|
|
EU Soft Power in the Eastern Partnership countries: The Case of Ukraine
Shagivaleeva, Akime ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
SHAGIVALEEVA, Akime. EU Soft Power in the Eastern Partnership countries: the Case of Ukraine. 89 p. Mater thesis. Charles University, Faculty of Social Sciences, Institute of International Studies. Supervisor prof. Mgr. Eliška Tomalová, Ph.D. Abstrakt Diplomová práce zkoumá EU jako aktéra v oblasti měkké moci a snaží se analyzovat způsob, jakým upřednostňuje nástroje měkké moci ve své zahraniční politice, navazuje vztahy se sousedními zeměmi a zajišťuje bezpečnost jejích hranic. Cílem výzkumu je dokázat, že měkká síla je relevantním přístupem a účinným nástrojem zahraniční politiky EU, aby přesvědčila země Východního partnerství o užší spolupráci. Toto téma je důležité pro bezpečnost EU, prosperitu a její úlohu globálního politického aktéra. Práce přispívá k diskusi, poskytuje charakterizování teoretického konceptu "měkké" a "tvrdé" moci, popis využití měkké síly ze strany EU, její zdroje a limity a argumentaci pro efektivitu a relevanci. přístupu "soft power", který zkoumal, jak se používají zdroje měkkého výkonu. Diplomová práce představuje kvalitativní výzkum strukturovaný tak, aby zkoumal především teoretický rámec a dále jej aplikoval na politiku na regionální úrovni (státy Východního partnerství) a následně konkrétněji na úrovni zemí (Ukrajina). Poskytnuté granty na výzkum s možností považovat měkkou...
|
|
|
Efektivnost Východního partnerství EU
Dračková, Jana ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Tato práce si klade za cíl analyzovat model podpory demokracie skrze vnější vládnutí a jeho efektivitu jako potencionálně úspěšnější alternativu k modelu vlivu. Teoretická část ukazuje, že demokratické vládnutí definuje demokracii podle zásad (transparentnost, odpovědnost úředníků a účast veřejnosti). Vychází z konceptu vnějšího vládnutí, který se soustředí na rozšiřování svých interních pravidel za hranice EU. K tomuto účelu byl vybrán případ Východního partnerství, jenž využívá mechanismus vnějšího vládnutí a zároveň uplatňuje strategii podpory demokracie v sektorové spolupráci. Efektivnost této iniciativy a potažmo podpory demokracie skrze vnější vládnutí je hodnocena pomocí komparace dopadů spolupráce EU a partnerských zemí na jejich legislativní vývoj v rámci tří zvolených sektorových politik (energetika, ochrana životního prostředí, spravedlnost a vnitřní záležitosti) v období od vzniku iniciativy v roce 2009 do summitu ve Vilniusu. Výsledky analýzy uvádějí, že pokroku bylo dosaženo více než v polovině zkoumaných případů, a tedy že EU je víceméně schopna integrovat své demokratické systémy pravidel do vnějšího prostředí, a tak být částečně efektivní v tomto způsobu podpory demokracie. Druhá polovina této práce se zaměřuje na okolnosti, které efektivnost způsobují a zkoumá čtyři sektorové...
|
|
| |
|
| |
|
|
EU Soft Power in the Eastern Partnership countries: The Case of Ukraine
Shagivaleeva, Akime ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
SHAGIVALEEVA, Akime. EU Soft Power in the Eastern Partnership countries: the Case of Ukraine. 89 p. Mater thesis. Charles University, Faculty of Social Sciences, Institute of International Studies. Supervisor prof. Mgr. Eliška Tomalová, Ph.D. Abstrakt Diplomová práce zkoumá EU jako aktéra v oblasti měkké moci a snaží se analyzovat způsob, jakým upřednostňuje nástroje měkké moci ve své zahraniční politice, navazuje vztahy se sousedními zeměmi a zajišťuje bezpečnost jejích hranic. Cílem výzkumu je dokázat, že měkká síla je relevantním přístupem a účinným nástrojem zahraniční politiky EU, aby přesvědčila země Východního partnerství o užší spolupráci. Toto téma je důležité pro bezpečnost EU, prosperitu a její úlohu globálního politického aktéra. Práce přispívá k diskusi, poskytuje charakterizování teoretického konceptu "měkké" a "tvrdé" moci, popis využití měkké síly ze strany EU, její zdroje a limity a argumentaci pro efektivitu a relevanci. přístupu "soft power", který zkoumal, jak se používají zdroje měkkého výkonu. Diplomová práce představuje kvalitativní výzkum strukturovaný tak, aby zkoumal především teoretický rámec a dále jej aplikoval na politiku na regionální úrovni (státy Východního partnerství) a následně konkrétněji na úrovni zemí (Ukrajina). Poskytnuté granty na výzkum s možností považovat měkkou...
