Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 866 záznamů.  začátekpředchozí629 - 638dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Využití felinoterapie v pobytovém zařízení pro seniory
ŠPERLOVÁ, Zuzana
Tato diplomová práce s názvem "Využití felinoterapie v pobytovém zařízení pro seniory" se zabývá využitím terapie za pomoci kočky u klientů pobytových zařízení pro seniory a dopadem této terapie na jejich kvalitu života. Cílem této diplomové práce je zjistit, jak se změnila kvalita života klientů pobytového zařízení během více než jednoho roku pravidelné felinoterapie. Práce se skládá ze dvou částí teoretické a praktické. Teoretická část je rozdělena na čtyři podkapitoly. První je zaměřena na zooterapii. Jsou zde podány základní informace o zooterapii, jako její rozdělení, formy a využití. Dále se práce věnuje felinoterapii. První polovinu tvoří obecné informace o felinoterapii a jejím působení na člověka. Druhá polovina je zaměřena na praktickou stránku. Je zde vysvětleno, jaká kočka je vhodná pro felinoterapii a jsou zde podány základní informace o plemenech nejčastěji se využívajících pro felinoterapii. Dále jsou zde uvedeny programy a organizace felinoterapie v rámci České Republiky. Nakonec této části je seznámení s některými zahraničními organizacemi zabývající se mimo jiné i felinoterapií. Druhá část se věnuje problematice stáří a stárnutí. Jsou zde vysvětleny změny nastávající během stárnutí organismu, a to na všech úrovních lidské osobnosti. Dále jsou popsány potřeby lidí v seniorském věku. Dále je zde vysvětlen pojem kvalita života seniorů a možnosti jejího zkoumání. Poslední podkapitola je zaměřena na pobytové služby pro seniory. Nejdříve je zde popsána historie pobytových služeb v českých zemích a její nynější rozdělení. Hlouběji popsána instituce domova pro seniory, protože to je zařízení, ve kterém je prováděn výzkum této práce. Součástí fungujícího zařízení je především kvalita a tak je zde zmiňována kontrola kvality těchto zařízení v České Republice. Pobytová sociální služba musí mít u každého klienta vytvořený individuální plán, vzhledem k tomu, že felinoterapie bývá často přímo součástí těchto plánů, je tato problematiku taktéž podrobněji rozebrána. Pro výzkum do této diplomové práce byl zvolen kvalitativní výzkum. Výzkum je zaměřen na změnu kvality života klientů pobytového zařízení pro seniory. Hlavní technikou výzkumu byl polostrukturovaný rozhovor a pozorování klientů. Jako doplňující výzkum byl použit polostrukturovaný rozhovor se zaměstnanci Seniorského domu Písek, kteří jsou v častém kontaktu s těmito klienty. Felinoterapie nepomáhá jenom klientům zařízení, ale má vliv i na zaměstnance a ostatní členy pracovního týmu. V rámci výzkumu proto bylo položeno několik otázek v rozhovoru i na vliv felinoterapie na zaměstnance zařízení. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že felinoterapie zlepšuje především psychický stav klientů. Byly patrné pozitivní změny nálad a pozitivní pohled na budoucnost klientů. Felinoterapie zlepšuje i fyzický stav klientů, ne však tak markantně jako u psychického stavu. Zde je spíše využívána jako podpůrný prostředek při fyzioterapii a jako motivace k pohybu klienta. Výsledky jsou vidět především v jemné motorice horních končetin. Z výzkumu mezi zaměstnanci vyplynulo, že felinoterapie výrazně nezlepšuje klima na pracovišti a je přínosem spíše pro jedince než pro celý tým. Na druhou stranu pomáhá zaměstnancům v práci s klienty, kteří jsou lépe naladěni, komunikativnější a tím pádem se s nimi lépe spolupracuje. Tato práce může být využita jako metodická pomůcka pro začínající dobrovolníky zajímající se o felinoterapii. Výsledky plynoucí z této práce mohou být využity pro zkvalitnění terapeutické činnosti s kočkami a pro celkový rozvoj felinoterapie v České Republice.
