|
| |
|
|
Obnova zámku a panského dvora ve Vážanech nad Litavou
Raková, Markéta ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Daněk, Lukáš (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je obnova zámku a panského dvora ve Vážanech nad Litavou. Jejím cílem bylo zhotovení dokumentace pro stavební povolení a části dokumentace pro provádění stavby na základě architektonické studie, která byla vypracována v předmětu AG033 - Ateliér obnovy památek. Objekt zámku s panským dvorem se nachází v jižní části obce v bezprostřední blízkosti centra a patří mezi nejstarší stavby v obci. S jeho stavbou se začalo ve 2. polovině 16. století, nejstarší dochované konstrukce spadají do období renesance. Návrh klade důraz na zachování historické a architektonické podstaty a stávajícího rázu objektu v co nejvíc ucelené podobě. Zkoumána byla kvalita a zachovalost jednotlivých vrstev. Součástí konceptu obnovy bylo také zamyšlení se nad vhodným využitím řešeného objektu. Budova by měla sloužit jako obecní úřad propojený s knihovnou a dále by měla poskytovat zázemí pro organizace a spolky, které v obci fungují. (Společenské centrum, Základní umělecká škola Slavkov, chovatelé, myslivci atd.). Nová funkce objektu reaguje na stávající, nevyhovující prostory knihovny i obecního úřadu, jenž se v současnosti nachází v prostorách řadového rodinného domu. Obec byla nucena řešit tyto nedostačující prostory přístavbami do dvora domu. Návrh dále reaguje na potřeby obyvatel, kteří by v obci uvítali více akcí a činností pro děti a mládež. Díky poloze budovy v centru obce a tomuto novému funkčnímu využití by ve Vážanech nad Litavou vznikl nový centrální veřejný prostor pro veškeré dění v obci.
|
|
|
Kostelní Radouň - Jihočeská vesnice: Tradiční a současné rodinné a společenské rituály
Štrosová, Lenka ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Diplomová práce se věnuje prostředí vesnické společnosti. Hlavním tématem práce je problematika výročních zvyků a obyčejů, amatérských sportovních a kulturních spolků a aktivit, jejich tradici a významu pro jihočeskou obec Kostelní Radouň. Cílem práce je zmapovat současný stav dochovaných výročních zvyků a obyčejů a dalších kolektivních aktivit. Dále je věnována pozornost jejich roli a funkci ve společenském a kulturním životě obyvatel obce. Práce je rozčleněna do několika kapitol, přičemž v úvodních kapitolách je věnována pozornost vývoji zájmu o tradiční lidovou kulturu ve zkoumané oblasti a proměnám obce ve 2. polovině 20. století, které měly vliv na výroční zvyky a obyčeje. V následující kapitole je popsáno prostředí obce a její občanská vybavenost. Následují kapitoly věnující se místní spolkům a organizacím, které jsou hlavními organizátory kolektivních zábav. Další kapitola popisuje výroční zvyky a obyčeje, jejich tradiční podobu a současný stav v obci Kostelní Radouň. Na základě dat, získaných při terénním výzkumu uskutečněném v obci,a studiu dosavadních pramenů se podařilo zjistit, že v obci Kostelní Radouň se do současnosti udrželo několik výročních zvyků a obyčejů, které přes změnu funkčních souvislostí, mají své místo ve společenském životě obce. Dále bylo zjištěno, že v současné době je...
|
|
|
Benešov a proměny jeho společnosti v letech 1918-1921
Jiráň, Jan ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Cílem mojí bakalářské práce je analyzovat, jestli (resp. jak moc) se proměnila společnost v Benešově po první světové válce. Inspiroval jsem se metodami mikrohistorie, komparace a sondy, mapuji dané období a snažím se vykreslit, jak se společnost v Benešově vyvíjela. Mým hlavní záměrem je ukázat, že vývoj společnosti v Benešově byl po první světové válce většinou diskontinuitní, ale nalezneme i několik případů kontinuity. Konkrétně se věnuji otázkám obecní politiky, školství, církví, armády, kultury nebo spolkového života. Jsou otázky, na které nelze jednoznačně odpovědět, a například jednou z nich je kauza kolem Konopiště. Popisované události jsou zasazeny do celorepublikového kontextu. Základním zdrojem pro moji práci byly především prameny regionálního původu. Další informace k mému tématu jsem získával z dobového tisku.
