Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 38 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv plemenné příslušnosti na hodnoty hematologických parametrů u kapra obecného
NÁDASKÝ, Alexandr
Cílem této diplomové práce bylo popsat vliv plemenné příslušnosti na hodnoty hematologických parametrů u vybraných plemen a meziplemenných kříženců kapra obecného (Cyprinus carpio) a okrasné variety - kapra koi (Cyprinus rubrofuscus). Do experimentu bylo zahrnuto celkem 5 skupin ryb po 9 jedincích. Celkem tedy 45 kusů kapra obecného ve věku jednoho roku. Každá ze skupin představovala jedno ze sledovaných plemen či meziplemenných hybridů. V rámci této diplomové práce byly hematologické parametry stanoveny u jedinců plemene Amurský sazan, syntetická linie maďarských lysců (HSM) a hybridů plemen Ropšinský x Tatajský kapr či Amurský lysec x HSM. Pátou skupinou byli jedinci kapra koi. Odchov ryb probíhal v prostředí akvárií, a poté v laminátových nádržích s recirkulací, kde byly po celou dobu odchovu zajištěny optimální a totožné fyzikálně-chemické parametry vody. Z odebraných vzorků krve bylo provedeno stanovení hodnot RBC, PCV, Hb, MCV, MCH, MCHC WBC, Lk a diferenciálního rozpočtu leukocytů. Na základě stanovených hodnot a výsledků statistického porovnání je patrné, že mezi komparovanými skupinami ryb jsou statisticky významné rozdílnosti v hodnotách RBC, PCV, Hb a WBC. Výhradně se odlišovali jedinci ze skupiny koi a HSM (nižší hodnoty RBC, PCV i Hb) oproti jedincům ze skupin Amurského sazana a meziplemenných hybridů ROP x TAT a HSM x AL. Naopak nejvyšší hodnota WBC byla stanovena u ryb ze skupiny HSM. V rámci leukogramu byly zjištěny významné rozdíly v procentuálním zastoupení lymfocytů a metamyelocytů a v rámci absolutních hodnot jednotlivých typů bílých krvinek byla významná rozdílnost stanovena pouze u lymfocytů. I přestože byly ryby odchovávány v průběhu celého experimentu v obdobných podmínkách, nelze úplně vyloučit skutečnost, že určitou měrou mohlo dojít působením, byť velice nepatrných změn a faktorů (rozdíl v tělesné aktivitě nebo proudění vody v chovné nádrži, stres způsobený přítomností dalších jedinců apod.) k sekundárnímu ovlivnění některých ichtyohematologických parametrů.
Vliv přírodních aditiv na prodloužení skladovatelnosti chlazených paštik z kapra obecného (Cyprinus carpio)
TUNYS, Ondřej
Tato diplomová práce hodnotí účinky brusinky, česneku a cibulového extraktu na mikrobiologickou kvalitu, senzorické atributy a oxidativní působení u paštik z kapra obecného (Cyprinus carpio). Hodnocení je vyjádřeno ve srovnání s kontrolním vzorkem (bez aditiva). Jednotlivé analýzy probíhaly v různých termínech v závislosti na prováděné analýze (obvykle v den 0, dále po 1, 2, 3 a 6 měsících skladování). Mikrobiologická analýza vykazovala v jednotlivých termínech (0, 1, 2 a 6 měsíců) hodnoty v rozmezí 1,71 - 2,05; 1,73 - 2,23; 1,43 - 2,14; 1,36 - 2,21 log CFU*g-1. K překročení přípustné hranice ke konzumaci sladkovodních ryb (7 log CFU*g-1) za celou dobu testování nedošlo. Nejlepších hodnot u mikrobiologické analýzy dosáhl cibulový extrakt. U senzorické analýzy však nejlepších výsledků v téměř všech smyslových atributech (vůně, chuť, pachuť, konzistence, barva, celková přijatelnost) dosahovala paštika s česnekem a brusinkou. Též analýza TBARS vyhodnocující oxidaci lipidů prokázala inhibici oxidačních procesů. Veškeré výsledky tohoto zkoumání ukázaly, že přírodní aditiva mají dobré antioxidační účinky prodlužující skladovatelnost kapřích paštik za vhodného skladování (zakonzervování a zchlazení při 4 +- 1 °C) až na dobu 6 měsíců.
