|
|
Podpora kognitivních schopností seniorů v rezidenčních zařízeních
Kňavová, Kristýna ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Šiška, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá možnostmi podpory aktivizace kognitivních schopností v seniorském věku. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zaměřuje na definici procesu stárnutí jedince s důrazem na změny kognitivních funkcí a možnosti podpory jejich stimulace. V praktické části jsou prezentovány výsledky kvalitativního výzkumu, u něhož byl sběr dat realizován prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru s pracovníky a klienty čtyř domovů pro seniory a podpořen záměrným pozorováním aktivizace kognitivních funkcí. Hlavním cílem je získání přehledu o obsahu a formách aktivizačních činností se zaměřením na kognitivní funkce ve zvolených zařízeních. Cílem je také získání přehledu o frekvenci, diferenciaci a efektivitě výše zmíněných aktivizačních činností ve zvolených zařízeních a vytvoření obecného doporučení pro pracovníky zařízení se záměrem zkvalitnit či doplnit portfolio poskytovaných aktivit. KLÍČOVÁ SLOVA Stáří a stárnutí, kognitivní funkce, narušení kognitivních funkcí, rozvoj kognitivních funkcí, Demence, institucionální péče
|
|
|
Problematika hodnocení a tišení bolesti seniorů v domovech pro seniory
PANOVA, Vladislava
Bakalářská práce "Problematika hodnocení a tišení bolesti seniorů v domovech pro seniory" se zabývá výzkumem ošetřovatelské péče o seniory s bolestí, které jsou trvalé ubytované v sociálním zařízení tzv. domovech pro seniory. Výzkumné šetření probíhalo ve vybraných domovech pro seniory Jihočeského kraje. Práce se skládá ze dvou části: teoretické a empirické. Teoretická část je rozdělená na 3 jednotlivé kapitoly. První je o gerontologii a geriatrii, popisuje různé pohledy na stárnutí, aspekty stáří, vzhled společnosti k seniorům atd. Druhá projasňuje pojem bolesti a spojené s ní oblasti: anatomie a fyziologie, sběr anamnézy u pacienta, terapie atd. Třetí se jedná o sociálních zařízeních a legislativách. Empirická část byla provedena kvalitativním výzkumným šetření, metodou polostrukturovaného rozhoru. Analýza dat proběhla formou otevřeného kódování, metodou "tužka a papír". Dále vytvořené kódy byly roztříděny do jednotlivých kategorií a podkategorií. Podle zjištěných dat můžeme říct, že sestry jsou dobře informované o metodách hodnocení bolesti svých klientů na základě standardizovaných metod a osobní zkušenosti při práci s nimi. Dobře znají farmakologické a nefarmakologické metody tišení bolesti a výborně umí spolupracovat s členy multidisciplinárního týmu, kteří mají na starosti uskutečnění části daných metod. Ale byl objeven nedostatek určitého standartu pro hodnocení bolesti u seniorů trpící syndromem demenci, který je potřeba v budoucnu vytvořit nejen pro sociální, ale i pro zdravotnické zařízení. Jsou tady popsány i možné komplikace nebo překážky v práce sester domovů pro seniory v případě spolupráci s multidisciplinárním týmem a rodinnými příslušníky klientů. Výsledky bakalářské práci mohou sloužit pro další výzkum v oblasti práce sester v sociálních zařízení a ošetřovatelské péče o seniory s bolesti s neschopnosti k verbálnímu projevu.
|
|
|
Etická dilemata sociálního pracovníka při práci s osobami trpícími Alzheimerovou chorobou
VRŠECKÁ, Barbora
Diplomová práce je zaměřena na etická dilemata sociálního pracovníka při práci s osobami trpícími Alzheimerovou chorobou. Cílem této práce je popsat etická dilemata, se kterými se setkává sociální pracovník při práci s lidmi trpícími Alzheimerovou chorobou, a následně poukázat, jakým způsobem může být zvolená etická teorie nápomocná při řešení dilematické situace. První až čtvrtá kapitola je pojata informativní formou. Tyto kapitoly se opírají především o odbornou literaturu. V první kapitole charakterizuji cílovou skupinu mé diplomové práce. Druhá kapitola se zaměřuje na domov se zvláštním režimem, který je určen pro osoby s Alzheimerovou chorobou či jiným typem demence. Třetí kapitola se věnuje sociálnímu pracovníkovi, na kterou navazuje čtvrtá kapitola jednání se zájemcem o pobytovou sociální službu v domově se zvláštním režimem. V páté kapitole je popsáno osm dilematických situací, které jsem osobně prožívala na pozici sociálního pracovníka. Šestá kapitola diplomové práce se věnuje rozboru mnou vybranému etickému dilematu z hlediska etické teorie utilitarismu.
