|
|
Interpret vysokoúrovňových Petriho sítí v Pythonu
Grigorev, Danil ; Kočí, Radek (oponent) ; Janoušek, Vladimír (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřená na implementací interpretu vysokoúrovňových Petriho sítí v jayzce Python za použítí knihovny SNAKES. Je schopná provadění a pokročilé vizualizace navyřených sítí, které jsou popsané v jayzce Python. Vysledný simulator odpovidá zasadům distribuo- vaného systému, a podporuje provádí v realném čase. Konečný užívatel bude mít příležitost vyzkoušet intuitivní API pro vytvoření a spouštění vysokoúrovňových Petriho sítí.
|
|
|
Reakce na nebezpečná zvířata v Evropě a Africe - pozornost a emoce
Štolhoferová, Iveta ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent) ; Burda, Hynek (oponent)
Tato práce se zaměřuje na emoce, které vyvolávají různá zvířata, a na pozornost, která je těmto zvířatům věnována, ve dvou zcela odlišných lidských populacích - v České republice a v Somalilandu. Zvířata byla odedávna v centru lidského zájmu, naše znalosti o tom, jaké emoce různá zvířata vyvolávají, jsou ovšem překvapivě nekompletní, zejména pokud se přesuneme mimo tzv. WEIRD společnosti. Zjistili jsme, že v Somálcích nejvyšší strach vyvolávají hadi, štíři a velké šelmy. U Čechů naproti tomu patřili k nejobávanějším zvířatům také pavouci. Obě populace se nejméně bály brouků, případně sarančat. Spontánní pozornostní preference při volném dívání se na vždy dva současně prezentované obrázky odráží tento mezikulturní rozdíl i tuto mezikulturní shodu. Při současné prezentaci štíra a pavouka se Somálci dívali výrazně více na štíra, Češi však rozkládali svou pozornost mezi obě zvířata více rovnoměrně, byť mírné zkreslení ve prospěch štíra bylo stále patrné. Naproti tomu při současné prezentaci sarančete s pavoukem nebo se štírem Češi i Somálci věnovali sarančeti mnohem méně pozornosti. U hadů, vysoce obávaného stimulu v případě Somálců i Čechů, jsme se zaměřili na efekt výstražné pozice hada na spontánní pozornost, která je hadovi věnována. Eye-trackingový experiment ukázal, že kobrám a v menší míře i...
|
|
|
Evolution of vipers and the role of key innovations in their diversification
Waldhauser, Vojtěch ; Šmíd, Jiří (vedoucí práce) ; Gvoždík, Václav (oponent)
Čeleď zmijovitých se skládá z 36 rodů, které společně obsahují přes 350 druhů. Vyskytuje napříč Afrikou a většinou Eurasie, největší druhovou diverzitu ovšem najdeme v Severní a Jižní Americe, kde se vyskytuje přes 40 % všech druhů zmijí. Tato čeleď tedy chybí pouze v Austrálii, na Nové Guineji, Novém Zélandu, Madagaskaru a několika dalších ostrovech a souostrovích. Pochopitelně je také zpravidla nenalezneme ani v polárních oblastech. Výjimkou je zmije obecná (Vipera berus), která se jako jediný had vydala i za polární kruh. Relativní evoluční úspěch zmijí se přisuzuje množství "klíčových inovací", mezi které se řadí třeba solenoglyfní dentice, živorodost, přítomná v mnoha liniích, či termorecepční orgány u zástupců podčeledi Crotalinae. Zmijovití ovšem nejsou zajímaví jen pro svou evoluční historii, jsou také předmětem důležitých medicinálních studií zabývajících se jejich jedy a toxicitou. WHO totiž předpokládá, že více než 100 000 lidí zemře ročně v důsledku uštknutí hady a zmije mají na tomto čísle nezanedbatelný podíl. Tato bakalářská práce představuje shrnutí našeho poznání o evoluční historii této čeledi, včetně fylogeneze a biogeografie, a přemítá o mechanismech zodpovědných za její úžasnou diverzitu.
|
|
|
Faktory ovlivňující velikost zoo populací u ještěrů, hadů, želv a krokodýlů: efekt stupně ohrožení, velikosti a atraktivity pro člověka
Janovcová, Markéta ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Komárek, Stanislav (oponent)
Na světě existuje velké množství druhů, každý rok však přibývá těch, které jsou ohrožené. Jednou z možností jejich záchrany je v současné situaci i chov v lidské péči. Dostatečná populace s uspokojivým managementem chovu v zajetí dává mnoha druhům naději jak na samotné přežití (střednědobé), tak i šanci na případný návrat do volné přírody. V současnosti celosvětově nejvýznamnějším sdružením chovatelských zařízení jsou zoologické zahrady WAZA (World Association of Zoos and Aquariums). Protože tyto instituce fungují jako síť umožňující výměnu chovaných jedinců, můžeme populace chované v těchto institucích chápat pro účely ochranářské biologie a dle konceptu tzv. "archy Noemovy" jako celosvětovou populaci daného druhu v lidské péči charakterizovanou svojí velikostí, tj. celkovým počtem jedinců. Ovšem prostor v této novodobé Arše je omezen, proto je důležité, které druhy se vyberou a dostanou šanci na záchranu. Faktorů, které rozhodují o umístění konkrétního zvířete do zoologické zahrady může být celá řada. Podle předchozích studií byly vybrány faktory, které by mohly být významné, a to velikost těla zvířete, taxonomické zařazení a stupeň jeho ohrožení (podle IUCN). Analýza těchto faktorů u hlavních vývojových linií plazů (želvy, krokodýli, ještěři a hadi) by měla naznačit, která zvířata a proč jsou v...
