|
|
Skryté kulturní hodnoty chráněných území
Fišer, J. ; Novák, David ; Šmejda, L.
Kulturní charakter krajiny vyplývá nejen z její současné hospodářské struktury, ale také z antropogenní minulosti, která se odráží v četných památkách, jež ukazují, že lidé v minulosti využívali i tu část krajiny, která je nyní chráněna pro své přírodní hodnoty. Intenzita těchto činností však byla spojena s obecnými strategiemi osídlení, které výrazně respektovaly geomorfologické charakteristiky krajiny. Velkoplošná chráněná přírodní území se vyznačují výjimečnými krajinnými prvky nebo významnými přírodními hodnotami. I v těchto částech krajiny byl minulý vliv člověka významný a zanechal zde své stopy. Intenzita a specifika tohoto vlivu jsou v článku prezentovány na základě archeologických dat. Archeologická data byla zpracována do rastru, jehož hodnoty jsou vztaženy k počtu archeologických období přítomných v daném území. Chráněná krajina byla lidmi využívána spíše sporadicky a nárůst aktivity lze spojit až s obdobím středověku a novověku. Plochy nechráněné krajiny byly v minulosti využívány intenzivněji. Vysvětlení tohoto rozdílu však není založeno na sociálních preferencích, ale na geomorfologické struktuře chráněné krajiny a s ní spojené historii osídlení.
|
|
|
Několik poznámek k náhrobníkům z raného a počátku vrcholného středověku
Podhorský, Jan
K rozšíření znalostí o náhrobnících z raného a počátku vrcholného středověku přispěly v minulosti významnou měrou souhrnné práce shromažďující poznatky roztroušené v pramenech různého charakteru a publikace nových výzkumů i výzkumů již uzavřených, ale dosud nepublikovaných. Z území Čech a Moravy je známo již 83 lokalit ze 72 katastrálních území s doloženými či pravděpodobnými nálezy náhrobníků z raného středověku. Zajímavý a dosud nevysvětlený jev představuje nápadně vyšší výskyt náhrobníků v Čechách (72 lokalit) ve srovnání se situací na území Moravy (11 lokalit). Přes rostoucí počty nově zjištěných lokalit s nálezy náhrobníků z raného středověku, zůstávají některé další aspekty studia tohoto fenoménu obtížně vysvětlitelné. Zvláště pak ve vztahu k pokračování jejich výskytu také na počátku vrcholného středověku, kdy komplikace představuje zejména nevýrazný projev pohřebního ritu, na jehož základě by bylo možné přesnější chronologické zařazení. Otázka výskytu nezdobených náhrobníků v období vrcholného středověku je řešena na příkladu spíše ojedinělých dokladů, u nichž je ale patrná nejistá chronologická příslušnost. Oproti tomu situace zdokumentovaná při výzkumu na Mariánské louce v Děčíně naznačuje, že užívání nezdobených náhrobníků nemuselo být ještě ani ve 14. století ničím neobvyklým. Popisované příklady se dále věnují možnostem spíše výjimečného použití náhrobníků v prostředí společenských elit, kde je však potenciál dochování náhrobníků v primární poloze a jejich identifikace zkomplikován častými translacemi ostatků a stavebními zásahy. Významné rozšíření dosavadních poznatků přináší současný výzkum zaniklého středověkého pohřebiště na lokalitě Nesvětice (k. ú. Libkovice u Mostu) datovaného předběžně do období 11.–13. století, odkud pochází dosud největší soubor náhrobníků z našeho území. Význam tohoto výzkumu tkví především v rozsahu zkoumané plochy, kde množství odkrytých hrobů s náhrobníky vrhá nové světlo na studium této složky pohřebního ritu.
|
|
|
Badatelské „přelety“ mezi Čechami a Moravou. Příspěvek ke vzájemné spolupráci Innocence Ladislava Červinky a Klimenta Čermáka
Velímský, Filip
Čáslavský archeolog a muzejník Kliment Čermák navázal a po dobu svého života pak i udržoval poměrně hojné styky s řadou osobností z moravské archeologické obce. Příspěvek přináší dílčí přehled těchto kontaktů s jednotlivými badateli, zejména pak Innocencem Ladislavem Červinkou, přičemž primárně vychází z dochované korespondence a rukopisů uložených v rámci Čermákovy pozůstalosti v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze, Archivu Městského muzea a knihovny v Čáslavi a Státního okresního archivu v Kutné Hoře. Do příspěvku jsou zahrnuty i zjištěné informace o vzájemném publikování textů na stránkách spolkových periodik Muzejního a vlastivědného spolku „Včela Čáslavská“, Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci a Moravského archeologického klubu.
|
|
| |
|
|
Design archeologického detektoru
Šimková, Hana ; Tauber, Jiří (oponent) ; Rajlich, Jan (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce je design archeologického detektoru. Hlavním cílem je vytvoření kompaktního zařízení, které splňuje veškeré ergonomické a technické požadavky a zároveň nabízí inovativní tvarování. Výsledný produkt vychází z analýzy současných výrobků dostupných na trhu a determinování jejich problémů. Hlavním přínosem této práce je originální tvarové řešení, které umožňuje nový způsob práce s detektorem.
