|
| |
|
|
Sociální práce se seniory Domácí násilí páchané na seniorech
MARKYTÁNOVÁ, Veronika
Tato práce se zabývá tím, jaké jsou aktuální možnosti pomoci a řešení v problematice domácího násilí páchaného na seniorech na Českobudějovicku. Teoretická část, která je rozdělená na čtyři kapitoly, popisuje pojmy související se stářím, se změnami v tomto období a také postoj společnosti ke stáří. Dále vymezuje fenomén domácího násilí. Také se více zaměřuje na domácí násilí páchané na seniorech, jeho příčiny a dopady. Třetí kapitola se zabývá možnostmi pomoci a řešení na území Českobudějovicka. Závěrečná kapitola teoretické části popisuje příběhy seniorů, obětí domácího násilí. Práce je doplněná kvalitativním výzkumem s využitím metody polostrukturovaného rozhovoru. Respondenty rozhovorů jsou sociální pracovníci pracující v organizacích zabývající se problematikou domácího násilí. Výzkum je zaměřený na zkušenosti respondentů s domácím násilím na seniorech. Následně jsou získaná data dána do souvislosti a porovnána s teoretickými poznatky a odbornou literaturou.
|
|
|
Generace Z a digitální práce
Stránská, Anna ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Diplomová práce Generace Z a digitální práce se zabývá aktuálně probíhajícím nástupem generace osob narozených v období 1995-2012 do pracovního prostředí. Specifika přístupu Generace Z k digitální práci jsou zkoumána jak v souvislosti se způsobem využívání digitálních komunikačních technologií, tak v ohledu prožívání stresu a vnímání spolupráce se zástupci starších generací. Provedený kvalitativní výzkum má za cíl poskytnout vhled do způsobu výkonu digitální práce Generací Z i jejího uvažování nad souvisejícími tématy.
|
|
|
Mediální reprezentace stáří v českém tisku: proměny v souvislosti s pandemií covid-19
Folprechtová, Kamila ; Svobodová, Tereza (vedoucí práce) ; Jeřábek, Hynek (oponent)
Bakalářská práce řeší mediální reprezentaci stáří v českém tisku a její proměnou před, během a "po" pandemii covid-19. Pandemie covid-19 byla pro mediální reprezentaci stáří zásadním obdobím, protože senioři byli označeni za jednu z nejrizikovějších skupin, věk se stal hlavní určující proměnnou rizika a došlo k velké vlně ageismu. Výzkum byl prováděn pomocí kvantitativní obsahové analýzy, přičemž mediální články (n=450) byly manuálně kódovány. Pro vyhodnocení statistické významnosti byl použit chí-kvadrát test. Hlavním zjištěním je, že ve všech obdobích je stáří spojováno více s negativním sentimentem a v období pandemie došlo ke statisticky významným změnám ve zobrazování. Stáří bylo v tomto období výrazně méně spojováno s pozitivním sentimentem a došlo k velkému nárůstu ambivalentního sentimentu (pozitivního a negativního zároveň). Stáří bylo v době pandemie nejvíce spojováno s tématem pomoci a zabezpečení, kdy senioři a seniorky byli zobrazováni jako pasivní, nemocní a nekompetentní, a proto se musejí spoléhat na ostatní aktivní členy společnosti. Stereotypní a zkreslené zobrazování může vést diskriminaci a marginalizaci seniorů a seniorek, a to v době krize i mimo ni, a proto je důležité se tomuto tématu ve veřejné debatě věnovat. Se zrychlujícím stárnutím společnosti je toto téma stále aktuálnější.
