|
|
Sdílení fotografií dětí jejich rodiči na sociálních sítích
Švabová, Aneta ; Rosenfeldová, Jana (vedoucí práce) ; Součková, Barbora (oponent)
Tato bakalářská diplomová práce se zabývá sdílením fotografií dětí jejich rodiči na sociálních sítích (zejména pak na síti Facebook či Instagram). Tento fenomén je známý jako sharenting. V teoretické i právní rovině jsou v této práci popsány jevy související s tímto sdílením, jako například vznik digitální stopy, která často obsahuje citlivé informace, detaily ze života nebo jinak problematické informace, které by o sobě samy dotčené děti nikdy nesdílely. Dále se práce zaměřuje na možná rizika těchto digitálních stop. Ať už by šlo o jejich zneužití jinými uživateli nebo jejich využití samotnou společností META pro budoucí účely reklamy, popřípadě jejich důsledky pro život dítěte mimo online svět. S přihlédnutím k vlastním podmínkám využívání platforem společnosti META i právním předpisům se práce pokouší odpovědět na otázky do jaké míry je toto sdílení nebezpečné, jaké má dítě možnosti se bránit a jaký je právní rámec této problematiky. Tato práce je vystavěna na analýze a interpretaci množství odborných i jinak relevantních textů, spolu s právními předpisy a soudními případy, na základě kterých vytváří odborný i právní rámec této problematiky. Identifikuje také prostor pro zásah státu ze strany soudů a legislativy, který by byl, podle názoru autorky, v mnohých případech vhodný.
|
|
|
Big Social Data and the Study of Celebrity Fandom
Sedláček, Jakub ; Numerato, Dino (vedoucí práce) ; Špaček, Ondřej (oponent) ; Mikuláš, Peter (oponent)
Tato práce přináší nový pohled na celebrity a jejich fanoušky optikou big social data, přičemž zkoumá možnosti využití digitální stopy ze sociálních sítí pro sociologický výzkum. První kapitola přináší sociologické zarámování celebrity, její krátkou historii v kontextu rozvoje médií a diskusi o revoluční roli, kterou pro celebritní kulturu sehrály platformy sociálních médií. Nakonec se snaží o propojení teorií role celebrity ve společnosti s výzkumem životního stylu, polarizace, subkultur vkusu a "enkláv životního stylu". Druhá kapitola slouží jako úvod do problematiky digitální stopy a big social data obecně. Nejprve jako sociálně- technologických fenoménů, poté jako výzkumných nástrojů. Zabývá se jejich historickou i současnou dostupností, epistemologickými implikacemi pro výzkum, limity i nebezpečími. Nakonec představuje seznamy oblíbených stránek na Facebooku jako cenný zdroj informací o životním stylu. Třetí kapitola empiricky zkoumá digitální stopu 90 tisíc fanoušků českých celebrit na Facebooku. Klade si otázku, zda preference celebrit souvisejí s rozdíly v různých aspektech života, včetně politiky, volného času nebo kulturní spotřeby. Z metodologického hlediska se zabývá kombinací dat z API s web scrapingem a praktickými výzvami při práci s "řídkými" daty ze sociálních médií. Testuje rovněž využití...
|
|
|
Zajišťování digitálních stop pro účely trestního řízení
Sadílek, Martin ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Říha, Jiří (oponent)
Zajišťování digitálních stop pro účely trestního řízení Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá analýzou trestně procesních instrumentů, které jsou při zajišťování digitálních stop orgánům činným v trestním řízení svěřeny právním řádem České republiky - a to se zvláštním zaměřením na zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád. První kapitola práce je věnována rozboru pojmu digitální stopa, kdy jsou uváženy různé přístupy k jeho definici, následně je pro účely této práce vymezen a na konci první části jsou popsány vlastnosti digitální stopy. Druhá kapitola práce se věnuje mezinárodní úpravě, respektive Úmluvě o počítačové kriminalitě, a to ve vztahu k zajišťovacím institutům, které jsou její signatáři povinni implementovat do své legislativy, obsahem této kapitoly je též analýza způsobu naplnění implementačních povinností Českou republikou. Těžiště práce leží v analýze národní úpravy, kde jsou rozebrány jednotlivé procesní instituty, které orgány činné v trestním řízení využívají a jejich úskalí. Práce klade zvláštní důraz na popis zjištění provozních a lokalizačních údajů, a to s ohledem na problematiku data retention a problematiku vydání příkazu pro zjištění provozních a lokalizačních údajů do budoucna. Následně se práce zabývá odposlechem a záznamem telekomunikačního provozu a jeho limitem v době šifrované...
