|
|
Regulace prostituce a její trestněprávní aspekty
Kokešová, Alžběta ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
RESUMÉ Provozování prostituce není právní řádem České republiky kriminalizováno, zároveň ale ani nejsou právně upraveny podmínky pro její legální provozování. Tímto přístupem se Česká republika řadí k aboličnímu modelu řešení prostituce, jenž spočívá v sankcionování negativních jevů s prostitucí souvisejících, a to zejména trestné činnosti páchané v souvislosti s jejím provozováním, a ohrožování veřejného pořádku, morálky a zdraví. Samotné provozování prostituce je ponecháno bez zákonné úpravy a zůstává tak stále nedořešenou otázkou. Toto by měl změnit navrhovaný zákon o regulaci prostituce, jehož koncept spočívá v regulaci prostituce coby formy podnikání. Tato diplomová práce se zabývá dvěma základními okruhy otázek. Prvním z nich je problematika regulace prostituce a podmínek pro její provozování, druhou trestněprávní aspekty tohoto jevu. Obsahově je práce rozdělena do sedmi částí. První čtyři části nabízejí teoretický základ pro těžiště práce, jimiž jsou části pátá a šestá, které jsou věnovány zmíněným základním otázkám. První část postihuje povahu prostituce a uvádí její definici odvozenou z rozhodovací praxe soudů. Druhá část podává přehled forem, kterých prostituce může nabývat podle místa a subjektu, jenž sexuální služby poskytuje. Ve třetí části je krátce nastíněn historický náhled, jehož cílem je...
|
|
|
Trestní odpovědnost a sankcionování právnických osob v České republice
Gvozdek, Filip ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Předmětem této rigorózní práce jsou hmotněprávní aspekty trestní odpovědnosti a sankcionování právnických osob v České republice podle zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen "ZTOPO"), jenž nabyl účinnosti dne 1. ledna 2012. I po čtyřech letech účinnosti ZTOPO představuje institut trestní odpovědnosti právnických osob stále velmi diskutované a aktuální téma. Cílem této práce je právní analýza vybraných hmotněprávních ustanovení ZTOPO s přihlédnutím k jejich kladům a záporům. Rigorózní práce je členěna do čtyř částí. V první části se věnuji argumentům pro a proti přijetí ZTOPO, jednotlivým koncepcím odpovědnosti právnických osob, novým zásadám trestního práva a systematice ZTOPO. Druhá část a třetí část je jádrem této práce. V druhé části pojednávám o působnosti ZTOPO, podmínkách vzniku trestní odpovědnosti právnických osob, zejména pak o přičitatelnosti trestného činu právnické osobě a možnosti vyvinění právnické osoby pomocí tzv. compliance opatření. Závěr druhé části je věnován přechodu trestní odpovědnosti právnické osoby na její právní nástupce a otázce zániku trestní odpovědnosti právnické osoby. Třetí část obsahuje pojednání o sankcionování právnických osob v České republice s ohledem na všechny trestněprávní sankce, které mohou být soudem...
|
|
|
Otázky trestní odpovědnosti právnických osob
Šťastný, Jakub ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Předmětem diplomové práce je rozbor české právní úpravy trestní odpovědnosti právnických osob obsažené v zákoně č. č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, který byl přijat dne 22. 12. 2011. Jedná se o aktuální téma, které stále obsahuje spoustu nezodpovězených otázek. Cílem práce je seznámit čtenáře s tímto v českém právu stále novým institutem, se kterým doposud není spojeno příliš praktických zkušeností. Vzhledem k rozsahu práce se nejedná o rozbor komplexní, práce se zaměřuje na stěžejní otázky v zákonné úpravě. Práce se rovněž věnuje úpravě tohoto institutu ve španělském právu. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se zabývá obecnými otázkami, které s trestní odpovědností právnických osob souvisejí. Jedná se o historický vývoj, modely odpovědnosti právnických osob za trestné činy, mezinárodní úpravu, trestní odpovědnost právnických osob v angloamerickém právním systému a důvody pro a proti zavedení trestní odpovědnosti právnických osob. Druhá kapitola se věnuje rozboru platné právní úpravě trestní odpovědnosti právnických osob v České republice. Zde je věnována pozornost povaze a členění zákona, zásadám trestního práva související s trestní odpovědností právnických osob, působností zákona, okruhem trestně odpovědných právnických osob, rozsahem...
|
|
|
Trestný čin vraždy a zabití podle § 140, § 141 tr. zák.