Stravitelnost krmiv pro kapra obecného
MAREŠ, Josef
Tato bakalářská práce testuje a vyhodnocuje složení a bilanční stravitelnost různých druhů krmiv i různých ingrediencí použitelné pro krmení kapra obecného. V práci se dále posuzuje vhodnost jednotlivých ingrediencí na základě stravitelnosti samostatných živin. Z výsledků vyplývá, že správnou kombinací krmiv dojde ke zlepšení efektivity v chovu kapra obecného, sníží se spotřeba krmiva, zvýší se přírůstek. V neposlední řadě by mělo dojít ke snížení negativního dopadu přikrmování na kvalitu vodního prostředí. Bakalářská práce sumarizovala doposud známé hodnoty stravitelnosti u jednotlivých krmných ingrediencí pro kapra. Následně se zabývala vlastním experimentem, který byl časově velmi náročný. Podařilo se potvrdit některé již známé hodnoty, ale také zjistit úplně nové informace o hodnotách obsahu jednotlivých komponent v krmivech a jejich následné využitelnosti. Výsledky pro pšenici a kukuřici byly porovnány s naměřenými hodnotami jiných autorů. Tritikále, dafnie a larvy pakomára byly pro experiment použity prvně, tudíž hodnoty nebylo možné porovnat, ale podařilo se analyzovat základní informace, které dobře poslouží pro další výzkum v této oblasti. Průměrný obsah jednotlivých parametrů u obilovin byl: 16 % obsahu bílkovin a stravitelnost 64 %, obsah tuků 2 % a stravitelnost 70 %, obsah BNLV 74 % a stravitelnost 74 %. Obsah vlákniny 5 % a popelovin 2 % s velmi nízkou stravitelností. Obsah fosforu 0,6 % a stravitelností 30 %. Průměrný obsah jednotlivých parametrů u přirozené potravy byl: obsah bílkovin 55 % a stravitelnost 86 %, obsah tuků 5 % a stravitelnost 74 %, BNLV 20 % a stravitelnost 41 %, obsah vlákniny 7 % a stravitelnost 8 %, obsah popelovin 14 % a stravitelnost 30 %, obsah fosforu 1,2 % a stravitelnost 74 %. Výsledným prvkem bylo stanovení nejvhodnějšího krmení pro rybniční akvakulturu. Dle dostupných výsledků se jedná o pšenici v kombinaci s přirozenou potravou. Pšenice je velmi energeticky bohatá, ovšem má nízký podíl bílkovin. Naopak přirozený potrava je bohatá na dobře využitelné bílkoviny. Optimální poměr přirozené potravy a pšenice byl 0,25:2. V tomto poměru dokážeme ideálně splnit nutriční požadavek kapra obecného (31 % stravitelných bílkovin, 0,6-0,7 % fosforu, ~3200 kcal?kg-1 stravitelné energie). Vhodným využitím krmiva jsme schopni snížit negativní vliv na kvalitu vody, a to je do budoucna jeden z hlavních cílů.
Vertikální distribuce zoobentosu v rybníce v reakci na biomasu obsádky kapra
VÁLEK, Pavel
Vliv vertikální distribuce zoobentosu v rybníce v reakci na biomasu obsádky kapra byl testován na rybnících Rod, Dobrá Vůle, Pohořelec, Haslauerteich a Neuteich. Kromě rybníka Rod byla ve všech rybnících zastoupena různá biomasa kapra. Odběr vzorků probíhal během vegetačního období (červen a červenec) a mimo vegetační období (září). U jednotlivých odběrů byly měřeny fyzikálně chemické parametry vody. Všechny vzorky byly roztřízeny podle skupin, spočítány a zváženy. Výsledky byly prezentovány pomocí grafů. Denzita zoobentosu rybníků Dobrá Vůle, Haslauerteich a Neuteich vykazovala v letních odběrech stoupající trend směrem k hlubším částem rybničního sedimentu. Maximálních hodnot dosahovala denzita v těchto rybnících v houbkách 10 14 cm. Tento trend byl pozorován u výskytu pakomárů v těchto rybnících. Nejvyšší denzita pakomárů byla pozorována na rybníku Haslauerteich (1 687 jedinců na m2). Zmíněné rybníky byly nasezeny kaprem (K2-3). Největší denzita nitěnek na rybnících Dobrá Vůle, Haslauerteich a Neuteich byla během zářijových odběrů pozorována v mělčích částech sedimentu (0 6 cm). Maximální denzita byla 1 031 jedinců na m2. Na rybníku Pohořelec byl výskyt zoobentosu během obou odběrů zaznamenán pouze v hloubce 10 12 cm. Ostatní zástupci zoobentosu byli přítomni na rybnících Rod, Haslauerteich a Neuteich. Byl pozorován výskyt larev střechatek (Sialis) a koreter (Chaoboridae). Denzita a biomasa byla v zářijových odběrech větší. Bylo pozorováno větší osídlení jednotlivých hloubek. Jejich maximální denzita byla rybníku Haslauerteich 218 jedinců na m2.
