|
|
Geopolitický význam GIUK
Prášil, Matěj ; Riegl, Martin (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se věnuje geopolitickému, ale i geostrategickému významu oblasti GIUK Gap. Kromě přehledu v samotné analýze využívaných realistických teorií mezinárodních vztahů práce obsahuje i část věnovanou historickému vývoji geopolitického a geostrategického významu GIUK Gap, ale především analýzu současného geopolitického a geostrategického významu zmiňované specifické oblasti severního Atlantiku. Analýza současného geopolitického stavu je psána s důrazem na zvyšující se význam oblasti pro NATO a Ruskou federaci, jejichž zájmy se v posledních letech, a to nejen v tomto regionu, čím dál častěji střetávají. Cílem práce je prokázat kauzální vztah mezi obecně zhoršujícími se vztahy NATO a Ruskou federací po anexi Krymu v roce 2014 a narůstajícím významem GIUK Gap.
|
|
|
The Ukraine crisis, Russia and the West: clashing strategic visions
Stan, Mihai-Sebastian ; Kazharski, Aliaksei (vedoucí práce) ; Solovyeva, Anzhelika (oponent)
This thesis looks at the 2014 Ukraine crisis through the lenses of strategic culture by analyzing both the Russian Federation and the European Union's strategic cultures. Over the last eight years, the annexation of Crimea and intervention in Donbass have received a great deal of attention as it was the first geopolitical power struggle in Europe between East and West since the Cold War. Since most of the scholarly work dealing with the 2014 Ukraine crisis have taken a realist approach, this thesis is taking a constructivist approach in order to cover this gap. The paper will cover the Russian strategic culture - the institutional influence of the intelligence services and agencies, foreign political rhetoric, security-related texts, the influence of the leading institutions and the role of 'active measures' - as well as the one of the EU - the influence of the German strategic culture, multilateralism and military restraint. Overall, the thesis will try to shed new light on the 2014 Ukraine crisis so that we can garner more insight on this event. Key words: Ukraine crisis; strategic culture; the Russian Federation; the European Union; Germany; Crimea
|
|
|
Plnění závazků v NATO: free-riding "nových členů"
Slánský, Jan ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Rosendorf, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá příčinami fenoménu free-ridingu a přístupem k plnění závazků vůči NATO a burden-sharingu obecně u "nových" členů NATO. Pro výzkum bylo zvoleno období 2015-2019 a metoda kvalitativní komparativní analýzy (QCA) v kombinaci se třemi případovými studiemi. QCA se zaměřila na čtyři nezávislé proměnné - ekonomickou situaci, vnímanou míru hrozby, strategickou kulturu (atlantismus/evropeismus) a ideologickou orientaci vlády (levice/pravice). Vnímaná míra hrozby se ukázala být nezbytnou a potenciálně i dostatečnou proměnnou. Mezi zkoumanými případy však nebyl takový, který by dostatečnost empiricky potvrdil. Nejjednodušší kombinací proměnných, která vedla k plnění závazků a byla podepřena existujícím případem, byla kombinace intenzivně vnímané míry hrozby a strategické kultury charakteristické atlantismem. Neboť již existující výzkumy na téma freeridingu naznačují, že se jedná o multikauzální fenomén, autor se kloní k názoru, že tato zmíněná kombinace proměnných je nejjednodušší dostatečnou. Ekonomická situace se ukázala bez významnějšího vlivu. Výsledky QCA rovněž označují ideologickou orientaci vlády jako bez významného vlivu. Případové studie však naznačují, že charakteristiky vlády jako je autoritářství, populismus a regionální ambice mohou zapříčinit nárůst v plnění závazků i...