VYUŽITÍ BIOGRAFIE KLIENTA V INDIVIDUÁLNÍM PLÁNOVÁNÍ
LANGOVÁ, Jana
Práce je zaměřena na téma "Využití biografie klienta v individuálním plánování", tzn. na individuální plánování sociálních služeb a využití jednoho z modelů péče. Cílem této práce je zjistit, jak se biografie odráží v naplňování individuálních cílů uživatele sociální služby. Individuální plánování v sociálních službách vychází ze zákona 108/2006 Sb., O sociálních službách. Jedná se o individualizování péče tak, aby byla poskytnuta přiměřená podpora a pomoc, kterou klient potřebuje. Jednou z možností, jak zlepšit práci s klientem, lépe využít získaných informací při individuálním plánování a poskytování sociální služby a tím i zkvalitnit péči, je práce s biografií. Práce s biografií klienta je využívána v rámci Psychobiografického modelu péče profesora Erwina Bőhma. Velkým přínosem je hlavně pro klienta samotného, který je v tomto modelu vnímán především jako člověk se svou biografickou historií. Pro naplnění cílů jsem zvolila kvalitativní formu výzkumu. Pro účely výzkumu byla zvolena metoda hloubkového rozhovoru. Z jednotlivých druhů interview byl vybrán polostrukturovaný typ. V rozhovorech byly otázky rozděleny do dvou okruhů. První se týkal denních činností a zvyků jednotlivých komunikačních partnerů v jejich přirozeném prostředí, tzn. doma. Druhý okruh otázek byl zaměřen podobně, ale byl orientován na současnost, tzn. denní činnosti a zvyky v DSP. Vyhodnocení získaných dat, bylo provedeno metodou vytváření trsů. Jako další metodu jsem použila obsahovou analýzu, jejímž předmětem byly dokumenty používané v Domě sociální péče Kralovice, p.o. Poskytovatel sociální služby mi umožnil nahlédnout a čerpat data pro analýzu z dokumentace zařízení (biografické listy, plány péče, individuální plány a Standardy kvality a metodiky), propagačních materiálů a letáků a webových stránek. Zkoumaný vzorek, čítající 8 komunikačních partnerů, byl vybrán metodou záměrného výběru a tvořili ho uživatelé sociálních služeb v Domě sociální péče Kralovice, p.o. Z provedených rozhovorů a analýzy dokumentů vyplynulo, že biografický přístup je ve zkoumaném zařízení promítán do celé péče o seniory. Pracovníci pomocí biografického přístupu, s využitím biografie klienta, vypracovávají pro klienty individuální plány a plány péče. Výsledky ukazují, že je biografický přístup aplikovaný u klientů jako přirozená aktivita, jako součást běžné každodenní péče. Ale zároveň je součástí i jiných (volnočasových) aktivit, na které se pracovníci předem připravují a které v návaznosti na biografii vytvářejí a přizpůsobují potřebám, možnostem a cílům uživatel. Práce s biografií klienta pomáhá tvořit plány péče individuální, zrcadlící specifické potřeby a přání jedince. Ten získává větší prostor pro svou autonomii, potřebu zachování schopnosti vést život podle vlastních pravidel. Klient má možnost spolurozhodovat, je aktivován a re-aktivován, je veden k tomu, aby sám činnosti prováděl, je motivován, implementován do denního plánování, do plánování péče, je zaměstnáván podle přání a potřeb a podle biografie. Na základě zjištěných údajů lze konstatovat, že využitím biografie v praxi lze změnit přístup a způsob poskytované péče, čímž dochází i k vývoji poskytované sociální služby. Další pozitivum biografie lze spatřovat ve zkvalitnění života uživatel v pobytových zařízeních sociálních služeb. V neposlední řadě se práce s biografií jeví jako kreativní práce pro personál. Ze zjištěných skutečností je patrné, že informace z biografie jsou velmi dobře využitelné a aplikovatelné při individuálním plánování služby a sestavování individuálních plánů a plánů péče. Je tedy možné konstatovat, že cíl práce byl naplněn a výzkumné otázky zodpovězeny.