Vertikální distribuce zoobentosu v rybníce v reakci na biomasu obsádky kapra
VÁLEK, Pavel
Vliv vertikální distribuce zoobentosu v rybníce v reakci na biomasu obsádky kapra byl testován na rybnících Rod, Dobrá Vůle, Pohořelec, Haslauerteich a Neuteich. Kromě rybníka Rod byla ve všech rybnících zastoupena různá biomasa kapra. Odběr vzorků probíhal během vegetačního období (červen a červenec) a mimo vegetační období (září). U jednotlivých odběrů byly měřeny fyzikálně chemické parametry vody. Všechny vzorky byly roztřízeny podle skupin, spočítány a zváženy. Výsledky byly prezentovány pomocí grafů. Denzita zoobentosu rybníků Dobrá Vůle, Haslauerteich a Neuteich vykazovala v letních odběrech stoupající trend směrem k hlubším částem rybničního sedimentu. Maximálních hodnot dosahovala denzita v těchto rybnících v houbkách 10 14 cm. Tento trend byl pozorován u výskytu pakomárů v těchto rybnících. Nejvyšší denzita pakomárů byla pozorována na rybníku Haslauerteich (1 687 jedinců na m2). Zmíněné rybníky byly nasezeny kaprem (K2-3). Největší denzita nitěnek na rybnících Dobrá Vůle, Haslauerteich a Neuteich byla během zářijových odběrů pozorována v mělčích částech sedimentu (0 6 cm). Maximální denzita byla 1 031 jedinců na m2. Na rybníku Pohořelec byl výskyt zoobentosu během obou odběrů zaznamenán pouze v hloubce 10 12 cm. Ostatní zástupci zoobentosu byli přítomni na rybnících Rod, Haslauerteich a Neuteich. Byl pozorován výskyt larev střechatek (Sialis) a koreter (Chaoboridae). Denzita a biomasa byla v zářijových odběrech větší. Bylo pozorováno větší osídlení jednotlivých hloubek. Jejich maximální denzita byla rybníku Haslauerteich 218 jedinců na m2.
Kryoprezervace a transplantace spermatogonií kapra obecného
FUČÍKOVÁ, Michaela
Kryoprezervace a transplantace zárodečných buněk u ryb poskytuje vhodný nástroj pro zachování genetické informace. Metodou náhradních rodičů lze získat potomstvo se znaky zvoleného donora, v tomto případě komerčně důležitého, kapra obecného. Pro úspěšnou kryoprezervaci zárodečných buněk ryb ale musí být stanovený vhodný protokol individuálně pro každý druh. V případě této práce se testovalo několik kryoprotektantů. U nejlepšího z nich, Me2SO, co se životaschopnosti spermatogonií týče, se testovaly jeho různé koncentrace v závislosti na rychlosti zamrazování. Dále následovalo testování vlivu velikosti zamrazované tkáně, inkubačního času a přidaného cukru. Výsledkem testování bylo kryomédium sestávající se z 2,5M dimethylsulfoxidu, přidaného cukru 0,3M glukózy, 1,5% BSA a 25nM Hepes rozpuštěného v PBS. Jako nejvhodnější byla stanovena velikost zamrazované tkáně 100 mg, inkubační čas 30 min a rychlost zamrazování -1 °C/min. Tento výsledek zajišťuje nejvyšší míru přežití kryoprezervovaných spermatogonií kapra obecného a nabízí optimální podmínky pro jejich zamrazování. Druhou částí práce bylo ověření úspěšnosti transplantace kryoprezervovaných a i čerstvých spermatogonií do vhodně zvoleného recipienta, jímž je karas zlatý, který s kaprem obecným sdílí obdobné reprodukční charakteristiky, ale zároveň nabízí i snížení nároků na prostor, nebo odolnost vůči koi-herpes viru. Transplantované zárodečné buňky kolonizovaly zárodečnou rýhu a spustily gametogenezi celkem u 42,5 % (kryoprezervované spermatogonie) a 52,5 % (čerstvé spermatogonie) recipientů karase zlatého, což prokázalo, že transplantace kryoprezervovaných spermatogonií kapra obecného, do recipienta karase zlatého, je úspěšně realizovatelná.
