|
|
Sociální motivace k ochraně přírody v ČR do roku 1956: analýza vybraných (chráněných) území
Léblová, Kateřina ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Pojer, František (oponent)
13 Abstrakt Předložená diplomní práce se zabývá tématem sociálních nebo psycho−sociálních motivací k ochraně přírody. Na základě analýzy téměř sta vybraných zvláště chráněných území a několika dalších vhodných lokalit, které již nejsou nebo nikdy nebyly státem chráněny, se snaží odhalit, jaké motivace hrály nebo dosud hrají největší roli v ochraně přírody na území České republiky. Lokality byly vybrány na základě prostorového rozmístění v rámci ČR (početně alespoň srovnatelné zastoupení v každém kraji). Mapováno je období od počátků ustavování ochrany přírody jako cílevědomé činnosti (cca 1800) do roku 1956, kdy byl schválen první zákon na ochranu přírody v tehdejší ČSSR. Cílem práce je nejen kategorizovat rozpoznané motivace a určit jejich významnost, ale také určit nejčastější iniciátory a předmět ochrany, jejich vzájemný vztah a naplnění původního záměru. Na základě výsledků práce je následně možné stanovit předpoklady pro oživení občanských aktivit směřujících k ochraně přírody, zájmu o lokální dění a převzetí odpovědnosti za stav životního prostředí (přírody) alespoň v blízkém okolí bydliště. Výzkum by měl například odkrýt, jaký objekt má největší šanci na ochranu, jací aktéři v ochraně nejčastěji vystupují, či zda je pro ochranu přírody důležité vzdělání. Klíčová slova Ochrana přírody, chráněné území,...
|
|
|
Lesní vegetace Českého krasu mezi režimy tradičního hospodaření a novodobou ochranou
Veverková, Alina ; Hédl, Radim (vedoucí práce) ; Petřík, Petr (oponent)
Vegetace bylinného patra temperátních lesů prochází v posledních desetiletích rozsáhlými změnami dokumentovanými z různých oblastí Evropy a Severní Ameriky. V lesích nižších nadmořských výšek dlouhodobě ovlivňovaných člověkem, tzv. nížinných lesích, jsou za hlavní faktory změn považovány změna tradičního hospodaření a depozice dusíkatých sloučenin, v některých územích také vliv zvěře. V této práci byly studovány změny vegetace bylinného patra v polopřirozených lesích Chráněné krajinné oblasti Český kras, kde nejvýraznější změnou prostředí byl přechod od historicky převládajícího pařezinového hospodaření k pěstování vysokého lesa. Od pařezinového způsobu hospodaření se zcela upustilo kolem poloviny 20. století. Výzkum probíhal metodikou opakování fytocenologických snímků na nepřesně lokalizovaných plochách, pocházejících právě z poloviny 20. století. Jako metodická otázka práce bylo posouzení možné chyby ve výsledcích vlivem nepřesné lokalizace opakovaných snímků. Zachycené změny vegetace jsou v mnohém v souladu s jinde pozorovanými trendy. Podmínky prostředí se posunuly směrem k více stinným a živinově bohatším lesům. Složení vegetace se změnilo ve prospěch druhů pozdní sukcese - přibyly stínomilné a nitrofilní druhy rostlin. Pozorován byl mírný pokles celkové diverzity a zvýšení alfa-diverzity na plochách....
|
|
|
Hodnocení kvality konzervované objemné píce při různých způsobech konzervace a skladování.
