|
|
Odbourávání vybraných xenobiotik na komunálních čistírnách odpadních vod.
Žižlavská, Adéla ; Rusník,, Igor (oponent) ; Bodík,, Igor (oponent) ; Hlavínek, Petr (vedoucí práce)
Rozvoj chemického a farmaceutického průmyslu a masivní užívání syntetických látek v různých odvětvích se pro naši společnost stalo nepostradatelným. Společně však s komfortem, jaký nám tento pokrok přinesl, jsme vytvořili zcela nový druh znečištění. Jedná se o skupinu látek, jež pro své účinky na živé organismy představuje daleko větší nebezpečí než „běžné“ organické znečištění. Vzhledem k jejich cizorodému původu vůči sloučeninám přirozeně se vyskytující v životní prostředí jsou označována názvem „Xenobiotika“. Jedná se o skupinu zahrnující velké množství různorodých substancí, s nestejnými fyzikálními, chemickými a biologickými vlastnostmi jako jsou například farmaka, pesticidy, detergenty, barvy, laky, plastové obaly, potravinářská aditiva, kosmetické produkty a mnohé další. Ačkoli se tyto látky do vodního cyklu začali dostávat již od 30 let 20 století jejich koncentrace se často pohybuje, až na samé hranici detekčního limitu, proto začala být jejich přítomnost ve vodách zkoumána podrobněji až v letech 80. a to v návaznosti na rozvoj analytických technologii chemického složení vod. Hlavní nebezpečí těchto látek spočívá v tom ,že primárně neznehodnocují životní podmínky organismů (tj. nesnižují kvalitu vody) ,ale ovlivňují přímo samotné organismy a to buď matením endokrinního systému nebo přímo poškozováním RNA či DNA, což vyvolává mutagenní změny, rakovinotvorné bujení, vrozené vady, metabolické poruchy, změny pohlaví, degeneraci reprodukčních schopnosti celých populací či vymizení pudu sebezáchovy. Zdrojem xenobiotik ve vodním cyklu potažmo v celém životním prostředí jsou prokazatelně převážně odpadní vody, přičemž ke kontaminaci dochází skrze čistírny odpadních vod, jež nejsou konstruovány na odbourávání tohoto typu znečištění. Dizertační práce se věnuje problematice xenobiotik v odpadních vodách, přičemž je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část podrobně shrnuje současný stav poznání problematiky xenobiotik v odpadních vodách od jejic
|
|
|
Analýza EMW záření pro sterilizaci biotických škůdců
Danielová, Marie ; Svobodová, Kateřina (oponent) ; Holešovský, Jan (vedoucí práce)
Biotičtí škůdci jako jsou dřevokazné houby, plísně a dřevokazný hmyz nejsou problémem pouze starých objektů, ale i novějších staveb. Jejich výskyt má negativní vliv na fyzické i mechanické vlastnosti stavebních materiálů. Jednou z hlavních příčin výskytu biotických škůdců ve stavbách je vlhkost. Sanace objektů z hlediska vlhkosti a biotických škůdců je ve stavební praxi častým předmětem řešení. Metod používaných k odstranění vlhkosti a inaktivaci biotických škůdců je mnoho a jejich použití závisí na individuálních požadavcích jednotlivých objektů. V praxi se tímto problémem zabývají specializované firmy využívající známé technologie nebo se dále podílejí na jejich výzkumu. Jednou z metod, která se pro sanace vlhkosti a inaktivaci biotických škůdců používá je ozařování stavebních konstrukcí za použití EMW záření. Mikrovlnný ohřev využívaný k vysoušení vlhkosti ze stavebních materiálů je jednou z nejintenzivnějších metod při sterilizaci biotických škůdců a vzhledem k jeho intenzitě se jedná o časově i cenově dostupnější metodu.
|
|
|
Návrh rekonstrukce dřevěných konstrukcí stávajícího objektu
Bartlová, Jana ; Šmak, Milan (oponent) ; Straka, Bohumil (vedoucí práce)
Obsahem práce bylo provést stavebně-technický průzkum dřevěných konstrukcí stávajícího objektu s cílem navrhnout vhodný postup jejich rekonstrukce. Průzkum ukázal konstrukce v nevyhovujícím až havarijním stavu, proto práce dále obsahuje také statický výpočet nových konstrukcí, navržených místo stávajících. Dřevěné konstrukce v objektu mají podobu schodiště, krovu a stropní konstrukce. Nově navrženo je schodnicové schodiště a krov z vazníků, jejichž dolní pásy slouží jako stropní nosníky. Nový návrh zastřešení obsahuje také možné varianty zastřešení, rozpracována je jedna z nich. Práce dále obsahuje výkresovou dokumentaci, výkaz materiálu a odhad ceny konstrukce schodiště i krovu. Specializace z oboru pozemních staveb je reprezentována výkresem nového krovu a pasportem (zakreslením stávajícího stavu) celého objektu na parc.č.ST.74/1, katastr Tišnov (okr.Brno-venkov), jehož obsah byl podkladem pro tuto práci.