|
|
|
Geofyzikální průzkum raně středověkých sídlišť
Marešová, Barbora ; Valenta, Jan (vedoucí práce) ; Vošvrdová, Eliška (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na využití geofyzikálních metod v rámci nedestruktivního archeologického výzkumu. Při geofyzikálním měření na archeologické lokalitě je důležité znát nejen fyzikální podstatu měření, ale také historii a charakter dané lokality. Práce se snaží o ucelený pohled na tento problém, a tak postupuje od rešerše fyzikálních parametrů, které jsou základem geofyzikálního měření, přes metody používané pro průzkum, až po vlastní geofyzikální měření na lokalitě Praha-Královice. Na tomto konkrétním případě je také popsána metodika měření, zpracování dat a interpretace výsledků. Díky tomuto průzkumu, popsanému ve výzkumné části práce, se podařilo získat nové informace o archeologické lokalitě Praha-Královce, zejména lokalizovat umístění a velikost zaniklé středověké fary. Práce také přináší srovnání tohoto měření s jinými publikovanými průzkumy archeologických lokalit. Klíčová slova: geofyzika, dipólové elektromagnetické profilování, georadar, raný středověk, fara, archeologie, Praha-Královice
|
|
|
Vyšel Hospodinův anděl a pobil 185 000 - teologie 2 Královské 18-20
Luštinec, Vít ; Čapek, Filip (vedoucí práce) ; Sláma, Petr (oponent)
Verše 2. knihy Královské v 18. a 19. kapitole se zmiňují o tažení asyrské- ho krále Sancheríba proti Judsku na konci 8. století před naším letopo- čtem. Po dobytí judských opevněných měst vysílá Sancheríb z Lakíše spolu s emisary vojsko k Jeruzalému, sídlu krále Chizkijáše. Ten volá k Hospodinu, aby město ušetřil. Bůh Chizkijášovu modlitbu vyslyší a vy- sílá anděla, který v asyrském táboře pobije 185 000 mužů, a Sancheríb se vrací do hlavního města své říše Ninive, kde umírá. Cílem této práce je zmiňované texty knihy Královské porovnat s další- mi biblickými a mimobiblickými prameny a na základě jejich srovnání oddělit historickou a teologickou výpověď veršů. Klíčová slova: Knihy Královské, Judsko, Izrael, Sancheríb, Novoasyrská ří- še, Chizkijáš, Starý zákon, Deuteronomistická teologie, Archeologie, Hérodotos
|
|
|
Archeologie v prostoru třeboňských rybníků Svět a Opatovický. Lokalizace bývalého Svinenského předměstí Třeboně a zaniklých Opatovic.
RYCHLÍK, Martin
Práce se zabývá archeologickým poznáním zaniklých sídelních situací předměstského a venkovského charakteru, které se dnes nacházejí na dně rybníka Svět a rybníka Opatovického. Ve své průvodní teoretické části podává práce podrobný přehled o historii města Třeboň, třeboňského panství a velkostatku v období středověku a raném novověku. Stěžejní část práce se věnuje archeologickému poznání bývalého Svinenského předměstí Třeboně a ZSO Opatovice. Cílem práce je podat komplexnější ucelený přehled o sledovaných lokalitách z historického a archeologického pohledu. Využití pramenů archivní povahy, historických záznamů, starších a nově zjištěných poznatků získaných prostřednictvím archeologické prospekce lokality a analýzy archeologického materiálu podává svědectví o každodennosti a hmotné kultuře sledovaného sociálního prostředí. Práce rovněž poukazuje na stav archeologického bádání o zaniklých sídelních strukturách v prostorách dnešních rybníků. V rámci práce byla aplikována induktivní a deduktivní metoda, transkripce, deskripce, komparace, synchronní přístup, analýza artefaktů a následná syntéza zjištěných poznatků. Pro nedestruktivní archeologickou prospekci lokality bylo využito metody povrchového sběru artefaktů, prospekce detektorem kovů, magnetometrického měření a vizuálního průzkumu lokality. Pro vytváření mapových podkladů byl užit software ArcGIS. Přílohy: mapové podklady a fotografická dokumentace lokalit, fotografická dokumentace prospekce lokalit, kresebná a fotografická dokumentace archeologických nálezů a nemovitých archeologických situací, tabulkové přehledy a graf.
|
|
|
Antrakologické analýzy souborů raného a vrcholného středověku z jižních Čech a proměna krajiny
HRABÁKOVÁ, Lenka
Cílem této práce je analyzovat antrakologický materiál z vybraných archeologických lokalit raného a vrcholného středověku z jižních Čech. Výsledky této analýzy budou poté porovnány s výsledky pylových analýz, které byly provedeny na sledovaném území ve sledovaném časovém období. Posledním krokem pak bude dát výsledky antrakologické analýzy do souvislosti s archeologickým kontextem vybraných lokalit. Na základě těchto výsledků a porovnání by mělo být možné vytvořit model toho, jak se mohla krajina jižních Čech během středověké kolonizace proměnit v závislosti na potřebách středověkého člověka.
|
|
|
Analýza rostlinných makrozbytků z objektů sídliště doby bronzové v Březnici, okr. Tábor
ŠÁLKOVÁ, Tereza
V bakalářské práci jsou shrnuty výsledky analýzy rostlinných makrozbytků získaných během výzkumné sezóny 2006 z objektů sídliště mladší doby bronzové v Březnici (okr. Tábor). Makrozbytky užitkových rostlin byly doloženy luštěniny (čočka, hrách, vikev, bob), čtyři druhy pšenice (setá, špalda, dvouzrnka, jednozrnka), ječmen a proso. Oves a žito byly doloženy okrajově, můžeme je považovat za plevel. Získaný soubor makrozbytků je významný, neboť druhové složení užitkových rostlin je široké a ostatní makrozbytky jsou doloženy ve velkém množství.
|
host ::
RSS.