|
|
Přístup první a druhé Obamovy administrativy k Izraeli: srovnání v letech 2009-2014
Čurdová, Markéta ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Tato bakalářské práce srovnává přístupy první a druhé Obamovy administra- tivy k Izraeli v letech 2009-2014. Zkoumá americkou zahraniční politiku vůči Izraeli prosřednictvím několika kritérií zahrnující postup USA při řešení kon- fliktu, rétoriku prezidenta Obamy, četnost návštěv ministrů zahraničí v regi- onu s cílem najít řešení konfliktu. Dále pak práce sleduje, jakým způsobem arabské jaro, zejména pak jeho průběh v Egyptě, a íránský jaderný program ovlivňovaly americkou politiku vůči Izraeli. Komparací těchto kritérií práce identifikuje hlavní rozdíly v přístupu ke Státu Izrael. Práce ověřuje hypotézu, že první Obamova administrativa přijala v rámci řešení izraelsko-palestinského konfliktu propalestinský přístup a vzhledem ke geopolitickému vývoji v regi- onu byla ochotna jednat nezávisleji na Izraeli. Dále práce odpovídá na čtyři výzkumné otázky. Jakým způsobem se změnil přístup Obamových adminis- trativ k řešení izraelsko-palestinského konfliktu? Jak ovlivňovaly geopolitické události v regionu přístup k Izraeli? Je možné vysledovat větší ochotu Spo- jených států vyvíjet tlak na Tel Aviv k větším ústupkům? Mění se v dlouho- dobém horizontu americký pohled na Izrael jako spojence?
|
|
|
Impact of the National Ocean Policy in the United States
Ouředníková, Petra ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje názory na nově ustanovenou politiku oceánu ve Spojených státech amerických. Pomocí obsahové analýzy potvrzuje nebo vyvrací hlavní stanovenou hypotézu, která předpokládá, že Republikáni budou danou politiku kritizovat ze zřejmých ideologických důvodů, a naopak Demokraté danou politiku podpoří, neboť politika pramení z jejich administrativy a navazuje na jejich pozitivní přístup k environmentálním otázkám. Oceán je nejen pro USA, ale rovněž pro celý svět výrazným zdrojem potravin a potřebných minerálů, ovlivňuje klima, produkuje výrazné množství kyslíku a pohlcuje velké množství škodlivin z ovzduší. Jeho ekonomický potenciál je v USA velmi zřejmý a zhoršující se stav oceánu by mohl mít významný dopad na prosperitu státu v budoucnu. Nejen z toho důvodu prezident Barack Obama podpořil novou politiku oceánu, která by měla reagovat na zhoršující se stav oceánu, zaměřit se na zlepšení jeho využití a současně utužit ochranu jeho ekosystémů. Tato politika začala vznikat v roce 2010 a její teorie byla dokončena v roce 2013. Její implementace je záležitostí dlouhých let, během kterých by tento politický rámec měl směřovat ke zlepšení managementu oceánu a současně podpořit ekonomické aktivity, které s oceánem souvisí. Na adresu této politiky se ozvalo množství názorů od...
|
|
|
U.S.-Saudi Counterterrorism Cooperation after 9/11
Pánek, Robin ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem měnícího se charakteru teroristické hrozby na zahraniční politiku Spojených států v době vlády prezidenta Baracka Obamy v oblasti Blízkého východu, společně s dopadem změn v této zahraniční politice na spolupráci a vztahy mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií. Měnící se povaha teroristické hrozby je analyzována především na příkladu Islámského státu v Iráku a Levantě a analyzovány jsou i okolnosti jeho vzestupu, tedy události Arabského jara. Průběh těchto událostí je ukázán v případě zemí důležitých pro současnou zahraniční politiku USA v regionu, tedy v případech Egypta, Sýrie, Saúdské Arábie a Jemenu a zahraniční politika Spojených států je analyzována v souvislosti s reakcí na tyto události. Je ukázán posun v této zahraniční politice, spojený se změnami v protiteroristické politice zapříčiněné změnou v povaze teroristické hrozby. Výsledná zahraniční politika je analyzována pomocí Analýzy zahraniční politiky a jejích modelů, díky nimž je vysvětlen znatelný rozpor v Obamově administrativě ve vztahu k Blízkému východu. Poslední kapitola se věnuje především spolupráci Spojených států se Saúdskou Arábií a saúdskému vztahu k terorismu. Jsou ukázány saúdské protiteroristické postupy, společně s vojenskou intervencí v Jemenu. Spolupráce se Spojenými státy je...
