|
|
Plastové díly automobilů se sníženou škrábatelností
Vida, Mikuláš ; Kučera, František (oponent) ; Jančář, Josef (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo zkoumání změn mechanických a reologických vlastností nanokompozitů na bázi PMMA, kde plnivem byly různé typy pyrogenní siliky (různý měrný povrch a výrobce). Bakalářská práce se v teoretické části zaměřuje na současný stav výzkumu, přípravy a vlastností polymerních nanokompozitů. Pro přípravu nanokompozitů byla zvolena rozpouštěcí metoda, kde do rozpuštěného PMMA byla zamíchána silika. Mechanické vlastnosti v tahu byly měřeny pod Tg, zatímco nad Tg byla měřena viskoelastická odezva (reometr). Plnivo na modul pružnosti pod Tg nemělo výraznější vliv, ale nad Tg (180 °C) jak elastický tak ztrátový modul s rostoucím obsahem siliky a se zvyšující se frekvencí (0,1–100 Hz) rostl. U vzorků s obsahem 1 % se ukázalo, že významnou roli hraje velikost částic a měrný povrch siliky. Nejvíce modul pružnosti PMMA, statický a dynamický, zvýšila silika M-5 o objemovém podílu 1%. Silika však s rostoucím množstvím způsobila významný pokles pevnosti a tažnosti.
|
|
|
Polymerní nanokompozity na bázi PMMA
Kostková, Jana ; Žídek, Jan (oponent) ; Jančář, Josef (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem mechanických a viskoelastických vlastností nanokompozitů na bázi PMMA plněnými různými typy povrchově upravené siliky, které se lišily měrným povrchem, povrchovou úpravou a velikostí částic. Nanokompozity byly připraveny rozpouštěcí metodou, kde nanoplnivo bylo aplikováno do rozpuštěné matrice. Pro zjištění mechanických vlastností byly vzorky nanokompozitů testovány v tahu a viskoelastické vlastnosti byly v teplotním rozsahu do bodu měknutí PMMA měřeny dynamicko-mechanickou analýzou (DMA). Nanoplnivo za laboratorní teploty nemělo na modul pružnosti nanokompozitů téměř žádný vliv, nedošlo ke snížení, a k výraznějšímu zvýšení došlo pouze u jednoho typu siliky při obsahu 2 %, což potvrdila také DMA. Teplotní závislost DMA ukázala, že vzorky s obsahem siliky 2 % byly všeobecně teplotně stabilnější ve srovnání s nanokompozity s obsahem 1 %. Elastický modul všech nanokompozitů, kromě dvou, byl podobný nebo nižší jako čistý PMMA a to do teploty 66 °C, poté se trend obrátil. Ztrátový modul všech vzorků byl o řád nižší v porovnání s elastickým modulem.
|
|
|
Kompozity vyztužené keramickými nanovlákny
Bocian, Luboš ; Přikryl, Radek (oponent) ; Poláček, Petr (vedoucí práce)
Tato práce byla věnována výzkumu vlivu přídavku nesilanizovaných a silanizovaných keramických SiO2 nanovláken do částicového kompozitu na pevnost v ohybu, lomovou houževnatost, hnací sílu trhliny a viskoelastické vlastnosti v závislosti na teplotě. Lomové plochy byly analyzovány na SEM. Bylo zjištěno, že pevnost v ohybu je s přídavkem nanovláken vždy nižší. Kompozity s upravenými nanovlákny měly vždy vyšší pevnost v ohybu než systémy s neupravenými nanovlákny. Lomová houževnatost se s přídavkem nanovláken zvyšovala. U systému s upravenými nanovlákny byla však lomová houževnatost nižší než u systémů s neupravenými nanovlákny. Hnací síla trhliny se s přídavkem nanovláken postupně snižovala, ale u systémů s 5 % nanovláken došlo k jejímu náhlému zvýšení. Přídavek nanovláken vedl, až na výjimky, ke zvýšení teploty skelného přechodu. S přídavkem nanovláken se hodnota elastického modulu zvýšila. Elastický modul byl u kompozitů s upravenými nanovlákny vždy nižší než u systémů s neupravenými nanovlákny.
