|
|
Héródeion
Maříková-Kubková, Jana
Článek se zabývá nejen podobou a významem navršené umělé hory určené k výstavbě hradu pro Héroda, ale i jeho současnou podobou, způsobenou archeologickým výzkumem.
|
|
| |
|
|
Vývoj osídlení Křemžské kotliny s důrazem na vrcholně středověké až raně novověké hmotné prameny
HAMAN, Jaroslav
Práce se zabývá vývojem osídlení Křemžské kotliny a je podrobněji zaměřena na období středověké kolonizace a raného novověku. Na základě písemných pramenů, geografických dat, toponomastiky, a především archeologických pramenů je nastíněn vývoj osídlení na sledovaném území. Práce je syntézou uskutečněných výzkumů Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, Regionálního muzea v Českém Krumlově a povrchové prospekce J. Polácha. Přílohy: Mapové podklady,katalog nalezišť,kresebná a fotografická dokumentace nemovitých archeologických památek, kresebná a fotografická dokumentace nálezů.
|
|
|
Studium degradace kosterních pozůstatků pomocí infračervené spektrometrie
Vitešníková, A ; Prokeš, L. ; Nývltová Fišáková, Miriam ; Drozdová, E. ; Kouřil, Pavel ; Stabrava, Pavel ; Gryc, Jana
Na základě provedených experimentů lze konstatovat, že infračervená spektrometrie je metodou vhodnou pro charakterizaci postmortálních degradačních procesů u kosterních pozůstatků, odrážející charakter prostředí, v němž byly pozůstatky uloženy. Zejména jde o rekrystalizační změny kostní matrice – transformaci kostního minerálu na brushit a vivianit. Odraz termicky podmíněných změn kosterních pozůstatků v infračerveném spektru a také přesnější odhad teploty spalování (ve srovnání s dosud užívanými morfologickými postupy) umožňuje nejen detailněji charakterizovat pozůstatky dávných požárů, ale také lépe porozumět technologii kremace pravěkých populací.
|
|
| |
|
| |
|
|
Ušlechtilý zájem. Ženy v české archeologii v 19. a na počátku 20. století
SKLENÁŘOVÁ, Eva
Práce se zaměřuje na problematiku žen ve vědě, konkrétně v archeologii, v uplynulých staletích. Přístup žen ke vzdělání a vědecké kariéře byl v minulosti omezen představami o patřičném postavení ženy ve společnosti {--} žena vzdělaná a samostatně intelektuálně činná nezapadala do požadované role strážkyně rodinného krbu, manželky a matky, a zájemkyně o vědu byly nuceny překonávat četné předsudky a překážky. Práce tedy na úvod stručně informuje o tradičním postavení žen ve společnosti a o možnostech jejich vzdělávání v rámci středního a vysokého školství, jak se vyvíjely v průběhu několika staletí, a uvádí krátký náhled do dějin archeologie jako oboru, pro představu, v jakém stadiu vývoje byl v dobách, kdy v něm níže zmiňované ženy působily. Na ženy v archeologii nahlíží tato práce ze tří hledisek, která jsou určována motivací, jež tyto předchůdkyně profesionálních archeoložek vedla. Prvním, nejčastějším modelem, byl vliv manžela {--} ženy archeologů se podílely na činnosti svých manželů, ať už jen z manželské solidarity, či s vlastním zaujetím, jež přetrvalo i po manželově smrti. Druhou skupinu tvoří dcery archeologů, které vyrostly mezi pravěkými památkami a jako děti se s otci účastnily archeologických výzkumů {--} i v této skupině se setkáme jak s krátkodobým zájmem, tak s ovlivněním na celý život. Třetí část práce se zaměřila na ženy, které v rodině k archeologii vedeny nebyly. Některé z nich se k pravěkým památkám dostaly prostřednictvím obchodních zájmů, jiné, a těch bylo více, projevily čistě osobní zaujetí pro tuto vědu, spřátelily se s významnými archeology své doby a pod jejich vedením se v archeologii angažovaly. Závěr práce tvoří stručná zmínka o vystudovaných profesionálních archeoložkách, které po těchto průkopnicích na poli archeologie následovaly {--} ty už do zkoumaného období a tématu vlastně nepatří.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.