|
|
|
Spokojenost s poskytovanými službami v domovech pro seniory
BOUČKOVÁ, Lucie
Bakalářská práce je zaměřena na spokojenost s poskytovanými službami v domovech pro seniory v okrese Příbram. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak jsou uživatelé spokojeni s poskytovanými službami v domovech pro seniory v okrese Příbram. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou popsány pojmy, které s názvem této bakalářské práce souvisí - stáří, stárnutí a s tím i spojený ageismus, aspekty stárnutí či stárnutí populace, senior a komunikace s ním, potřeby seniorů nebo definice spokojenosti. V neposlední řadě jsou také popsána témata sociální péče o seniory, sociální pracovník, sociální služby pro seniory a nakonec jsem popsala přímo samotnou službu domov pro seniory. V praktické části jsem si stanovila jednu hlavní výzkumnou otázku, která zněla: "Jak jsou uživatelé domova pro seniory spokojeni s poskytovanými službami?", a k té bylo stanoveno šest dílčích. Pro sběr dat byl zvolen kvalitativní výzkum a metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru. Velikost výzkumného souboru nebyla předem přesně určena, dotazování probíhalo do teoretické saturace - byly dány pouze dvě kritéria, a to že to musí být uživatelé některého z domovů pro seniory v okrese Příbram a musí být schopni komunikace a porozumět daným otázkám. Informantů, se kterými byl proveden výzkum, bylo celkem 16. Cíl bakalářské práce byl splněn a došlo se ke zjištění, že všichni uživatelé domovů pro seniory v okrese Příbram jsou s poskytovanými službami spokojeni. Výsledky bakalářské práce mohou sloužit jako zpětná vazba pro domovy pro seniory, kde byl výzkum realizován a jako podnět pro případné zlepšení služeb s cílem přispět ke zvýšení spokojenosti uživatelů. Dále může pomoci zájemcům o tuto pobytovou službu v rozhodování při jejím výběru.
|
|
|
Výskyt ageismu z pohledu pomáhajících pracovníků v domovech pro seniory
Brucknerová, Veronika ; Urban, David (vedoucí práce) ; Dočkal, Jan (oponent)
1 Anotace Bakalářská práce s názvem Výskyt ageismu z pohledu pomáhajících pracovníků v domovech pro seniory se zabývá věkovou diskriminací vůči starším osobám. Cílem práce je popsat, jak se projevuje výskyt ageismu z pohledu pomáhajících pracovníků ve vybraném domově pro seniory. Teoretická část je věnována zejména stárnutí a stáří, ageismu a péči o seniory. Podkapitoly rozvádí věkovou hranici stáří, změny ve stáří, stereotypy a předsudky o stáří a sociální kontext stáří. Dále zachycují význam věku, zdroje ageismu, aktuální problém a ageismus u pomáhajících pracovníků. V neposlední řadě popisují formy péče o seniory, poskytování sociálních služeb seniorům, domovy pro seniory a pomáhající pracovníky v těchto zařízeních. Na teoretické poznatky navazuje empirická část práce. Ta je realizována pomocí kvalitativní výzkumné strategie, polostandardizovanými rozhovory s pomáhajícími pracovníky z vybraného domova pro seniory. Cílem výzkumu je zjistit, jak se projevuje výskyt ageismu z pohledu pomáhajících pracovníků ve vybraném domově pro seniory.
