|
| |
|
|
Migrace a patogenita neurotropních helmintů
Pech, Václav ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Chanová, Marta (oponent)
Neurotropismus helmintů lze pozorovat v jejich mezihostitelích, paratenických a definitivních hostitelích. Tito helminti využívají nervovou soustavu k migraci tělem hostitele, mohou zde také dospívat a rozmnožovat se. Neurotropní helminty lze najít jak mezi motolicemi (Diplostomum baeri, D. phoxini, Ornithodiplostomum ptychocheilus, Trichobilharzia regenti) a tasemnicemi (Taenia multiceps, T. solium), tak hlísticemi (Angiostrongylus cantonensis, Elaphostrongylus cervi, Parelaphostronglus tenuis, Baylisascaris procyonis). Přítomnost těchto helmintů v NS způsobuje (často s podílem imunitního systému hostitele) neurologické či jiné patologické změny. Nakažení hostitelé pak často hynou. Někteří neurotropní helminti (A. cantonensis, B. procyonis, T. solium, T. multiceps) mohou nakazit i člověka.
|
|
|
Diferenciace totipotentních zárodečných buněk u larev ptačích schistosom
Peštová, Jitka ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Chanová, Marta (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vývojem larválních stadií motolice Trichobilharzia regenti v mezihostiteli, diferenciací zárodečných buněk a rozlišením mezi sporocystogenezí a cerkáriogenezí ve sporocystách za účelem určení, zda během vývoje ptačích schistosom v mezihostiteli může docházet ke vzniku více generací dceřiných sporocyst stejně jako je tomu u lidských schistosom rodu Schistosoma. Bylo popsáno pět vývojových stadií dceřiných sporocyst a deset vývojových stadií cerkárií. Prvním stadiem u obou larev je zárodečná buňka, která svým dělením dává vzniknout agregátu buněk. Poté se na povrchu zárodku vytváří obal, tzv. primitivní epitel, a zárodek se prodlužuje. Následující vývoj larev již probíhá odlišně. Dceřinou sporocystu pak lze od cerkárie rozlišit ve stadiu, kdy je vytvořen tegument. Dceřiná sporocysta má v tomto stadiu charakteristické červovité vzezření a její tělní dutina obsahuje množství zárodečných buněk. Pro cerkárie s vytvořeným tegumentem je charakteristická přítomnost penetračních žláz.
|
|
|
Cathepsins L of Diplostomum pseudospathaceum cercariae
Perháčová, Terézia ; Mikeš, Libor (vedoucí práce) ; Hartmann, David (oponent)
Táto štúdia sa zaoberá cysteínovými peptidázami cerkárií motolice Diplostomum pseudospataceum. Naväzuje na doterajší výskum, ktorý u cerkárií biochemicky a hmotnostnou spektrometriou potvrdil prítomnosť cysteínovej peptidázy o veľkosti približne 24 kDa a postuloval jej histolytickú funkciu pri penetrácií tkanív cerkáriami. Pri pokuse o purifikáciu danej peptidázy a charakterizáciu jej peptidolytickej aktivity bolo zistené, že v homogenáte cerkárií sa nachádza viac rôznych cysteínových peptidáz, líšiacich sa ich pI. Podľa peptidolytickej aktivity a testov jej inhibície ide o cathepsin L- like peptidázy, so širokým spektrom pH v ktorom sú aktívne a optimom aktivity pri slabo kyslom až neutálnom pH. Pomocou degenerovaných primerov vytvorených na základe konzervovaných miest cysteínových peptidázbola získaná čiastočná sekvencia troch génov pre katepsíny L D. pseudospathaceum (DpCL1, 2 a 3). Následne boli získané kompletné sekvencie génov DpCL2 a 3 a čiastočná sekvencia bez 5' konca DpCL1 pomocou RACE PCR. Pre potvrdenie funkcie daných peptidáz bol uskutočnený pokus imunolokalizovať ich. Predpoklad bol, že sa nachádzajú v penetračných žľazách. Preliminárne výsledky naznačujú, že by sa niektoré z katepsínov mohli nachádzať tiež v črevách cerkárií. Pre detailnejšiu biochemickú charakterizáciu a...