|
|
|
European Union as a State-Building Power
Zdrálek, Jan ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rolí Evropské unie jako state-building power. Zaměřuje se na zahraniční politiku EU optikou fenoménů state-buildingu ve třech vybraných regionech: západní Balkán, Východní partnerství a Jižní sousedství. Práce nejprve prezentuje EU jako stále mocnějšího mezinárodního aktéra a také jako normative power. Poté je uvedený přehled dosavadní literatury ke state-buildingu se speciálním zaměřením na neoliberální pojetí Francise Fukuyamy a kritický přístup Davida Chandlera. Práce je metodologicky ukotvena ve Kvalitativní komparativní analýze (QCA), konkrétně ve formě tzv. four-value fuzzy set, která umožňuje spojit kvantitativní a kvalitativní přístupy. Analýza operuje se 23 případy (státy) a pěti proměnnými za účelem zhodnocení unijních praktik state-buildingu vzhledem k odolnosti (resilience) cílených států. Závěr práce vychází z mírného zobecnění umožněného výsledky QCA a shrnuje, že EU lze skutečně považovat za state-building power, neboť svými kroky posiluje odolnost (resilience) států.
|
|
|
Vnímání jinakosti v Evropě – analýza mediální scény před referendem o setrvání Velké Británie v Evropské unii
Kutišová, Zuzana ; Kratochvíl, Petr (vedoucí práce) ; Rolenc, Jan Martin (oponent)
Práce přispívá k debatě o vnímání jinakosti v Evropě na základě analýzy mediální scény před referendem o setrvání Velké Británie v Evropské unii. Cílem práce je identifikace klíčových konceptů využívaných v mediálním diskurzu v době před referendem ke konstrukci vnitřní a vnější jinakosti v Evropě a následně pak zachycení důsledků tohoto rozlišování. Teoretickým východiskem je teorie kritické geopolitiky, která vysvětluje jakými způsoby společenství konstruují okolní prostor a vlastní identitu. Výsledkem práce je poté odpověď na otázku: jak britský tisk charakterizoval jinakost v Evropě ve dnech předcházejících referendu a jaké důsledky tato vnímaná jinakost měla na výsledek referenda o setrvání Velké Británie v Evropské unii?
|
|
|
Německo a cesta Ukrajiny k nepodepsání asociační dohody
Svobodová, Tereza ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Eberle, Jakub (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá analýzou německé zahraniční politiky na příkladu vyjednávání asociační dohody mezi Ukrajinou a EU v letech 2007 až 2013. Cílem práce je zodpovědět otázku, jaké zájmy v tomto konkrétním případě Německo sledovalo a zda jeho chování odpovídalo spíše konceptu civilní mocnosti, nebo konceptu geoekonomické mocnosti. Dalším cílem je analyzovat, jaké chyby Německo při vyjednávání udělalo. Práce se nejprve zabývá východisky německé zahraniční politiky a Evropskou politikou sousedství, zejména Východnímu partnerství, a rolí Německa v nich. Hlavní kapitola zkoumá chronologicky vývoj vyjednávání a soustředí se především na tiskové zprávy, prohlášení a další projevy klíčových německých politiků. Ty poměřuje s předem stanovenými kritérii pro přiřazení k jednomu z vybraných konceptů. Práce dochází k závěru, že Německo se v tomto případě chovalo spíše jako civilní mocnost, protože se snažilo vztahy multilateralizovat, kladlo velký důraz na principy a hodnoty a vyhýbalo se konfrontacím. Chybou Německa bylo, že nevěnovalo vyjednávání dostatečnou pozornost a nemělo žádnou jasnou strategii pro daný region. Svou pasivitou a nedostatečným zájmem o Ukrajinu jako takovou přispělo k nezdárnému konci vyjednávání.
|
|
|
Vliv zahraniční a sousedské politiky EU na sousední země: případ Moldavska
Kohút, Jakub ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Knutelská, Viera (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vztahy mezi Evropskou unií a Moldavskou republikou. Představuje EU jako unikátní entitu v evropském prostoru, která ovlivňuje své sousedství prostřednictvím své "měkké síly", tzn. nenásilnými prostředky. Takové prostředky jsou sice nezávazné a právně nevymahatelné, přesto mají na dané země určitý dopad. Cílem této práce je zjistit, jaký vliv mají tyto prostředky konkrétně na Moldavskou republiku. Obzvláštní pozornost je věnována přenosu těch hodnot a norem, které jsou pro EU klíčové (demokracie, právní stát, ochrana lidských práv, apod.). Autor se na problematiku dívá z perspektivy sociálního konstruktivismu.
|
|
|
Prosazování českých priorit ve Východním partnerství: tři česká předsednictví
Franěk, Robert ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Bakalářská práce "Prosazování českých priorit ve Východním partnerství" se zabývá českou politikou vůči šestici států východní Evropy a jižního Kavkazu v období tří českých předsednictví: ve Visegrádské skupině v letech 2007/2008 a 2011/2012 a v Radě EU v roce 2009. Tato období byla zvolena, protože v nich měla česká politika největší možnost projekt ovlivnit. Práce se na základě analýzy předsednických programů a hodnocení průběhů předsednictví snaží zhodnotit, zda se české politice dařilo prosadit skrze předsednictví do projektu své zahraničněpolitické priority. Úvodní kapitoly práce se zabývají historií českého vztahu k regionu východní Evropy a popisem projektu Východní partnerství. Následující tři kapitoly jsou případovými studiemi jednotlivých předsednictví. Práce dochází k závěru, že ačkoliv se České republice daří zahrnout priority do programu i agendy, nedokáže je z důvodu malého politického zájmu a také nezkušenosti na unijní úrovni prosadit.
|
host ::
RSS.