Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 686 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Biogas plant as a source of energy for village Nové Bránice
Schořová, Hana
Hlavním cílem této bakalářské práce je získat dostatek informací o zdrojích obnovitelné energie pro potenciální stavbu bioplynové stanice ve vesnici Nové Bránice. Cílem je zjistit, jestli jsou tyto zdroje, které Nové Bránice nabízí dostatečné natolik, aby poháněly bioplynovou stanici po celý rok. Ke správnému porovnání dat je nutné použít reálný projekt, který má stejné podmínky jako vesnice Nové Bránice. Pro získání informací od lokálních producentů biologicky rozložitelného odpadu pro bioplynovou stanici byla zvolena metoda rozhovoru se všemi producenty i lokálním úřadem. Byla provedena analýza informací a poté vyhodnocení všech zjištěných faktů. Bylo také zjištěno, že pan starosta by s vybudováním bioplynové stanice nesouhlasil. Zdroje, které jsou použitelné pro proces tvoření energie v bioplynové stanici, jsou ve vesnici dostupné, ale není jich dostatek na to, aby udržely v chodu celou stanici po jeden celý rok (každý rok).
Pařezová výmladnost dubu zimního (Quercus petraea agg.) na výzkumné ploše Soběšice
Zemanová, Markéta
Diplomová práce se zabývá studiem výmladné schopnosti dubu zimního (Quercus petraea agg.) v rámci projektu TARMAG II na ŠLP Masarykův les Křtiny nedaleko obce Soběšice. Popisuje vztahy mezi tloušťkou pařezu, tloušťkou kůry, tloušťkou letokruhů a objemem výstavků ponechaných na ploše s počtem výmladků. Dále pak zkoumá vzájemné vztahy mezi objemem ponechaných výstavků, vlivem letokruhů a kůry s hmotností a přírůstem biomasy výmladků. Výzkumná plocha se skládá z šestnácti dílčích ploch, kde na každé z nich bylo zkoumáno 8 pařezů. V rámci terénních šetření probíhajících v zimě 2013 a 2014 byla naměřena data, která byla následně vyhodnocena pomocí statistických metod v programu R (R DevelopmentCore Team, 2010). Bylo zjištěno, že nejvýznamnější vliv na tvorbu výmladků má tloušťka pařezu, kde s její rostoucí hodnotou klesala pravděpodobnost tvorby výmladků dubu. Také se ukázal významný vliv mezi objemem ponechaných výstavků s hmotností a přírůstem biomasy.
Sonda žákovských znalostí a postojů učitelů k problematice výuky fotosyntézy terestrických rostlin
ŠOBR, Zdeněk
Obsah této práce je zaměřen na žákovské znalosti problematiky fotosyntézy a biomasy, pohled učitelů na výuku tohoto tématu včetně využívání digitálních výukových zdrojů. Těžištěm práce je dotazníkové šetření, mezi učiteli a žáky základních škol, které zkoumá úroveň znalostí a osobní postoje obou skupin respondentů na výuku tohoto tématu a její digitalizaci. Do dotazování bylo zainteresováno 154 žáků a 10 učitelů z 5 různých základních škol. Součástí byla i analýza řady učebnic nakladatelství Fraus. Výsledky potvrdily, že mezi žáky setrvávají v současné době miskoncepce, které byly již v minulosti popsané. Patří mezi ně např. tyto: "Rostlina dýchá, když neprovádí fotosyntézu. Hlavním důvodem, proč rostliny provádějí fotosyntézu, je produkce kyslíku. Rostlina dýchá oxid uhličitý a vydechuje kyslík." Literatura i výsledky této studie naznačují, že by využitím moderních pomůcek v hodinách přírodopisu i při vlastním samostudiu mohlo být řešením, jak se s miskoncepcemi vypořádat.