|
|
|
Sociální práce s lidmi s Alzheimerovou chorobu
POLACHOVÁ, Kateřina
Práce se zaměřuje na problematiku komunikace při sociální práci s lidmi s Alzheimerovou chorobou. Je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části popisuji charakteristiku, příznaky, rizikové faktory Alzheimerovy choroby. Dále popisuji problematiku komunikace sociálních pracovníků, pracovníků v sociálních službách a rodinných příslušníků s klienty s Alzheimerovou chorobou. Praktické část obsahuje výzkum metodou dotazování. Pomocí dotazníku jsem zjistila, zda je komunikace důležitá v sociální práci s lidmi s Alzheimerovou chorobou a jaké problémy jsou s ní spojené. Dotazovala jsem se ve 2 sociálních zařízeních, které poskytují komplexní služby klientům s Alzheimerovou chorobou.
|
|
|
Využití vybraných technik práce s klienty v domově se zvláštním režimem
MACEŠKOVÁ, Eliška
Tato bakalářská práce se zabývá využitím vybraných technik práce s klienty v domově se zvláštním režimem. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat, jakým způsobem využívají zaměstnanci domovů se zvláštním režimem vybrané techniky práce se seniory se syndromem demence. Jedná se o aktuální tematiku, jelikož stále přibývá počet osob s tímto onemocněním, které si vyžadují speciální péči. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí - teoretické a praktické. Teoretická část se zaměřuje na popis dané problematiky a definování důležitých pojmů na základě odborné literatury a legislativy - demence, služby vhodné pro seniory s demencí, vybrané techniky práce se seniory s demencí aj. V praktické části se pak práce zabývá výzkumem, na základě, kterého bylo mapováno využití jednotlivých technik práce - bazální stimulace, smyslová aktivizace, psychobiografický model péče podle Erwina Böhma v rámci domovů se zvláštním režimem na území Středočeského kraje, přičemž tato část představuje výsledky, kterých bylo v rámci výzkumu docíleno. Pro zpracování výzkumu v praktické části této bakalářské práce byla vybrána strategie kvalitativního výzkumu. V rámci této strategie byla zvolena metoda dotazování společně s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Na základě výzkumu se ukázalo např. to, že zaměstnanci využívají techniku bazální stimulace, smyslové aktivizace a psychobiografický model péče podle Erwina Böhma ve vzájemném souladu. Výsledky výzkumu poslouží jako zpětná vazba zúčastněným informantkám a jako podklad pro možné zefektivnění práce s vybranými technikami v rámci domovů se zvláštním režimem.
|
|
|
Sociální práce a aktivizace osob trpících demencí
ZAJÍČKOVÁ, Marie
Práce se zabývá různými způsoby aktivizace činnosti pro osoby s demencí a možnost pomoci, kterou poskytují sociální služby. Popisuje fáze demence a onemocnění, která k ní vedou. Zabývá se možnostmi léčby, popisuje, jak by měla být péče o nemocného uzpůsobena a i aktivizační techniky. Také jsou představeny sociální služby a sociální dávky, které mohou pomoci v péči o nemocného.
|
|
| |
|
|
Sociální práce s lidmi s Alzheimerovou chorobou
ŠIMEČKOVÁ, Veronika
Práce si klade za cíl teoreticky popsat sociální práci v kontextu péče o lidi s Alzheimerovou chorobou primárně v domácím prostředí a poukázat na specifika, která s sebou práce s touto cílovou skupinou přináší. V práci je charakterizována Alzheimerova choroba tak, jak je to podchyceno v odborné literatuře. Dále je popsána péče o nemocného v domácím prostředí, specifika komunikace s nemocným a zátěž pečujícího. V práci je uvedeno, jaké jsou možnosti pomoci a podpory ze strany sociální práce vůči nemocnému i pečující osobě a teoreticky popsány možnosti nefarmakologické léčby.
|
|
| |
|
|
Specifika komunikace u osob s demencí
Čížková, Anna ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Práce se zabývá problematikou komunikace Alzheimerovou chorobou. Jejím cílem je prostřednictvím případové studie čtyř manželských párů zjistit a zhodnotit, jaké změny důvodu Alzheimerovy choroby mohou objevit, jaké podpůrné a nové komunikační strategie ve vzájemné komunikaci pečující a jejich blízcí užívají, zda jim bylo nabídnuto odborné poradenství týkající se komunikace a zda by logopedickou péči uvítali. Pro získání relevantních dat byla zvolena metoda polostrukturovaného rozhovoru, který byl čtyřmi ženami pečujícími o manžela s demencí. Data byla vyhodnocena metodou otevřeného kódování a následné kategorizace. Prezentovány jsou v designu případové studie. U všech párů se komunikace změnila, vždy v jiné formě a míře. Změny se dotýkaly všech jazykových rovin, nejvýznamnější odchylky se objevily v rovině lexikálně sémantické pragmatické, v menší míře rovině morfologicko syntaktické a fonologické. Užívání podpůrných komunikačních strategií a pomůcek bylo zaznamenáno malé míře spíše jako přirozený doplněk komunikace Odborné poradenství se ukázalo jako dostatečné, možná proto, že respondentky byly osloveny prostřednictvím poradny Poradenství ohledně komunikac demencí respondentkám nikdo nenabídl tomu, že změny v munikaci jsou u syndromu demence vysoce individuální, ukazuje se jako vhodná spíše dlouhodobá...
|
host ::
RSS.