|
|
VEŘEJNÝ MĚSTSKÝ PROSTOR – ZNOJMO – NÁBŘEŽÍ ŘEKY DYJE
Moggert, Monika ; Pospíšil, Zdeněk (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Téma mé práce je diskutabilní pro města situovaná v blízkosti řek. Nábřeží jsou pěkným veřejným městským prostorem, který ve většině případů bohužel není tvořen pro lidi. Před počátkem celé této práce jsem se zabývala otázkou, která část města Znojma je opomenutá či přehlížená. Ano, město má dost zajímavých míst, které by zasloužily také novou tvář. Ve většině případů se jedná o brownfieldy. Na tyto problematické lokality však bylo zpracováno nespočet řešení. Proto jsem se chtěla vydat trochu jinou cestou a zkusit obnovit a zlepšit veřejný prostor v návaznosti na řeku Dyji. Pro své zadání jsem si vybrala lokalitu, která je spojnicí mezi velice významnými objekty, hradem a Louckým klášterem, i když spíše než s hradem, řeším návaznost s centrem volnočasových aktivit. Hrad je však v úzké souvislosti s tímto územím - přístupnost, výhledy na řeku ap. Dalším mým cílem je zlepšení napojení lokality na město, ať jeho centrální a nebo jižní část, a kraví horu. Tyto části by měly být zároveň vzájemně propojené.
|
|
|
Hodnocení účinnosti metod likvidace porostů trnovníku akátu
Jenčíková, Veronika
JENČÍKOVÁ, Veronika. Hodnocení účinnosti metod likvidace porostů trnovníku akátu. Brno, 2019. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně. Tato diplomová práce se zabývá zejména metodami odstraňování porostů trnovníku akátu a jejich porovnáním. V teoretické části popisuje i biologické charakteristiky této problematické dřeviny a její schopnost invaze. Praktická část této práce se zabývá vlastním pokusem v Národním parku Podyjí, který byl založen v listopadu 2016. Byly zvoleny metody injektáž herbicidu, částečné kroužkování (céčkování) a kombinace těchto metod. Nejúčinnější metodou bylo vyhodnoceno céčkování. Po provedení zásahů zde probíhá pastva divokých koní (exmoorský pony), kteří jsou schopni zmlazující akát potlačovat. Práce obsahuje i praktické zkušenosti odborníků na tuto problematiku. Úplné odstranění akátových porostů je velice náročný proces a vyžaduje několikaletou péči o tato území. Volba metody likvidace se váže na konkrétní podmínky stanoviště a na požadovaný cílový stav území.
|
|
|
Vinice Šobes
Brimusová, Lucie
Bakalářská práce je zaměřena na viniční trať Šobes, která leží v Národní Parku Podyjí. Práce obecně popisuje vlivy působící na révu vinnou. Ty zahrnují klimatické, půdní a geologické podmínky, ale také vedení révy vinné a zelené práce ve vinici. Nedílnou součástí je historie a odrůdová skladba vinice. Vzhledem k přírodním podmínkám patří Šobes mezi nejlepší lokality v Evropě. Aby byly kvality a stav vinice zachované, bude v nejbližších letech nutné její postupné omlazení.
|
|
|
Využití Národního parku Podyjí ve výuce botaniky na základních školách
Lengálová, Renata ; Skýbová, Jana (vedoucí práce) ; Hlaváčová, Lucie (oponent)
Cílem diplomové práce byla příprava, realizace a vyhodnocení exkurze jako jedné z forem organizace terénní výuky na druhém stupni znojemských základních škol s využitím přírodní lokality Kraví hora v Národním parku Podyjí. V předkládané diplomové práci byla naplánována a realizována exkurze s botanickou tématikou. Teoretická část práce je sestavena z obecné charakteristiky NP Podyjí z různých přírodních pohledů s důrazem na zvláště chráněná území národního parku. V této části práce jsou také popsány jednotlivé pohledy exkurze a nejčastěji používané výukové metody. Praktická část obsahuje mimo jiné metodické pokyny pro učitele a žáky a také didaktické materiály (pracovní listy, didaktický test), které jsou součástí přílohy. Dotazníková šetření žáků a učitelů byla součástí poslední empirické části. Cílem dotazníkového šetření bylo zaznamenat a vyhodnotit postoje žáků druhého stupně ke konkrétní exkurzi, její provedení a celkové organizaci. Cílem předložených didaktických testů bylo zjistit efektivitu osvojování nových vědomostí žáků pomocí terénní výuky. Cílem dotazníkového šetření bylo monitorovat postoje pedagogů druhého stupně znojemských základních škol ve vztahu k terénní výuce, k vybrané exkurzi na dané lokalitě a využití možnosti její realizace jimi samotnými. Klíčová slova: Botanika, exkurze,...