|
|
|
Polymerní nanokompozity pro interiérové části automobilů
Miškolci, Michal ; Bálková, Radka (oponent) ; Jančář, Josef (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaobírá problematikou odolnosti interiérových automobilových dílů proti otěru použitím nanokompozitů na bázi polykarbonátů. V teoretické části byla zpracována literární rešerše shrnující dosavadní poznatky k dané problematice. V experimentální části pak byly připravené vzorky na bázi polykarbonátů a byl měřen jejich modul pružnosti jakožto jeden z hlavních parametrů ovlivňujících odolnost proti otěru a poškrábání.
|
|
|
Aplikace nanoplniv do termoplastů
Žák, Luboš ; Žídek, Jan (oponent) ; Kučera, František (vedoucí práce)
Bakalářská práce se v teoretické části zaměřuje na rešerši současného stavu poznání v oblasti přípravy, vlastností a aplikací nanokompozitů s termoplastickými polymerními matricemi a různými typy nanoplniv. Přehledně jsou popsány metody přípravy nanokompozitů a technik používaných pro jejich charakterizaci. První metodou pro přípravu nanokompozitů je aplikace nanoplniva do roztoku polymeru s následným odstraněním rozpouštědla. Druhou metodou je polymerace disperze nanoplniva v monomeru. Poslední zvolenou metodou je aplikace nanoplniva v disperzi ethanolu do taveniny polymeru. Experimentální část se zabývá nejdříve přípravou nanokompozitních fólií pro charakterizaci reologických vlastností. Polymerní matrici byl polystyren a vybraná nanoplniva byla aplikována do roztoku polymeru a následně odstraněno rozpouštědlo. Druhou metodou byla příprava nanokompozitů polymerací disperze nanoplniva v monomeru. Metoda in-situ přípravy nanokompozitu je založena na termicky iniciované polymeraci disperze nanoplniva ve styrenu s vybraným typem radikálového iniciátoru. Třetí navrženou metodou byla aplikace plniva v disperzi ethanolu do taveniny polymeru v mixéru Brabender.
|
|
|
Vliv nanočástic na rychlost izotermické krystalizace isotaktického polypropylénu
Miškolci, Michal ; Jančář, Josef (oponent) ; Bálková, Radka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem izotermické krystalizace nanokompozitního materiálu na bázi izotaktického polypropylenu (iPP) a nanosiliky v závislosti na objemovém množství, typu siliky a teplotě krystalizace. Jako plnivo byla použita pyrogenní silika a čtyři typy siliky s povrchovou úpravou o objemovém množství 0, 2, 4 a 6 %. Pomocí termogravimetrické analýzy byl určen obsah siliky ve všech vzorcích. Ukázalo se, že nanosilika nebyla rovnoměrně rozdispergovaná. Krystalizace při teplotách 136, 138, 140 a 142 °C byla pozorována in-situ pod polarizačním optickým mikroskopem a rychlost krystalizace byla vyhodnocena z rostoucího poloměru sférolitů. Z lineárního růstu sférolitů kompozitních materiálů lze konstatovat, že silika byla během růstu zabudována do sférolitů. Rychlost krystalizace iPP nejvíce zvýšila pyrogenní silika a nejvíce snížila silika TS-720 při obsahu 4 %. Rychlost krystalizace s rostoucím obsahem siliky mírně stoupala při 136 °C, při 138 °C mírně klesala a pro další teploty nebyl průběh jednoznačný. Také nebylo možné přesně vyhodnotit vliv povrchové úpravy. Důvodem je s největší pravděpodobností nestejné rozložení nanosiliky v kompozitech. Kinetika krystalizace byla vyhodnocena dle Lauritzen-Hoffmannovy teorie. Z morfologického hlediska byl iPP přítomen ve struktuře ? a ß, přičemž sférolity ? fáze vykázaly typ I, typ II i smíšený.
