|
| |
|
|
Šedá zóna dočasnosti
Valíček, Martin ; Mačuda, Michal (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Na architektonickém projektu technoklubu je demostrován scénografický přístup v navrhování spočívající na fenoménu jedné subkultury. Návštěvník Klubu se po tři dny oddává rituálu pod vlivem hudby a nočního života veden efemérnosti architektury, stejně jako tektonikou a dramaturgií prostror.
|
|
|
Variabilní konferenční sál ČKAIT v Praze
Hudečková, Miriama ; Hrabec, Josef (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce) ; Pěnčík, Jan (vedoucí práce)
Úlohou bakalárskej práce bolo zamerať sa na technickú stránku architektonickej štúdie, ktorá bola rozpracovaná v letnom semestri 3. ročníka ako ateliér zameraný na interiér. Bakalárska práca poskytuje výkresy do Dokumentácie pre stavebné povolenie a Dokumentácie pre uskutočnenie stavby. Témou práce je Variabilní konferenční sál v Prahe, ktorý by mal slúžiť ako hlavný sál pre Českú komoru autorizovaných inžinierov a technikov činných vo výstavbe. Stávajúca budova sa nachádza v Prahe na Sokolskej ulici, vo vnútrobloku má k dispozícii dve parcely určené pre stavbu tohto variabilného konferenčného sálu. Pôvodná budova obsahuje len jednu menšiu sálu, ktorá nevyhovuje z hľadiska kapacity. Cieľom tohto projektu je navrhnúť sálu pre 250 osôb a bezkolízne napojenie k pôvodnej budove. V stávajúcej budove došlo k zmenám otvorov, priečok ale taktiež k zmene podlahy a úrovni prvého podlažia, ktoré boli nevyhnutné k plynulej prevádzke konferenčnej sály. Súčasťou projektu bolo navrhnúť okrem variabilnej konferenčnej sály taktiež pridružené miestnosti sály, akými sú recepcia v stávajúcej budove hneď po vstupe do objektu a šatňa susediaca s už zmienenou recepciou. Ďalším dôležitým prvkom prístavby je foyer nachádzajúce sa v prízemí a nadväzujúce na vstupný priestor. Hygienické zariadenia sú prístupné z foyer prostredníctvom menšej chodby. Z foyer sú priamo prístupné catering a knižnica, ktorá je umiestnená v stávajúcej budove. Nasleduje variabilná sála a z nej prístupy do miestnosti zvukára, miestnosti vyhradenej a slúžiacej pre prípravu prednášajúceho, skladu stoličiek, technického zázemia budovy a taktiež nevyhnutný požiarny únik na susednú parcelu. Foyer pokračuje na druhé nadzemné podlažie, kde nájdeme predajňu, slúžiacu pre rôzne stretnutia odborníkov. Z druhého podlažia foyer je možné vojsť do galérie umiestnenej nad hlavnou sálou.
|
|
|
REVITALIZACE BÝVALÉHO PRŮMYSLOVÉHO ÚZEMÍ V PRAZE, VYSOČANECH
Černeyová, Natália ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Témou diplomovej práce je návrh na revitalizáciu bývalého priemyselného územia v Prahe, Vysočanoch. Štvrť, ktorá sa v minulosti nachádzala na okraji Prahy v blízkosti železnice je v súčasnosti z veľkej časti bez využitia alebo s využitím, ktoré neslúži k prospechu mestskej časti a jej užívateľov. V návrhu išlo hlavne o vytvorenie aktívneho prostredia, ktoré by zodpovedalo modernému chodu mesta a slúžilo potrebám jeho obyvateľov. Urbanisticko-architektonická štúdia rešpektuje súčasné tendencie lokality a prebiehajúce developerské projekty, ktoré výrazne ovplyvnia vzhľad a fungovanie mestskej štvrte Vysočan. Tým chýba predovšetkým ako mestskosť, keďže ide do značnej mieri o priemyselnú štvrť, tak aj samotné centrum, ktoré by zodpovedalo významnej mestskej časti. Dôležitou súčasťou celého konceptu bola intervencia riešeného územia s novým mestským bulvárom Kolbenova. Cieľom práce bol návrh, ktorý by vychádzal z potrieb Prahy ako metropolitného mesta, preto návrh rešpektuje v súčasnosti prejednávaný Metropolitný plán, ktorý umožňuje v danej lokalite výškovú zástavbu. Štúdia usiluje o vytvorenie dostatočnej kapacity bývania a príležitostí, ktoré predstavujú potenciál pre celú mestskú časť a dokážu odpovedať na dopyt obyvateľstva po kvalitnom živote v meste podľa súčasných štandardov zodpovedajúcim hlavnému mestu Praha.