Prevence imobilizačního syndromu u seniorů hospitalizovaných na oddělení následné péče v kontextu multidisciplinárního přístupu.
KRÁLOVÁ SOMMEROVÁ, Jana
Bakalářská práce se zaměřuje na aktuální téma v péči o seniory. Jedná se o prevenci imobilizačního syndromu u seniorů v kontextu multidisciplinárního přístupu. Cíleně je práce zaměřena na seniory hospitalizované na oddělení následné péče. V úvodu teoretické části je zhodnocen současný stav kvality života seniorů. Následně jsou definovány jednotlivé pojmy, vztahující se ke stáří a stárnutí. Jako nedílnou součástí hodnocení kvality života seniorů je klasifikace soběstačnosti a výkonnosti. Zde je zmíněna Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví, jako smysluplný nástroj pro dostupnost služeb v oblasti sociální, ale také jako nástroj klinický. V definici imobilizačního syndromu je zdůrazněno, že se jedná o geriatrický syndrom, který úzce souvisí s hypomobilitou, dekondicí, instabilitou, pády, sarkopenií a dalšími geriatrickými symptomy a syndromy. Hlavní téma práce multidisciplinární přístup - je shrnuto v sedmé podkapitole a jejích oddílech. Zde jsou definováni jednotliví členové týmu a jejich základní činnosti při práci s klientem. Výzkumná část práce je rozdělena na několik kapitol. Je zpracována formou kvalitativního výzkumu. Navazuje na teoretické poznatky a posuzuje práci jednotlivých členů multidisciplinárního týmu v praxi. Cíleně byla použita analýza osobních dokumentů a jako zdroj zdravotní dokumentace vybraných klientů. Následně byly vytvořeny kazuistiky. Kazuistiky jsou zpracovány s použitím zdravotní dokumentace klientů oddělení následné péče. Dále jsou doplněné o pohled klientů formou otázek v rámci polostrukturovaného rozhovoru. V průběhu kazuistik je vložen komentář ze zúčastněného pozorování. Závěr pak tvoří hodnotící tabulky. Podrobné vyjádření, porovnání výsledků a celkové shrnutí je obsahem kapitoly Diskuse. Výzkumem měla být zodpovězena otázka, zda přístup ke klientům na oddělení následné péče je multidisciplinární a zda koresponduje s potřebami klientů. Nejdůležitějším zjištěním bakalářské práce bylo stanoveno, že hlavním faktorem je diagnóza klienta a přístup jednotlivých členů týmu ke klientovi. V kapitole Diskuse je také dle dostupné odborné literatury provedeno porovnání, jak probíhá dlouhodobá péče v mezinárodním kontextu. Výzkum lze využít jako zpětnou vazbu pro organizace poskytující dlouhodobou péči pro zajištění lepších podmínek kvality života seniorů. Zároveň ho lze využít jako podklad pro realizaci konkrétních preventivních opatření. Bylo by jistě přínosné zmapovat základní otázku výzkumu v jiných zdravotnických zařízeních či soukromých zařízeních poskytujících zdravotnické a sociální služby.
