|
| |
|
| |
|
|
Stát a organizovaný zločin v Miloševićově Srbsku
Andrlová, Anna ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce Stát a organizovaný zločin v Miloševićově Srbsku pojednává o míře a způsobu propojení státních a nestátních aktérů v souvislosti s pácháním závažného zločinu. Práce zkoumá specifické charakteristiky státního zločinu na případu bývalé Jugoslávie, respektive Srbska a srbského etnika v devadesátých letech. Nejdříve je představena kombinace kriminologických teorií, z níž je následně vycházeno při popisování postavení aktérů a typů zločinu, v nichž se angažovali. Pozornost je věnována konkrétním kriminálním praktikám a propojenosti hlavních aktérů státního i nestátního sektoru, mezi něž patří např. státní bezpečnostní složky, paramilitární síly či obchodní společnosti.
|
|
| |
|
|
Reflexe jugoslávské politiky a jugoslávské každodennosti v českém periodickém tisku v prvních letech po skončení druhé světové války
Vojnovič, Daniel ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Autor provede analýzu zpráv, komentářů, reportáží a dalších článků, ve kterých vybraná česká tištěná média referovala v letech 1945-1948 o dění v Jugoslávii. Bude si všímat jak zpravodajství o politických událostech či hospodářském vývoji Jugoslávie, tak i článků reflektujících jugoslávskou každodennost (kulturní události, národnostní vztahy, náboženství, turismus apod.). Chronologicky bude výzkum ohraničen květnem 1945 (osvobození Československa) a červnem 1948 (zveřejnění tzv. rezoluce Informačního byra). Heuristická základna práce bude zvolena tak, aby pokrývala politické rozvrstvení tehdejší české veřejné scény. Autor bude tedy analyzovat příslušné články v periodikách vydávaných KSČ či této straně blízkých (Rudé právo, Kulturní politika), prozkoumá články publikované v deníku Svobodné slovo, který vydávala Československá strana socialistická, a v deníku Lidová demokracie, tiskovém orgánu Československé strany lidové. Analyzovat bude též zpravodajství, komentáře a reportáže publikované v nezávislých denících a časopisech, které měly blízko k nekomunistickým stranám (Svobodné noviny, Přítomnost, Svobodný zítřek). Lze vycházet z hypotézy, že zpravodajství médií, která byla orientována levicově, bude převážně pozitivní, až oslavné. Dá se též předpokládat, že periodika politicky a ideově blízká...
|
|
|
Československo-jugoslávské vztahy v letech 1939-1941: Od zániku Československé republiky do okupace Království Jugoslávie
Sovilj, Milan ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Štěpánek, Václav (oponent) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá velmi složitým československo-jugoslávskými vztahy bezprostředně před a na začátku druhé světové války. V této době Československo jako nezávislý stát už neexistovalo, zatímco Jugoslávie musela pořád balancovat mezi zájmy silnějších států, především Německa a Velké Británie, aby zachránila svou teritoriu a zajistila svým občanům jakoukoliv budoucnost bez válečného konfliktu. Jugoslávský rezervovaný postoj k událostem v Protektorátu Čechy a Morava, navázání spíš formálních slovensko-jugoslávských styků než přátelských a srdečných, ale i přítomnost československé emigrace na jugoslávském území, nepodnikání skoro žádných akcí jugoslávských orgánů vůči činnosti příslušníků menšin české a slovenské proti Protektorátu, Slovensku a Německu, nakonec i odmítavý jugoslávský postoj ke slovenskému státu představovaly pestrobarevný komplexní svět československo- jugoslávských vztahů v letech 1939-1941. Analýza těch vztahů byla založena především na velkém a náročném archivním výzkumu, ale i na studiu příslušné literatury, memoárů a dobového tisku. Zároveň se jedná o tematiku, která dosud nebyla tak detailně zkoumána jak v České republice, tak i v zahraničí.
|
|
|
Přístup hlavních srbských politických stran k nacionální otázce ve druhé a třetí Jugoslávii
Krestovská, Dina ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje výzkumu zabývajícím se vývoji přístupu hlavních politických stran v Srbsku k nacionální otázce a k srbskému národnímu programu. Výsledky výzkumu zachycují, jak se v uplynulém čtvrtstoletí měnil postoj srbských parlamentních stran k srbské národní otázce v závislosti na stěžejních meznících vývoje (počátky a rozvoj systému více politických stran; války v první polovině 90. let; eskalace kosovské krize). Práce se mimo jiné zabývá i odlišnostmi mezi deklarovanými programy a principy a reálnou stranickou politikou. Během výzkumu byly analyzovány programové i faktické modifikace přístupu ke zmiňované problematice u následujících stran: Socialistická strana Srbska, Demokratická strana, Srbské hnutí obnovy, Srbská radikální strana, Demokratická strana Srbska a Občanský svaz Srbska. Heuristicky práce vychází především z publikovaných pramenů: příslušných stranických programů; rezolucí stranických sjezdů a konferencí; projevů klíčových představitelů zmiňovaných stran.