|
|
|
Rozvoj území ostrova Štvanice v Praze
Skoumal, Jan ; Wittmann, Maxmilian (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Práce, jejíž zadání vychází z architektonicko-urbanistické soutěže zadané hl. m. Praha, předkládá návrh nové definice ostrova Štvanice v Praze. Práce řeší problematiku začlenění do městské struktury, napojení na dopravní tahy, funkční využití ostrova volbou vhodných programů s městskými funkcemi. Hlavním motivem řešení jsou návrhy objektů a nové prostorové uspořádání veřejných prostorů ostrova, využití potenciálu Vltavy, nábřeží a jejich kultivace.
|
|
|
Bytový dum
Valtr, Filip ; Mizerová,, Lenka (oponent) ; Smolka, Radim (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je projektová dokumentace novostavby Bytového domu. Jedná se o samostaně stojící budovu s čtyři nadzemními podlažími v hlavním městě Praze, městská část Praha 5 – Radotín v ulici Zderazská. Z hlediska funkčního konceptu se jedná o budovu pro bydlení. Navrhovaný bytový dům obsahuje 10 bytových jednotek. V prvním nadzemním podlaží se nachází technické vybavení domu a 2 bytové jednotky, z toho jedna je navržena jako bezbariérová. V dalších nadzemních podlažích se nachází zbylých 8 bytových jednotek. Objekt tvoří jeden provozní celek. Hlavní důraz byl kladen na vytvoření vyššího standardu bydlení v nově se rozvíjejícm předměstí Prahy. Bytový dům disponuje 14 parkovacími místy a vlastní zahradou. Svislou nosnou konstrukci tvoří železobetonové sloupy, vodorovnou nosnou konstrukci tvoří železobetonové stropní desky a železobetonové trámy. Objekt je zastřešen plochými střechami. Výplňové zdivo je z keramických tvárnic. Na objektu je navržena provětrávaná fasáda. Práce obsahuje dokumentační a výkresovou část a je zpracována jako prováděcí dokumentace.
|
|
|
Pražská filharmonie
Vrtílek, Osvald ; Plášil, Jiří (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Diplomová práce na téma Pražská filharmonie je založena na návrhu nových koncertních sálů pro vážnou hudbu, ale i ostatní žánry s doplňujícími funkcemi v jednom objektu. Místo návrhu se nachází v pražských Holešovicích na levém břehu řeky Vltavy, v těsné blízkosti dopravní magistrály – třídy Kapitána Jaroše. Parcela je vymezena původní zástavbou ze západu, řekou z jihu, železničním viaduktem ze západu a novou zástavbou ze severu – tato zástavba je součástí plánované rekultivace holešovického brownfieldu Bubny-Zátory, který se realizuje již od roku 2000. Podoba vzniklého náměstí vyplývá ze stávajícího stavu zachovávaných dopravních komunikací, přičemž má i funkci vyrovnávání úrovňových rozdílů pomocí schodišť na severní a východní straně. Ostrovy zeleně na náměstí pak definují průběhy pěších komunikací přes otevřený prostor před filharmonií. Tvar budovy je odvozen z tvaru hlavního sálu, nacházejícího se uprostřed objektu, jako celistvé, netransparentní hmoty, která vyrůstá z průhledného, lehkého obalu ve tvaru nízkého kvádru. Obálka je tvořena předsazenou skleněnou fasádou, jejíž skleněné tabule se rytmizují v poměru 1:2:3 se střídavou transparentností. Samotná budova obsahuje tři koncertní sály – hlavní sál je má uzpůsobené hlediště do typu vinice a je tak možné hudební představení sledovat ze všech směrů a nabízí tvarovým řešením i unikátní akustické podmínky. Jednopodlažní malý sál má zhruba poloviční kapacitu a je tvarován do typu krabice s nižší světlou výškou a multifunkční sál disponuje rastrovanou podlahou na hydraulickém systému, který zajišťuje maximální přizpůsobivost pro daný typ akce. K sálům se v prostorném foyer nachází šatny kopírující půdorysy