|
|
|
Hodnocení mediálního obrazu seniorů ve městě Čáslavi
MATOUŠKOVÁ, Dita
Tato diplomová práce se zabývá tím, jaký mediální obraz média o seniorech vytváří, a jak tento mediální obraz poté vnímají ostatní věkové kategorie. Cílem práce bylo zjistit, jak hodnotí obyvatelé města Čáslavi mediální obraz seniorů ve společnosti. V teoretické části práce se zaměřuji na vysvětlení pojmů stárnutí a stáří. Jelikož se tato práce zabývá seniory, pokládám za důležité vysvětlení základního pojmu senior, a k tomu přidávám vědy, které se zabývají procesem stárnutí a stáří, tedy gerontologie a geriatrie. Dále také zmiňuji stereotypy a mýty spojené se stářím. V další části teoretické práce se věnuji vysvětlení pojmů mediální obraz, masová média, jejich dělení a funkce. Dále jsem se také zaměřila na popis současného obrazu stáří ve společnosti, a také na působení médií na veřejnost. V poslední části teoretické práce jsem popisovala témata týkající se seniorů a politiky stárnutí. Dále popisuji aktivní stárnutí populace, strategické dokumenty a akční plány, které se vztahují ke stárnutí. K dosažení cíle práce byla použita kvantitativní výzkumná strategie, kdy metoda sběru dat byla provedena dotazováním na základě vlastního dotazníku. Výzkumný soubor tvořili obyvatelé města Čáslavi, ve věkovém rozmezí od 18 do 64 let. Celkem jsem získala dotazníky od 273 respondentů. Získaná data byla zpracována pomocí popisné statistiky v programu MS Excel, následné vyhodnocení hypotéz proběhlo v programu SPSS, kde byl použit Chí-kvadrát test neboli test dobré shody a dále pomocí četností. Domnívám se, že tento výzkum by mohl otevřít další možnosti diskuze o vyobrazování reálného obrazu seniorů laické i odborné veřejnosti. Získané výsledky by mohly rozpoutat společenskou debatu zaměřenou na etické aspekty současného moderního způsobu, kterým média informují o tématech týkajících se seniorů. Dále by práce mohla pomoci poodkrýt případné nové způsoby stereotypizace a popsat, zda média předsudky o početné a stále vzrůstající skupině seniorů podporují, či nikoliv.
|
|
|
Stáří z pohledu seniorů
MLČOCHOVÁ, Kateřina
Název bakalářské práce je "Stáří z pohledu seniorů". Teoretická část se zabývá stářím a stárnutím obyvatelstva, jeho změnami a kvalitou. Také jsou zde popsány předsudky, stereotypy, ageismus a diskriminace, které jsou se stářím spojené. Téma je velmi aktuální vzhledem k demografickému stárnutí obyvatel nejen v České republice, proto mu je třeba věnovat pozornost. Cílem bakalářské práce je zjistit, jakým způsobem senioři 65+ vnímají období stáří. Dílčím cílem je zjistit, zda se senioři 65+ setkali se stereotypováním a diskriminací z hlediska věku. Pro sběr dat byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie s metodou dotazování a technikou polostrukturovaného rozhovoru. Informanti byli senioři ve věku 65+ let s trvalým pobytem v Českých Budějovicích žijící v domácím prostředí. Pro tento výzkum bylo osloveno deset seniorů, pět mužů a pět žen. Realizace výzkumu proběhla v březnu 2020. Informanti byli vybrání prostřednictvím Snowball sampling. Analýza získaných dat byla realizovaná pomocí otevřeného kódování, které umožňuje text rozčlenit na menší útvary. Ke znázornění získaných informací slouží schémata a tabulky, které byly vytvořeny v programu Microsoft Excel a Microsoft Word. Výsledky výzkumu ukazují, že pro seniory neznamená odchod do starobního důchodu konec života. Osm dotázaných seniorů vnímalo odchod do starobního důchodu pozitivně. Tuto změnu popisovali jako zdroj volného času, který využívají k realizování svých koníčků a trávení času se svou rodinou. Senioři uváděli, že stáří má také svoje výhody i nevýhody. Osm informantů uvedlo několik výhod, mezi které řadili právě volný čas. Pouze dva senioři uvedli, že stáří žádné výhody nemá. Senioři byli také dotazováni, zda pocítili změnu v chování jiných lidí po odchodu do starobního důchodu. Sedm seniorů uvedlo, že žádnou změnu nepociťují. Dva senioři uvedli, že se k nim lidé chovají slušněji než před odchodem do důchodu a jeden senior uvedl, že se lidé chovají arogantně. Na otázku, zda se senioři setkali s diskriminací ohledně věku a pohlaví, sedm seniorů uvedlo, že se s diskriminací na základě věku nepotkalo, tři naopak ano. Pocítili diskriminaci v zaměstnání, když se jim blížil odchod do starobního důchodu. S diskriminací ohledně pohlaví se nikdo s oslovených informantů nesetkal. Na otázku, zda se setkali s předsudky a stereotypy, odpověděli jednotně, žádný ze seniorů se s předsudky nesetkal, ale se stereotypy mají zkušenost všichni. Oslovení senioři, si nevěděli rady s otázkou ohledně mýtů ve stáří, jelikož o nich neměli žádné povědomí.
