|
|
DĚJINY ČESKÉHO JAZZOVÉHO PIANA
Kabrna, Ondřej ; RŮŽIČKA, Karel (vedoucí práce) ; Růžička, Jiří (oponent)
Diplomová práce mapuje nejstarší projevy jazzu v Čechách, podrobně se zabývá jazzovými klavíristy. Práce končí rokem 1968. Celé období je rozčleněno do několika etap, v každé je nejprve krátce nastíněna celková situace hudby jazzové oblasti, jmenována důležitá seskupení a sólisté a poté jsou jmenováni důležití klavíristé. Činnost většiny jmenovaných je dokumentována ukázkami jejich hry, tj., jsou citovány důležité nahrávky. Autor tím popisuje i jednotlivé pianistické styly konkrétních hráčů, zároveň tím dochází ke srovnání českých hráčů s okolním světem a americkým jazzem.
|
|
| |
|
|
Vývoj interpretačních hudebních škol od 18. st. po současnost - lesní roh v Čechách, Německu a Francii
Švadlenková, Jana ; DIVOKÝ, Zdeněk (vedoucí práce) ; PETRÁŠ, Miroslav (oponent)
V mé práci se zabývám vývojem hudebních metodik pro lesní roh. Zkoumám původní prameny a rozebírám význámné metodiky od Domnicha, Duvernoy, Fröhlicha, Farkase a Kauckého. Uvádím úspěšné pedagogické odobnosti. Přeložila jsem dosud v českém jazyce nevydané materiály a tím vytvořila přehled již zapomenutých a pro interprety vzácných příruček. Následuje porovnání kapitol z vybraných škol, se základnímy atributy hry. Zmapovala jsem způsob dnešní výuky na prestižních hudebních školách ve Francii, Německu a Praze. Vytvořila jsem soupis vydaných škol, etud a metodik pro lesní roh, dostupných v Evropě.
|
|
|
Různé aspekty generálbasové praxe ve světle historických a moderních pramenů
Skalická, Štěpánka ; SPURNÝ, Vojtěch (vedoucí práce) ; MRÁZKOVÁ, Giedre (oponent)
Generálbas je určitý systém zápisu a realizace doprovodné harmonie, který je charakteristický pro dobu 17. a 18. století. Systém byl určen především pro klávesové nástroje, jako jsou cembalo, varhany a další harmonické klávesové nástroje. Hra generálbasu se využívala v komorní a orchestrální hudbě.
Generálbas prošel během dvou staletí značným vývojem. První teoretické zmínky se vyskytují přibližně od roku 1600 a informují nás o prvních generálbasových technikách z doby, kdy doznívaly renesanční motetové techniky a postupně přicházela barokní technika improvizace a polyfonnie. První doložení instrukce máme od Lodovica Viadany v traktátu Cento concerti ecclesiastici z roku 1602.
Centrum vývoje generálbasu se postupně z Itálie rozšířilo do Německa a Francie. V každé zemi probíhal samostatný vývoj, který měl svá specifika a své důležité teoretické zdroje. Jednotlivé styly realizace se však i přes určitou izolovanost vzájemně ovlivňovaly a inspirovaly.
Mezi významné zdroje italského stylu patří například Francesca Gaspariniho, Georga Muffata a Francesca Geminianiho. Francouzský styl zastupují Jean-Henri d´Anglebert, François Dandrieu, Michel de St. Lambert. Německý pak Johann Mattheson, Johann David Heinichen a Johann Sebastian Bach.
V současné době se znovu setkáváme se studiem historických generálbasových pramenů a s určitou badatelskou činností vznikají také generálbasové učebnice nové. V České Republice jsou dostupné v českém překladu dvě publikace, a to Jespera Bøje Christensena a Barbary Marie Willi. Oba tito autoři čerpají ve své práci z historických pedagogických systémů a pravidel. Ve Francii vznikla v roce 2001 učebnice Michela Laizé, který přináší svůj vlastní metodický plán.
|
|
|
Skladatelé židovského původu a jejich tvorba pro violu
Cyhelská, Aneta ; MALÝ, Lubomír (vedoucí práce) ; PĚRUŠKA, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá skladateli židovského původu a jejich tvorbou pro violu. Dělí se na tři části. V první části je vysvětlen historický a náboženský kontext židovských skladatelů. V druhé části je rozebrán vývoj a charakteristiky židovské hudby. V třetí, nejrozsáhlejší, části je nastíněn životopis, a dílo vybraných skladatelů se zaměřením na tvorbu pro violu.