|
|
|
NATO and the EU's strategic communication's cohesion from the perspective of the ritual model
Dušková, Lenka ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Ústřední téma této diplomové práce představuje koheze strategické komunikace NATO a EU. Aspekt koheze je zde zkoumán v kontextu reakcí obou institucí na hybridní hrozby, a to jak z hlediska kvantitativního, tak kvalitativního. Práce sleduje komunikační kohezi v rámci odpovědí NATO a EU na anexi Krymu a následnou válku na Ukrajině, otravu Skripalových a instrumentalizaci migrace běloruským režimem. Empirické části práce předchází shrnutí současné akademické debaty o konceptu strategické komunikace a rovněž popis komunikačních systémů NATO a EU. Samotná analýza následně staví na obsáhlém datasetu zpráv NATO a EU o výše zmíněných událostech. Intrainstitucionální a interinstitucionální koheze je posuzována dle četností výskytu zpráv o daných případech a jejich načasování. Následná kvalitativní analýza se opírá o Careyho rituální pohled na komunikaci, na jehož základě jsou stanoveny výzkumné podotázky. Ty se zaměřují na to, zda strategická komunikace NATO a EU reflektuje jejich ústřední hodnoty, percepci hrozeb, narativy o očekáváném chování či zda obsahuje domněnky o sdíleném vnímání světa, poskytuje vize společné budoucnosti, odkazuje na společnou historickou zkušenost a v neposlední řadě, zda explicitně zdůrazňuje institucionální integritu a jednotu.
|
|
|
Evolution of the Idea of the "Russian Threat" to the Security of the European Union and NATO
Peleshenko, Anastasiia ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Martinková, Viera (oponent)
Following the Russian invasion of Ukraine in 2014, the illegal annexation of Crimea, and the Russian proxy-war in the Donbas region of Ukraine, the idea of the Russian threat to the West has emerged in the academia and political discourse. While generally accepted as a serious concern among both Western democracies and international organizations, its conceptual complexity increased with time, to the point that the understanding of which Russian capabilities and foreign activities had to be considered threatening became multifaceted and convoluted. In order to understand how the idea of the Russian threat has evolved over the years, a discourse analysis of the texts from the EU and NATO was conducted, examining how the factors of context, identity, and goals have affected the articulation of the discourse. Research has shown that even though Russia gained a status of an ideological Other to the West, it was not always considered a threat. Additionally, while the awareness and understanding of the threats it posed to Western democracies grew over time, the organization(s) could not always articulate a clear discourse of the Russian threat. The changing contexts, the identities of the organizations and the values they are based on, as well as the EU and NATO's goals pertaining to Russia, have both...
|
|
|
Občané o vývoji situace v Afghánistánu – září/říjen 2021
Červenka, Jan
V šetření realizovaném v září a na počátku října 2021 CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným několik otázek týkajících se vývoje situace v Afghánistánu v souvislosti se stažením ozbrojených sil Spojených států a dalších spojenců v rámci mise NATO. O vývoj situace v Afghánistánu se zajímala více než třetina (36 %) české veřejnosti. Sedm z deseti českých občanů hodnotí situaci v Afghánistánu jako hrozbu pro mír ve světě, dvě třetiny ji jako hrozbu vnímají i pro evropskou bezpečnost. Jako hrozbu pro bezpečnost České republiky tuto situaci vidí asi polovina české veřejnosti. 45 % českých občanů hodnotí rozhodnutí o stažení ozbrojených sil a ukončení mise NATO v Afghánistánu jako správné, 31 % si myslí opak. Jen necelá čtvrtina (24 %) vnímá misi NATO v Afghánistánu jako úspěšnou, asi polovina (51 %) ji pokládá za neúspěch. 56 % českých občanů hodnotí jako správné rozhodnutí o evakuaci afghánských spolupracovníků české mise i s rodinami do ČR, 29 % si myslí opak.
|
|
|
Důvěra v evropské a mezinárodní instituce – červenec 2021
Spurný, Martin
V rámci červencového šetření pokládalo CVVM sadu otázek týkající se důvěry občanů mezinárodním organizacím (EU, NATO, OSN) a institucím Evropské unie. Evropské unii v současné době důvěřuje o málo více než polovina (52 %) českých občanů a přibližně dvě pětiny (41 %) jí nedůvěřují. Důvěru OSN a NATO vyjadřuje přibližně stejný, nadpoloviční podíl českých občanů (OSN 53 %, NATO 54 %) a přibližně třetina občanů k nim pociťuje nedůvěru (NATO 34 %, OSN 33 %).