Vzájemná šikana mezi seniory na domě s pečovatelskou službou
ŠÍLOVÁ, Eva
Bakalářská práce se zabývá šikanou mezi seniory na domě s pečovatelskou službou. Hlavním cílem a snahou je pomocí kvalitativního výzkumu prokázat zda se šikana projevuje či nikoli. Teoretická část poukazuje na fakt, že šikana je rozsáhlejší problematika, než je v mnohých odborných zdrojích uváděno. Rozebírá původ, vlivy a typy agresivního chování. Cíleně vyhledává vztahy mezi projevy agresí a seniorským věkem a změnami ve stáří. Také seznamuje s mnoha pojmy jako je šikana obecně, agrese a agresivita, senior a stáří, změny ve stáří a dům s pečovatelskou službou. Teoretická část se snaží o propojení výše zmíněného a dovést čtenáře k poznání, že teoreticky je šikana vážnou problematikou nevyhýbající se ani seniorům a zařízením se sociálními službami. Praktická část pak zkoumá, zda se šikana opravdu objevuje, v jaké míře, odhaduje typologii obětí a agresorů, nejčastější typy šikany a jejich četnost. Také nabízí subjektivní náhled dotazovaných na případné řešení a původ takového jednání mezi seniory. Teoretická část má za úkol, mimo jiné, potvrdit či vyvrátit (nebo alespoň zpochybnit) část teoretickou. Cílem bakalářské práce je pak samotné zjištění, jestli se šikana mezi seniory na domě s pečovatelskou službou opravdu objevuje a pokud ano, tak umožnit vhled do problematiky (závažnost, požadavky na další, konkrétněji zaměřené výzkumy a celkové vzbuzení zájmu o tuto problematiku). Posláním celé bakalářské práce je tudíž poskytnutí impulsu k případnému řešení, monitoringu či prevenci šikany mezi seniory a to nejen na domě s pečovatelskou službou (samozřejmě za předpokladu, že se domněnka potvrdí). Informace vyplývající z bakalářské práce by měla posloužit nejen odborné, ale i laické veřejnosti.
Vnímání návykových látek seniorskou populací.
MATOUŠKOVÁ, Monika
Diplomová práce se zabývá vnímáním návykových látek seniorskou populací. Jejím záměrem je především odhalení postojů a pohledů seniorů vůči nim. Cílem práce je zjistit, jak senioři znají a nahlíží na legální i nelegální návykové látky. Jaké s nimi mají zkušenosti a jak by se zachovali při případném střetu s nimi, či jejich uživateli. A v závěru objasnit, co za jejich rozdílnými postoji stojí. Teoretická část práce se zaměřuje na současný stav dané problematiky. Hlavní pozornost je věnována kapitolám: charakteristika stavu stáří a procesu stárnutí, populační stárnutí, změny spojené se stářím a návykové látky. Teoretickou část ukončují stěžejní kapitoly zabývající se vývojem užívání návykových látek v ČR po roce 1918 a senior jako potencionální uživatel. Pro naplnění cílů práce byl vybrán kvalitativní výzkum ve formě polostandardizovaného rozhovoru. Pro sběr dat byla použita technika dotazování s otevřeně formulovanými otázkami. Hlavními parametry pro výběr dotazovaných byl věk, pohlaví, bydliště a způsob bydlení. Náhodným výběrem byli vybráni respondenti ve dvou věkových kategoriích 60-75 let a 75let a více, ženy i muži. Ve výběru bylo přihlédnuto i k místu bydliště, zda respondenti pochází z velkoměsta či z maloměsta a zda přebývají v domácím prostředí či v institucích zajišťující sociální péči. Výzkumná část se věnuje jednotlivým výpovědím respondentů, které jsou pro lepší přehlednost graficky zpracovány. Celkový autentický přepis rozhovorů je umístěn v kapitole přílohy. Získané informace jsou dále analyzovány v kapitole diskuze. Výsledky výzkumu ukázaly velmi široké a různorodé nazírání seniorské populace na návykové látky. Ač se výpovědi respondentů v různých niancích lišily, v důležitých stanoviscích zůstávaly v podstatě stejné. Výběr respondentů poskytl rozsah, který v práci ukázal i problematiku závislostí v seniorském věku či překvapivé nahlížení seniorů na legalizaci marihuany. Získané výsledky diplomové práce by mohly dále posloužit jako drobný příspěvek ke zpracování edukativní intervence v seniorské populaci.