|
|
|
H.I.Biber: 8 houslových sonát z roku 1681
Koplík, Pavel ; MESSIEREUR, Petr (vedoucí práce) ; ŠTRAUS, Ivan (oponent)
Narodil jsem se v jednoduchých poměrech a prostředí moravské vesnice, kde ještě dnes žije mnoho z tradic minulosti. Jako houslista jsem se spolu se školní docházkou dostával do styku s živými tradicemi lidové hudby. Během studia na konzervatoři P. J. Vejvanovského v Kroměříži jsem s překvapením zjistil, že mnohé z toho, co jsem dělal intuitivně ve folklorních kapelách, je i součástí odkazu skladatelů raného baroka. Těchto významných osobností žilo v Kroměříži mnoho. Jednou z nich byl i Biber, s jehož sonátou jsem se seznámil z iniciativy mého pana profesora a zaujala mne natolik, že jsem se chtěl dozvědět více o tomto vynikajícím houslistovi a skladateli. Děkuji překladateli studie Guida Adlera, panu Jiřímu Chrásteckému, za výbornou a nezištnou pomoc.
|
|
|
Význam českých skladatelů 2. poloviny 18. století
Žáková, Lucie ; MRÁZKOVÁ, Giedre (vedoucí práce) ; SPURNÝ, Vojtěch (oponent)
Tématem mé diplomové práce je hudba 18. století a význam českých skladatelů v evropském kontextu. Na začátku práce jsme uvedeni do historických souvislostí, kde je stručně nastíněna politická a společenská situace, hovoříme o postavení hudebníka tehdejšího světa a jeho uplatnění, dále poukazuji na českou hudebnost a její význam pro evropský klasicismus. V dalších kapitolách se zabývám hudebním prostředím na české půdě, českými kantorskými rody a významem zámeckých kapel u nás. Kapitola následující pojednává o české emigraci, hudebních centrech a institucích Evropy a dalších důležitých událostech 18. století. Osmou kapitolou se dostáváme k typům skladeb v období klasicismu a jejich uplatnění. V závěrečné kapitole číslo 9 se detailněji zabývám čtyřruční tvorbou pro klávesové nástroje v 18. století, konkrétními skladateli, hudebními příklady z čtyřruční tvorby a v samém závěru se podělím o svoji vlastní zkušenost se čtyřruční hrou na klávesové nástroje
|
|
|
Orchestr Národního divadla
Vovsová, Helena ; MALÝ, Lubomír (vedoucí práce) ; MATOUŠEK, Bohuslav (oponent)
Magisterská práce se zaměřuje na Národní divadlo v Praze od jeho znovuotevření v roce 1883 do současnosti, tedy do sezony 2011/2012. Seznamuje s jeho orchestrem a významnými hudebními osobnostmi, s jeho dirigenty a členy a upozorňuje na významné body v tomto období.
Prvních 10 kapitol mapuje postupně jednotlivé historické éry a tvorbu významných hudebních osobností, které v ND působily. 11. kapitola se soustředí na současný stav v divadle a jeho vedení . 12.kapitola je velmi rozsáhlá a obsahuje dva rozhovory.
|
|
|
Houslový koncert L. van Beethovena a jeho interpretace
Štajnochrová, Adéla ; MATOUŠEK, Bohuslav (vedoucí práce) ; Willi, Barbara Maria (oponent)
Práce se zabývá houslovým koncertem Ludwiga van Beethovena, jeho interpretací a proměnami přístupu ke skladbě v průběhu dvou set let hudebního vývoje. Je rozdělena do čtyř kapitol a zpracovává nejprve informace o vývoji houslové techniky a interpretace přelomu 18. a 19. století, přičemž se opírá o dobové prameny. Poté zkoumá osud koncertu po jeho prvním provedení a zmiňuje reakce kritiky a jeho první interprety. Další kapitoly obsahují srovnání edic notového materiálu z různých období a krajin vzniku a posléze nahrávek koncertu od nejstarších po nedávno vzniklé. Součástí práce je i live nahrávka koncertu autorkou a orchestrem Musica Florea pod vedením Marka Štryncla.
|
|
| |
host ::
RSS.