|
|
Morfologie a aktivita vybraných lavinových drah v Hrubém Jeseníku a Králickém Sněžníku
Krause, David ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Létal, Aleš (oponent)
Výskyt lavinových drah je běžný v alpínském prostředí, ale také v prostředí středohorském, jako jsou například Vysoké Sudety. Předkládaná diplomová práce je zaměřena na lavinové dráhy východních Vysokých Sudet. Byla provedena morfometrická analýza 8 lavinových drah za účelem zjištění jejich vlastností a statistického porovnání. Dendrogeomorfologická analýza a geomorfologické mapování bylo provedeno ve 2 vybraných drahách (Sněžná kotlina a Králický Sněžník) pro odvození četnosti jejich lavinové aktivity ve vztahu k morfologii. Výsledky ukazují výrazný rozdíl mezi dvěma skupinami lavinových drah východních Vysokých Sudet. Dráhy ve Sněžné kotlině a na Králickém Sněžníku jsou delší, užší a mají větší převýšení, než ostatní dráhy. Dendrogeomorfologická analýza ukazuje, že Sněžná kotlina je lavinově výrazně aktivnější, zejména po silné lavinové události v roce 2004. Ve Sněžné kotlině se nachází koryto s lavinovou modelací, pravděpodobně též v minulosti ovlivněné murami. Naopak dráha na Králickém Sněžníku je téměř neaktivní a nezahrnuje téměř žádné formy reliéfu s lavinovou genezí. Předkládaná diplomová práce je první studií zaměřující se ve východních Vysokých Sudetech na vztah aktivity a morfologie lavinových drah. Klíčová slova: sněhové laviny, morfometrie, dendrogeomorfologie, východní Vysoké Sudety,...
|
|
|
Žatec a severozápadní Čechy na počátku mladohradištního období (2. polovina 10. století)
Čech, Petr ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Macháček, Jiří (oponent) ; Moždzioch, Slawomir (oponent)
Předložená práce navazuje na diplomovou práci, která se zabývala osídlením a podobou žatecké raně středověké aglomerace v 9. století. Náplní disertace je zpracování keramiky, sídlištních situací a opevnění z 10. století. To umožnilo sledovat vývoj fortifikací a změny v sídlištní struktuře uvnitř sídelních komponent aglomerace v čase. Na základě terénních odkryvů byla vypracována relativní chronologie keramiky a podle dendrochronologických dat hypotéza o absolutní chronologii. Pod tímto náhledem byl proveden nový kvantitativní i kvalitativní rozbor informací o raně středověkých hradech a výšinných sídlištích z 9. a 10. století ve středním a dolním Poohří a v Podkrušnohoří. K novému pohledu také přispělo zpracování výzkumu hradu Drahúš. Na základě shromážděných informací a jejich rozboru byl odmítnut názor z 60. let 20. stol. o přiřazení hradů raného středověku na sledovaném území k územnímu útvaru Lučanů, který měl být v opozici proti středočeskému přemyslovskému patrimoniu. Zpracování výzkumu hradu Libušín u Kladna a tamní nálezy keramiky původem ze středního Poohří, bylo možno zařadit do chronologicko-typologického schématu keramiky podle žateckých výzkumů. V závěru byla vyslovena hypotéza o době začlenění území na Ohři a pod Krušnými horami pod nadvládu Přemyslovců. Klíčová slova Raný středověk,...