KODADOVÁ, Lenka
Diplomová práce se v první části zabývá charakteristikou pícnin významných jako zdroj objemné píce pro konzervaci. S ohledem na obtížnější konzervovatelnost je podrobnější charakteristika význačných jetelovin a jejich význam při pěstování objemné píce. Popisuje význam jetelotravních směsí ve výrobě objemné píce. Způsoby sklizně a konzervace biomasy z travních porostů. Dále je popisována silážní kukuřice, její konzervovatelnost, způsoby sklizně a význam ve výživě zvířat. Jakost objemné píce a faktory, které ji ovlivňují. Vliv kvality vstupní biomasy na konzervační procesy. Dále se také zabývá postupy a zásadami výroby siláží, senáží a sena, konzervačními prostředky a na závěr shrnuje příčiny zhoršené jakosti siláží a senáží a vliv zhoršené jakosti na příjem píce a užitkovost zvířat. Druhá část diplomové práce je zaměřena na vlastní sledování senzorických vlastností a laboratorní hodnocení kvality konzervované píce při různých způsobech konzervace seno volné, seno v balících, senáž v senážních jámách, jetelová siláž v balících a siláž v silážních jamách na pozemcích vybraného zemědělského družstva. V závěru jsou navržena nejdůležitější opatření ke zlepšení jakosti konzervovaných krmiv.
|
|
|
Human preference to animal species and its impact on species conservation
Marešová, Jana ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Komárek, Stanislav (oponent) ; Sedláček, František (oponent)
Tato disertační práce se zabývá lidskými estetickými preferencemi živočišných druhů, a to i z pohledu antropologického a ochrany přírody. Přestože v poslední době vznikly práce dokládající fakt, že lidé mnohem ochotněji podporují ochranu druhů, které se jim líbí, byly estetické preference živočišných druhů dosud velmi málo studovány. Chyběly především kvantitativní analýzy na jemnější taxonomické škále. Tak vznikla myšlenka otestovat lidské preference hadů (později také napříč hlavními skupinami obratlovců) a pokusit se změřenou preferencí vysvětlit ochranářské úsilí reprezentované chovy celosvětové sítě zoologických zahrad. Ukázalo se, že faktory spojené s atraktivitou zvířete, tedy změřená preference a velikost těla, určují velikost populace druhu v zoologických zahradách, a to u savců, ptáků i plazů. Naopak zařazení do seznamu IUCN nemá na chovanost daného druhu vliv. Abychom zjistili, zda se naměřené hodnoty vztahují pouze na testovanou populaci českých studentů, či je možno o nich skutečně uvažovat jako o obecně platných lidských preferencích, provedli jsme stejný test s hroznýšovitými hady v osmi kulturách na pěti kontinentech. Z mezikulturních studií zvířecí estetiky zatím vyplynuly především mezikulturní rozdíly, například se ukázalo, že terminologie, která je v dané kultuře věnovaná...
|
|
|
Vliv fragmentace a ztráty habitatu na primáty
Sniegon, Arthur F. ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Pluháček, Jan (oponent)
Celosvětový růst lidské populace a její sílící tlak na původní ekosystémy přinášejí četná úskalí pro mnohé organismy citlivé na změny prostředí. Primáti jsou k takovým změnám náchylní zejména kvůli svým velkým tělesným rozměrům, společenskému způsobu života, pomalému rozmnožování, velkým domácím okrskům, přirozeně nízkým populačním hustotám i kvůli své specializaci na souvislý les. Jako tři hlavní procesy, které v tropech ohrožují primáty, jsou nejčastěji označovány: ztráta přirozeného prostředí a jeho přeměna na člověkem využívanou krajinu, fragmentace a izolování zbylých ploch původního prostředí a komerční lov. Práce pojednává o dvou prvně jmenovaných fenoménech. Pokud populace primátů přežijí počáteční disturbance, často reagují změnou demografických parametrů, či behaviorálních a potravních návyků. To ovšem nemusí zaručit dlouhodobé přežití, neboť následné změny v genetické struktuře skupiny nebo populace (případně celého druhu) mohou postupně vést k jejich neživotaschopnosti. Populace čelící zmenšení plochy biotopu rovněž častěji čelí zvýšenému výskytu chorob a prevalence parazitů. Ve své práci přináším přehled současných znalostí o vlivu ztráty a fragmentace biotopu na demografii, populační genetiku, potravní chování a parazitární infekce primátů. Většina studií řešící tato témata byla provedena v...
|
|
|
Současní zámečtí pánové - hledání kořenů, nebo dobrá investice?