|
|
|
Sharenting - nadměrné sdílení informací o dětech jejich rodiči
HLAVINKOVÁ, Anna
Bakalářská práce se zabývá tématem Sharenting - nadměrné sdílení informací o dětech jejich rodiči. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část bakalářské práce je dále zpracována v pěti kapitolách, které se zabývají rizikovým chováním, rodinou, aktuálně nejvyužívanějšími sociálními sítěmi, právním pojetím sharentingu a samotným sharentingem. V praktické části jsou zmíněné cíle a hypotézy, které byly zpracovány pomocí kvantitativního typu výzkumu, technikou dotazník. Výzkumný soubor zahrnoval celkem 221 respondentů, který byl tvořen rodiči, kteří jsou aktivní na sociálních sítích a mladými lidmi (budoucími rodiči) ve věku od 18 do 26 let. Výběr respondentů byl záměrný, metodou sněhové koule. Z výsledku této bakalářské práce jsme zjistili, že rodiče znají rizika spojená se sdílením soukromých informací, fotografií, videí na internetu a sociálních sítích. Dále jsme zjistili, že rodiče tyto informace sdílejí z důvodu vytváření virtuálních rodinných alb, sdílením vzpomínek s vzdálenými příbuznými a přáteli. Rodiče se svých dětí nedotazují na schválení sdílení fotografií, videí atp. na sociálních sítích. Při vyhodnocování dotazníků jsme obdrželi různé názory od potencionálních budoucích rodičů, kteří ve většině odpovídali negativně na sdílení informací o dětech na internetu. Výsledky této bakalářské práce mohou být podkladem pro další diskusi o této problematice. Dále mohou být podnětem pro nejrůznější vzdělávací osvětové programy nejen pro rodiče, ale i širokou veřejnost
|
|
|
Právo na zapomnění v prostředí internetu
Jůzová, Jana ; Papík, Richard (vedoucí práce) ; Šlerka, Josef (oponent)
Diplomová práce Právo na zapomnění v prostředí internetu se zabývá funkcí internetových vyhledávačů, jejich vyhledávacích algoritmů a vlivu digitální stopy, kterou za sebou uživatel internetu nezbytně zanechává. S touto problematikou je na jedné straně nerozlučně spjata ochrana osobních údajů v internetovém prostředí, na straně druhé pak další ústavně zakotvená základní práva, jako je například právo na informace. Stranou nezůstává ani riziko cenzury internetu. Aplikace práva na zapomnění přidává těmto otázkám zcela nový rozměr. Právo na zapomnění je dovozeno z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 13. května 2014 ve věci Costeja versus Google Spain, ve které uspěl Mario Costeja Gonzáles jako první uživatel internetu se žádostí o odstranění nelichotivých informací o své osobě z výsledků vyhledávání vyhledávače Google. Vznikl tak reformní precedent, který bude mít v budoucnu velký vliv na vyhledávání informací na internetu, neboť od vynesení tohoto rozsudku si o odstranění údajů o své osobě může požádat každý evropský uživatel internetu. Cílem diplomové práce je analýza práva na zapomnění v kontextu vyhledávání informací na internetu neboli práva být zapomenut v evropském internetovém prostředí - tedy nebýt na standardní vyhledávací dotaz vyhledán internetovým vyhledávačem. Má sloužit k...
|
|
| |
|
|
Svoboda projevu na internetu a cenzura jako prostředek k ochraně soukromí uživatelů
Brišová, Jana ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Cílem této práce je poskytnout komplexní analýzu svobody projevu na internetu, jejího porušování a možností uchování soukromí v kyberprostoru založenou na teoretickém průzkumu práva na svobodu projevu, práva na soukromí a zejména jejich ochrany. V návaznosti na tuto teoretickou analýzu pak práce přistupuje k zevrubné analýze digitálního prostředí jako prostoru k realizaci svobody projevu i k narušování osobnostních práv. Zkoumá také vstřícnost digitální sféry k požadavkům uživatelů na uchování soukromí, porušování práva na svobodu projevu a cenzuru internetu, což demonstruje na kazuistikách zemí, jež k těmto krokům přistupují. Na to navazuje hledáním způsobů, které umožňují internetovou cenzuru obejít včetně možnosti anonymního pohybu na internetu. Anonymita rozebírá také jako nástroj k zajištění ochrany soukromí, jakož i zdroje nástrah a nebezpečí.