Potenciál krmných směsí a obilovin jako nástroj pro udržení dobré produkce tržního kapra ve vztahu ke kvalitě vody.
MELKA, Václav
Cílem této diplomové práce bylo otestovat produkční účinnost obilovin a krmných směsí a současně posoudit jejich vliv na kvalitu vody při aplikaci v polointenzivním chovu kapra. Krmný pokus probíhal 112 dní v 10 experimentálních sádkách. Testovaným krmivem bylo obilí (triticale), extrudovaná doplňková krmná směs od firmy Aller Aqua s 24 % obsahem proteinu, peletová krmná směs glycidového typu s 12,5 % obsahem proteinu (KP) a peletová krmná směs glycidového typu s 12,5 % obsahem proteinu a s nižším obsahem fosforu (KPmínus). Kontrolní obsádka o stejné hustotě byla bez příkrmování jen na přirozené potravě. Rybí obsádky byly přikrmovány 3x týdně, pokaždé v ranních hodinách a na stejné místo v nádrži. Pokus probíhal ve dvojím opakování. Měření parametrů vody (teplota, kyslík, pH) probíhalo ve dvoutýdenních intervalech, odběry vzorků vody pak v měsíčních intervalech. Na konci experimentu byly vyhodnoceny sledované produkční ukazatele a stanovena bilance fosforu. Nejvyšší produkční účinnost byla dosažena u kaprů přikrmovaných obilovinami (FCR - koeficient konverze krmiva 2,41 - 0,46, SGR - specifická rychlost růstu 0,54 - 0,07 %.d-1) nejnižší produkční účinnost byla u krmné směsi KPmínus (FCR - 3,72 - 0,30, SGR - 0,39 - 0,02 %.d-1). Nejvyšší retence fosforu (88 %) v biomase ryb byla dosažena u obilovin. Nejnižší retenci fosforu (60 %) vykazovali kapři přikrmovaní krmnou směsí KP. Přikrmování kaprů testovanými krmivy nemělo významný vliv na kvalitu vody. Z ekonomického i environmentálního pohledu se jako nejvhodnější krmivo pro rybniční chov kapra jeví obiloviny.
Znečištění produkované kaprem obecným v závislosti na naplněnosti trávicího traktu.
HAVLÍNOVÁ, Šárka
Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit a porovnat rozdíly v míře znečištění, které produkují ryby svou metabolickou činností v závislosti na naplněnosti trávicího traktu. Produkce znečištění byla sledována na 4 skupinách plůdku kapra obecného, který: 1) před zahájením pokusu neměl přístup k potravě; 2) před zahájením pokusu nepřijímal potravu po dobu 10 dnů; 3) před zahájením pokusu přijímal omezeně potravu; 4) před zahájením pokusu přijímal potravu spontánně v množství 2 % hmotnosti obsádky. Pokusy probíhaly v laboratorních podmínkách. Na počátku pokusu byly ryby jednotlivých skupin a známé hmotnosti umístěny do experimentálních akvárií s 20 litry odstáté vodovodní vody. Po 24 hodinách pobytu ryb v čisté vodě byly ryby z akvárií odloveny a vráceny do původních akvárií. Poté byla voda z jednotlivých experimentálních akvárií přefiltrována přes uhelon s velikostí ok 40 mikrometrů, čímž byla oddělena pevná fáze exkrementů, ve které byla stanovena celková sušina, koncentrace celkového fosforu a celkového dusíku. Ve filtrátu (vodné fázi exkrementů) byly stanoveny nerozpuštěné látky, celkový fosfor, celkový dusík a organické látky jako hodnoty BSK5, CHSKMn, CHSKCr. Ve filtrátu, po filtraci vodné fáze exkrementů přes skleněný filtr (1,2 mikrometrů) byly stanoveny amoniakální dusík [N-(NH3 + NH4+)], dusičnanový dusík [N-NO3-] a ortofosforečnanový fosfor [P-PO43-]. Z naměřených hodnot byla vypočtena produkce znečištění v přepočtu na 1 kg hmotnosti obsádky za 24 hodin. U všech sledovaných parametrů byly zaznamenány nejvyšší hodnoty u ryb, které před zahájením pokusu spontánně přijímaly potravu (ryby 4. skupiny). Ryby této skupiny vyprodukovaly v průměru 4 154 mg.kg-1.den-1 nerozpuštěných látek (částice 1,2 mikrometrů), 105,5 mg.kg-1.den-1 celkového fosforu, a 1 342 mg.kg-1.den-1celkového dusíku. Ve vodné fázi exkrementů této skupiny ryb bylo zachyceno v průměru 637 mg.kg-1.den-1 amoniakálního dusíku a 4,9 mg.kg-1.den-1 fosfátového fosforu. Hodnoty CHSKCr u této skupiny ryb dosáhly v průměru 4 561 mg.kg-1.den-1, a hodnoty BSK5 2 634 mg.kg-1.den-1. Hodnoty zjištěné u ostatních skupin ryb byly ve srovnání s těmito hodnotami několikanásobně nižší.