|
|
|
Biologicky aktivní látky vybraných modelových motolic
Kurečka, Martin ; Kameník, Zdeněk (vedoucí práce) ; Mikeš, Libor (oponent)
Motolice (Trematoda) jsou paraziti známí pro svou schopnost manipulovat se svým hostitelem za cílem přežití a reprodukce. Mají složité vývojové cykly, zahrnující mezihostitele, kterým je měkkýš, a definitivního hostitele, kterým jsou obratlovci. Tato práce se zaměřuje na tři medicínsky významné rody motolic: Schistosoma, Fasciola a Opisthorchis. Tato práce je sumarizuje biologicky aktivní nízkomolekulární látky, které parazit moduluje nebo produkuje za cílem manipulace svého hostitele. Výsledkem práce je literární rešerše srovnávající změny trendu koncentrace jednotlivých metabolitů nakažených a nenakažených hostitelů trematod se zaměřením na použitou analytickou metodu. Komplexní analýzou metabolismu biologických vzorků se zabývá metabolomika, která využívá spektroskopické analytické metody, jakými jsou například nukleární magnetická rezonance a hmotnostní spektrometrie spojená s plynovou nebo kapalinovou chromatografií. Součástí práce je také shrnutí významu, vývoje a perspektivy metabolického profilování v parazitologii. Současný výzkum v této oblasti se věnuje převážně obratlovčím hostitelům motolic. Navíc, zatímco u obratlovčích hostitelů je souhrn látek širší, u měkkýších mezihostitelů se studie zaměřovaly na rozdílný typ látek, a to převážně na metalické ionty a aminy. Proto je srovnání...
|
|
|
Influence of bird schistosome Trichobilharzia regenti on haemocyte activity of lymnaeid snails
Skála, Vladimír
Plži (Gastropoda) jsou ve svém přirozeném prostředí exponováni různým patogenům, a to například bakteriím nebo mnohobuněčným parazitům (digenetickým motolicím), které se v plžích vyvíjejí. V boji proti těmto patogenům využívají plži sofistikovaný vnitřní obranný systém, který je tvořen humorální a buněčnou složkou. Lektiny jsou považovány za nejdůležitější humorální komponenty, zatímco hemocyty představují nejvýznamnější efektorové buňky. Imunita je jeden z důležitých faktorů podmiňujících kompatibilitu/nekompatibilitu plžů a patogenů (zejména plžů a motolic). Úvod této dizertační práce zahrnuje přehled literatury o imunitním systému plžů a jeho reakcích proti patogenům, a to bakteriím a motolicím. Zároveň jsou v této části shrnuty i poznatky o imunomodulacích způsobených kompatibilními motolicemi. Experimentální práce (prezentována v přiložených publikacích) se zaměřila zejména na vliv ptačí schistosomy Trichobilharzia regenti na aktivitu hemocytů dvou druhů plovatkovitých plžů: (i) Radix lagotis, v němž se T. regenti vyvíjí a (ii) Lymnaea stagnalis, který je k infekci rezistentní. Tento parazit způsobuje neuromotorické poruchy u specifických defnitivních hostitelů (vodních ptáků), ale náhodně může infikovat i člověka a způsobovat tzv. cerkáriovou dermatitidu. Originální publikace zahrnují...
|
|
|
Endoparazitózy ovcí na konvenčních farmách a biofarmách
Vomáčková, Karolína
Cílem této práce je zhodnocení rozdílu ve výskytu endoparazitů ovcí na konvenční farmě a v biochovu. Součástí tohoto zhodnocení je vypracování literární rešerše podle naší a zahraniční odborné literatury týkající se problematiky endoparazitických hlístic, tasemnic a kokcidií u ovce domácí. Podle této rešerše lze v podmínkách ČR zachytit sedm závažnějších druhů kokcidií, čtrnáct druhů střevních hlístic, dva druhy plicních hlístic, dva druhy tasemnic a dva druhy motolic. Praktické sledování probíhalo pomocí nedestruktivních koprologických metod v průběhu roku 2016. Během sledování byly zachyceny čtyři druhy kokcidií (Eimeria bakuensis, Eimeria ovinoidalis, Eimeria parva, Eimeria crandalis) sedm druhů střevních hlístic (Haemonchus concortus, Trychostrongylus spp.axei, Nematodirus spp., Cooperia curticei, Bunostomum trigonocephalum, Chaberia ovina, Oesophagostomum venulosum), jeden druh plícních hlístic (Protostrongylus rufescens) a jeden druh tasemnice (Moniezia expansa). Prevalence a intenzita infekce se lišily podle způsobu hospodaření, způsobu péče o ovce včetně odčervování a také podle ročního období. Celkově byl jako zdravější vyhodnocen biochov, lze tedy jako praktický výstup této práce doporučit také v konvenčních chovech věnovat ovcím více péče s ohledem na životní cykly parazitů.
|
|
|
Vliv chovatelského prostředí na výskyt endoparazitů ovcí na Tišnovsku
Vomáčková, Karolína
Cílem této práce bylo vypracování literárního přehledu týkajícího se problematiky endoparazitických hlístic, tasemnic, motolic a kokcidií u ovce domácí v souvislosti s podmínkami chovu a zoohygienickou péčí. Bylo zjištěno, že v našich podmínkách lze detekovat sedm druhů kokcidií, čtrnáct druhů střevních hlístic, tři druhy plicních hlístic, dva druhy tasemnic a čtyři druhy motolic. Dále jsou diskutovány možnosti tlumení parazitů pomocí podmínek chovatelského prostředí. Praktické koprologické vyšetření vzorků probíhalo na podzim roku 2018 v deseti různých chovech na Tišnovsku. Byly zaznamenány 4 druhy kokcidií (Eimeria bakuensis, E. crandalis, E. parva, E. ovinoidalis), 8 druhů střevních hlístic (Bunostomum trigonocephalum, Cooperia curticei, Haemonchus contortus, Chabertia ovina, Nematodirus spp., Oesophagostomum venulosum, Trichuris ovis, Trichostrongylus spp.), dva druhy plicních hlístic (Muellerius capillaris, Protostrongylus rufescens) a jeden druh tasemnice (Moniezia expansa). Prevalence a intenzita infekce se v chovech lišily. Z práce lze vyvodit, že v chovatelských podmínkách má pozitivní vliv na průběh parazitárního onemocnění přídavek krmných doplňků v době bahnění.