Finanční gramotnost seniorů
KOCANDOVÁ, Soňa
Tato bakalářská práce se zaměřuje na seniory a jejich finanční gramotnost. Práce se člení na dvě části a to na teoretickou a praktickou část. Teoretická část vymezuje aktuální poznatky o tématu a dělí se na dvě podkapitoly: úvod do problematiky stárnutí a finanční gramotnost. Popisuji zde seniory, demografickou situaci stárnutí, bydlení, důchodové zabezpečení a finanční gramotnost. Také jsem věnovala pozornost prodejním či předváděcím akcím. Praktická část zahrnuje samotnou realizaci výzkumu s interpretací dat a je rozdělena na čtyři podkapitoly. První podkapitola se věnuje cíli práce a výzkumným otázkám. Cílem práce je zmapovat povědomí seniorů v oblasti účelného nakládání s jejich financemi. Stanovila jsem také dílčí výzkumné otázky a hlavní výzkumnou otázku, která zní: Jak se senioři orientují v otázkách svého finančního zajištění. Druhou podkapitolou je metodika výzkumu, která zahrnuje kvalitativní výzkum a metodu polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory jsem rozdělila do tří oblastí. První se nazývá úvodní informace, druhou oblastí je finanční zajištění a poslední oblastí jsou předváděcí akce. V metodice výzkumu také charakterizuji zkoumaný soubor, který tvoří deset respondentů starších šedesáti pěti let a bydlí na Třeboňsku. Třetí a nejrozsáhlejší podkapitolou jsou výsledky, ve kterých analyzuji výsledné odpovědi. Senioři odpovídali rozmanitě, ale v některých skutečnostech se shodovali. Poslední podkapitolou je diskuse, ve které zhodnotím výsledky a nastíním zde vlastní názor. Z odpovědí mi vyplynulo, že respondenti mají různorodé zájmy a koníčky a v důchodu se jim věnují více než dříve v aktivním životě. V důchodu, ve kterém jsou všichni respondenti více než deset let, jim příjmy stačí v případě, když žijí v domácnosti dva členové a společně přispívají. Svou finanční situaci osm seniorů popsalo jako dobrou, někteří jako průměrnou. Padesát procent seniorů má zkušenost s úvěry a rozpočet si sestavují pouze dva senioři. Poslední kategorií byly předváděcí akce, kdy je zajímavé, že většina respondentů s nimi má zkušenost. Poslední kapitolou je závěr, ve kterém shrnuji získané informace. Výzkumná otázka zní: Jak se senioři orientují v otázkách svého finančního zajištění a z výsledků lze usoudit, že se senioři orientují velmi dobře a umí optimálně hospodařit s penězi. Také zaujímají negativní postoj k předváděcím akcím a jsou obezřetní s úvěry a půjčkami. Raději si na vše našetří a převládá názor, že na co senioři nemají, to si nekupují. Je dobře, že jsou informováni a mohou se tak lépe ubránit nástrahám, které existují v tomto světě, ať chceme nebo nechceme. Tato práce může být užitečná v praxi pro seniory, kteří si chtějí zkusit sestavit domácí rozpočet. Také může přispět k vyšší informovanosti seniorů ohledně rizik, která se pojí s prodejními akcemi.
Problematika ošetřovatelské péče v domovech pro seniory
MARKOVÁ, Štěpánka
Práce popisuje práci zdravotní sestry v domovech pro seniory, stárnutí a péči.