|
|
|
Filozofie pro děti jako pomoc mezigeneračnímu dialogu o charakteru společnosti "dříve" a "dnes"
MEDALOVÁ HŮDOVÁ, Václava
Cílem bakalářské práce je zjistit, zda metoda Filozofie pro děti může sloužit jako prostředek pomoci mezigeneračnímu dialogu. V teoretické části vysvětluje principy metody v souvislosti s její historií, filozofickým základem, rozvojem trojdimenzionálního myšlení a intelektových dovedností. Vymezuje základní charakteristiku životního období adolescence a stáří s důrazem na proces hledání vlastní identity, význam vrstevnických skupin u adolescentů a adaptaci na stáří u seniorů. V rámci otázky mezigeneračního dialogu se zabývá také vzájemnými konflikty těchto věkových skupin a jejich příčinami zejména v podobě ageismu, věkové segregace nebo negativních stereotypů. Výzkumná část hledá pomocí kvalitativního výzkumu v ohniskových skupinách odpověď na dvě výzkumné otázky - "Lze v průběhu diskuse v ohniskové skupině vnímat prvky filozofického dialogu?" a "Lze v průběhu diskuse v ohniskové skupině vnímat problémy týkající se charakteru doby "dříve" a "dnes", které skupina společně řeší?". Samotný výzkum je vedený formou hodiny Filozofie pro děti, na níž společně diskutují dvě ohniskové skupiny - skupina adolescentů a skupina seniorů. Získaná data jsou analyzována pomocí kódování a následně interpretována ve vztahu k formulovaným výzkumným otázkám.
|
|
|
Diverzita v kosmetickém průmyslu a její vnímání v českém prostředí
Kuželová, Kateřina ; Rosenfeldová, Jana (vedoucí práce) ; Ježková, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem diverzity v kosmetickém průmyslu a jejím vnímáním v českém prostředí. Nejprve problematiku rozebíráme v teoretické části, kde vymezujeme pojem diversity marketing a věnujeme se tomu, jakým způsobem mohou značky do svých marketingových strategií zahrnout různé opomíjené skupiny. Pro účely této práce rozeznáváme pět takových skupin, a to rasové a etnické menšiny, osoby z věkové kategorie 50+, osoby s různými velikostmi a typy postavy, členy LGBTQ+ komunity a osoby s handicapem. Zaměřujeme se tedy na multikulturní marketing, age-agnostic marketing, body-positive marketing, LGBTQ+ marketing a marketingové strategie zahrnující jedince s handicapem. Následně na příkladu konkrétních kosmetických značek ukazujeme, že začlenění opomíjených skupin může mít pozitivní vliv na spokojenost spotřebitelů a úspěšnost firmy. Poté je představeno závěrečné shrnutí dosavadního výzkumu v oblasti diverzity a jejího vnímání. V praktické části prostřednictvím dotazníkového šetření zkoumáme, jak je na toto téma nahlíženo v českém prostředí. Výzkum realizujeme na generaci Z. Zjišťujeme, jak čeští spotřebitelé z této generace vnímají diverzitu v kosmetickém průmyslu obecně, jak je vnímáno zahrnutí jednotlivých opomíjených skupin a zda a jak se liší pohled na diverzitu mezi ženami a...
|
host ::
RSS.