|
|
|
Význam prosvětlení lesa pro rostlinná společenstva v NP Podyjí
Pusztaiová, Zuzana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Macek, Martin (oponent)
V této práci se zabývám různými aspekty vlivu vytvoření nových pasek na rostlinná společenstva v NP Podyjí. Zvláštní prostor přitom věnuji světlomilným, chráněným a nepůvodním druhům rostlin, a jejich reakci na nově vzniklé světliny. Oblast NP Podyjí byla velice dlouho a kontinuálně využívaná lidmi. Existuje zde proto celá řada světlomilných rostlinných druhů, vázaných na určitý režim antropogenních disturbancí. Vývoj rostlinných společenstev jsem sledovala pomocí fytocenologických snímků na šesti dvojicích pasek (paseky izolované v lese a paseky propojené s bezlesím), vykácených v letech 2011 a 2012. Zároveň jsem snímkovala i přilehlé zapojené lesy a lesostepi na hraně kaňonu. Během prvního roku po vykácení došlo k výraznému vzrůstu diverzity i pokryvností druhů na pasekách. V dalších letech probíhaly výraznější změny na izolované pasece, u které porostní žebro pravděpodobně zpomalilo kolonizaci novými jedinci. Na pasekách byla diverzita i abundance rostlin výrazně vyšší než v zapojeném lese a lesostepi. Počet ohrožených druhů rostlin byl nejvyšší na lesostepích. Na pasekách bylo zaznamenáno několik unikátních druhů ohrožených rostlin, které nebyly zjištěny v žádném jiném biotopu. Zároveň se však na pasekách vyskytlo signifikantně vyšší množství nepůvodních (včetně invazních) druhů rostlin, než na...
|
|
| |
|
|
Rybí společenstvo řeky Dyje v Národním parku Podyjí
Štrunc, David ; Kalous, Lukáš (vedoucí práce) ; Kuříková, Pavlína (oponent)
Tato práce se zaměřuje na změny rybích populací na řece Dyji na území dnešního Národního parku (NP) Podyjí. Tyto změny jsou zapříčiněné především výstavbou dvou velkých přehrad (Znojemská a Vranovská přehrada), mezi kterými se nachází zkoumaná lokalita. Na změny rybích populací mohou mít vliv také další faktory jako rybožraví predátoři, nepůvodní druhy nebo vysazování určitých druhů ryb. První informace o rybích populacích jsou z roku 1921. V těchto letech se na lokalitě vyskytovaly druhy, které se tam v dnešní době již nevyskytují. Jedná se například o jesetera malého nebo hlavatku podunajskou. Zánik těchto populací byl způsoben znemožněním migrace mezi úsekem Dyje v NP Podyjí a Dunajem. Naopak se zde v průběhu let začaly vyskytovat rybí populace, které zde dříve nebyly evidovány a nejsou v České republice původní. Z původního rybího společenství typu Barbus-Chondrostoma, se postupně stalo společenství typu Salmo-Thymallus. Na této změně se nejvíce podílí pravidelné vysazování lososovitých ryb. Od roku 1993 se zde vyskytují ryby, kterým by poměrně rychle tekoucí studená řeka nevyhovovala. Je tedy pravděpodobné, že jejich výskyt je následek zpomalení toku a ohřev vody v přehradách.
|
|
|
VEŘEJNÝ MĚSTSKÝ PROSTOR – ZNOJMO – NÁBŘEŽÍ ŘEKY DYJE
Moggert, Monika ; Pospíšil, Zdeněk (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Téma mé práce je diskutabilní pro města situovaná v blízkosti řek. Nábřeží jsou pěkným veřejným městským prostorem, který ve většině případů bohužel není tvořen pro lidi. Před počátkem celé této práce jsem se zabývala otázkou, která část města Znojma je opomenutá či přehlížená. Ano, město má dost zajímavých míst, které by zasloužily také novou tvář. Ve většině případů se jedná o brownfieldy. Na tyto problematické lokality však bylo zpracováno nespočet řešení. Proto jsem se chtěla vydat trochu jinou cestou a zkusit obnovit a zlepšit veřejný prostor v návaznosti na řeku Dyji. Pro své zadání jsem si vybrala lokalitu, která je spojnicí mezi velice významnými objekty, hradem a Louckým klášterem, i když spíše než s hradem, řeším návaznost s centrem volnočasových aktivit. Hrad je však v úzké souvislosti s tímto územím - přístupnost, výhledy na řeku ap. Dalším mým cílem je zlepšení napojení lokality na město, ať jeho centrální a nebo jižní část, a kraví horu. Tyto části by měly být zároveň vzájemně propojené.
|
|
|
Vliv hospodářských zásahů na změnu v biologické rozmanitosti ve zvláště chráněných územích: Vliv různých managementových zásahů na vegetaci vřesovišť v Národním parku Podyjí II.
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav půdoznalství a mikrobiologie, Brno ; Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, katedra botaniky, Brno ; Botanický ústav AV ČR, Průhonice, pracoviště Brno ; Záhora, Jaroslav ; Chytrý, Milan ; Tůma, Ivan ; Holub, Petr ; Sedláková, Iva
V roce 1992 byly založeny pokusy, které měly ověřit, zda vypalování, kosení a odstraňování drnů jako tradiční typy managementu západoevropských vřesovišť povedou k obnově a zmlazení vřesovišť v NPR Podyjí. Dále bylo v roce 2000 založeno 30 nových ploch na studium vlivu pastvy a kosení. Od roku 2000 je také sledována dynamika mikrobiálních transformací dusíků v půdě, rychlost rozkladu opadu a efektivita využití N a P rostlinami. V roce 2001 byly na vřesoviště naistalovány srážkoměry.
|
|
| |
host ::
RSS.