|
|
Dehumanizace jako rizikový faktor používání digitálních technologií v kontextu sociální práce
Brezina, Lukáš ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Müller, Karel (oponent)
Tato práce se zabývá rizikem dehumanizace při použití digitálních technologií a robotiky v oboru sociální práce. Práce obsahuje historii vzniku digitálních technologií v kontextu společenských změn. Zabývá se základními pravidly uvozujícími principiální fungování a vývoj digitálních technologií a robotiky. V práci jsou popsány a shrnuty základní informace o možnostech i rizicích použití digitálních technologií a robotiky v oboru sociální práce. Ve svém závěru také obsahuje názory několika odborných a politických autorit vyjadřujících se k danému tématu. Tato práce by chtěla přispět k prohloubení a zintenzivnění debaty nad riziky spojenými s dehumanizací oboru sociální práce v kontextu problematiky použití digitálních technologií a robotizace.
|
|
|
Sdílená ekonomika a digitalizace: Výzva pro komplexní úpravu pracovního práva?
Tkadlec, Matěj ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Pichrt, Jan (oponent)
SDÍLENÁ EKONOMIKA A DIGITALIZACE: VÝZVA PRO KOMPLEXNÍ ÚPRAVU PRACOVNÍHO PRÁVA? ABSTRAKT Tato diplomová práce se podrobně věnuje fenoménu poslední dekády, kterým je tzv. sdílená ekonomika, jež má mnoho podob a mnoho názvů. Ve své nejčistší podobě se jedná o jednání ekonomicky aktivních subjektů, které za účelem snížení svých vlastních nákladů či využitím svých volných kapacit sdílejí volné prostředky. Jako nejlepší příklady ekonomiky sdílení potom slouží kapitálová platforma Airbnb, kde lidé sdílejí své nevyužívané nemovitosti a generují tak zisk, či pracovní platforma BlaBlaCar, jejímž prostřednictvím mohou lidé snižovat své náklady na provoz dopravního prostředku při jednorázových cestách na delší vzdálenost. Jak zmíněno výše, sdílená ekonomika má však mnoho podob. Jednu z nich, ne úplně čistokrevnou formou sdílení, zprostředkovává společnost Uber. Ten, podobně jako společnost BlaBlaCar, vytvořil mobilní platformu, jejíž pomoci se mohou poskytovatelé dopravních služeb spojit s uživateli. Existuje zde však několik významných rozdílů, ze kterých je možné vyvodit, že společnost Uber není klasickým zprostředkovatelem služeb informačních technologií, jako je právě společnost BlaBlaCar. To mimo jiné dovodily také zahraniční soudy, včetně Soudního dvora Evropské unie. Na základě toho je nasnadě otázka, zda řidiči...
|
|
|
Selected Legal Aspects of the Digital Single Market
Stárková, Anna ; Svoboda, Pavel (vedoucí práce) ; Vondráčková, Aneta (oponent)
"Vybrané právní aspekty jednotného digitálního trhu" se zabývá legislativní reakcí Evropské unie ("EU") na technologický vývoj, a to při příležitosti nedávno prováděného přezkumu Strategie pro jednotný digitální polovině přičemž se jedná zatím o nejpokročilejší víceletý plán v věku, jenž Evropská komise představila 6. května 2015, více než 10 let po otevření diskuze o konci roamingových poplatků, více než 20 let formálního dokončení vnitřního než 30 let po závazku Jacquesa Delorse zajistit jeho čtyři svobody. pod záštitou strategie řadu svých legislativních návrhů, jenž si kladou za c holisticky zrevidovat klíčové ovšem je, nadčasového legislativního rámce připraven věk koncepční hmotných a institucionálních základů, které následně slouží jako východisko pro posouzení současného doporučení pro jeho dosažení První část diplomové práce identifikuje a objasňuje fenomény tvořící právě teoretický a koncepční rámec jednotného digitální trhu. Druhá část posléze v vymezuje historické okolnosti a společenské události, které vedly k čímž zároveň mapuje prameny jednotného digitálního trhu v nich je i jednotný trh, jehož vtah k jednotnému digitálním trhu je předmětem zkoumání v druhé kapitole této části. Komparace hmotných a institucionálních aspektů obou konceptů odhaluje, co mají jednotný trh a jednotný digitální trh...
|
|
|
Entrepreneurship in the information age: an empirical analysis of the European regions
Pleticha, Petr
Decelerating productivity in recent years raised questions about technology diffusion in the economy. This study focuses on one particular diffusion channel, entrepreneurship, and inspects the mechanics through which it interacts with digitalization. The composite indicator of digitalization is split into separate components which enables analyzing digitalization’s interplay with entrepreneurship as a dynamic process. Based on the econometric analysis of Eurostat regional data covering the period 2008-2015, I find significant links between digitalization and entrepreneurship. Specifically, digitalization is associated with an increase in the rate at which firms are created and with a decrease in their survival rate after 3 years. The paper demonstrates that the interaction is dynamic in its nature as the effects of initial stages of digitalization reverse or vanish in its later phases. A sectoral analysis shows the persistence of the results across industries.\nMoreover, there is evidence that professional, scientific and technical activities are especially sensitive towards digitalization, experiencing strong, yet short-term shock in the firms’ birth, death, and survival rates. Accounting for geographic variation reveals heterogeneity between regions but not large enough to affect the overall results.
