|
|
Protidrahotní a sociální nepokoje v okrese Brandýs nad Labem po první světové válce
Slovák, Vojtěch ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Čurda, Vojtěch (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na vývoj dělnického hnutí na okrese Brandýs nad Labem po první světové válce v letech 1919-1921 a končí založením okresní buňky KSČ. Jejím cílem je popis sociálních nepokojů, které se na okrese po první světové válce udály. V první kapitole je popsán vývoj dělnického hnutí v celé ČSR od konce války přes hladové a protidrahotní bouře po boj v ČSDSD, obsazení Lidového domu, Generální prosincovou stávku a založení KSČ. V druhé kapitole je představen vývoj hospodářství v jednotlivých městech okresu, který sestával zejména z chemického a kovoobráběcího průmyslu a zemědělství. Ve třetí kapitole jsou popsány začátky a vývoj dělnického hnutí od poloviny 19. století po vznik ČSR z regionální perspektivy. Čtvrtá kapitola se věnuje samotným protidrahotním bouřím, stávkám, demonstracím a reakcemi orgánů správy na ně. V páté kapitole je analýza aspektů těchto událostí na okrese Brandýs nad Labem.
|
|
| |
|
|
Vztah Komunistické strany Československa ke katolické církvi a náboženství v období první Československé republiky
Přibyl, Michal ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vztahem Komunistické strany Československa k náboženství a církvím v období první Československé republiky. Vychází z analýzy dobového stranického tisku, kterým Komunistická strana Československa šířila svoje názory a informovala o svých politických krocích československou veřejnost. Autor se snaží především zjistit, zda bylo možné očekávat perzekuci církve, ke které došlo poté, co se KSČ chopila veškeré moci v roce 1948. Zároveň se snaží zjistit, zda se názory a postoje KSČ k náboženství během meziválečného období vyvíjely a měnily. Klíčová slova komunismus, ideologie, Československo, katolická církev, politika, tisk
|
|
| |
|
|
Je KSČM antisystémová strana?
Jindřichová, Kateřina ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Tato práce si klade za úkol zjistit, zda je KSČM antisystémovou stranou. Využívá k tomu teoretický rámec sestavený na základě děl autorů zabývajících se antisystémovostí. V první řadě se jedná o teorii G. Sartoriho a dále teorii G. Capoccii. Následně je vyvozena operacionalizovaná definice antisystémovosti, která je aplikována v praktické části práce. Definice antisystémovosti se skládá konkrétně ze dvou hlavních bodů. Prvním je delegitimizační vliv, druhým pak demokratičnost. Metodou práce je převážně chronologická analýza sjezdových dokumentů KSČM, jakožto stěžejních vnitrostranických materiálů. Dále jsou analyzovány dokumenty popisující možnou podobu budoucí socialistické společnosti, jíž chce KSČM dosáhnout. V závěru práce dochází k tomu, že KSČM naplňuje znaky antisystémovosti pouze částečně. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Chorvatsko 1989-1990: mezi Jugoslávií a nacionalismem
Moskovič, Boris ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá politickým vývojem Chorvatska od počátku roku 1989 do prvních vícestranických voleb na jaře 1990. Analyzuje vývoj postojů chorvatských komunistů k probíhající jugoslávské krizi a aktivitu opozičních uskupení v tomto období. Hlavní důraz je kladen na stanoviska chorvatské vládnoucí, ale i alternativní politické elity vůči národnostní a státoprávní otázce. Pozornost je přitom věnována i vývoji tzv. srbské otázky v Chorvatsku. Práce popisuje vývoj politického pluralizmu na území Chorvatska, přičemž zvláště sleduje činnost Chorvatského demokratického společenství a Chorvatského sociálně liberálního svazu. Výklad se opírá o podrobnou analýzu dobového tisku a velmi skrovné memoárové a sekundární literatury. Klíčová slova: Jugoslávie, Chorvatsko, komunistická strana, nacionalismus, volby
|
|
|
Jugoslávie na křižovatce. Reflexe jugoslávského tisku na počátku roku 1990
Moskovič, Boris ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce analyzuje činnost dvou jugoslávských deníků, záhřebského Vjesniku a bělehradské Politiky, na počátku roku 1990, tedy v době předcházející rozpadu SFRJ. Snaží se nastínit základní postoje a názory těchto periodik k třem vybraným událostem a problémům, které v lednu roku 1990 dominovaly na jugoslávské politické a společenské scéně. Patří mezi ně start ekonomických reforem federálního premiéra Ante Markoviće, projevy chorvatského a srbského nacionalismu na příkladech shromáždění HDZ a SNO a krach XIV. sjezdu Svazu komunistů Jugoslávie. Tyto události a jevy jsou zařazeny do širšího rámce vnitropolitického vývoje jugoslávské federace. Klíčová slova: tisk, reflexe, Jugoslávie, komunistická strana, ekonomická reforma
