíjet více duchovním směrem. Procítěné pohyby jednotlivců, kteří pohyby vyjadřují příběhy, performeři, kteří reagují na okolí svými gesty i skupiny tanečníků navzájem se pohyby propojujících. To je současná forma tance, která se z klasických divadel vylívá do ulic, kulturních center a parků. Jde tam, kde je citlivý a vnímavý pozorovatel. Takový performer jde tam, kde je mu dobře, kde může rozvíjet svůj pohyb, své myšlení. Kde se může inspirovat. Pro takové jedince však v současnosti nejsou příliš přívětivé prostory, které by byly jen jim určené. V Praze existuje pár divadel, zaměřujících se na současný směr vývoje tance a na tanečníky jdoucí tímto směrem. V Brně je takových platforem pro tanec značně méně a zázemí je nedostatečné. Proto se stává, že z Brna tanec odchází do měst, kde má příznivější podmínky. Krokem ke zlepšení podmínek současných tanečníků je dát jim jejich prostory. Prostory určené jejich tanci. Opustit od klasických divadel, v jejichž velkých prostorách se tito jedinci cítí spíše nekomfortně. Cílem této práce je představa nové formy divadla, jako prostoru pro svobodné taneční a pohybové umělce. Zakomponování takové stavby do měřítka města Brna a její začlenění do života města.
Divadlo pro 21. století
Chernykh, Yurii ; Plášil, Jiří (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je navrhnout projekt rekonstrukce divadla které může sloužit jako kulturní a společenské centrum a nabízet prostory pro širokou škálu akcí. Kromě divadelních a filmových představení tu budou moci probíhat také kongresy a konference, přednášky, literární večery, společenské akce, výstavy, koncerty a festivaly. Zajistit provoz budovy přes den a večer. Moderní kavárna a divadlo mohou být pro nás místem setkávání s kulturou, uměním a dalšími lidmi. Kavárna může být prostor pro odpočinek, relaxaci, práci nebo společenské setkání, zatímco divadlo nabízí možnost sledovat různé druhy uměleckých vystoupení, jako jsou divadelní představení, koncerty, opery a další. Moderní kavárna a divadlo mohou být také symbolem kulturního života a vývoje města, které se snaží nabídnout návštěvníkům a obyvatelům kvalitní kulturní zážitky a zlepšit kvalitu života v městském prostředí. Projekt rekonstrukce funkcionalistického divadla je zaměřen na transformaci historického divadelního objektu v Brně na moderní multifunkční kulturní centrum s celodenním využitím. Projekt obsahuje kompletní rekonstrukci exteriéru a interiéru budovy, přístavby nového prostoru, výměny oken, nového fasádního systému a obnovy materiálu exteriéru a interiéru. Dispozice stávající budovy bude změněna. Přízemí budovy bude rozšířeno pro novou místnost technického zabezpečení. Po dokončení rekonstrukce bude divadlo sloužit jako multifunkční kulturní centrum, které bude nabízet nejen divadelní představení, ale také výstavy a workshopy pro veřejnost. Kromě divadelních sálů bude centrum také obsahovat kavárnu a multifunkční prostory pro vzdělávání a setkávání. Projekt rekonstrukce funkcionalistického divadla v Brně představuje významnou investici do kulturního dědictví města s cílem obohatit kulturní život obyvatel a návštěvníků města.
Divadlo přes čáru - drogy v divadelním prostředí
Rybová, Tereza ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Novotná, Hedvika (oponent)
Práce dokumentuje specifický diskurz o (ne)užívání kokainu v divadelním prostředí, konkrétně mezi studenty a absolventy vysoké umělecké školy ve věkové skupině 20-30 let. Výzkum se tedy zaměřuje na užívání psychotropních látek v poměrně privilegovaném kontextu. Skrze fenomenologický design výzkumu dochází k pochopení žité zkušenosti aktérů. Data byla získána na základě třinácti hloubkových rozhovorů. Mezi respondenty byli zastoupeni neuživatelé, příležitostní uživatelé, osoby v ambulantní léčbě a bývalí distributoři drog. Studie se věnuje tomu, jak aktéři vnímají zážitky s jednotlivými drogami a jakým způsobem definují hranice přijatelnosti v rámci užívání psychotropních látek. Prostor je věnován i tomu, co uživatelé považují za zásadní během samotného aktu užití. Speciální pozornost je pak zaměřena na ekonomické vztahy, distribuci drog a vnímání nelegálnosti. Práce se dotýká i prožívání abstinence a ambulantní léčby. Kromě popisu užívání látek ve specifickém divadelního prostředí pohledem samotných aktérů, je poodhaleno, jakým způsobem v této skupině dochází k normalizaci užívání a jak se aktéři (ne)vymezují od celospolečensky podporovaného diskurzu.
Státem řízená kultura: Československá divadla v době normalizace
Volfová, Viktorie ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Státem řízená kultura Československá divadla v době normalizace Anotace Tato diplomová práce podává ucelený obraz o kulturní politice v době tzv. normalizace. Cílem je představit fungování československých divadel pod ideologickým dohledem vládnoucí strany. První část se zabývá společensko-historickým kontextem a vybranými událostmi, které ovlivnili další vývoj. Vstup vojsk Varšavské smlouvy na území Československa přiměl změnit poměry v zemi, upevnila se moc i cenzura. Druhá část se přímo zaměřuje na popis kulturního státního aparátu, jednotlivých institucí a jejich činnosti ve vymezeném období. Odpovídá na to, jak stát reguloval kulturu a jaká cenzurní nařízení vyšla v platnost. Na vybraných divadlech přímo představuje, jaký vliv měla změna politické situace po roce 1968 nejen na dramatické a inscenační směřování. Klíčová slova cenzura, činohra, divadlo, komunismus, kultura, normalizace

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 402 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.