|
|
|
Entrepreneurship in the information age: an empirical analysis of the European regions
Pleticha, Petr
Decelerating productivity in recent years raised questions about technology diffusion in the economy. This study focuses on one particular diffusion channel, entrepreneurship, and inspects the mechanics through which it interacts with digitalization. The composite indicator of digitalization is split into separate components which enables analyzing digitalization’s interplay with entrepreneurship as a dynamic process. Based on the econometric analysis of Eurostat regional data covering the period 2008-2015, I find significant links between digitalization and entrepreneurship. Specifically, digitalization is associated with an increase in the rate at which firms are created and with a decrease in their survival rate after 3 years. The paper demonstrates that the interaction is dynamic in its nature as the effects of initial stages of digitalization reverse or vanish in its later phases. A sectoral analysis shows the persistence of the results across industries.\nMoreover, there is evidence that professional, scientific and technical activities are especially sensitive towards digitalization, experiencing strong, yet short-term shock in the firms’ birth, death, and survival rates. Accounting for geographic variation reveals heterogeneity between regions but not large enough to affect the overall results.
|
|
|
Právní režim digitalizace a uchovávání digitálních děl ve veřejných archivech
Koščík, Michal
Cílem příspěvku je poskytnout praktický náhled do právního rámce digitalizace autorskoprávních děl, jež jsou součástí sbírek a archivů veřejných a obecně-prospěšných institucí. Příspěvek se dále zaměří na nakládání s digitálními kopiemi děl, jež existují výhradně v digitální podobě (tj. nelze je digitalizovat) a existuje veřejný zájem na jejich zachování. Příspěvek analyzuje výjimky z autorského práva dle stávající právní úpravy a možný vývoj právního rámce pro digitální archivy v rámci připravovaného nařízení o jednotném digitálním trhu EU.
Plný text: Fulltext_Koscik_EN -  PDF
Prezentace: prezentace_Koscik_CZ - PDF; prezentace_Koscik_EN - PDF
Videozáznam: NUSL2018-Koscik -  MP4
|
|
| |
|
|
Proměny televizního média z pohledu publika
Pěničková, Barbora ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Svoboda, Aleš (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce bude věnována tématu televize jako neustále se vyvíjejícího média a otázce, zda současné televizní publikum stále tvoří diváci a je pro něj vhodné označení používané pro klasická masmédia, anebo se televize natolik přiblížila novým médiím, že by už bylo příhodnější hovořit o jejích "uživatelích". Na základě předpokladu, že přístup společnosti k televizi se během let její existence proměňoval, budeme archeologicky zkoumat televizi z pohledu několika předních mediálních teoretiků v posledních desetiletích. Budeme zkoumat především to, jak se změnilo rozhraní mezi televizním médiem a divákem, a zejména možnosti, které televize nabízí svému publiku. Nejprve se zaměříme na perspektivu Marshalla McLuhana, téma tzv. remediace autorů Jay D. Boltera a Richarda Grusina. Následně se zaměříme na badatelský směr archeologie médií vycházející z díla Archeologie vědění Michala Foucaulta a budeme zkoumat televizi a diskurz, jehož je součástí. Odrazíme se především od myšlenek autorů, jako je Jussi Parikka, Siegfried Zielinski, William Uricchio či Axel Bruns. Objeví se také dílo Lva Manoviche a dalších. Zvláštní pozornost bude věnována především problematice postupného vývoje televize jako média a jejího publika. Televize je totiž považována za jedno z tradičních (starých) médií, to se podle mého...
|
|
|
Metodika pro digitalizaci a on-line zpřístupňování gramofonových nahrávek pro paměťové instituce
Šír, Filip ; Žabička, Petr
Metodika obsahuje doporučení a postupy, kterými je možno zpřístupnit zvukové dokumenty při vynaložení co nejnižších nákladů a zachování možnosti se zpřístupněnými elektronickými dokumenty dále odborně pracovat. Tato metodika je zaměřena především na gramofonové desky, v mnoha aspektech ji lze ale aplikovat i při digitalizaci jiných zvukových nosičů. Metodika popisuje výběr nosiče, jeho očistu, volbou a správným nastavením zařízení pro digitalizaci, uložení fyzického nosiče, úpravou digitálních dat, tvorbou metadat a jejich dlouhodobou archivaci a zpřístupnění.
Plný text: PDF
|
|
|
Dopad Průmyslu 4.0 na řízení dodavatelských řetězců
Pysmennyi, Maksym ; Jirsák, Petr (vedoucí práce)
S narůstajícím vlivem globalizace a mezinárodního obchodu začaly mezinárodní přepravní služby hrát klíčovou roli ve světovém obchodním řetězci. Průmysl 4.0 přináší firmám nové možnosti k obnovení svých aktivit v dodavatelském řetězci implementací nových systémů a technologií. Cílem této práce je poukázat na reálný dopad složek nové průmyslové revoluce, jako je internet věcí, upravená a virtuální realita, autonomní robotika a cloudové informační systémy, na aktivity v dodavatelském řetězci. S pomocí tří společností (Bosch, DHL a PwC) práce analyzuje změny v procedurách dodavatelských řetězců a různých systematických digitalizacích procesů v celém odvětví. Teoretická část práce popisuje rozsah aktivit v přepravě a dodavatelském řetězci a jejich dopad na společnosti v mezinárodním obchodě. Druhá kapitola se zaměřuje na analýzu Průmyslu 4.0 jako fenoménu k lepšímu vhledu do problematiky této revoluce. Třetí kapitola analyzuje aktivity již zmíněných tří firem a zaměřuje se na reálnou implementaci technologických aspektů do dodavatelských řetězců. Analýza reálných dopadů je založena na sekundárních datech.
|
host ::
RSS.