|
|
Disent v pobaltských republikách
Fořt, Tadeáš ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Fořt Tadeáš Abstrakt Tato bakalářská práce pojednává o disidentských organizací na území Litvy, Lotyšska a Estonska. Všechny tyto skupiny byly ovlivněny mezinárodním vývojem, a to především povstáním v Maďarsku v roce 1956, okupací Československa v roce 1968 a podepsáním Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v roce 1975. Ačkoliv nějakou formu reakce na mezinárodní události vykázal disent ve všech pobaltských státech, forma i motivace vyjádření nesouhlasu s režimem byly odlišné. Jádro rozdílů leží především v jiném národnostním a náboženském složení jednotlivých států, stejně jako v jejich odlišném historickém vývoji. Zatímco Litevci neměli s imigrací ostatních národů ze Sovětského svazu problém, Lotyši a Estonci se stávali ve svých zemích téměř menšinami, což oblast akcí jejich disentu zúžilo. Katolická církev na Litvě byla a je silnou organizací, která se stala podhoubím disentu a např. i tvorby samizdatu v podobě Kroniky katolické církve v Litvě, nejznámějšího a nejdéle působícího podzemního média v regionu. Na rozdíl od Litvy církev v Lotyšsku a Estonsku tak silné zázemí a podporu v populaci neměla, její role v rámci disentu byla proto spíše marginální. Kromě národnostních a náboženských rozdílů se práce zabývá i odlišnostmi v dalších sociálních a demografických aspektech...
|
|
|
Íránská opozice a blogging-fenomén občanského žurnalismu v nesvobodné společnosti
Hrdina, Matouš ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Švelch, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce Íránská opozice a blogging - fenomén občanského žurnalismu v nesvobodné společnosti se věnuje analýze bloggingu coby nástroje opoziční komunikace v nesvobodných režimech, konkrétně v současném Íránu. Snaží se odpovědět na otázku, jak lze opoziční komunikaci realizovat skrze blogging, a jaké jsou možnosti a omezení tohoto postupu. Základní hypotéza je taková, že blogy neslouží k přímé komunikaci opozičního hnutí a k organizaci odporu proti režimu, ale spíše jako alternativní, svobodný vyjadřovací prostor. Analytická část práce kvalitativně zkoumá čtyři anglicky psané blogy íránských blogerů, vybrané jako demonstrativní příklady. Kritériem pro jejich výběr byla zejména pravidelná aktualizace, íránský původ a zařazení k ideologickému proudu íránské protivládní opozice. Analyzovány jsou obsahy publikované v období od března 2009 do března 2010, tj. v době, kdy v Íránu probíhaly masové protivládní nepokoje následující prezidentské volby. Otázka mediálních účinků v práci není rozvíjena. Autor vychází z několika teoretických koncepcí a prostřednictvím analýzy zkoumá možnosti jejich aplikace na prostředí íránské blogosféry. Na základě provedené analýzy je v závěru potvrzeno, že blogeři mají potenciál stát se názorovými vůdci ve schématu vícestupňového komunikačního modelu. Jejich možnou...
|
|
|
Vnímání obsahů,statutu a role médií v Československu v letech 1977-1989
Vlasák, Zbyněk ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut komunikačních studií a žurnalistiky Katedra mediálních studií Vnímání obsahů, statutu a role médií v Československu v letech 1977-1989 Diplomová práce Autor práce: Zbyněk Vlasák Jméno konzultanta: PhDr. Jakub Končelík, Ph.D. Abstrakt Diplomová práce Vnímání obsahů, statutu a role médií v Československu v letech 1977- 1989 zkoumá metodou orální historie možné principy a okolnosti vnímání role médií ve specifickém prostředí normalizačního režimu. Soustředí se primárně na příslušníky a příslušnice tzv. šedé zóny, na jejich vnímání disentu a protirežimní opozice a role médií jako podílníka na budování těchto obrazů. Dále zkoumá na příklad fungování médií v každodenním životě normalizačních domácností, zdroje obrazů bipolárního světa a povahu těchto obrazů a přístup k obsahům oficiálních, neoficiálních i zahraničních médií. Je postavena na historiografických základech, kapitolách o formálních i neformálních tlacích na oficiální média, mluví o okolnosti vysílání zahraničních médií na území Československa, neopomíjí ani mezinárodní kontext let 1977- 1989 a činnost opozičních hnutí a reakci režimu na ni. Média (zejména televize) dle tohoto výzkumu tvořila i ve sledovaném období normalizace nezastupitelné místo v každodennosti domácností. Do značné míry...