|
|
|
Politika KSČ a ovlivňování přechodu žáka ze základní školy na školu střední očima pamětnic
Eliášová, Jana ; Kubišová, Zuzana (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Diplomová práce Katedra občanské výchovy a filosofie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Bc. Jana Eliášová Abstrakt a klíčová slova Tato diplomová práce se zabývá ovlivňováním přechodu žáka ze základní školy na školu střední v době komunistické nadvlády, tj. v letech 1948-1989. Metodologie práce se opírá o rozhovory vycházející z metody orální historie, archivní záznamy a odbornou literaturu. Dále se práce zabývá fungováním školství v době nadvlády KSČ, přičemž se zaměřuje na základní a střední školy. Stěžejní část práce vychází z orálně historického terénního výzkumu, především z osobních zkušeností pamětnic. Pro tuto práci poskytlo své paměti deset pamětnic a jeden pamětník, kteří v mladistvém věku prožili buď úplný zákaz studia na střední škole, nebo jejich nástup na střední školu byl zkomplikován, a to podle nich z důvodu nevhodného posudku ze strany školy či politicky nevhodného rodinného původu. Práce se snaží odhalit, jakým způsobem k ovlivňování studia či k jeho zákazu docházelo, z jakého důvodu k tomu docházelo a jaký vliv měla tato zkušenost na následující život pamětnic. Klíčová slova komunismus, Komunistická strana Československa, školství, základní škola, střední škola, posudky ke studiu, kádrový systém, represe
|
|
|
Doba Pražského jara 1968 na stránkách Literárních listů
Maslova, Alina ; Pešička, Jiří (vedoucí práce) ; Dolenská, Jana (oponent)
Doba Pražského jara 1968 na stránkách Literárních listů Práce se věnuje profilu periodika Literární listy v období Pražského jara 1968, jemuž předchází reflexe politické a společensko-kulturní atmosféry této doby. Úvodní část přináší zestručněný přehled dění na politické a kulturní scéně od doby počátku uvolňování vnitřních poměrů v druhé polovině 50. a v průběhu 60. let v tehdejším Československu (tzv. "doba tání") a celkové zhodnocení situace na kulturní frontě (mj. vztah spisovatelů a moci, emancipace kulturních časopisů na oficiální politice strany a státu, dění na IV. sjezdu SČSS a kritika režimu tam zaznělá). Následující stránky připomínají uzlové body vývoje v měsících Pražského jara 1968. Vlastním posláním této práce, jemuž je věnována část nejrozsáhlejší, je přiblížení a rozbor stěžejní dobové tematiky, jak ji odrážejí významné publicistické příspěvky na stránkách Literárních listů (články na téma aktuální vnitřní a zahraniční politické situace, sondy do nedávné minulosti s neblahým dědictvím politických procesů padesátých let a postihování významných představitelů kulturní sféry, návrhy ekonomických reforem, i změn ústavního systému, diskuse na téma existence cenzury a možností dalšího politického vývoje). Speciální prostor je věnován několika klíčovým osobnostem Literárních listů v čele...
|
|
|
Oldřich John - vzestup a pád politika
Pácl, Bohumil ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá osobností Oldřicha Johna, prvního předsedy Národního shromáždění republiky Československé pro roce 1948, vrcholného představitele sociální demokracie, jeho podílem na sloučení této strany s KSČ a na vzniku totalitního režimu, a následným politickým pádem spojeným se Státní bezpečností připravovaným procesem. Autor vyslovuje základní hypotézu, podle níž člověk talentem, schopnostmi a ambicemi předurčený pro politiku, svým jednáním, působením a činností výrazně přispěl k vítězství nedemokratického režimu, aby ho pak tento režim právě proto, že byl bytostný homo politicus, deprivoval a deklasoval. Zejména na základě pramenů je předkládán vývoj Johnovy politické dráhy, osobnostních rysů, vlastností, postupů a prostředků komunikace, které při svém působení ve veřejném životě využíval. V řešení bylo použito svědectví přímých účastníků Johnova jednání, dobových autentických záznamů a mediálních výstupů. Současně jsou podložena analýzou profilu a ambicí jedince, působícího v politice, kterou přináší teoretická literatura. Výsledky této práce umožňují vyslovit závěr o odpovědnosti politických elit v kontextu přeměny demokratické společnosti v totalitní, k níž došlo právě v únoru 1948.
|
host ::
RSS.