|
|
Zahrádka je jediný skutečný zahrádkářův svět, aneb, Případová studie zahrádkových osad Cibulka a Technomat v Praze
Valešová, Irena ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Zandlová, Markéta (oponent)
Tato práce byla inspirována článkem Jana Kellera (2000) - Chvála zahrádkářů, v němž se Jan Keller zmiňuje o zahrádkových osadách jako místech vzdálených dnešní globalizované ekonomice a konzumnímu způsobu života, ve snaze ověřit, zda obsah článku odpovídá situaci ve vybraných pražských zahrádkových osadách. Cílem práce je přispět k získání představy o přínosu zahrádkových osad nejen pro zahrádkáře, ale také pro ostatní obyvatele hlavního města. Za tímto účelem jsem provedla terénní výzkum doprovázený řadou rozhovorů v pražských zahrádkových osadách Technomat a Cibulka. Získala jsem mnoho informací o životě v zahrádkových osadách i o vztahu jednotlivých respondentů k jejich vlastním zahrádkám. Sledovala jsem, zda a do jaké míry ovlivňují ekonomické, ekologické, sociální a majetkově-právní aspekty život v zahrádkových osadách. Výsledky výzkumu ukazují, že zahrádkáři skutečně žijí v zahrádkách nekonzumním způsobem života a částečně vzdorují tržním mechanismům, ale děje se tak pouze v osadách a ne mimo ně. Navíc jejich ekologicky šetrné chování je dáno spíše vnějšími vlivy a ne vnitřním osobním přesvědčením. V sociálním ohledu neplní vybrané zahrádkové osady až tak významnou úlohu, jak se může na první pohled zdát. Zato majetkově-právní situace v jednotlivých zahrádkových osadách velmi významně...
|
|
|
Trendy ve vystavování současného umění v pražských galerijních prostorách
Foschiová, Regina ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce se zabývá současnými trendy ve vystavování a prezentaci současného umění v galeriích a výstavních prostorách. Práce sleduje jednotlivé složky této komplexní problematiky a konkrétní výstavy uskutečněné v Praze v období let 2007 až 2011. Každé ze složek výstavního provozu je věnována jedna kapitola - umělecké dílo, divák, kurátor, galerie a konkrétní výstavy. Kapitola o uměleckém díle sleduje vývoj tohoto pojmu ve dvacátém století, kapitola věnovaná pojmu divák se zabývá biologickými vlastnostmi procesu vidění a vnímání a vztahem diváka a obrazové reprezentace. Kapitola týkající se práce kurátorů současného umění sleduje vývoj jejich role v galerijním provozu od osobnosti Haralda Szeemanna až po pojem krize kurátorství. Kapitola o galeriích je představuje jako výstavní prostor, instituci a rámec, ve kterém dochází ke zprostředkování umění veřejnosti. Příklady uvedené v jednotlivých kapitolách čerpá práce z pražských galerií a výstavních prostorů a do jisté míry tak mapuje i pražskou galerijní scénu. Závěrečná kapitola, kterou tvoří deset dle mého názoru nejvýznamnějších, v Praze uskutečněných výstav, by pak měla praktickými ukázkami podpořit hlavně tři předešlé teoretické kapitoly o uměleckém díle, divákovi a kurátorovi. Závěr práce shrnuje, jakým způsobem je v Praze...
|
|
|
Opera Antonia Salieriho Axur Re d'Ormus v Praze 1788
Bastlová, Eliška ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Jakubcová, Alena (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o opeře Antonia Salieriho Axur re d'Ormus a jejím uvedení roku 1788 v Nosticově divadle v Praze. První část práce tvoří pramenný výzkum. Na základě tištěných libret, divadelních cedulí a zpráv z dobového tisku je sledováno uvádění oper Antonia Salieriho v pražských divadlech mezi lety 1773-1806. Součástí tohoto výstupu je též zasazení Salieriho operních děl do kontextu pražského divadelního repertoáru. Klíčovou částí práce je hudebně- dramatická analýza Salieriho opery Axur re d'Ormus. Analýza je zaměřena na pražskou inscenaci opery, kterou dokládá tištěné libreto. Hudební a textové prameny, užité v této analýze, byly dále důkladně zkoumány a pomocí srovnávací analýzy bylo navrženo stemma, poukazující na vztahy mezi těmito prameny a současně na procesy probíhající během přenosu díla mezi jednotlivými divadly. Pozornost je zde soustředěna na osu Vídeň-Praha-Drážďany, po které se dílo šířilo v letech 1788-1789.
|
|
|
První verze d'Albertovy opery Tiefland a její pražská premiéra
Princ, Břetislav ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Gabrielová, Jarmila (oponent)
Diplomová práce zachycuje pražskou premiéru opery Tiefland Eugena d'Alberta a popisuje odlišnosti její první verze. Výchozími prameny pro práci jsou původní dochované notové materiály z archivu Národního divadla a údaje dohledané v dobovém tisku. Mimo vlastní opery práce obsahuje přehled operních premiér a repertoáru Neues deutsches Theater v období 1888-1910 a shrnuje d'Albertovy návštěvy Prahy před premiérou opery Tiefland.
|
|
| |
|
|
The reflection of Jewishness in Prague in the German literature in the period of 1900-1920
Dvořáková, Lenka ; Weinberg, Manfred (vedoucí práce) ; Hadwiger, Julia Nina Vanessa (oponent)
V roce 1849 byla zru ena ghetta v rakouské í i, co vedlo ke svobodnému st hování a usidlování id . Toto opat ení nastartovalo d le ité hospodá ské, ale p edev ím spole enské mo nosti, které byly jednou z p í in idovské emancipace. P ed rokem 1900 bylo rozhodnuto o zbourání pra ské idovské tvrti (asanace), tzv. ghetta, které bylo vnímáno jako jeden z posledních symbol bývalého nesvobodného postavení id . Autorka této bakalá ské práce bude zkoumat romány z období 1900 - 1920 p edev ím idovských, n mecky pí ících autor . P edm tem zkoumání bude, zda-li a jak lidé vnímali dál existenci ghetta i p esto, e bylo srovnáno se zemí, jaký tento proces m l vliv na esko-n mecko- idovské vztahy, jak bylo na idy nahlí eno v t inovou spole nosti, jak vnímali idé sami sebe, apod. D raz bude kladen na subjektivní pocity a zobrazení autor v historickém kontextu. Asimilace id do eského i n meckého obyvatelstva a vzr stající sionismus budou brány v potaz, ale zkoumání t chto proces není primárním cílem této práce.
|
|
| |
|
|
Každodenní život matek s dětmi v suburbánní zóně a ve vnitřním městě
Tinková, Marie ; Temelová, Jana (vedoucí práce) ; Ouředníček, Martin (oponent)
KAŽDODENNÍ ŽIVOT MATEK S DĚTMI V SUBURBÁNNÍ ZÓNĚ A VE VNITŘNÍM MĚSTĚ Abstrakt Cílem této diplomové práce je sledovat každodenní život matek s dětmi v suburbánní zóně a ve vnitřním městě, zachytit odlišnosti časoprostorové mobility matek v závislosti na jejich místě bydliště a zjistit, jak se tyto aktivity a návyky ve zvolených typech zástavby liší. Toto sledování a jeho vyhodnocení bylo uskutečněno na základě provedených polostrukturovaných rozhovorů. Pro výzkum byly zvoleny lokality Jesenice jako zástupce nové bytové výstavby v suburbánní zóně a Nová Harfa jako představitel nových rezidenčních prostor ve vnitřním městě.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.