|
| |
|
| |
|
|
Development and financing of Universities in V4 countries from 1989 to 2010
Džupin, Michal ; Kislingerová, Eva (vedoucí práce) ; Synek, Miloslav (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje vývoji vysokoškolského vzdělání, který proběhl po společenských změnách v zemích Vyšehradské čtyřky po roce 1989. Hlavním cílem práce je zanalyzovat financování veřejných vysokých škol a poukázat na vliv podpory vzdělání na konkurenceschopnost jednotlivých zemí. První část práce se věnuje základním charakteristikám vzdělání z pohledu ekonomické teorie a věnuje se přínosům, které plynou z podpory vzdělání celé společnosti a jednotlivcům. Hlavní část práce tvoří přehled současné situace fungování přerozdělování finančních prostředků z veřejných zdrojů v České a Slovenské republice. Podrobně rozebírá metodiku rozpisu dotací a příspěvků a způsoby jejich výpočtů. V práci jsou navrženy možné varianty, jak se dá pomoci rozvoji vysokých škol a to v souvislosti s lepší vzájemnou kooperací se soukromým sektorem.
|
|
|
Hodnocení přípravenosti absolventů obchodní akademie na výkon budoucího povolání
Novotná, Eva ; Krpálek, Pavel (vedoucí práce) ; Urbanová, Alena (oponent)
Ve své práci se zabývám připraveností absolventů obchodní akademie na výkon budoucího povolání. Průzkum probíhal na OA a JŠ Třebíč. V současné době valná většina studentů po úspěšně složené maturitní zkoušce pokračuje ve studiu na vysoké či vyšší odborné škole. Mě však zajímalo, zda sami studenti třetího ročníku znají profil absolventa, možnost svého budoucího uplatnění, zda považují nastavený systém výuky odborných předmětů za dostačující či zda by realizovali nějaké změny a jaké. Práce zachycuje také pohled pedagogů odborných předmětů. Jako absolventka této obchodní akademie a zároveň současná učitelka odborných předmětů na téže škole jsem v diplomové práci mohla zachytit pohled na situaci z obou stran. Práce rovněž ve stručnosti popisuje zavedení státních maturit a systém financování středních škol.
|
|
|
Financování vysokých škol v ČR a školné
Sysel, Marek ; Urbánek, Václav (vedoucí práce) ; Kubík, Rudolf (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o financování vysokých škol v České republice. Primárním cílem je zhodnotit současný systém financování a poukázat na jeho nedostatky. První část práce se zabývá samotným významem vysokého školství a nahlíží na něj jako na smíšený veřejný statek. Zmiňuje důvody, pro které je společensky a ekonomicky žádoucí vynaložit na vysoké školství dostatečný objem finančních prostředků a věnuje se přínosům, které z něho plynou celé společnosti, ale i konkrétním jednotlivcům. Zaměřuje se na financování soukromých a zejména veřejných vysokých škol, státní vysoké školy jsou zmíněny pouze okrajově. Dále ukazuje vývoj vysokého školství prostřednictvím vybraných grafů a statistických ukazatelů. V současné době je školství financováno převážně z veřejných zdrojů. V této práci jsou popsány důvody, proč tomu tak je a zmíněny možné varianty, jak přiblížit vysoké školství soukromému sektoru a tím zlepšit jejich vzájemnou spolupráci. Poměrně velká část práce je vyhrazena problematice školného a jeho aktuálním návrhům.
|
|
|
Typ absolvované vysoké školy jako konkurenční výhoda na trhu práce
Šustková, Eva ; Kaczor, Pavel (vedoucí práce) ; Pucandlová, Miroslava (oponent)
Práce je zaměřena na analýzu současného stavu českého vysokého školství v souvislosti s uspokojováním potřeb trhu práce. Zabývá se zejména ekonomicky zaměřenými vysokoškolskými institucemi a jejich hodnocením. Hodnocení jsou uváděna jak na základě statistických dat, tak na základě subjektivních odpovědí absolventů. Těžištěm práce je vlastní dotazníkové šetření zaměřené na zjišťování zkušeností zaměstnavatelů s absolventy konkrétních škol.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vyšší hospodářská a hospodářsko-průmyslová škola zemská v Táboře. Konstituování a vývoj první české zemské akademie v letech 1866-1919
Kokešová, Helena
Příspěvek je věnován padesátitříleté historii vyšší hospodářské školy v Táboře, jediné školy svého druhu v českých zemích. Škola vznikla v roce 1866 a byla českým ekvivalentem německé hospodářské školy v Děčíně-Libverdě. Autorka věnuje pozornost snahám o zřízení táborské školy a především její činnosti a vývoji v letech 1866ů1919. Vedoucí postavení hospodářské školy v Táboře v českém zemědělském školství trvalo až do zrušení hospodářské akademie v roce 1919, kdy akademie našla pokračování v nově zřízené Vysoké škole zemědělské v Brně. V článku jsou zmíněny též osobnosti, jejichž činnost je spjata s táborskou školou a které se výrazně zasloužily o rozvoj českého zemědělského školství (Jan Baptista Lambl, František Farský, František Sitenský). Část referátu je zaměřena na výuku jazyků v táborské škole, kde se kromě obou zemských jazyků učilo jako nepovinnému předmětu ruskému a krátce i polskému jazyku.
|
host ::
RSS.