|
|
|
Dendrochronologické datování lavin v Krkonoších
Tumajer, Jan ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Kociánová, Milena (oponent)
Laviny jsou přírodní procesy s významným vlivem na charakter přírodního prostředí velehorských i středohorských oblastí. Aplikací dendrochronologických metod byla rekonstruována historie jejich aktivity, prostorový rozsah a možné spouštěcí vlivy v prostředí hluboce zaříznutého Dolu Bílého Labe v Krkonoších. Na 5 lavinových drahách byly odebrány vzorky ze 101 stromů, na kterých bylo vymezeno celkem 1253 prudkých růstových změn, náhlých nárůstů excentricity, anatomických anomálií (kalus, traumatické pryskyřičné kanálky, reakční dřevo) nebo odatovaných úmrtí stromů. Celkové časové rozpětí retrospektivní analýzy dosáhlo od současnosti až do roku 1859, během této doby bylo dendrochronologicky datováno 40 lavinových eventů, z nichž většina vhodně doplňuje záznamy lavinového katastru o nepozorované nebo opomenuté události. Vzhledem k omezením dendrochronologické datovací techniky, dané hlavně nemožností zachytit pády malých lavin, které ovlivnily pouze vnitřní část lavinové dráhy, lze tento počet považovat pouze za minimální údaj, který zohledňuje spíše nadprůměrně velké eventy. Zhodnocením trendů změn sněhové pokrývky a aktivity jednotlivých drah byl doložen poměrně silný vztah lavinové aktivity k maximálnímu měsíčnímu přírůstku i úbytku sněhu, což na severně orientovaných lavinových drahách poukazuje na...
|
|
|
Historický záznam emisí Hg na území města Prahy s využitím dendrochronologie
Miller, Zbyněk ; Dočkalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Mihaljevič, Martin (oponent)
Cílem této práce bylo ověřit, zda lze využít letokruhy smrku ztepilého (Picea abies L.) jako geochemický archiv za účelem studia historického a současného znečištění rtutí (Hg) v atmosféře. Výzkum proběhl během r. 2013 (leden - červen) na území hlavního města Prahy. Národní park Šumava byl vybrán jako srovnávací lokalita. Pro analýzu Hg bylo celkem v pěti lokalitách odebráno 48 kórů ze smrku ztepilého. Z každého stromu byly získány kóry ze tří světových stran (severní, východní a jihozápadní). Jednotlivé lokality se v množství Hg mezi sebou signifikantně lišily (ANOVA, p < 0,001). Byla také zjištěna záporná korelace (r = - 0,66; p < 0,002) mezi množstvím Hg a fosforem (P). Nejvyšší koncentrace Hg byly zjištěny v lokalitě "Krematorium Motol" (až 14,2 ng.g-1 ). Naopak nejnižší naměřené koncentrace Hg byly zjištěny v blízkosti bývalé spalovny v lokalitě "Pod Spalovnou - Vysočany" (1,1 ng.g-1 ) a v referenční lokalitě na Šumavě (1,2 ng.g-1 ). Zvýšený nárůst Hg v letokruzích od 50. let do konce 70. let 20. století zřejmě odráží tehdejší průmyslovou éru, která pravděpodobně souvisela se spalováním uhlí a zpracováním rud. Zjištěné hodnoty Hg na území Prahy poukazují na staré lokální zdroje znečištění. Z naměřených hodnot zároveň vyplývá, že současné nízké hodnoty Hg v letokruzích smrků se vrátily na...
|
|
| |
|
|
Emerging Trends in Dendrochronology
Horáček, Tomáš ; Neuwirthová, Ludmila (oponent) ; Mikulka, Jan (vedoucí práce)
This thesis deals with a description of current and experimental methods of sample extraction with the increment borer, cuts from sawn logs, photos, X-rays, computed tomography and magnetic resonance in the field of dendrochronology. This work deals with destructive and non-destructive sample acquisition methods. Difference between the possibilities of usage of these methods is also emphasized: whether or not is it possible to use destructive methods - especially the case of the rare archaeological objects. Along with the description of current optometric method other methods of image processing based on contrast recognition for the purpose of the tree ring recognition are given. Description of different software methods are given with the respect to the data input (image or data series). Other differences are in the spectre of interest of presented programs, some of them are programed to analyse the rings from input image whereas some deal only with narrow spectre of dendrochronology such as faults in tree ring formation or poorly recognizable rings.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.