Výnos a kvalita konopí setého (Cannabis sativa) pěstovaného v ekologickém a konvenčním systému hospodaření
KAŠPAR, Jan
Konopí seté je prastarou kulturní plodinou, která oproti běžně pěstovaným plodinám má široké spektrum využití. Cílem této práce bylo zhodnotit vliv odrůdy konopí setého a systému pěstování na celkový výnos biomasy, množství květu a listu, nažek, odpadních částí rostliny, hmotnosti tisíce semen, podíl velikostních frakcí konopných nažek, podíl vyloupaných nažek a slupek a výtěžnost oleje. Pěstování konopí lze doporučit do ekologického zemědělství, protože rostliny konopí měly průkazně vyšší hmotnost samičích rostlin i výnos celkové biomasy v zeleném stavu i sušině v t/ha jak v době květu, tak i na konci vegetace. Dále měly vyšší produkci květenství a listů, i produkci nažek. Srovnatelné jsou oba systémy pěstování v podílu obalových vrstev nažek a HTN. Konvenční systém byl průkazně lepší v podílu oleje v nažkách a podílu frakce nažek nad 3,5 mm. Vysoký výnos biomasy a nažek byl dosažen u odrůdy Santhica 70 z konvenční produkce (Meclov) a to 57,3 t/ha a 1,5 t/ha. Výnos květu a listu byl vyšší z ekologické produkce (Chlum) u odrůdy Fedora 17 a to 3,08 t/ha. Nejvyšší podíl oleje v konopných nažkách byl stanoven u odrůdy Santhica 70 z konvenční produkce (Sušice) a to 16,5 %. Při porovnání odrůd byl vyšší výnos biomasy a nažek dosažen u odrůdy Santhica 70 z konvenční produkce (Meclov) a to 57,3 t/ha a 1,5 t/ha. Výnos květů a listů byl vyšší z ekologické produkce (Chlum) u odrůdy Fedora 17 a to 3,08 t/ha. Vyšší podíl oleje v konopných nažkách byl stanoven u odrůdy Santhica 70 z konvenční produkce (Sušice) a to 16,5 %.
Dynamika tvorby výnosů vybraných energetických rostlin
TIBITANZL, Daniel
Cílem bakalářské práce bylo zhodnocení vlivu hnojení na produkci fytomasy vybraných druhů energetických trav (Dactylis glomerata, Elymus elongatus, Festuca arundinacea Schreb., Phleum prantense L.). První částí bakalářské práce bylo vypracování literární rešerše, která se zabývá obnovitelnými zdroji energie se zaměřením na biomasu a pěstováním energetických rostlin. Její součástí je botanická charakteristika vybraných významných travních druhů. K vytvoření literární rešerše bylo využito odborné literatury řady autorů. Praktický výzkum probíhal na pozemcích Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Výzkum byl zaměřen na pozorování výnosu trav, které byly pěstovány za účelem spalování (jedna, seč ročně). Výzkum ukázal, že největšího výnosu dosáhla rostlina Dactylis glomerata a také, že hnojení rostlin mělo pozitivní vliv na jejich výnosnost.
Obsah organického uhlíku v půdách porostů energetických rostlin
BLÁHA, David
Práce je zaměřena na sledování obsahu celkového organického uhlíku v půdách porostů vybraných energetických rostlin (Dactylis glomerata, Elymus elongatus subsp. Ponticus, Festuca arundinacea, Phleum pratense). Porosty byly založeny 16. 4. 2019 na pokusné lokalitě Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Obsah organického uhlíku byl sledován v závislosti na hloubce odběru a variantě hnojení v pravidelných termínech odběrů. První odběr byl proveden před založením porostů, další odběry následovaly vždy po dvou měsících. Odběry byly prováděny pedologickou sondážní tyčí ze dvou hloubek (0-10 cm a 10-20 cm). Následně byly vzorky upraveny pro analýzu a zkoumány na přístroji SKALÁR v laboratoři na Katedře agroekosystémů. V průběhu výzkumu byl sledován prudký nárůst obsahu organického uhlíku ve vzorku odebraném v jarním období roku 2020. Větší zastoupení organického uhlíku bylo zaznamenáno v hloubce 0-10 cm, avšak statisticky neprůkazně. Dále bylo zjištěno, že hnojení má vliv na celkový obsah organického uhlíku, hnojené varianty vykazovaly vyšší hodnoty než nehnojené. Nejvyšší obsah celkového organického byl zaznamenán u rostliny Phleum pratense. Rozdíly mezi jednotlivými rostlinami byly ovšem statisticky neprůkazné.
Monitoring výskytu nežádoucích plankonofágních ryb ve vybraných rybnících
CÍSLER, Jiří
Literární rešerše se zabývá nežádoucími planktonofágními rybami jejich růstem, potravou a vlivem na ekosystém. Nežádoucí ryby ovlivňují abiotické a biotické podmínky prostředí byly zkoumány na rybnících Dehtář, Klec, Kvítkovický a Rod v roce 2018. Zpracovaná data popisují a vyhodnocují vývoj ryb, které ovlivňují kvalitu vody a zooplankton zkoumaných rybníků.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 686 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.