|
|
Vliv listového dusíku a nestrukturních sacharidů na obsah a aktivitu enzymu Rubisco v podmínkách normální a zvýšené koncentrace oxidu uhličitého
Vičíková, Magda ; Babák, Libor (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem obsahu listového dusíku a nestrukturních sacharidů na aktivitu a obsah enzymu Rubisco v podmínkách normální (A = 385 µmolCO2 mol-1) a zvýšené (E = 700 µmolCO2 mol-1) koncentrace oxidu uhličitého u smrku ztepilého (Picea abies L.). Aktivita Rubisco byla stanovena spektrofotometricky, obsah Rubisco metodou SDS-PAGE, obsah nestrukturních sacharidů anthronovou metodou a celkový dusík byl stanoven metodou dle Kjeldahla. Aktivita Rubisco u smrku ztepilého nevykazovala aklimaci na zvýšenou koncentraci oxidu uhličitého, ale naopak byla zvýšenou koncentrací oxidu uhličitého v průběhu vegetační sezóny stimulována. U obsahu enzymu Rubisco byla prokázána aklimační deprese, u jehlic kultivovaných při zvýšené koncentraci oxidu uhličitého byl obsah významně nižší. U smrků kultivovaných při zvýšené koncentraci oxidu uhličitého byl statisticky významně nižší obsah celkového dusíku než u smrků rostoucích v normální atmosféře. Naopak, obsah nestrukturních sacharidů byl u jehlic kultivovaných při zvýšené koncentraci oxidu uhličitého významně vyšší než u varianty A. Sezónní průběh obsahu Rubisco závisel na obsahu nestrukturních sacharidů, se stoupajícím obsahem nestrukturních sacharidů klesal obsah Rubisco a naopak. Mezi sezónními změnami obsahu celkového dusíku a obsahem Rubisco nebyla prokázána žádná závislost.
|
|
|
Vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého na aktivitu a obsah enzymu Rubisco ve slunných a stinných jehlicích smrku ztepilého
Šibravová, Lenka ; Zemanová, Jana (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo stanovit obsah a aktivitu enzymu Rubisco ve slunných a stinných jehlicích smrku ztepilého (Picea abies [L.] Karst.) a potvrdit nebo zamítnout aklimační depresi na úrovni enzymu Rubisco. Vzorky byly odebírány na Experimentálním ekologickém pracovišti AV na Bílém Kříži, kde byly smrky kultivovány ve dvou lamelových kultivačních sférách s odlišnou koncentrací CO2. V jedné sféře se nacházela koncentrace 350 mol CO2 mol-1 a ve druhé 700 mol CO2 mol-1. Aktivita enzymu Rubisco byla stanovena spektrofotometricky, obsah enzymu byl stanoven metodou SDS-PAGE. Vzorky jehlic byly odebrány v polovině června a na konci září. Bylo zjištěno, že zvýšená koncentrace oxidu uhličitého nemá významný vliv na aktivitu Rubisco. Naopak rozdílná expozice měla významný vliv na aktivitu Rubisco v červnu, kdy byla zjištěna statisticky významně nižší aktivita Rubisco u stinných jehlic než u jehlic slunných. Naproti tomu ve vzorcích z konce září nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly mezi aktivitou Rubisco ve slunných a stinných jehlicích. Zatímco v červnových vzorcích nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl v obsahu Rubisco mezi jehlicemi A a E, ve vzorcích z konce září byl zjištěn o 34 % nižší obsah Rubisco v jehlicích E nežli v jehlicích A, což svědčí o výrazné aklimační depresi obsahu Rubisco. Obsah Rubisco byl v září několikrát vyšší než v červnu, což dokazuje postupné, dlouhodobé budování asimilačního aparátu u jehličnatých stromů.
|
|
|
Vliv stáří jehlic na obsah a aktivitu enzymu Rubisco u smrku ztepilého v podmínkách normální a zvýšené koncentrace CO2
Bošková, Martina ; Vítová, Eva (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
V této diplomové práci byl sledován vliv stáří jehlic na obsah a aktivitu enzymu Rubisco smrku ztepilého (Picea abies) v podmínkách normální, tj. 350 µmol CO2/mol (A – ambient) a zvýšené, tj. 700 µmol CO2/mol (E – elevated) koncentrace CO2. Vzorky byly odebírány v průběhu vegetační sezóny dvakrát, a to v polovině června a na konci září. Byla stanovena počáteční a celková aktivita enzymu a to spektrofotometrickou metodou. Obsah Rubisco byl stanoven metodou SDS-PAGE. Aktivity u 18 měsíců starých jehlic byly v E vyšší než v A. Obsah Rubisco byl v září jak u mladých tak i u rok starých jehlic v A vyšší než v E. Vzhledem k tomu, že tyto rozdíly byly statisticky významné, lze konstatovat existenci aklimační deprese na úrovni obsahu Rubisco v podmínkách zvýšené koncentrace CO2. Zdá se, že průběhy aktivit a obsahu v závislosti na stáří jehlic jsou antiparalelní, tzn. pokles obsahu je doprovázen vzrůstem aktivity a naopak.