Základní hematologické parametry a jejich ovlivnění cizorodými látkami u kapra obecného přehledová studie
POLANSKÁ, Daniela
Cílem této přehledové studie bylo popsat metody stanovení základních hematologických parametrů a získat co nejvíce informací o cizorodých látkách, které je mohou svým působením ovlivnit. Předmětem této práce je kapr obecný (Cyprinus carpio L.). Z hlediska cizorodých látek jsem se zaměřila na sloučeniny dusíku (amoniak, dusitany a kyanidy), kovy (Zn, Cu, Fe), těžké kovy (Hg, Cd, Pb, Cr), ropné látky, pesticidy (organofosfáty, triaziny a diaziny, pyretroidy), léčiva a přírodní doplňky a perzistentní organické polutanty. Ze shromážděných informací vyplývá, že největší vliv na hematologické parametry kapra obecného mají z uvedených látek zejména těžké kovy, které způsobují jak změny v hematologických parametrech, tak i buněčné anomálie, a pesticidy, u nichž se v důsledku selhání krvetvorby jedná zejména o snížení počtu červených krvinek, koncentrace hemoglobinu a hodnoty hematokritu a o změny v zastoupení různých forem leukocytů. Tato studie shrnuje poznatky o vlivech uvedených cizorodých látek a upozorňuje na nebezpečnost jejich působení a možné ohrožení zdraví ryb, nejen kapra obecného. Informace o působení mnohých cizorodých látek na krevní parametry ryb v dostupné vědecké literatuře schází.
Vliv syntetických progestinů na vývoj gonád kapra obecného
PROFANT, Vít
Tato bakalářská práce byla zaměřena na sledování vlivu syntetických progestinů na vývoj gonád u ryb. V laboratorních podmínkách byl proveden 160. denní chronický test na kaprovi obecném (Cyprinus carpio). Ryby byly rozděleny do pěti pokusných skupin. První, kontrolní skupina byla chována v čisté ředící vodě bez přítomnosti progestinů. Druhá, kontrolní skupina byla chována v ředící vodě s rozpouštědlem DMSO (dimethylsulfoxid). Třetí skupina ryb byla vystavena působení gestodenu v koncentraci 2 ng.l-1 a čtvrtá skupina drospirenonu v koncentraci 2 ng.l-1. Poslední, pátá skupina (Mix) byla vystavena současně gestodenu a drospirenonu, kde každá látka dosahovala koncentrace 2 ng.l-1. Do pokusných skupin byly dávkovány progestiny rozpuštěné v DMSO, aby se docílilo jejich lepšího rozpouštění. Vliv syntetických progestinů na vývoj gonád byl vyhodnocen na základě histologického vyšetření vzorků exponovaných ryb odebraných in toto. Ve skupinách exponovaných jednotlivým syntetickým progestinům se poměr pohlaví ryb a procentuální podíl intersexů statisticky významně nelišil od kontrolních skupin. Expozice směsi drospirenonu a gestodenu (Mix) ale již statisticky signifikantní vliv měla. Byl zaznamenán především poměrně vysoký procentuální podíl intersexů, který dosahoval až 36,6 %. Výskyt intersexů signalizoval zvrat pohlaví v průběhu ontogeneze u exponovaných ryb.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 38 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.