Sociálně aktivizační programy pro seniory z pohledu sociálních pracovníků
HAMERNÍKOVÁ, Lada
Tato bakalářská práce s názvem Sociálně aktivizační programy pro seniory z pohledu sociálních pracovníků se zabývá především problematikou sociálně aktivizačních programů, které jsou poskytovány seniorům v pobytových zařízeních. Hlavním cílem práce je zjistit názory sociálních pracovníků na tyto programy. V bakalářské práci jsou stanoveny dvě hlavní výzkumné otázky. První z nich se zabývá tím, zda jsou aktivizační programy pro seniory účelné a kvalitní, druhá výzkumná otázka zkoumá názor sociálních pracovníků na to, zda jsou ze strany seniorů sociálně aktivizační programy využívány. Teoretická část práce popisuje současnou situaci týkající se stáří, stárnutí, zabývá se gerontologií, biologickými, psychickými a sociálními projevy stáří, přípravou na stáří, komunikací se seniory, kvalitou života seniorů, sociálním vyloučením seniorů, dále pojednává o službách poskytovaných seniorům, úloze sociálních pracovníků v pobytových zařízeních, individuálním plánování, aktivním stárnutí, aktivizačních programech pro seniory. Pro empirickou část byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru se sociálními pracovníky ve vybraných pobytových zařízeních sociálních služeb. Pro rozhovor bylo stanoveno 5 základních otázek a 1 otázka doplňující týkající se sociálně aktivizačních programů. Z výsledků práce vyplynulo, že sociálně aktivizační programy pro seniory jsou z pohledu sociálních pracovníků v pobytových zařízeních velmi přínosné, účelné, kvalitní a důležité, jsou ze strany seniorů využívány a zlepšují kvalitu života seniorů. Výsledky bakalářské práce mohou být využity ke zvýšení kvality a počtu nabízených aktivizačních programů pro seniory v pobytových zařízeních.
Domácí péče versus ústavní péče o seniory z hlediska ošetřovatelství
SLÁDEČKOVÁ, Petra
Již mnoho let se věnuje velká pozornost péči o seniory z důvodu celosvětového stárnutí populace. Téměř všichni lidé si přejí, aby mohli strávit celé stáří doma ve svém prostředí. Tato myšlenka je podporována i mnoha odborníky, kteří se problematikou stáří zabývají a poukazují na výhody, které to obnáší jak pro daného seniora, tak i pro společnost. Proto je paradoxem, že mnoho starých lidí je umístěno v různých zdravotních a sociálních zařízení a to i přes velkou nabídku různých terénních služeb, které umožňují seniorům v domácím prostředí setrvat. Právě proto si tato diplomová práce klade za cíl porovnat ošetřovatelskou péči o seniory poskytovanou v jejich domácím prostředí s péčí v ústavních zařízeních, a to jak z pohledu sestry, která péči poskytuje, tak z pohledu samotného seniora či jeho rodinných příslušníků. Celá práce je členěná na dvě hlavní časti. Teoretická část se zaměřuje na vysvětlení stáří a změn, které s sebou stáří přináší. Také poukazuje i na to jak je stáří vnímáno v současné společnosti. Dále se zaobírá různými typy péče o seniory, která je nejčastější dělena na rodinnou, zdravotní a sociální péči. Praktická část práce je zaměřena přímo na jednotlivé rodiny seniorů, kteří žijí ve své domácnosti s podporou domácí péče a na rodiny, které mají svého člena na oddělení pro dlouhodobě nemocné. Dále jsem se v praktické části zaměřila i na ošetřující personál, konkrétně zdravotní sestry, které přicházejí každý den do styku s těmito seniory. K výzkumnému šetření byla využita kvalitativní výzkumná metoda. Ke sběru dat byla použita technika hloubkového rozhovoru. První část výzkumného souboru tvořily sestry pracující na oddělení dlouhodobě nemocných a sestry, které pracují v domácí péči. Druhá část souboru se skládala ze seniorů a jejich rodin, kteří pobývají na oddělení dlouhodobě nemocných a seniorů a jejich rodin, kteří využívají služeb domácí péče. Výpovědi jednotlivých sester, seniorů a jejich rodin jsou rozděleny do jednotlivých kategorií, jimiž jsou: informovanost, důvod umístění na LDN, spokojenost s poskytovanou péčí, výhody a nevýhody domácí péče/LDN, odlišnosti v péči na LDN a v domácím prostředí, ve stravování a pitném režimu, v polohování a výskytu dekubitů, v hygieně, v podávání léků, v převazech, ve vyprazdňování, v chování personálu/rodiny, v zázemí seniora. Z celého šetření vyplývá, že rodiny seniorů hodnotí péči v nemocnici i péči doma jako velmi dobrou, nicméně si lze všimnout, že sestry z domácí péče se těší větší důvěře rodiny a mají s ní daleko bližší vztah, než je tomu v nemocnici. Obě skupiny sester si myslí, že péče, kterou poskytují je kvalitní a odborná, ale poukazují na nedostatek financí, které má jak nemocnice, tak agentura domácí péče. Jako velmi překvapující se ukázal fakt, že rodiny, které mají svého seniora v ústavní péči, jsou rády, za jeho umístění, neboť se domnívají, že by se sami o něho nezvládly náležitě postarat. Z provedeného šetření nelze jednoznačně posoudit, který typ péče je nejvýhodnější, neboť oba způsoby mají své pozitivní i stinné stránky pro každou zúčastněnou stranu a velkou roli zde hrají různé proměnné, jako je třeba zdravotní stav seniora, jeho rodina či sociální zázemí. Pro důkladné zmapování celé situace by bylo zapotřebí realizovat kvantitativní výzkum v delším časovém úseku, který by mohl dlouhodobě sledovat poskytovanou péči a vzít v úvahu i výše uvedené proměnné, které se mohou v průběhu času měnit.