|
|
|
Unmanned Warfare: How Liberal Democracy Legitimizes Drone Attacks and Killings Abroad
Kocourek, Tomáš ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Csernatoni, Raluca (oponent)
Diplomová práce " and Killings Abroad" se věnuje pozitivnímu zobrazení využívání ozbrojených bezpilotních letounů tzv. dronů v představitelů administrativy amerického prezidenta Baracka Obamy. Práce se opírá o konstruktivistické pojetí světa, v němž praktické společenské konání hraje významnou úlohu při vytváření konkrétní reality a faktů. Jazyk v tomto případě neslouží tředek pro objektivní deskripci skutečností, ale naopak pomáhá vytvořit takové skutečnosti, které daný aktér považuje za výhodné nebo žádoucí. Na tomto teoretickém základě staví následný výzkum, jenž identifikuje pětici legitimizačních prostředků, které představitelé Obamovy administrativy využívali k ospravedlnění zabíjení nepřátel pomocí bezpilotních letounů. Legitimizace využití této nejmodernější a v mnohých případech likvidaci vybraných nepřátel se opírá o klasickou dichotomii "my" a "oni", která se v tomto případě ukázala jako velmi flexibilní. Další prostředky se o tuto dichotomii opírají a dále přispívají k pozitivnímu vyobrazení dronů jakožto pokročilému, y přesnému nástroji k ími přívrženci. Práce je zakončena interpretací výsledků ve formě diskuze několika podnětů, které vedl potřebě legitimizovat útoky dron mimo válečné zóny.
|
|
|
Who's Afraid of the Lurking Bear: The Resecuritization of Russia in the Post-Crimean United States National Security Discourse
Prushankin, Keith ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
This thesis presents a discourse analysis of American perceptions of Russia in their historical and contemporary context. Through the linguistic construction of security offered by the Copenhagen School of Securitization, we can trace the socio-political development of Russia as the threatening other in the American discourse. This thesis has demonstrated the consistency of linguistic devices in the American Russia discourse from the 18th century to the Crimean Crisis, and has identified specific linguistic packages which securitizing actors unpack according to their preferences and goals in a given situation. This thesis also demonstrates that the resecuritization of a previously desecuritized object may occur through the use of preexisting discursive devices that play on existing elements of the national consciousness. Keywords Resecuritization, Securitization, United States, Russia, Socio-Political Discourse, Crimean Crisis, Copenhagen School, Obama Administration, Vladimir Putin Range of thesis: 121 pages, 34,048 words, 240,229 keystrokes.
