|
Preparation of strategy for studying interaction of human constitutive androstane receptor with steroid receptor coactivator-1
Šachová, Ivana ; Martin, Jan (vedoucí práce) ; Mladěnka, Přemysl (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognozie Kandidát: Ivana Šachová Školitelé: PharmDr. Jan Martin, PhD., Dipl. Ing. Mgr. Ferdinand Molnár, PhD. Název diplomové práce: Příprava strategie pro studium interakcí mezi konstitutivním androstanovým receptorem (CAR) a koaktivátorem steroidního receptoru 1 Cílem této práce byla exprese wild type a mutovaných centrálních domén lidského SRC1 v buňkách E. coli BL21 DE3. Exprimované rekombinantní proteiny byly následně čištěny a použity pro studium SRC1-CAR interakcí za využití separace pomocí afinitních ligandů(pull down). Konstitutivní androstanový receptor (CAR), nukleární receptor, je transkripční regulátor, který ovlivňuje expresi nejrůznějších proteinů, jako jsou enzymy biotransformace a transportery významné pro metabolismus jak endogenních tak exogenních látek. CAR může být plně aktivní pouze v přítomnosti koaktivátorů jako je např. koaktivátor steroidního receptoru 1 (SRC1). Nejdůležitější fragment SRC1 pro vazbu na nukleární receptor je centrální doména, tvořená třemi α-helickými Leu-X-X-Leu-Leu (LXXLL) L1, L2, L3 motivy, v nichž L reprezentuje leucin a X znázorňuje jakoukoli aminokyselinu. hSRC1, stejně tak hCAR, mohou být produkovány pomocí exprese příslušných genů v kmenech E. coli. V případě SRC1, kodon...
|
|
Přehled fylogeneze, systematiky a diverzity rodu Ulva (Ulvophyceae) a biotechnologické využití těchto řas
Kantnerová, Veronika ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Němcová, Yvonne (oponent)
Zástupci rodu Ulva jsou pozoruhodnou skupinou organismů, zahrnujících velké množství druhů. Patří do třídy Ulvophyceae, jedné z hlavních skupin chlorofytních zelených řas a vyznačují se typickou dvojí morfologií a haplo-diplontním životním cyklem s izomorfní rodozměnou. Tato práce by měla sloužit jako souhrn dosavadních poznatků o tomto rodu řas, a to s ohledem na jejich fylogenezi, diverzitu a ekologii, která je poměrně zajímavá převážně díky schopnosti těchto řas adaptovat se na široké spektrum abiotických podmínek. Také se zaměřuje na vývoj morfologie stélek těchto řas a to i v souvislosti se zajímavou a velmi důležitou rolí symbiotických bakterií při tomto ději a v neposlední řadě také na biotechnologické využití, které má velký potencionál do budoucnosti, hlavně co se týče využitelnosti rodu Ulva jako alternativního obnovitelného zdroje energie, potravinářského doplňku s nezanedbatelným obsahem důležitých proteinů, minerálů a vitamínů a nebo jako zdroje polysacharidů, tzv. ulvanů, které jsou dnes velmi zkoumanou složkou díky své biologické aktivitě využitelné v lékařství. Klíčová slova: Ulva, Ulvophyceae, fylogeneze, morfogeneze, biotechnologie, ekologie, diverzita
|
| |
| |
| |
|
Entry of Czech company on Chinese bio and nanotechnogy market
Ostrihoň, Adam ; Vlčková, Jana (vedoucí práce) ; Procházková Ilinitchi, Cristina (oponent)
Cieľom tejto práce je identifikovať najvhodnejšiu metódu vstupu pre českú firmu na čínsky trh s bio a nanotechnológiami a zhodnotiť sektor bio a nanotechnológii v Číne. Cieľ práce bude dosiahnutý pomocou analýzy, syntézy a zberu dát z dostupných zdrojov vrátane informácii poskytnutých od členov bio a nanotechnologickej firmy Nafigate, ktorá sa sama na čínsky trh rozhodla vstúpiť v roku 2011. Práca sa delí na tri kapitoly. Prvá kapitola práce definuje bio a nanotechnológie a zaoberá sa ich vývojom vo svete a v Číne. Druhá kapitola sa venuje analýze čínskeho trhu a podmienkam vstupu zahraničnej spoločnosti. Tretia kapitola opisuje skúsenosti firmy Nafigate so vstupom na čínsky trh s bio a nanotechnológiami a v závere kapitoly nájdeme odporúčania pre vstup na tento trh.
|
|
Preparation of strategy for studying interaction of human constitutive androstane receptor with steroid receptor coactivator-1
Šachová, Ivana ; Martin, Jan (vedoucí práce) ; Mladěnka, Přemysl (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognozie Kandidát: Ivana Šachová Školitelé: PharmDr. Jan Martin, PhD., Dipl. Ing. Mgr. Ferdinand Molnár, PhD. Název diplomové práce: Příprava strategie pro studium interakcí mezi konstitutivním androstanovým receptorem (CAR) a koaktivátorem steroidního receptoru 1 Cílem této práce byla exprese wild type a mutovaných centrálních domén lidského SRC1 v buňkách E. coli BL21 DE3. Exprimované rekombinantní proteiny byly následně čištěny a použity pro studium SRC1-CAR interakcí za využití separace pomocí afinitních ligandů(pull down). Konstitutivní androstanový receptor (CAR), nukleární receptor, je transkripční regulátor, který ovlivňuje expresi nejrůznějších proteinů, jako jsou enzymy biotransformace a transportery významné pro metabolismus jak endogenních tak exogenních látek. CAR může být plně aktivní pouze v přítomnosti koaktivátorů jako je např. koaktivátor steroidního receptoru 1 (SRC1). Nejdůležitější fragment SRC1 pro vazbu na nukleární receptor je centrální doména, tvořená třemi α-helickými Leu-X-X-Leu-Leu (LXXLL) L1, L2, L3 motivy, v nichž L reprezentuje leucin a X znázorňuje jakoukoli aminokyselinu. hSRC1, stejně tak hCAR, mohou být produkovány pomocí exprese příslušných genů v kmenech E. coli. V případě SRC1, kodon...