|
|
|
Nacionalismus a demokratizace: Možnosti a limity jugoslávské demokratické alternativy
Žaba, Jakub ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent)
Práce se zabývá problémem propojení procesu demokratizace s národní mobilizací na případu bývalé Jugoslávie. V první části se autor vyrovnává s napětím mezi demokracií a nacionalismem a současně nastiňuje okamžiky, kdy se oba politické programy mohou stát navzájem se posilujícími logikami. Produktem těchto dvou logik je pak demokratický národní stát, jakožto konečný důsledek práva kulturně podmíněného národa na sebeurčení. Autor však překonává národní stát jako výlučný rámec pro demokratický proces a předkládá koncept státního národa Juana J. Linze a Alfreda Stepana. Ten je založen na násobných, ale komplementárních politických identitách a umožňuje demokratizovat multinárodní státy, aniž by došlo k upření práva na pěstování kulturní originality jednotlivým národním segmentům. Ve druhé části práce autor analyzuje případ Jugoslávie a vysvětluje důvody, proč se na přelomu 80. a 90. let 20. století neprosadila idea demokratického státního národa namísto partikulárních národních projektů, byť často s demokratizačními ambicemi. Vysvětlení leží v redukci násobných, ale komplementárních politických identit, kdy se v průběhu 80. let začala vylučovat loajalita k etnokulturně pojímanému národu s loajalitou k jugoslávskému politickému centru. Faktory, které na tento proces redukce politické identity působily,...
|
|
|
Chorvatsko 1989-1990: mezi Jugoslávií a nacionalismem
Moskovič, Boris ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá politickým vývojem Chorvatska od počátku roku 1989 do prvních vícestranických voleb na jaře 1990. Analyzuje vývoj postojů chorvatských komunistů k probíhající jugoslávské krizi a aktivitu opozičních uskupení v tomto období. Hlavní důraz je kladen na stanoviska chorvatské vládnoucí, ale i alternativní politické elity vůči národnostní a státoprávní otázce. Pozornost je přitom věnována i vývoji tzv. srbské otázky v Chorvatsku. Práce popisuje vývoj politického pluralizmu na území Chorvatska, přičemž zvláště sleduje činnost Chorvatského demokratického společenství a Chorvatského sociálně liberálního svazu. Výklad se opírá o podrobnou analýzu dobového tisku a velmi skrovné memoárové a sekundární literatury. Klíčová slova: Jugoslávie, Chorvatsko, komunistická strana, nacionalismus, volby
|
|
|
Cesta Slovinska k samostatnosti
Mašínská, Klára ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Bakalářská práce Cesta Slovinska k samostatnosti se zabývá vývojem Slovinska od smrti Tita v roce 1980 až po rok 1991, kdy byla vyhlášena jeho nezávislost. Krátce jsou zde shrnuty i události před rokem 1980, které jsou neméně důležité pro rozvoj v této oblasti. Během let docházelo k větším či menším sporům mezi Slovinskem a zbytkem Jugoslávie, které prosazovalo centralizaci a udržení jednotné Jugoslávie, zatímco ve Slovinsku se do čela dostávali liberální komunisté. Slovinsko těžilo z podpory Německa, Rakouska a Vatikánu při svojí cestě za samostatností. Nicméně i další příhodné podmínky mu nahrávaly - geografická poloha, etnická homogennost nebo dobrá ekonomická situace. Slovinsko ještě jako jednu možnost udržet se v Jugoslávii vidělo transformaci federace na konfederaci, a s tím spojené rozvolnění vztahů, což však bylo vedením Jugoslávie odmítnuto. Po jednoznačném referendu a nezávislosti byla v červnu 1991 vyhlášena samostatnost, kterou však Jugoslávie nechtěla uznat a vypukla desetidenní válka, která naštěstí nepřinesla velké ztráty na životech. Po přijetí Brionské deklarace se Slovinsko stalo plně samostatným státem s mezinárodním uznáním. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.