Jungmanová, Petra ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Georgiev, Jiří (oponent)
Diplomová práce, která vychází z uskutečnění vlastního terénního orálně-historického výzkumu, se zabývá fenoménem majitelů zámků, kteří si po roce 1989 koupili od obce či restituentů vlastní zámek a stali se tak novodobými zámeckými pány. Na základě příběhů jedenácti vybraných vlastníků je hodnocena otázka obsažená již v samotném názvu práce, to jest jaké motivace vedly narátory ke koupi zámku, zda-li se jednalo například o splněný sen, podnikatelský záměr, nebo je k tomuto kroku vedly altruistické důvody. Studie se však nezabývá jen motivy koupě, ale pozornost je rovněž věnována finanční otázce spojené s vlastnictvím zámku, roli státu při správě kulturní památky, smyslu a budoucnosti zámku v jednadvacátém století, problematice předávání majetku dalším pokolením, nebo zamyšlením nad možným vznikem novodobé české šlechty. Výsledkem je tak komplexní přehled o tom, co obnáší vlastnit zámek v jednadvacátém století.
|
|
|
A comparison of SH3 domains' tyrosine phosporylation influence on their binding capacity
Tatárová, Zuzana ; Novotný, Marian (vedoucí práce) ; Kuthan, Martin (oponent)
Pochopenie vplyvu fosforylácie na funkčnosť proteínu je veľmi dôležité z hľadiska formovania dynamických biologických procesov akými sú napr. umlčovanie génov, bunkový rast, diferenciácia alebo apoptóza. Táto práca sa zaoberá fosforyláciou proteín-interakčného modulu známeho ako SH3 doména a vplyvom fosforylácie na väzbovosť jej ligandov. SH3 doména je súčasťou veľkého množstva enzýmov zúčastňujúcich sa priamo signálnej transdukcie ako aj adaptorových proteínov bez enzymatickej aktivity. Mnohé štúdie poukazujú na dôležitosť tyrozínových miest SH3 domény v regulačných mechanizmoch proteínov či už použitím nefosforylovateľných a fosfomimikujúcich mutantov alebo dôkazom in vivo fosforylácie. Práca zahŕňa aj bioinformatickú analýzu, ktorá rozširuje spektrum známych fosforylovaných SH3 domén a potvrdzuje konzervovanosť fosforylácie tyrozínových miest proteínov v SH3 doméne.
|
|
|
Metodika konzervace starých krajových odrůd bylinných zemědělských plodin
Holubec, Vojtěch ; Dušek, Karel ; Dušková, Elena ; Doležalová, Ivana ; Hýbl, Miroslav ; Kopecký, Pavel ; Smékalová, Kateřina ; Stavělíková, Helena
Cílem metodiky je doporučení managementu základních pěstebních opatření u krajových odrůd bylinných plodin v „on farm“ výsadbách. Jedná se o materiály, které byly sebrány při terénních exkurzích a starých expedicích s účastí autorů projektu nebo shromážděny z genofondových kolekcí. Tyto materiály mají kulturně historickou hodnotu a representují staré zvyky a národní identitu obyvatel na území ČR. Byly vybrány zástupci starých krajových odrůd jako modelové za následující skupiny plodin: Obilniny, luskoviny, zeleniny, kořeninové a léčivé rostliny.
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
|
Metodika pro výběr vhodného restaurátorského zásahu
Machačko, Luboš ; Gláser, Petr ; Bartoš, L. ; Bayer, K. ; Ďoubal, J. ; Justa, P. ; Vojtěchovský, J. ; Krhánková, K. ; Vácha, Z. ; Wichterlová, Z.
Cílem této metodiky je předložit doporučený postup, na základě kterého lze provést optimální restaurátorský zásah. Výběr vhodného postupu a způsobu restaurování a obnovy je primárním předpokladem pro kvalitu a efektivnost odvedených prací.
Plný tet: 0457228_2015_Glaser_Machacko_Metodika_pro_vyber_vhodneho_restauratorskeho_zasahu - PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
host ::
RSS.