|
|
Rezidua farmak v životním prostředí - interakce s vyššími rostlinami
Jirák, Jaroslav ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Moša, Marek (oponent)
- 3 - Abstrakt Cílem této práce bylo provedení fytoextrakčních experimentů s kukuřicí setou (Zea mays) a stanovení fytoextrakční účinnosti u vybraných nesteroidních protizánětlivých léčiv a karbamazepinu a jejich vzájemných kombinací. K hydroponicky sterilně kultivovaným rostlinám bylo po 10 dnech růstu přidáno kultivační médium s obsahem ibuprofenu, diklofenaku, naproxenu a karbamazepinu v koncentracích 5 - 10 mg/L. Z kultivačního média byly s odstupem 24 hodin odebírány vzorky, které byly následně analyzovány pomocí metody HPLC/DAD. Po ukončení experimentu byla z rostlin a kořenů použitých při experimentu provedena analýza extrahovatelných reziduí pomocí metody HPLC/DAD + FLD. Největší fytoextrakční účinnost byla nalezena u ibuprofenu. Druhou a třetí nejvyšší účinnost vykázal naproxen a diklofenak, v závislosti na kritériu vyhodnocení fytoextrakční účinnosti. Nejnižší fytoextrakční účinnost byla pozorována pro karbamazepin. Ve vícekomponentním uspořádání pokusu bylo zjištěna zjištěna snížená fytoextrakční účinnost pro všechny látky s výjimkou ibuprofenu v kombinaci s karbamazepinem a dikofenakem. Bylo rovněž prokázáno toxické působení ibuprofenu na transportní mechanismy rostliny. Analýza extrahovatelných reziduí potvrdila koncept toxicity ibuprofenu pro transportní systémy rostliny a také možnost...
|
|
Acidofilní sinice a řasy
Macholdová, Markéta ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Medová, Hana (oponent)
Zásluhou přírodních procesů a lidské činnosti vznikají na Zemi extrémně kyselá stanoviště, jejichž pH nepřesahuje hodnotu 3,0. Především jsou to území ovlivněná tzv. acid mine drainage (AMD) a oblasti vulkanické činnosti. Biodiverzita těchto stanovišť je velmi redukovaná, ale existují mikroorganismy, které se na extrémní podmínky velmi dobře adaptovaly. Tyto organismy jsou označovány za acidofilní. Sinice a řasy jsou na extrémně kyselých stanovištích jedinými primárními producenty a hrají tak zásadní roli v těchto ekosystémech. Ačkoli musí překonat několik problémů, které toto prostředí přináší (přebytek H+ iontů, zvýšená koncentrace těžkých kovů), vyvinuly celou řadu ekofyziologických adaptací a životních strategií, které jim umožňují toto prostředí obývat. Jedná se především o ultrastrukturální změny v membránách buněk, speciální metabolické procesy a produkci speciálních látek a enzymů. Acidofilní druhy se vyskytují napříč téměř všemi taxonomickými skupinami sinic a řas. Zájem o acidofilní organismy v posledních desetiletích vzrostl díky jejich potenciálnímu využití v biotechnologiích. Znalosti o taxonomii, ekologii a ekofyziologii této skupiny se dají využít také v paleobiologii či exobiologii.
|
|
Magnetické částice a jejich využití v biotechnologii
Knápková, Monika ; Konečná, Jana (oponent) ; Trachtová, Štěpánka (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na magnetické částice, které jsou využívány v řadě biotechnologických aplikací. Teoretická část práce pojednává o specifických vlastnostech těchto částic, o materiálech, kterými mohou být tvořeny a dále jsou zmíněny některé biotechnologické aplikace využívající magnetické částice. V experimentální části byly využity vybrané druhy magnetických částic za účelem izolace nukleových kyselin. Kvalita izolované DNA s ohledem na čistotu byla vyhodnocena za použití metody polymerázové řetězové reakce a jejích modifikací. Dále byla využita vysokorozlišovací analýza křivek tání (HRM analýza) za účelem ověření kvality izolované DNA a pro rozlišení bakterií Lactobacillus casei a Lactobacillus rhamnosus. Izolace DNA pomocí magnetických nosičů byla úspěšná, přičemž z hlediska koncentrace byly nejvhodnější komerčně dostupné mikronosiče MPG a magnetické mikročástice typu Fkol 77ox. Z hlediska čistoty byly pro izolaci DNA nejlepší magnetické nanočástice F79/L3 PLL. Bakteriální druhy Lactobacillus casei a Lactobacillus rhamnosus se pomocí HRM analýzy nepodařilo rozlišit.
|