|
|
|
Motolice Aporocotyle simplex ze svalbardských platýzů Hippoglossoides platessoides.
HÁJKOVÁ, Šárka
Ve své bakalářské práci jsem se zabývala motolicemi z platýzů Hippoglossoides platessoides, získaných během expedic na Svalbard v letech 2014 a 2018. Cílem bylo morfologické a molekulární zpracování přivezeného materiálu, díky němuž se mi podařilo potvrdit determinaci nalezených motolic jako Aporocotyle simplex Odhner, 1900. Je to často se vyskytující parazit platýzů, a to především u Hippoglossoides platessoides, dále pak u Limanda limanda a Pleuronectes platessa. Druh A. simplex je geograficky rozšířen v zálivu sv. Vavřince v Kanadě, na západním pobřeží Švédska, v Barentsově a Beringově moři, u pobřeží Kamčatky a Grónska. Z mých výsledků vyplývá, že druh A. simplex je rozšířen i na Svalbardu. V praktické části jsem se zabývala metodami, které mi pomohly charakterizovat zkoumané vzorky. Pozorovala jsem povrchové struktury motolice prostřednictvím skenovacího elektronového mikroskopu SEM JEOL JSM-7401F. Vnitřní orgány byly zviditelněny použitím Mayerova-Schubergova karmínu, což mi umožnilo zhotovit nákres motolice s využitím světelného mikroskopu (Olympus BX51) vybaveného kreslícím zařízením. Dále jsem provedla izolaci DNA s využitím komerčního kitu Exgene Tissue SV mini (GeneAll). Izolovaná DNA (gen pro velkou ribozomální podjednotku, 28S rRNA) byla amplifikována pomocí PCR, získané PCR produkty byly sekvenovány na automatickém sekvenátoru (ABI Prism 3130xl nebo 3730xl, firma SEQme). Nově získané sekvence (celkem tři) byly alignovány v programu Geneious 8.0.5 se sekvencemi dostupnými z GenBanku (64 sekvencí). Fylogenetická analýza vztahů v rámci druhů čeledi Aporocotylidae byla provedena metodou maximální věrohodnosti (Maximum Likelihood) s uživím modelu TPM2u+F+G4 jako nejlepšího. Aporocotyle simplex spadá do samostatné větve společně s A. michaudi, od kterého se však výrazně odlišuje svou morfologií (rozmístění a počet tělních ostnů ve shluku, počet varlat, poměr délky jícnu k délce těla) a zeměpisným rozšířením (A michaudi se vyskytuje v jižním Atlantském oceánu).
|
|
|
Influence of bird schistosome Trichobilharzia regenti on haemocyte activity of lymnaeid snails
Skála, Vladimír
Plži (Gastropoda) jsou ve svém přirozeném prostředí exponováni různým patogenům, a to například bakteriím nebo mnohobuněčným parazitům (digenetickým motolicím), které se v plžích vyvíjejí. V boji proti těmto patogenům využívají plži sofistikovaný vnitřní obranný systém, který je tvořen humorální a buněčnou složkou. Lektiny jsou považovány za nejdůležitější humorální komponenty, zatímco hemocyty představují nejvýznamnější efektorové buňky. Imunita je jeden z důležitých faktorů podmiňujících kompatibilitu/nekompatibilitu plžů a patogenů (zejména plžů a motolic). Úvod této dizertační práce zahrnuje přehled literatury o imunitním systému plžů a jeho reakcích proti patogenům, a to bakteriím a motolicím. Zároveň jsou v této části shrnuty i poznatky o imunomodulacích způsobených kompatibilními motolicemi. Experimentální práce (prezentována v přiložených publikacích) se zaměřila zejména na vliv ptačí schistosomy Trichobilharzia regenti na aktivitu hemocytů dvou druhů plovatkovitých plžů: (i) Radix lagotis, v němž se T. regenti vyvíjí a (ii) Lymnaea stagnalis, který je k infekci rezistentní. Tento parazit způsobuje neuromotorické poruchy u specifických defnitivních hostitelů (vodních ptáků), ale náhodně může infikovat i člověka a způsobovat tzv. cerkáriovou dermatitidu. Originální publikace zahrnují...
|
host ::
RSS.