Kočka-Amort, Václav ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vraždou a zabitím podle § 140 a § 141 trestního zákoníku. Tuto problematiku není možné řešit komplexně, neboť téma je velmi široké. Práce se zaměřuje na § 140 odst. 3, jenž zahrnuje ustanovení kvalifikovaných případů vraždy. Na základě judikatury a literatury se autor pokouší popsat jednotlivé kvalifikační znaky takových vražd, následně se nad nimi zamýšlí. Kvalifikační znaky § 140 odst. 3 trestního zákoníku jsou členěny do sedmi kapitol. Autor v každé kapitole nepopisuje pouze kvalifikační znaky, ale pokouší se zároveň zkoumat možnost právní kvalifikace zabití v situacích, v nichž jsou formálně naplněny kvalifikační okolnosti § 140 odst. 3 trestního zákoníku. Každá kapitola rovněž obsahuje stručné srovnání s německou právní úpravou. Diplomová práce se skládá celkem z deseti kapitol. První kapitola je uvedením do problematiky vražd a úmyslných usmrcení obecně. Tato kapitola zahrnuje systém úmyslných usmrcení v českém trestním zákoníku, české právní dějiny těchto trestných činů, obligatorní znaky vražd a zabývá se rozdíly mezi afektivní a premeditativní vraždou. Druhá kapitola uvádí do právní úpravy kvalifikačních znaků § 140 odst. 3 trestního zákoníku. Jádrem práce je následujících sedm kapitol. Třetí kapitola charakterizuje právní případy vícenásobných úmyslných...
|
|
|
Trestní odpovědnost právnických osob
Žižková, Anna ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Resumé Trestní odpovědnost právnických osob je pro kontinentální typ právní kultury relativně novým institutem a samotná Česká republika byla jedním z posledních států Evropy, které tento koncept přijaly. Navíc byl tento koncept zaveden nikoli z přesvědčení o jeho nezbytnosti, nýbrž z důvodů mezinárodně politických. Trestní odpovědnost právnických osob však byla do právního řádu České republiky zavedena zákonem č. 418/2011 Sb., a tak je namístě se tímto tématem zabývat. Cílem této práce je vypracování komplexní analýzy zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, provedení rozboru jeho stěžejních ustanovení a také vymezení ustanovení, která jsou považována za problematická, společně s návrhy na jejich změnu a další zdokonalení současné právní úpravy. První kapitola je věnována vymezení pojmu právnické osoby, kterou zákon o trestní odpovědnosti právnických osob sám nedefinuje. Druhá kapitola obsahuje shrnutí událostí, jež vedly k přijetí zákona, dále úvahy o zvažovaných modelech odpovědnosti právnických osob a zmiňuje stěžejní argumenty pro přijetí i proti přijetí zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Třetí kapitola obsahuje rozbor zákona, jeho struktury a vymezení nových zásad, které zavádí do českého trestního práva. Těmito zásadami jsou zásada souběžné a nezávislé trestní odpovědnosti fyzické...
|
|
|
Europeizace trestního práva
Polách, Marek ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Europeizace trestního práva Tato práce se zabývá europeizací trestního práva. Jde o téma široké, proto je hlavní důraz kladen na vybrané otázky europeizace trestního práva procesního. V úvodu práce jsou představeny některé problémy, které europeizaci v trestněprávní oblasti doprovázejí. Hlavní překážkou je sepětí trestního práva se státní suverenitou, kterou státy nerady omezují ve prospěch EU, a dále odlišnosti mezi trestněprávními předpisy, které ztěžují dosažení kompromisu ohledně harmonizace norem. V první kapitole se práce zaměřuje na pojmy europeizace trestního práva, evropské právo trestní a trestní právo Evropské unie, které se snaží definovat a navzájem od sebe odlišit. Druhá kapitola pojednává ve stručnosti o vývoji europeizace trestního práva před přijetím Schengenských úmluv. Jde o období tzv. neformální spolupráce v trestních věcech. Třetí kapitola se již zabývá formální spoluprací v trestních věcech. Popisuje postupný vývoj od schengenské spolupráce, přes Maastrichtskou, Amsterdamskou a Niceskou smlouvu, až do přijetí Lisabonské smlouvy. Kromě zakládajících smluv jsou představeny také základní koncepční dokumenty, jejichž cílem je realizovat cíle primárního práva v oblasti trestní spolupráce. Jde o dokumenty politického charakteru, které proto nejsou právně závazné. Čtvrtá kapitola se...
|
|
|
Trestné činy úplatkářství a jejich aktuální problémy
Janoušková, Nikola ; Vanduchová, Marie (vedoucí práce) ; Jelínek, Jiří (oponent)
Předmětem této diplomové práce je problematika úplatkářství a aktuální otázky s ním spojené, a je členěna do šesti kapitol. Úvodní kapitola se zabývá vymezením velice širokého pojmu korupce a pro účely práce nezbytným vysvětlením vzájemného vztahu korupce a úplatkářství. Pro demonstraci závažnosti dané trestné činnosti se druhá kapitola zaměřuje na vybrané kriminologické aspekty, a to míru korupce a příčiny jejího vzniku. V následující, třetí, kapitole je věnována pozornost popisu právní úpravě úplatkářství de lege lata. Jedná se konkrétně o definici základních souvisejících pojmů, jakými jsou úplatek, úřední osoba a obstarávání věcí obecného zájmu, ale proveden je rovněž rozbor jednotlivých skutkových podstat úplatkářských trestných činů. Pro komplexní pojetí dané problematiky obsahuje diplomová práce rovněž rozbor oblasti procesněprávní. Čtvrtá kapitola se tak zaměřuje na orgány činné v trestním řízení zabývající se úplatkářstvím, a s tím úzce související aktuální otázku potřeby zřízení specializovaných státních zastupitelství či soudů. V páté kapitole je pojednáno o právních nástrojích, které podporují efektivní odhalování a dokazování úplatkářství. Obsahem této části nejsou pouze instituty práva trestního, ale pozornost je věnována rovněž institutům práva policejního, které jsou v účinném boji...