|
|
|
Vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého na denní chod obsahu a aktivity enzymu Rubisco
Zítková, Jana ; Vítová, Eva (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
V jehlicích smrku ztepilého byly měřeny denní změny počáteční a celkové aktivity i obsahu enzymu ribulosa-1,5-bisfosfátkarboxylasy/oxygenasy (Rubisco) v podmínkách normální (A = 350 µmol mol-1) a zvýšené (E = 700 µmol mol 1) koncentrace CO2. Smrkové jehlice byly odebírány 22. 6. 2010 ve dvouhodinových intervalech od 3:30 do 22:30. Aktivita enzymu Rubisco byla stanovena spektrofotometricky, obsah enzymu Rubisco byl zjištěn metodou SDS-PAGE. U většiny vzorků byly naměřeny statisticky významně nižší hodnoty aktivit v normální koncentraci CO2 než ve zvýšené koncentraci CO2. Z grafů pro aktivitu lze také vyčíst nepřítomnost nočního inhibitoru CA1P. V době 7:00–17:30 byla aktivita přibližně přímo úměrná intenzitě fotosynteticky aktivní radiace. Množství enzymu Rubisco bylo statisticky významně vyšší při normální koncentraci CO2 než při zvýšené koncentraci CO2, což dokazuje aklimační depresi množství enzymu Rubisco při dlouhodobém působení zvýšené koncentrace CO2.
|
|
|
Změny obsahu enzymu Rubisco u smrku ztepilého přirozeně rostoucího v gradientu nadmořských výšek
Tomasz, Teresa ; Vítová, Eva (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Práce se zabývá rozdíly obsahu enzymu Rubisco v jehlicích smrku ztepilého (Picea abies L.) rostoucího v různých nadmořských výškách, tedy při různých koncentracích oxidu uhličitého. Vzorky pocházely z Jeseníků a sběr provedlo Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i. Ve třech nadmořských výškách – nízké (low, L), střední (medium, M), vysoké (high, H) – byly sesbírány z celkem 39 smrků (13 smrků v každé nadmořské výšce) vzorky slunných a stinných jehlic. Pro separaci Rubisco byla použita metoda SDS-PAGE, obsah byl stanoven počítačovou denzitometrií. Výsledky u slunných jehlic potvrdily hypotézu, že obsah Rubisco klesá se vzrůstající nadmořskou výškou, avšak u stinných jehlic nebyl prokázán významný vliv nadmořské výšky na obsah enzymu Rubisco. V nízké nadmořské výšce byl obsah Rubisco statisticky významně vyšší u slunných jehlic ve srovnání se stinnými jehlicemi. Ve střední a vysoké nadmořské výšce nebyl zjištěn významný rozdíl mezi slunnými a stinnými jehlicemi.
|
|
|
Analýza tahové-tlakové asymetrie u koeficientů příčné deformace pomocí metody korelace digitálního obrazu
Zadina, Jan
Tato diplomová práce se zabývá analýzou tahové-tlakové asymetrie u koeficientů příčné deformace (Poissonových čísel) u dřeva smrku ztepilého (Picea abies L. Karst) ve všech 3 principiálních směrech rostlého dřeva, tj. pro kompletní sadu 6 Poissonových čísel. Tahové a tlakové namáhání v rámci jednoho směru proběhlo na témže zkušebním tělese, přičemž pro analýzu povrchových deformací byla využita metoda korelace digitálního obrazu (DIC). Za tímto účelem byl povrch zkušebních tělísek ve dvou sousedních rovinách během mechanického namáhání zaznamenáván kamerami a z digitálních snímků byla poté plno-polně vyhodnocena deformace a z ní byly následně vypočítány i koeficienty příčné deformace. Zhodnocení koeficientů příčné deformace bylo provedeno pomocí statistických testů. Byly provedeny statistické T-testy na shodu středních hodnot pro porovnání tahových a tlakových koeficientů, které prokázali rozdíl mezi tlakovým a tahovým Poissonovým číslem pouze v některých případech. Také byla provedena jednofaktorová ANOVA a Scheffeho test pro porovnání jednotlivých směrů mezi sebou, které ukázali rozdělení na velká a malá Poissonova čísla především v tahu. Také byla provedena regresní analýza pro zjištění míry korelace tahových a tlakových Poissonových čísel a zde byla korelace prokázána v radiálním a tangenciálním směru. Regresní analýza byla také provedena pro vztah k hustotě dřeva, která u některých Poissonových čísel ukázala mírnou korelaci.