|
|
|
‚Jiné světy' žen Jazzové sekce v období tzv. normalizace
Hynková, Martina ; Havelková, Hana (vedoucí práce) ; Oates - Indruchová, Libora (oponent)
MARTINA HYNKOVÁ: ‚JINÉ SVĚTY' ŽEN JAZZOVÉ SEKCE V OBDOBÍ TZV. NORMALIZACE ABSTRAKT V diplomové práci se zabývám fenoménem Jazzová sekce, zájmovou organizací, která sdružovala na základě dobrovolnosti širokou jazzovou obec a aktivně působila v letech 1971 - 1986. Konkrétně si kladu za cíl rozkrýt proměnu a dynamiku činností a rolí členek Jazzové sekce, a to za pomoci zodpovězení výzkumné otázky: Jaké strategie pře/žití volily členky Jazzové sekce v období tzv. normalizace? Výzkumnou metodou se mi stala biografická metoda, kdy jsem uskutečnila a analyzovala šest rozhovorů s bývalými členkami Jazzové sekce, které jsem získala epizodickým narativním interview. Výzkumem jsem odkryla strategie pře/žití v období tzv. normalizace v podobě vstupu do společenství Jazzové sekce, vykonávanými činnostmi pro její fungování, výjezdy do zahraničí za kulturními událostmi, spojení s disentem a žití ve dvou světech. Vytvářené jiné světy členek Jazzové sekce se tak staly strategií pře/žití samy o sobě.
|
|
|
Režimní kampaň proti chartě 77 na stránkách Rudého práva
Kosina, Aleš ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
"Režimní kampaň proti Chartě 77 na stránkách Rudého práva" je název diplomové práce a zároveň i definice výzkumného záměru. Ten je zpracován kvalitativní obsahovou analýzou zmíněného média. Diplomová práce se skládá ze tří stěžejních částí, a to metodologie, historické (teoretické) a analytické. Teoretická část popisuje historické události klíčové pro pochopení role Charty 77 v rámci normalizačního režimu v komunistickém Československu, počínaje pražským jarem a konče událostmi vedoucími k Sametové revoluci. V kontextu vzniku dalších opozičních hnutí a forem odporu jsou zde také nastíněny praktiky normalizačního režimu reagující na aktivity opozice. Ústředním bodem teoretické části je vznik Charty 77, její činnost a aktivity. Nedílnou součástí je také objasnění funkce médií v komunistickém Československu a role Rudého práva. Jádrem práce je analytická část. Tu tvoří obsahová analýza Rudého práva z prvního čtvrtletí roku 1977. Jednotkou analýzy jsou potom jednotlivé články týkající se Charty 77 a chartistů. Analytická část je rozdělena na tři díly. V každém jednotlivém dílu je pak pomocí kvalitativní obsahové analýzy zpracována jedna ze tří stanovených výzkumných otázek. První díl podrobně popisuje ideologickou odpověď režimu na Chartu 77 zformulovanou v článku Ztroskotanci a samozvanci. Ve druhé...
|
|
|
Etické aspekty literární produkce v českém disentu
Labudová, Zuzana ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent) ; Havelka, Miloš (oponent)
Disertační práce se věnuje etickým aspektům literární produkce českého disentu. Literatura je zde vnímána především jako legitimizační, respektive delegitimizační prostředek. Na příkladu Českého snáře Ludvíka Vaculíka ukazuje, jak je možné prostřednictvím psaného slova (de)legitimizovat a (de)mytizovat sama sebe i druhé a jaké etické otazníky takové jednání přináší. Pracuje s koncepty proliferačního efektu fikce a autorovy pověsti jako symbolického kapitálu, postulátem autenticity literární výpovědi, teorií kolektivního autorství, popisem procesu umlčování a konceptem posledního slovníku a solidarity založené na revizi tohoto slovníku. Představením (de)legitimizačních snah v samizdatové literatuře a literatuře o disentu se snaží přispět k novému pohledu na disent a narušit tak mainstreamovou homogenizaci tohoto mnohovrstevnatého fenoménu.