Dodržování práv seniorů v domovech pro seniory
TROUSILOVÁ, Iva
Problematika stáří a stárnutí je postupem času čím dál víc aktuální. Všechna období lidského života jsou velice důležitá, ale období stáří je završením života člověka. Stárnutí a období stáří s sebou přináší mnoho změn. Důležitou životní změnou v životě seniora může být přestěhování do pobytové sociální služby, kterou může být domov pro seniory. Tato změna může být velice náročná a problematická. Stále by měla být dodržována lidská práva a uspokojovány potřeby člověka. V oblasti uspokojování potřeb člověka nastává také mnoho změn. Některé potřeby se s postupem věku mění, některé se upřednostňují a jiné naopak upozaďují. Každý člověk, bez výjimky, má svá práva a svobody, které je nutné respektovat a dodržovat bez ohledu na barvu pleti, náboženské vyznání, státní příslušnost, vzdělání, sexuální orientaci, pohlaví nebo věk. Téma této diplomové práce je Dodržování práv seniorů v domovech pro seniory. Cílem práce je zmapování názorů na dodržování práv seniorů v konkrétním domově pro seniory. Byly stanoveny dva dílčí cíle. Prvním dílčím cílem je zjistit, jak vnímají dodržování práv seniorů zaměstnanci konkrétního domova pro seniory. Druhým dílčím cílem je zjistit, jak vnímají dodržování svých práv senioři v konkrétním domově pro seniory. Byla použita strategie kvalitativního výzkumu, metoda dotazování a technika polostrukturovaný rozhovor. Byla stanovena hlavní výzkumná otázka - Jaké jsou rizikové oblasti při dodržování lidských práv seniorů v konkrétním domově pro seniory? Pro zodpovězení hlavní výzkumné otázky bylo stanoveno šest dílčích výzkumných otázek. Z výzkumu vyplynulo, že zaměstnanci konkrétního domova pro seniory vnímají, že jsou práva seniorů v oblasti fyziologických potřeb, potřeby bezpečí a jistoty, sounáležitosti a lásky, úcty a uznání a potřeby seberealizace v konkrétním domově dodržována. Z výzkumu je patrné, že nejrizikovější okruhy lidských práv při jejich dodržování jsou právo na osobní ochranu, rovnost a důstojnost lidí. Z výpovědí seniorů vyplynulo, že největší omezení při dodržování lidských práv shledávají imobilní senioři v oblasti hygieny a pohybu. Mobilní senioři se necítí být izolováni, mají pocit naprosté svobody. Senioři do kategorie šedesát let se cítí být omezeni věkem, to má dopad na jejich pocity izolovanosti a uzavřenosti. Výsledky této práce jsem poskytla Domovu pro seniory XY jako zpětnou vazbu seniorů na poskytované služby. Výsledky také byly použity při revizi standardu č. 2 "Ochrana práv" v Domově pro seniory XY.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 866 záznamů.   začátekpředchozí629 - 638dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.