|
|
|
Srovnání citlivosti letokruhových řad jedle bělokoré (Abies alba) a smrku ztepilého (Picea abies) vůči klimatickým parametrům
Jakubcová, Vanda
Předkládaná diplomová práce se zabývá studiem smrku ztepilého (Picea abies) a jedle bělokoré (Abies alba) na území LHC Janovice. Cílem bylo vytvořit co nejdelší letokruhové chronologie smrku ztepilého a jedle bělokoré z žijících stromů, určit citlivost radiálního růstu v závislosti na klimatických faktorech (průměrná měsíční/sezónní teplota a měsíční/sezónní úhrn srážek) a porovnat klimaticko-růstovou odezvu mezi těmito dřevinami. Z vybraných dřevin byly odebrány vzorky prostřednictvím Presslerova přírůstového nebozezu, které byly následně analyzovány. Byla provedena vizuální a statistická synchronizace, křížové datování, standardizace letokruhových řad a byly vypočteny klimaticko-růstové vztahy. Analýzou klimaticko-růstových odezev bylo zjištěno, že pro růst smrku ztepilého na daném stanovišti jsou klíčové vysoké teploty v jarním období a nízké teploty s dostupnými srážkami v měsíci červnu. Naproti tomu jedle bělokorá vykazovala vyšší citlivost vůči dostupnosti srážek před začátkem vegetačního období (únor) a v červenci. Jak jedle bělokorá, tak smrk ztepilý vykazovaly zvyšující citlivost k teplotám a srážkám po roce cca 1980.
|
|
|
Využití potenciálu přirozené a kombinované obnovy na Lesní správě Nasavrky (Lesy České republiky s.p.)
Zemanová, Anna
Diplomová práce řešila téma chřadnutí porostů smrku ztepilého a jejich následnou obnovou na revíru Lichnice, v oblasti Lesní správy Nasavrky. Z výsledků získaných z lesní hospodářské evidence bylo zjištěno, že počátek chřadnutí smrku je zjištěn v roce 2018. Nejvyšší vykázaný objem nahodilé těžby byl vykázán v roce 2020 (46 405,92 m3). Největší vykázaná holina byla rovněž v roce 2020, a to 53,69 ha. Nejzastoupenější dřevinou při přirozené obnově a umělé obnově byl smrk ztepilý, ale i tak se jeho podíl postupně rok od roku snižuje, to ku prospěchu větší rozmanitosti dřevin na revíru. Dále byl proveden experiment se semenáčky lesních dřevin, které byly vyzvednuty a přesazeny jako podsadba ve smrkovém porostu 326A08. Zde byla vyhodnocena mortalita u třech výzkumných ploch. Nejlepších výsledků dosahovaly semenáčky jedle bělokoré, u které byla zjištěna minimální mortalita, naopak nejhůře skončily semenáčky dubu letního, kde byla téměř většinová mortalita.
|
|
|
Vliv věku jedince na xylogenezi smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karst.) během vegetačního období
Čechová, Marie
V této práci bylo analyzováno, zda má věk stromu vliv na tloušťkový přírůst kmene. Na výzkumné lokalitě Rájec-Němčice byly v roce 2017 ve vegetačním období odebrány vzorky ze stromů různého věku. Ze vzorků byly vyrobeny parafínové bločky, z nichž se řezaly mikrořezy a poté byly vyhotoveny trvalé mikroskopické preparáty. Pomocí mikroskopu byly sledovány buňky kambia a xylému vytvořené v posledním roce. Kambiální aktivita byla u mladších stromů o 21 dní delší. Největší produkce buněk xylému byla na konci června. U mladých stromů byl průměrný celkový přírůst 49 buněk, u starých stromů 38 buněk.
|
|
|
Možnosti výsadby prostokořenného sadebního materiálu v zimním období
Vacková, Jana
Cílem práce je vyhodnotit možnosti výsadby prostokořenného sadebního materiálu v zimním období. Z tohoto důvodu byly na výzkumné ploše provedeny dvě výsadby, zimní (7. až 8. února 2018) a jarní (11. až 12. dubna 2018). Při obou výsadbách byl použit stejný výsadbový materiál. Vysazeny byly dva druhy dřevin a to smrk ztepilý a buk lesní, každý ve variantě prostokořenné a krytokořenné. V roce po výsadbě byla realizována dvě měření. Kontrolní v červnu a finální na konci vegetace. Při finálním měření bylo změřeno 100 jedinců od každé varianty. U každého jedince byly měřeny následující parametry a znaky: výška nadzemní části v době výsadby a v době měření, průměr kořenového krčku, délka a šířka asimilačního aparátu, zbarvení asimilačního aparátu, druh poškození, tvar kmene a ztráty. Výsledky ukázaly, že u prostokořenného smrku je podstatně lepší realizovat výsadbu na jaře než v zimě. U prostokořenného buku je tomu naopak. Zimní výsadba prostokořenného buku vykazuje lepší výsledky. Dále bylo jednoznačně prokázáno, že krytokořenný sadební materiál dosáhl mnohem lepších výsledků při zimní výsadbě.
|
host ::
RSS.