|
|
|
Geopolitický význam GIUK
Prášil, Matěj ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje geopolitickému, ale i geostrategickému významu oblasti GIUK Gap. Kromě přehledu v samotné analýze využívaných realistických teorií mezinárodních vztahů práce obsahuje i část věnovanou historickému vývoji geopolitického a geostrategického významu GIUK Gap, ale především analýzu současného geopolitického a geostrategického významu zmiňované specifické oblasti severního Atlantiku. Analýza současného geopolitického stavu je psána s důrazem na zvyšující se význam oblasti pro NATO a Ruskou federaci, jejichž zájmy se v posledních letech, a to nejen v tomto regionu, čím dál častěji střetávají. Cílem práce je prokázat kauzální vztah mezi obecně zhoršujícími se vztahy NATO a Ruskou federací po anexi Krymu v roce 2014 a narůstajícím významem GIUK Gap.
|
|
|
Strategic goals of the Russian Federation supported by the spread of disinformation and propaganda in NATO member states
Nižníková, Martina ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Predkladaná diplomová práca sa zaoberá šírením dezinformácií a propagandy Ruskom podporovanými médiami pôsobiacimi v Európe. Ich súčasťou sú naratívy, ktoré skresľujú realitu a vyvolávajú v spoločnosti chaos. Rôzne protichodné interpretácie reality podkopávajú bezpečnosť, stabilitu a dôveryhodnosť európskych demokratických inštitúcií. V súvislosti s cieľom práce je kladený dôraz nielen na dôvody pôsobenia žánrov falošného spravodajstva, ale aj na rozhodujúce faktory pri formulácii naratívov v jednotlivých štátoch. V kontexte formy výskumu je aplikovaná teória konštruktivizmu, ktorá sa zaoberá interpretáciou národnej identity a národných záujmov. Čiastočne je do výskumu zaradená aj teória bezpečnostného komplexu. Táto viacnásobná prípadová štúdia sa skladá z piatich skupín európskych štátov podľa vzťahu s Ruskou federáciou. Analyzované sú vybrané štáty, ktorých historický kontext budovania vzťahu s Ruskom je predpokladom pre starostlivý výber dezinformačných a propagandistických naratívov. Po preskúmaní pôsobnosti konkrétnych typov naratívov je vyhodnotená podobnosť medzi jednotlivými skupinami štátov.
|
|
|
The Link between Foreign Interventions in Oil-Exporting States and Maintaining the Petrodollar Hegemony: A Plausibility Probe of the Libyan Intervention
Kruyshaar, Claire ; Ludvík, Jan (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
03 May 2022 64360058 Charles University MISS - Thesis Abstract Czech Claire Kruyshaar Autoreferátu Tato práce se zabývá vojenskou intervencí Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) v Libyi během revoluce Arabského jara v roce 2011. Pomocí sondy věrohodnosti libyjské případové studie se snaží odhalit pravděpodobnost, že intervence souvisela s ohrožením petrodolarové hegemonie. . Ačkoli zkoumá čtyři hlavní zasahující osoby NATO, zaměřuje se na vztah mezi Libyí a Spojenými státy. Je důležité odhalit záměry za intervencemi, aby bylo možné informovat o politice budoucích intervencí a přidat k vzácné akademické literatuře o spojení intervence-petrodolar. Hlavním příběhem libyjské intervence bylo humanitářství podle doktríny Responsibility to Protect (R2P). S důkazy z Wikileaks, zprávami, vládními záznamy i články v časopisech však tato práce tento příběh zpochybňuje. Výzkum nenašel podstatné důkazy spojující intervenci s petrodolarovým systémem. Navrhuje však, že strategické zájmy soupeřily s humanitární motivací.
|
host ::
RSS.