|
|
|
Impact of the National Ocean Policy in the United States
Ouředníková, Petra ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje názory na nově ustanovenou politiku oceánu ve Spojených státech amerických. Pomocí obsahové analýzy potvrzuje nebo vyvrací hlavní stanovenou hypotézu, která předpokládá, že Republikáni budou danou politiku kritizovat ze zřejmých ideologických důvodů, a naopak Demokraté danou politiku podpoří, neboť politika pramení z jejich administrativy a navazuje na jejich pozitivní přístup k environmentálním otázkám. Oceán je nejen pro USA, ale rovněž pro celý svět výrazným zdrojem potravin a potřebných minerálů, ovlivňuje klima, produkuje výrazné množství kyslíku a pohlcuje velké množství škodlivin z ovzduší. Jeho ekonomický potenciál je v USA velmi zřejmý a zhoršující se stav oceánu by mohl mít významný dopad na prosperitu státu v budoucnu. Nejen z toho důvodu prezident Barack Obama podpořil novou politiku oceánu, která by měla reagovat na zhoršující se stav oceánu, zaměřit se na zlepšení jeho využití a současně utužit ochranu jeho ekosystémů. Tato politika začala vznikat v roce 2010 a její teorie byla dokončena v roce 2013. Její implementace je záležitostí dlouhých let, během kterých by tento politický rámec měl směřovat ke zlepšení managementu oceánu a současně podpořit ekonomické aktivity, které s oceánem souvisí. Na adresu této politiky se ozvalo množství názorů od...
|
|
|
Přístup první a druhé Obamovy administrativy k Izraeli: srovnání v letech 2009-2014
Čurdová, Markéta ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Tato bakalářské práce srovnává přístupy první a druhé Obamovy administra- tivy k Izraeli v letech 2009-2014. Zkoumá americkou zahraniční politiku vůči Izraeli prosřednictvím několika kritérií zahrnující postup USA při řešení kon- fliktu, rétoriku prezidenta Obamy, četnost návštěv ministrů zahraničí v regi- onu s cílem najít řešení konfliktu. Dále pak práce sleduje, jakým způsobem arabské jaro, zejména pak jeho průběh v Egyptě, a íránský jaderný program ovlivňovaly americkou politiku vůči Izraeli. Komparací těchto kritérií práce identifikuje hlavní rozdíly v přístupu ke Státu Izrael. Práce ověřuje hypotézu, že první Obamova administrativa přijala v rámci řešení izraelsko-palestinského konfliktu propalestinský přístup a vzhledem ke geopolitickému vývoji v regi- onu byla ochotna jednat nezávisleji na Izraeli. Dále práce odpovídá na čtyři výzkumné otázky. Jakým způsobem se změnil přístup Obamových adminis- trativ k řešení izraelsko-palestinského konfliktu? Jak ovlivňovaly geopolitické události v regionu přístup k Izraeli? Je možné vysledovat větší ochotu Spo- jených států vyvíjet tlak na Tel Aviv k větším ústupkům? Mění se v dlouho- dobém horizontu americký pohled na Izrael jako spojence?
|
|
|
The Current Position of the USA in the International System - What Security Policy?
Kudláčková, Iva ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
(abstrakt) Tato diplomová práce se zabývá bezpečnostní politikou Spojených Států Amerických (USA) v době administrativy presidenta G W Bushe a presidenta Obamy. První část se proto věnuje podrobné analýze bezpečnostních strategií obou administrativ a zároveň praktických aplikací obou politik nejen v oblasti obrany a vojenské bezpečnosti, ale také v oblasti zahraničního obchodu a budování aliancí a partnerství. Na základě této analýzy dochází první část k závěru, že přestože je Obamova bezpečnostní politika v některých případech kritizována pro její nemalou podobnost s nepříliš populární Bushovou politikou, obsahuje patrné rozdíly jak ve strategii, tak v praktickém přístupu v jednotlivých oblastech. Jako nejzásadnější, tato diplomová práce vyzdvihuje rozdíl v celkovém pojetí bezpečnostní politiky, jež se v době Obamovy administrativy ukazuje jako multilaterální a méně vojensky angažovaný než během Bushovy administrativy, která se vyznačovala unilaterálním přístupem s preemptivním použitím síly. Druhá část této diplomové práce pak navazuje na tyto hlavní rozdíly. Na základě předchozí analýzy obou politik pak vytváří hypotézy mající za cíl najít kauzální příčinu této změny. K testování hypotéz práce používá tři klasické teorie mezinárodních vztahů, jež obsahují takové prvky, které byly v první části...
|
host ::
RSS.