|
|
|
Biodiverzita dřevních hub v oblasti Přírodní památky Nedošínský háj (okres Svitavy)
Horáčková, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá biodiverzitou dřevokazných hub v PP Nedošínský háj. Terénní průzkum byl proveden v rámci 14 pochůzek, jež trvaly od 21. 2. 2022 do 23. 2. 2023. Dohromady bylo na lokalitě PP Nedošínský háj nalezeno 29 druhů dřevokazných hub. Nejvíce druhů hub bylo pozorováno v měsíci říjnu 2022 a nejméně naopak v únoru a březnu 2022. Největší množství druhů dřevokazných hub bylo nalezeno na dubu (Quercus spp.) (9). Bílá hniloba byla evidována u 83 % druhů dřevokazných hub. Saprotrofních druhů bylo 26 (90 %), saproparazitické druhy byly 2 a parazitický druh byl pouze 1. Nejčastější úrovní tloušťky substrátu byla 3. úroveň (10,1 – 20 cm). Nejpočetnějšími druhy byly: Hypholoma fasciculare (20 nálezů), Hypoxylon fragiforme (13 nálezů), Pholiota squarrosa (12 nálezů), Piptoporus betulinus (11 nálezů), Coprinus sp. (9 nálezů), Trametes versicolor (7 nálezů).
|
|
| |
|
|
Provedení detailního fytopatologického průzkumu a návrhy pro zlepšení stavu dřevin v Zoo Brno
Helánová, Sylva
Bakalářská práce se zabývá hodnocením stavu dřevin, jejich vitality, zdravotního stavu, stability, provozní bezpečnosti a perspektivy. Dále navržením zásahů na optimalizaci jejich stavu dle metodiky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Na lokalitě bylo hodnoceno celkem 200 stromů – 11 líp malolistých (Tilia cordata Mill.), 11 habrů obecných (Carpinus betulus L.) a 178 dubů zimních (Quercus petrea Liebl.). Na těchto dřevinách probíhalo terénní šetření od března 2021 do března 2022. Z výsledků vyplývá, že dřeviny na lokalitě nejsou v dobrém stavu, jejich vitalita a zdravotní stav jsou snížené. Také byla objevena přítomnost dřevokazných hub jako sírovce žlutooranžového (Laetiporus sulphureus Bull. Murrill) a polníka dvojtečného (Agrilus biguttatus Fabricius, 1776).
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv fyzikálních metod a nových chemických preparátů na bázi nanočástic na vybrané dřevokazné houby napadajících dřevěné konstrukce - možnosti a limitace moderních metod prevence
Švec, Karel ; Gabriel, Jiří (vedoucí práce) ; Ptáček, Petr (oponent)
83 Abstrakt Práce se zabývá fyziologií dřevokazných hub s důrazem na možnosti potlačení jejich růstu pomocí fyzikálních metod (mikrovlnné záření, horký vzduch, gamma záření) a nově vyvíjených preparátů obsahujících nanočástice kovů. Byly studovány vybrané kmeny ze sbírek (Coniophora puteana, Fibroporia vaillantii, Gloeophyllum sepiarium) i aktuálně izolované z napadených objektů (Serpula lacrymans), testován byl vliv na růst, kolonizaci a degradaci substrátu a aktivita extracelulárních enzymů, odpovědných za degradaci dřevní hmoty.
|
|
|
Struktura, vývoj a funkce mikrobiálních společenstev v odumřelém dřevě
Bernardová, Natálie ; Brabcová, Vendula (vedoucí práce) ; Kopecký, Jan (oponent)
Mrtvé dřevo představuje jeden z nejvýznamnějších rezervoárů uhlíku v lesních ekosystémech. V přirozených lesích je jeho objem vyšší, počítaný na řádově stovky m3 ha-1 , zatímco v hospodářských lesích je jeho objem stanovován pouze v desítkách m3 ha-1 . Na rozdíl od rostlinného opadu nebo půdy, je mrtvé dřevo v prostoru nerovnoměrně rozloženo a má specifické fyzikálně-chemické vlastnosti: vysoký obsah těžce rozložitelných polymerů, nízké množství dusíku a je nepropustné. Tyto vlastnosti negativně ovlivňují rychlost rozkladu, zvláště v jeho počátečních fázích. Díky těmto vlastnostem dochází k jeho velmi pomalému rozkladu mikroorganismy, kumuluje se, a proto představuje hlavní rezervoár živin. Tato diplomová práce je zaměřena na popis struktury, vývoje a funkce houbového společenstva v mrtvém dřevě rozkládajícího se v přirozeném bezzásahovém lese a analýzu některých funkčních vlastností hub podílejících se na rozkladu dřeva. Současně byly popsány změny ve fyzikálně-chemických vlastnostech dřeva jako je pH, obsah uhlíku a dusíku v jednotlivých druzích studovaných stromů, ve 4 věkových třídách - stádiích rozkladu. Pro charakterizaci houbového společenstva na základě ITS2 byla použita metoda sekvenace nové generace (NGS) na platformě Illumina MiSeq. Pro analýzu funkčních vlastností byly houby z tlejících...
|
host ::
RSS.