|
|
|
Analýza uživatelského chování vzhledem k ukládání digitální stopy bez vědomí uživatele
Pappová, Michaela ; Souček, Martin (vedoucí práce) ; Ivánek, Jiří (oponent)
Digitální stopa označuje data vzniklá při pohybu uživatele v digitálním prostředí nebo v interakci s ním. Vyskytuje se ve formě aktivní a pasivní, jež dohromady tvoří digitální identitu uživatele. Existující digitální stopa má pro uživatele největší přínos v personalizaci obsahu, se kterým přichází v digitálním i reálném prostředí do kontaktu. Slouží i pro utváření reputace uživatele na internetu. Pro další strany spočívá užití digitální stopy v marketingových a vědeckých účelech, užívá se i v personálních strategiích podniků či kriminalistice. Digitální stopy jsou omezitelné ze strany uživatele a existuje více strategií pro nakládání s digitální stopou. Cílem této práce je analyzovat uživatelské chování studentů v digitálním prostředí a jejich znalosti o zanechávání digitální stopy. Zaměřuje se na vztah mezi uživatelskými znalostmi o existenci digitální stopy a reálným chováním online. Za účelem prozkoumání tématiky jsou stanoveny výzkumné otázky a posléze jsou zkoumány strategie uživatelského chování a nakládání s jejich údaji. Formou polostrukturovaného rozhovoru se zjišťují znalosti studentů o tématice digitální stopy a jejich chování online, s důrazem na motivace a důvody jejich nakládání s digitální stopou. Vztah mezi znalostmi a uživatelským chováním studentů je zjištěn, přičemž výrazně...
|
|
|
Právo na zapomnění v prostředí internetu
Jůzová, Jana ; Papík, Richard (vedoucí práce) ; Šlerka, Josef (oponent)
Diplomová práce Právo na zapomnění v prostředí internetu se zabývá funkcí internetových vyhledávačů, jejich vyhledávacích algoritmů a vlivu digitální stopy, kterou za sebou uživatel internetu nezbytně zanechává. S touto problematikou je na jedné straně nerozlučně spjata ochrana osobních údajů v internetovém prostředí, na straně druhé pak další ústavně zakotvená základní práva, jako je například právo na informace. Stranou nezůstává ani riziko cenzury internetu. Aplikace práva na zapomnění přidává těmto otázkám zcela nový rozměr. Právo na zapomnění je dovozeno z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 13. května 2014 ve věci Costeja versus Google Spain, ve které uspěl Mario Costeja Gonzáles jako první uživatel internetu se žádostí o odstranění nelichotivých informací o své osobě z výsledků vyhledávání vyhledávače Google. Vznikl tak reformní precedent, který bude mít v budoucnu velký vliv na vyhledávání informací na internetu, neboť od vynesení tohoto rozsudku si o odstranění údajů o své osobě může požádat každý evropský uživatel internetu. Cílem diplomové práce je analýza práva na zapomnění v kontextu vyhledávání informací na internetu neboli práva být zapomenut v evropském internetovém prostředí - tedy nebýt na standardní vyhledávací dotaz vyhledán internetovým vyhledávačem. Má sloužit k...
|
|
|
Statistika & My (č. 11-12/2015): měsíčník Českého statistického úřadu
Český statistický úřad
Měsíčník informující o aktuálním dění v Českém statistickém úřadě. Přináší analýzy, komentáře, výsledky statistických šetření realizovaných a organizovaných ČSÚ, statistické údaje o ČR, jejich obyvatelích včetně mezinárodního srovnání. Uveřejňuje informace o ediční činnosti úřadu, odborných úspěších pracovníků, již uskutečněných a plánovaných tiskových konferencích, seminářích, akcích a dalších aktivitách.
Plný text:  PDF
|
host ::
RSS.