|
|
|
Život disidenta na malém městě v oblasti severovýchodních Čech
Jiroušek, Filip ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Diplomová práce založená primárně na metodě orální historie se zabývá vybranými kapitolami ze života Petra Rýgra, disidenta a člověka patřícího do okruhu paralelní kultury. Je koncipována jako epizodická biografie, přičemž v průběhu výzkumu sleduje téma touhy po svobodném životě v nesvobodném režimu. Časové ohraničení odpovídá období tzv. normalizace v socialistickém Československu. Práce zachycuje život disidenta v regionálním měřítku, na pomezí okresů Trutnov a Náchod. Rýgrův život je v textu nahlížen z vícera perspektiv, přičemž v první řadě se jedná o sebepojetí protagonisty, o pohled jeho přátel, a následně pak o pohled autora práce založený na interpretaci rozhovorů a studiu písemných pramenů. Jednotlivé kapitoly se věnují Rýgrovu dospívání, možnou míru formování názorovými autoritami, Václavem Havlem či Jaroslavem Foglarem, dále pak životem v paralelním, neoficiálním světe, problematice pracovní povinnosti nebo události z října 1989, kdy Petr Rýgr zaslal do Rudého práva inzerát blahopřející Václavu Havlovi alias Ferdinandu Vaňkovi k narozeninám. Práce se vědomě hlásí k personalistickému přístupu, přičemž je v souladu s ním zkoumaná osobnost Petra Rýgra vnímána jako fenomén, který je svébytně zasazen do světa.
|
|
|
Vztah polské katolické církve k hnutí Solidarita do roku 1989 a jeho reflexe v českém samizdatu
Smolka, Radek ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Swider, Malgorzata (oponent)
Diplomová práce se zabývá vztahem hnutí Solidarita s katolickou církví v Polsku do roku 1989 a projevy tohoto vztahu v českých samizdatových periodicích. Zkoumanými periodiky jsou Lidové noviny, Informace o Chartě 77 a Informace o církvi. V práci je představena situace polské občanské opozice a to především v období 80. let. Velká část práce je věnovaná hnutí Solidarita. Prezentovány jsou zde nejen významné milníky tohoto hnutí, ale do jisté míry i jeho sociologický profil. Kromě občanské opozice je popsána i situace katolické církve v Polsku s důrazem na okolnosti a události, které budovaly vztah mezi církví a státem popř. církví a hnutím Solidarita. Vzhledem k profilu práce se jedna z kapitol věnuje také disentu v tehdejším Československu a to jak občanskému, tak i katolickému. Zkoumaná periodika mají samizdatový charakter, proto je jedna z kapitol dedikována právě této formě psaného textu a autor zde vysvětluje i důvody volby tří zmíněných samizdatových titulů. K nalezení odpovědí na výzkumné otázky byla použita kvantitativní i kvalitativní analýza. Prezentovány jsou obě analýzy i podmínky, které autor vytvořil pro zařazení určitých samizdatových textů do výzkumu. Závěr diplomové práce obsahuje shrnutí tématu a představuje odpovědi na výzkumné otázky včetně jejich zdůvodnění.
|
|
|
Disent v pobaltských republikách
Fořt, Tadeáš ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Fořt Tadeáš Abstrakt Tato bakalářská práce pojednává o disidentských organizací na území Litvy, Lotyšska a Estonska. Všechny tyto skupiny byly ovlivněny mezinárodním vývojem, a to především povstáním v Maďarsku v roce 1956, okupací Československa v roce 1968 a podepsáním Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v roce 1975. Ačkoliv nějakou formu reakce na mezinárodní události vykázal disent ve všech pobaltských státech, forma i motivace vyjádření nesouhlasu s režimem byly odlišné. Jádro rozdílů leží především v jiném národnostním a náboženském složení jednotlivých států, stejně jako v jejich odlišném historickém vývoji. Zatímco Litevci neměli s imigrací ostatních národů ze Sovětského svazu problém, Lotyši a Estonci se stávali ve svých zemích téměř menšinami, což oblast akcí jejich disentu zúžilo. Katolická církev na Litvě byla a je silnou organizací, která se stala podhoubím disentu a např. i tvorby samizdatu v podobě Kroniky katolické církve v Litvě, nejznámějšího a nejdéle působícího podzemního média v regionu. Na rozdíl od Litvy církev v Lotyšsku a Estonsku tak silné zázemí a podporu v populaci neměla, její role v rámci disentu byla proto spíše marginální. Kromě národnostních a náboženských rozdílů se práce zabývá i odlišnostmi v dalších sociálních a demografických aspektech...
|
|
|
Role mravních autorit V. Havla, L. Walesy a Jana Pavla II. pro pád totalitních režimů.
Řezník, Robert ; Svoboda, Cyril (vedoucí práce) ; Mašek, Vojtěch (oponent)
Práce se zaměřuje na úpadek totalitního režimu a na kořeny protikomunistického odporu. Vyjadřuje vzedmutí občanského odporu který iniciovali hlavní protagonisté tohoto celospolečenského revolučního vzmachu. Najevo vysvitne odvaha tří hrdinů své doby. Klíčová slova: totalitní režimy, Solidarita, Katolická církev, disent, svoboda, komunistická strana, identita, demokracie, hodnoty
|
host ::
RSS.