|
|
|
Ecological Effects of Climate Change on Snakes
Veverková, Barbora ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Frýdlová, Petra (oponent)
Klimatické změny momentálně představují jednu z největších hrozeb, se kterými se živočišné druhy musí potýkat. Zvyšující se teploty ohrožují spoustu populací po celém světě. Ektotermní živočichové by mohli díky své ekologii, která je dělá závislými na okolní teplotě, patřit mezi organismy nejvíce ohrožené klimatickými změnami. Hadi se jako ektotermní živočichové pravděpodobně budou muset přizpůsobit měnícím se klimatickým podmínkám, nebo vyhynou. Aby hadi unikli vzrůstajícím teplotám a klesajícím srážkám, mohou se přesunout do míst s vhodnějšími klimatickými podmínkami. Hadi však mají omezenou schopnost disperze, což by mohlo vést k redukci areálu výskytu a u některých populací až k extinkci. Klimatické změny také s největší pravděpodobností ovlivní kondici a chování hadů. Zvýšená teplota může ovlivnit dobu inkubace a embryonální vývoj. Hlavně u vejcorodých druhů pak mohou změny v embryonálním vývoji a zkrácení doby inkubace způsobit různé malformace. Tyto malformace mohou v závislosti na jejich závažnosti negativně ovlivnit fitness jedince. Některé druhy hadů mohou však využít klimatické změny ve svůj prospěch. Zvýšená teplota prostředí dovoluje hadům být více či déle aktivní a v některých případech dokonce zkrátit dobu hibernace. Hadi dokážou při vyšších teplotách také lépe uniknout predátorům....
|
|
|
Interpret vysokoúrovňových Petriho sítí v Pythonu
Grigorev, Danil ; Kočí, Radek (oponent) ; Janoušek, Vladimír (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřená na implementací interpretu vysokoúrovňových Petriho sítí v jayzce Python za použítí knihovny SNAKES. Je schopná provadění a pokročilé vizualizace navyřených sítí, které jsou popsané v jayzce Python. Vysledný simulator odpovidá zasadům distribuo- vaného systému, a podporuje provádí v realném čase. Konečný užívatel bude mít příležitost vyzkoušet intuitivní API pro vytvoření a spouštění vysokoúrovňových Petriho sítí.
|
|
|
Evoluce způsobů určení pohlaví a pohlavních chromosomů hadů
Charvát, Tomáš ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Šmíd, Jiří (oponent)
Hadi tvoří se svými téměř 3700 popsanými druhy více než třetinu všech šupinatých plazů. Naprostá většina hadích druhů patří do skupiny Caenophidia, která je nejlépe prozkoumanou skupinou hadů co se týče pohlavních chromozomů. Naproti tomu pohlavním chromozomům dvou ostatních skupin hadů - Scolecophidia a Henophidia byla zatím věnována jen malá pozornost. Všichni dosud studovaní hadi mají genotypové určení pohlaví. U zástupců všech čeledí Caenophidia byl pozorován systém určení pohlaví se samičí heterogamií (ZZ/ZW) a dlouho bylo obecně přijímáno, že je tento systém všem hadům společný. Toto tvrzení bylo nedávno vyvráceno, když byl u krajty Python bivittatus a hroznýše Boa imperator, dvou zástupců Henophidia, potvrzen systém určení pohlaví se samčí heterogamií (XX/XY). Ve skupině Henophidia kromě XX/XY systému povrzen i ZZ/ZW systém a to u jediného známého zástupce této skupiny s heteromorfními pohlavními chromozomy - A. sp. cf. dumerili. Pohlavní chromozomy ani systém určení pohlaví není znám u žádého zástupce skupiny Scolecophidia. Heteromorfní pohlavní chromozomy skupiny Caenophidia umožnily studium jevů spojených s postupnou diferenciací pohlavních chromozomů. Mezi tyto jevy patří degenerace W chromozomu, akumulace repetitivní elementů, fenomén rychlého Z chromozomu, kompenzace genové dávky a...