|
|
|
Studium elektrických vlastností nanokompozitu
Ovsík, Jiří ; Rozsívalová, Zdenka (oponent) ; Polsterová, Helena (vedoucí práce)
Předkládaná práce se zabývá problematikou elektrických vlastností nanokompozitních materiálů. Vzorky pro experiment jsou tvořeny z epoxidové pryskyřice jako matrice a oxidu titaničitého TiO2 jako nanoplniva v různém procentním plnění. Jsou proměřovány teplotní závislosti složek permitivity, ztrátového činitele a rezistivity. Dále je sledována vnitřní rezistivita s ohledem na procentní plnění vzorku nanočásticemi.
|
|
|
Minerální plniva polymerních materiálů exponovaných na vědecké stanici Johana Gregora Mendela
Bařina, Tomáš ; Sluková, Michaela (oponent) ; Krmíček, Lukáš (vedoucí práce)
Bakalářská práce je v její rešeršní části věnována problematice minerálních plniv, které se využívají při výrobě polymerních (nano)kompozitů. Důraz je kladen na ta plniva, která mohou být součástí polymerů exponovaných v klimatických podmínkách Antarktidy na České vědecké stanici Johana Gregora Mendela. Praktická část bakalářské práce je zaměřena na sledování obsahů rtuti v běžně používaných minerálních plnivech (Dellite 67, Dellite 72, Nanofil 5, Cloisite Na 93A, Cloisite 30B). Důvodem bylo posoudit jejich vhodnost pro užití pří testování trvanlivosti polymerů v citlivém ekosystému Antarktidy.
|
|
|
Sledování elektrických vlastností nanokompozitních materiálů
Ovsík, Jiří ; Rozsívalová, Zdenka (oponent) ; Polsterová, Helena (vedoucí práce)
Předkládaná práce se zabývá problematikou elektrických vlastností nanokompozitních materiálů. Vzorky pro experiment jsou vytvořeny z epoxidové pryskyřice jako matrice a oxidů TiO2, Al2O3, WO3, SiO2 jako nanoplniva v 0,5 a 1 procentním plnění. Na experimentálních vzorcích jsou proměřeny teplotní a frekvenční závislosti relativní permitivity, ztrátového činitele, vnitřní rezistivity, a dále je rozebrán vliv plniva na elektrické vlastnosti použitého polymeru. Pozornost je věnována také mechanickým vlastnostem nanokompozitu.
|
|
|
Antimikrobiální vlastnosti fotopolymerních 3D tištětných nanokompozitů
Matonohová, Zuzana ; Sevriugina, Veronika (oponent) ; Lepcio, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá přípravou a charakterizací nanokompozitů vhodných pro 3D tisk metodou maskovací stereolitografie (MSLA) a důrazem na antimikrobiální vlastnosti připravených nanokompozitů. Teoretická část práce je věnovaná rešerši o aditivní výrobě a 3D tisku, materiálech vhodných pro 3D tisk metodou MSLA a nanokompozitech. Experimentální část práce se pak zabývá přípravou jednotlivých kompozitů obsahující nanočástice (ZnO, AZO, TiO2 a uhlíkové nanotrubičky) a jejich následným testováním. Tisknutelnost materiálu byla sledována pomocí tvorby Jacobsonových pracovních křivek a diferenční kompenzační fotokalorimetrie (foto-DSC), následně byla hodnocena struktura kompozitu pomocí infračervené spektroskopie sFourierovou transformací (FTIR) a termogravimetrické analýzy (TGA), mechanické vlastnosti pak byly sledovány dynamicko-mechanickou analýzou (DMA) a tahovými zkouškami. Stěžejním bodem této práce pak byly antimikrobiální testy, které byly provedeny jak vytištěných vzorcích kompozitu, tak na samotných nanočásticích.
|
host ::
RSS.