|
|
Alchymie jako brána ke štěstí
Erös, Roman ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Cílem této bakalářské práce není vykreslit a odhalit alchymistické postupy, ale spíše poznat myšlení alchymistů a seznámit se s jejich osudy, protože ne všichni byli podvodníci, kteří by chtěli profitovat podvodnými způsoby a tak se obohatit na úkor svého okolí. Nemnozí z nich nejenže nezbohatli, ale dokonce se zadlužili, až nakonec skončili ve vězení. Většina z nich opravdu věřila svým snům o transmutaci a o prodloužení života a další naopak přestali věřit na zázrak zbohatnutí pomocí transmutace a spíše začali přemýšlet o tom, zda něco takového je možné a teprve potom se vrátit na začátek. A to byl vlastně začátek bádání a tím o počátek nové vědecké disciplíny a to chemie. Samozřejmě, že společně se snahou alchymistů o transmutaci kovů hledání kamene mudrců se pojí i osudy slavných protagonistů této nauky a to od samotného zakladatele Herma Trismegistose až po současnost, protože sen alchymistů není cizí ani dnešnímu člověkovi.
|
|
|
Analýza služeb pro návštěvníky a badatele Židovského muzea v Praze
Mikýsková, Lucie ; Slámová, Hana (vedoucí práce) ; Večeřová, Petra (oponent)
Bakalářská práce pojednává o službách, které veřejnosti i badatelům nabízí a poskytuje Židovské muzeum v Praze. Součástí úvodu je definice muzea jako kulturní a informační instituce a také stručná historie židovství na našem území. Práce je rozdělena na dvě části, na všeobecný popis Židovského muzea v Praze, jeho významu, historie, výstavních prostor, odborných a kulturně- vzdělávacích aktivit. Ve druhé části následuje podrobný popis vybraných projektů, oddělení či úseků, které autorka zvolila pro jejich zajímavost a informační povahu poskytovaných služeb. Tato část je podpořena rozhovory s odborníky, kteří byli osloveni písemnou formou. [Autorský abstrakt]
|
|
|
Poslední epidemie moru v Českých zemích, zejména v Praze (1713-1714)
Koubová, Markéta ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
Tato práce je členěna do pěti kapitol. Nejprve je stručně vysvětlena epidemie moru z lékařského hlediska i historického pohledu a její výskyt v našich zemích. V hlavní části je zmíněna poslední morová vlna epidemie, která se přehnala našimi zeměmi v letech 1713-1714. Zde se zabývám českými zeměmi a hlavním městem Prahou. Moravou a Slezskem se zabývám pouze okrajově, abych více zdůraznila drobné rozdíly mezi zeměmi a jejich morovými řády. Věnuji se také lékařským zařízením, špitálům a lazaretům, kde leželi nemocní a umírající morem, a také personálu, který se o tyto chudáky měl starat. Velmi důležité byly také bohoslužby, neboť v té době byla společnost silně věřící a původ moru většinou pokládala za trest Boží. Také hygiena ve městech byla ještě v této době značně zaostalá a velkou měrou přispívala k rychlejšímu šíření nákazy. Nezapomněla jsem ani na morové hřbitovy, místa posledního odpočinku smrtelně nemocných obyvatel.
|
|
|
Pražský ilustrovaný kurýr. Masový tisk jako obraz světa obyčejných lidí.
Machek, Jakub ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent) ; Holubec, Stanislav (oponent)
- Jakub Machek Pražský illustrovaný kurýr. Masový tisk jako obraz světa obyčejných lidí. Tato disertační práce je zaměřená na raný pražský senzační obrázkový tisk, Pražský Illustrovaný Kurýr a jeho méně úspěšné předchůdce, stejně jako na jeho pražské čtenáře. Tento tisk je vnímán jako příklad rozmáhající se populární kultury přelomu 19. a 20. století a je využit jeho význam při výzkumu zásadních sociálních, kulturních a politických změn ve společnosti vyvolaných procesy industrializace a urbanizace. V této době také lidé z nižších vrstev získávají možnost se aktivně účastnit politického a kulturního života a stávají se tak příjemcem masové populární kultury. Produkce a recepce populárního deníku je analyzována jako ukazatel přechodu české společnosti od tradičních převážně venkovských a maloměstských společenství k moderní masové velkoměstské společnosti, pro níž bylo nutné globální vzory úspěšného populárního tisku přizpůsobit.
|
|
|
Techn(olog)ická revoluce ve vzdělávání: zvyklosti a postoje žáků devátých tříd ZŠ ke studiu a samostudiu uvnitř reformujícího se školství
Růžička, Jakub ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Buchtík, Martin (oponent)
Jakub Růžička Techn(olog)ická revoluce ve vzdělávání: zvyklosti a postoje žáků devátých tříd ZŠ ke studiu a samostudiu uvnitř reformujícího se školství Bakalářská práce Abstrakt Neuchopitelnost současného vědění samostatně operujícím jedincem, rozvoj a masové rozšíření moderních technologií, výpočetní techniky a Internetu vybízí k možnosti přehodnocení stávajících vzdělávacích praktik. Implementaci nových prostředků výuky, progresivním didaktickým metodám a stírání hranic mezi studiem a samostudiem však brání tradice konvenčního institucionálního školského vzdělávání a souvisejících metod. I to však, prostřednictvím reforem, reaguje na změnu situace na pracovním trhu, přestože nutně neklade důraz na technické prostředky, jež dosažení vytyčených cílů výrazně usnadňují. V duchu evropských reforem se nese i reforma vzdělávání v České republice. Práce je věnována popisu a charakteristice tohoto současného trendu, implementaci nových vzdělávacích metod a (přidruženým) postojům žáků devátých tříd ZŠ, jež jsou jednou z prvních generací v českém prostředí, která byla ovlivněna revolucí ve výpočetní technice a zmiňovanými reformami vzdělávací soustavy a procesu výuky po celou dobů svých studií na základní škole. Probíhající změny neovlivňují pouze oblast školního vyučování, ale zasahují i do problematik samostudia,...