|
|
|
Problémy trestů u trestných činů v silniční dopravě
Hejda, Petr ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Silniční doprava zasahuje do života snad každého z nás. Silniční dopravu využíváme k cestám do zaměstnání, nákupy, lékařskou péčí, ať už jako řidiči nebo spolujezdci nebo pasažéři prostředků hromadné dopravy osob. V současné době je již zcela běžné, že rodina vlastní dva automobily, někdy i více. S narůstajícím počtem vozidel v našich domácnostech a tím pádem i v provozu na pozemních komunikacích, roste počet konfliktních situací na silnicích, které často vyústí v dopravní nehody. Dopravní nehody jsou také nejčastějším případem přestupků nebo trestných činů v silniční dopravě. Byť většina nehod nemá katastrofální následky, denně jsme sdělovacími prostředky, zejména televizí a internetem, konfrontovány s tragickými následky vážných nehod, které se stávají ve všech krajích České republiky. Bohužel jako generální prevence tyto záběry a zprávy nefungují a tak se stále nedaří trend stoupajícího počtu dopravních nehod zastavit. Ve své práci nejprve vymezím pojem doprava a silniční doprava, pokusím se definovat pojem trestný čin v dopravě a popíši jednotlivé trestné činy, které přicházejí v úvahu jako trestné činy v dopravě. Nejrozsáhlejší část práce bude věnována trestům ukládaným za trestné činy v silniční dopravě, kdy nejprve provedu obecný výklad o trestech a účelu trestu a poté rozeberu jednotlivé tresty s...
|
|
|
Euthanasie
Mrkvová, Kateřina ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
V této diplomové práci jsem se v úvodu zaměřila na definici pojmu a dělení euthanasie, jeho vývoj z pohledu legislativních snah na našem území a ústavněprávní základy. Dále jsem se soustředila na úpravu problematiky v trestním právu v České republice, ale také na právní úpravu v Austrálii, Kolumbii a Anglii. U jednotlivých států jsem se snažila zachytit nejvýznamnější okamžiky týkající se právní úpravy euthanasie a asistované sebevraždy. V Austrálii jsem se zaměřila převážně na historicky první zákonnou úpravu euthanasie, v Kolumbii na vývoj aplikace nálezu Ústavního soudu o aktivní euthanasii a v Anglii na vývoj relevantní judikatury obvykle se vztahující k asistované sebevraždě. Nejpodrobnější výklad se samozřejmě zaměřuje na Českou republiku. Informace jsem čerpala z české i zahraniční právní literatury, včetně moderních zdrojů, jakými jsou například videokonference. Provedenou komparací jsem se snažila předložit čtenáři náhled na problematiku a obecný přehled diferenciace euthanasie a jejích možných trestněprávních dopadů. Následně jsem uvedla v české právní literatuře zatím málo rozebírané zahraniční přístupy právní úpravy a rozhodování v otázce euthanasie a asistované sebevraždy. Hlavním přínosem a cílem této práce je tedy důkladná prezentace obecné úpravy a výkladu problematiky v České...
|
|
|
Trestný čin znásilnění podle § 185 trestního zákoníku
Dohnálková, Zuzana ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Diplomová práce Trestný čin znásilnění podle § 185 trestního zákoníku je rozdělena do dvou základních částí, které jsou následně dále členěny. První část práce, část trestněprávní, se zprvu krátce zaobírá prameny trestního práva. Dále pak uceleně předestírá vývoj právní úpravy trestného činu znásilnění na českém území od dob starověkých až po 20. století, přičemž na uvedených proměnách dané skutkové podstaty a samotného chápání trestnosti znásilnění lze velmi dobře demonstrovat rozvoj svobody jednotlivce. Větší pozornost je následně věnována aktuálnímu znění § 185 trestního zákoníku, z. č. 40/2009 Sb., jehož rozbor je zasazen do širšího kontextu III. hlavy zvláštní části trestního zákoníku - Trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti. Detailně je zde zkoumána skutková podstata daného trestného činu (tedy jeho objekt, objektivní stránka, subjekt a subjektivní stránka), zároveň jsou tu řešeny i vztahy mezi základní skutkovou podstatou a kvalifikovanými skutkovými podstatami trestného činu znásilnění. Na závěr trestněprávní části jsou krátce zmíněny základní odlišnosti od trestných činů sexuálního nátlaku a pohlavního zneužití. Druhá část práce je částí kriminologickou. Nejprve je obecně definována mravnostní kriminalita, pod níž trestný čin znásilnění subsumujeme. Následuje shrnutí...
|
host ::
RSS.