|
|
| |
|
| |
|
|
Český architekt během politických změn po roce 1989
Ševčíková, Lucie ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Petr (oponent)
V diplomové práci se autorka chce zabývat širším kontextem současné české architektury. V názvu práce nicméně zaznívá "český architekt", a to z toho důvodu, že nejde o kvalitativní kritický rozbor stylového vývoje české architektury, ale o hledání souvislostí, které formují v dnešní době profesi architekta v české společnosti. Tyto souvislosti jsou založeny na zkušenostech před a po změně politického režimu. Autorka cítí, že pochopení a definování této společenské a politické transformace z pohledu architekta, pomůže vysvětlit možné nejistoty, nad jeho dnešním významem a postavením. Uvědoměním si širšího kontextu je možné lépe pochopit i jeho tvorbu, vedlejší aktivity, chod České komory architektury, ale stejně tak veřejný prostor a jeho stylovou podobu, která se také po roce 1989 výrazně proměňuje.
|
|
|
Srovnání definovaných subjektů v tanečním oboru
Machová, Veronika ; Šíma, Jan (vedoucí práce) ; Štědroň, Bohumír (oponent)
Název: Srovnání definovaných subjektů v tanečním oboru Cíle: Cílem této práce je utvoření analýz dvou tanečních skupin z České taneční organizace (CDO), konkrétně taneční skupiny Paul-Dance Jilemnice a Enliven Centre, jejich následné srovnání a vytvoření doporučení pro zefektivnění jejich práce. Metody: V této práci jsem použila interní analýzu, PEST analýzu a komparativní analýzu, na jejichž základě byly vytvořeny SWOT analýzy obou tanečních skupin, díky kterým jsem navrhla možná doporučení. Výsledky: Tato diplomová práce přináší oběma tanečním skupinám informace o jejich současném stavu, upozorňuje na jejich nedostatky a doporučuje kroky ke zlepšení. Obě skupiny postihla celosvětová ekonomická krize, která způsobila jak na úbytek členů, tak úbytek sponzorů. TS Paul-Dance navíc vybírá nízké členské příspěvky, které zajišťují stabilní příliv financí do rozpočtu, a Enliven Centre nemá zcela naplněny jednotlivé věkové kategorie. Klíčová slova: sdružení, tanec, taneční skupina, interní analýza, PEST analýza, komparativní analýza, SWOT analýza
|
|
| |
|
|
Společenský tanec v českém prostředí 2. poloviny 19. století
Šámalová, Tereza ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se věnuje společenskému tanci v pražské měšťanské společnosti v 2. polovině 19. století. Téma je nejprve zasazeno do společensko-historického kontextu a soudobé politické situace. Druhá část se zabývá pražskými spolky, Tělocvičnou jednotou Sokola Pražského a sokolskými slavnostmi. Tato část textu vychází především z analýzy článků a příspěvků časopisu Sokol (ročníky 1871 - 1895). Následující oddíl o společenském tanci se snaží zaostřit na formy volnočasových aktivit spojených s tancem v prostředí česky mluvící pražské společnosti v 2. polovině 19. století a charakterizuje oblíbené dobové společenské tance v souvislosti se společenským a kulturním životem. Jedna z posledních kapitol se věnuje vztahu významné české osobnosti zkoumané doby, Jana Nerudy, k tanci. Tyto pasáže se opírají o vybrané ukázky Nerudových textů, převzatých především z Národních Listů. Pokouší se tak doplnit obraz společenského tance o osobní reflexi výborného tanečníka, znalce a umělce. Klíčová slova: 2. polovina 19. století, Praha, česká společnost, společenský tanec, spolky, slavnosti, šibřinky.
|
host ::
RSS.