|
|
|
Reflexe války 1866 v Čechách v městském prostředí na příkladu Prahy
Kalecká, Karolína ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Velek, Luboš (oponent)
Tématem práce je reflexe prusko-rakouské války roku 1866 v Praze. Podrobně se zabývá tím, co si okupovaná Praha musela prožít, jak na okupaci reagovali obyvatelé a jak Praha plnila pruské požadavky. Na základě výzkumu, jehož prameny byly především Národní Listy jako nejvlivnější česky psané noviny a protokoly schůzí rady městské, můžeme říci, že Praha, její správa a obyvatelstvo, si vedly v době okupace velmi obstojně. Městské zastupitelstvo, které se po odchodu císařských úřadů muselo postarat o chod města a veškerou komunikaci s Prusy, zvládlo svou roli a Praha neupadla do zmatků, ve městě se nekonaly žádné hladové bouře a Prusové neměli důvod ke konfliktům s pražany, kteří svědomitě plnili jejich požadavky. Nic nezavdalo příčinu ani ke konfliktům v národnostní rovině, které jsou ale v práci zmíněny pouze okrajově. Pražané brali válku především jako nutné zlo a činili vše pro to, aby ji přečkali bez úhony.
|
|
| |
|
|
Buberův kulturní sionismus a Masarykův humanismus - komparativní studie
Venclová, Marie ; Arava-Novotná, Lena (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent)
Diplomová práce Buberův kulturní sionismus a Masarykův humanismus - komparativní studie se zabývá srovnáním pojetí významu národa ve Třech řečech o židovství, které přednesl pro pražský sionistický spolek Bar Kochba v letech 1909-1910 Martin Buber a v textu Problém malého národa od Tomáše Garrigue Masaryka. Kromě samotné analýzy obou textů je součástí práce všeobecný úvod, pojednávající o počátcích moderního sionistického hnutí. Dále pak oddíl, týkající se okolností vzniku pražského sionismu a jeho profilace v rámci studentského spolku Bar Kochba. Jedna z podkapitol je věnována osobě a názorům Martina Bubera v době před přednesením pražských přednášek, jeho kontaktům s pražským prostředím a reakcím na obsah jeho řečí. V souvislosti s Masarykem je zmíněno jeho postavení na poli české politické scény v 90. letech 19. století a jsou uvedeny kontakty se židovstvím a sionismem na poli jeho předválečného díla. Cílem textového rozboru je pojmenovat společné rysy Buberova a Masarykova vnímání národa, jeho kulturních kořenů a významu pro lidstvo, jakož i úkolů jednotlivce v národním hnutí. V závěru práce jsou pojmenované výsledky srovnání a krátký oddíl je věnován uznání židovské národnosti v nově vzniklém Československu. Klíčová slova Sionismus, humanismus, nacionalismus, Praha, Martin Buber, Tomáš Garrigue...
|
|
|
Kabaret Červená sedma ve světle materiálů archivu Českého rozhlasu
Vítková, Eva ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent)
Tato bakalářská práce mapuje stav, v jakém se v současnosti nachází archiv kabaretu Červená sedma, který je dnes z velké části uložen v prostorách archivu Českého rozhlasu v Praze. Porovnává údaje z původního katalogu, který byl veden samotnými členy kabaretu, se skutečným dnešním stavem. Uvádí pak jednotlivé odchylky a nesrovnalosti, jež byly během revize odhaleny. Dále se zaměřuje na Červenou sedmu jako součást vysílání Českého, resp. Československého rozhlasu, a podchycuje pořady, ve kterých se tento spolek vyskytl buď přímo prostřednictvím jeho členů, nebo zprostředkovaně skrze herce z dalších generací či jen ve vzpomínkových pořadech jemu věnovaných.
|
|
|
Domenico Cimarosa: Il matrimonio segreto v Čechách
Staňová, Eva ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Gabrielová, Jarmila (oponent)
Bakalářská práce pojednává o opeře Il matrimonio segreto Domenica Cimarosy a její pražské premiéře, která se konala roku 1792 v Nosticově divadle. V úvodní kapitole této práce se věnuji životu a tvorbě D. Cimarosy. V další části se zabývám znaky a vývojem žánru opera buffa v 18. století a posléze vznikem a genezí Il matrimonio segreto. Dílo je dále více zkoumáno z pohledu struktury libreta a hudby. Ve třetí kapitole je přiblížen vývoj opery v Praze během 18. století a pojednáno o pražské premiéře Il matrimonio segreto. Z důvodu nedostatku dochovaných pramenů, jež by pocházely z období konce 18. století, však nelze doložit většinu nutných informací pro rekonstrukci prvního uvedení této opery v Praze. Dále je uveden soupis pramenů Il matrimonio segreto, které se dochovaly v Čechách a proveden jejich popis. Cílem je přiblížit podobu těchto pramenů a zachytit jejich odchylky vůči dochovaným německým partiturám.
|
host ::
RSS.