|
|
|
Evoluce pohlavních chromozomů a karyotypů hadů
Augstenová, Barbora ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Majtánová, Zuzana (oponent)
Hadi (Serpentes) jsou skupinou šupinatých plazů (Squamata) čítající více než 3600 druhů. Většina hadů patří do skupiny Caenophidia, ta tvoří asi 90 % všech moderních hadů a je také nejstudovanější hadí skupinou. Přestože jsou šupinatí plazi v determinaci pohlaví a uspořádání genomu variabilní, přinejmenším hadi skupiny Caenophidia jsou v tomto ohledu skupinou velice stabilní. Typický - a zřejmě také ancestrální - karyotyp hadů obsahuje 36 chromozomů s 16 makro- a 20 mikrochromozomy. U všech druhů hadů se předpokládá genotypově určené pohlaví (GSD) a až do nedávna se mělo za to, že všichni hadi mají ZZ/ZW pohlavní determinační systém. Hlavní důvod této domněnky spočívá v tom, že byli studováni převážně hadi skupiny Caenophidia a u zbývajících linií se jen předpokládalo, že mají homologické pohlavní chromozomy, ačkoli se u těchto hadů - s jedinou výjimkou (Acrantophis dumerili) - pohlavní chromozomy popsat nepodařilo. Teprve současná studie ukázala, že minimálně u krajt a hroznýšů došlo k nezávislému vzniku pohlavních chromozomů XX/XY. Pohlavní chromozomy těchto hadů jsou však homomorfní a klasickými cytogenetickými metodami se je prozatím nepodařilo odhalit. Proto bylo jedním z cílů této práce zjistit, zda je možné identifikovat slabě diferencované pohlavní chromozomy u hadů mimo skupinu Caenophidia...
|
|
|
Faktory ovlivňující velikost zoo populací u ještěrů, hadů, želv a krokodýlů: efekt stupně ohrožení, velikosti a atraktivity pro člověka
Janovcová, Markéta ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Komárek, Stanislav (oponent)
Na světě existuje velké množství druhů, každý rok však přibývá těch, které jsou ohrožené. Jednou z možností jejich záchrany je v současné situaci i chov v lidské péči. Dostatečná populace s uspokojivým managementem chovu v zajetí dává mnoha druhům naději jak na samotné přežití (střednědobé), tak i šanci na případný návrat do volné přírody. V současnosti celosvětově nejvýznamnějším sdružením chovatelských zařízení jsou zoologické zahrady WAZA (World Association of Zoos and Aquariums). Protože tyto instituce fungují jako síť umožňující výměnu chovaných jedinců, můžeme populace chované v těchto institucích chápat pro účely ochranářské biologie a dle konceptu tzv. "archy Noemovy" jako celosvětovou populaci daného druhu v lidské péči charakterizovanou svojí velikostí, tj. celkovým počtem jedinců. Ovšem prostor v této novodobé Arše je omezen, proto je důležité, které druhy se vyberou a dostanou šanci na záchranu. Faktorů, které rozhodují o umístění konkrétního zvířete do zoologické zahrady může být celá řada. Podle předchozích studií byly vybrány faktory, které by mohly být významné, a to velikost těla zvířete, taxonomické zařazení a stupeň jeho ohrožení (podle IUCN). Analýza těchto faktorů u hlavních vývojových linií plazů (želvy, krokodýli, ještěři a hadi) by měla naznačit, která zvířata a proč jsou v...
|
|
|
Rozmnožovací strategie vybraných druhů hroznýšovitých hadů (Boidae)
Vejvodová, Tereza ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Rehák, Ivan (oponent)
Důležitou součástí životní historie každého druhu je počet a velikost narozených potomků, který je limitován velikostí mateřské investice. Čeleď hroznýšovitých hadů (Boidae) zahrnuje druhy s různě velkou mateřskou investicí do potomků. Studovaným druhem byl hroznýšovec kubánský (Chilabothrus angulifer), který má sníženou velikost vrhu, ale produkuje jedny z největších mláďat v celé čeledi hroznýšovitých. Cílem diplomové práce bylo zanalyzovat vztahy mezi parametry životní historie a pokusit se najít možné evoluční příčiny této vysoké mateřské investice. Z výsledků vyplývá, že rozhodnutí samice o reprodukci je v souladu s "Capital breeder" strategií, kdy velikost samice pozitivně ovlivňuje velikost vrhu a mláďat. Překvapivým výsledkem je, že menší (mladší) samice rodí spíše syny než dcery, což lze vysvětlit hypotézou Lokální kompetice o zdroje. Zdatnost mláděte by měla růst s velikostí při narození, což se potvrdilo pouze v mezidruhovém srovnání na pravděpodobnosti přežití, u hroznýšovce kubánského je velmi vysoká. Klíčová slova: hadi, hroznýšovec kubánský, mateřská investice, životní historie, sexuální dimorfismus, poměr pohlaví
|
host ::
RSS.