hlavních schodišť, kavárna s občerstvením a hygienická zařízení. V prvním podlaží má také oddělený provoz hudební škola se zkušebnami, nahrávacím studiem a co-workingovým pracovištěm. Samostatně se zde nachází také prostory pro komerční využití. Většina prostoru probíhá z prvního podlaží do druhého, kromě severozápadní části, kde se nachází hudební knihovna. Ve třetím podlaží slouží foyer i jako výstavní prostor, okolo kterého se na jedné straně nachází administrativní pracoviště filharmonie a na druhé menší kavárna, konferenční prostor pro menší akce, a za ním VIP salónky. V prvním podzemním podlaží se pak nachází garáže a zázemí pro umělce a samotnou budovu – šatny, sklady, ladírny, dílny, studia a zkušebna. Do druhého podzemního podlaží pak v jedné části probíhají garáže a ve druhé se pak nachází prostory pro technické zařízení budovy.
|
|
|
Tisíc a padesát let pražského biskupství
Kotous, J. ; Sommer, Petr ; Vaníček, V.
Kniha věnovaná 1050. výročí založení pražského biskupství. První blok studií zasazuje téma první české diecéze do středoevropských souvislostí karolínské a otonské říše, souvisejících církevních institucí a christianizačních procesů v jejich jednotlivých částech, např. u Polabských Slovanů. Druhý blok textů sleduje procesy směřující k budování základů české diecéze, jejího založení a ke sledování její návaznosti na velkomoravské církevní začátky. Neméně důležité jsou sondy sledující proces christianizace české společnosti, vztah pražských biskupů a českého panovníka i vznik církevní organizace. Knihu uzavírají studie sledující česká a moravská biskupství ve zlomových dobách husitství a reformace, rekatolizace a v době reforem Josefa II.
|
|
|
Misie a benediktinské začátky pražského biskupství
Sommer, Petr
Studie se věnuje v souvislosti s výročím 1050 let od založení pražského biskupství tématu první české diecéze a zasazuje ji do středoevropských souvislostí karolínské a otonské říše, souvisejících církevních institucí a christianizačních procesů. Formou sondy sleduje význam misie pro vznik pražského biskupství. V této souvislosti pojednává otázky spojené se sakrální architekturou, liturgickou výbavu a písemnou kulturo neoddělitelně spjatou s novou křesťanskou vzdělaností i s církevní správou.
|
|
|
Vymezování a mapové zobrazení spádových obvodů základních škol: diskuse problematiky a možnosti využití GIS
Úlehla, Vojtěch ; Netrdová, Pavlína (vedoucí práce) ; Straková, Jana (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice vymezování spádových obvodů základních škol (SO ZŠ). Navazuje na bakalářskou práci, ve které bylo provedeno mapové zobrazení a zhodnocení vymezení SO ZŠ na území městské části (MČ) Praha 3. Diplomová práce se věnuje tomuto tématu hlouběji z pohledu teoreticko-koncepčního, zabývá se diskusí přístupů k rozdělování dětí během povinné školní docházky do ZŠ a k možnosti volby školy rodiči v různých zemích, ale také aspekty, které vymezování SO ZŠ ovlivňují v Česku. Těžištěm práce je část metodická, hlavním cílem je diskuse dostupných zdrojů dat týkajících se tématu vhodných pro práci v prostředí geografických informačních systémů (GIS) a možných mapových zobrazení SO ZŠ. Důležitou součástí je také návrh vymezení SO ZŠ za využití GIS formou alokační úlohy. V rámci empirické části je vše ilustrováno na příkladu hlavního města Prahy, současný stav je porovnán s návrhem a zhodnocena je vhodnost současného vymezení SO ZŠ. Klíčová slova: spádový obvod, základní škola, Praha, mapové zobrazení, geografické informační systémy, alokační úloha, volba školy
|
host ::
RSS.