|
| |
|
|
Příprava a charakterizace nosičových systémů léčiv na bázi magnetických nanočástic
Chvátalová, Barbora ; Burdíková, Jana (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem magnetických nanočástic, optimalizací jejich přípravy a stabilizací. Koprecipitací různě koncentrovaným hydroxidem sodným byly připraveny částice o různých poměrech Fe2+ a Fe3+ iontů. Z takto připravených částic byly vybrány tři vzorky, u kterých byla dále pozorována jejich stabilita v Milli-Q vodě, pufru, polyvinylalkoholu, kyselině hyaluronové a chitosanu v závislosti na čase pomocí metod dynamického a elektroforetického rozptylu světla. Metodou UV-VIS spektrometrie bylo ověřeno, že se magnetické nanočástice podařilo připravit. Nanočástice obalené chitosanem a kyselinou hyaluronovou byly pak dále charakterizovány pomocí FT-IR, XRD a SEM.
|
|
| |
|
|
Design elektronového mikroskopu
Švajdová, Anna ; Surman, Martin (oponent) ; Škaroupka, David (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je design skenovacího elektronového mikroskopu s fokusovaným iontovým svazkem. Práce se zabývá řešením designu krytů mikroskopu a přilehlého pracoviště operátora pro společnost Tescan Orsay Holding a.s.. Design je řešen jako první návrh směřující k budoucímu inovování designu celé produktové řady.
|
|
|
Přesnost měření na dílenských mikroskopech
Pernikář, Václav ; Jarošová, Jana (oponent) ; Bumbálek, Leoš (vedoucí práce)
Tato práce se zaměřuje na hodnocení přesnosti měření pomocí optických přístrojů. První polovina je věnována základům metrologie a jsou zde v základech nastíněny vlivy, které mohou ovlivnit výsledek měření a pravidla pro vyhodnocení nejistoty měření. V druhé části jsou rozdělena optická měřidla a popsány některé principy měření na optických přístrojích. V závěru jsou porovnány dva optické měřicí přístroje a vyhodnoceny některé jejich charakteristiky pomocí několika jednoduchých experimentů.
|
|
|
Kontrast v obraze získaném pomocí ionizačního detektoru ve VP SEM
Goroš, Pavel ; Čudek, Pavel (oponent) ; Jirák, Josef (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou zkoumání látek elektronovým paprskem. Zaměřuje se na zkoumání látek pomocí metody environmentální rastrovací elektronové mikroskopie (ESEM) a popisuje její zákonitosti. Přednosti ESEM vynikají především při studii nevodivých nebo vodu obsahujících, často biologických vzorků. Tyto vzorky nemusejí být, na rozdíl od klasického rastrovacího elektronového mikroskopu, nijak preparovány či fixovány a díky tomu je studována jejich přirozená povrchová struktura bez poškození vyschnutím. Základním zaměřením práce je stanovení kontrastu v obraze získaném pomocí ionizačního detektoru.
|
|
|
Trojrozměrná rekonstrukce obrazu v digitální holografické mikroskopii
Týč, Matěj ; Karásek,, Vítězslav (oponent) ; Martišek, Dalibor (oponent) ; Chmelík, Radim (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá tématem 3D obrazové rekonstrukce v holografické mikroskopii, konkrétně technikou numerického přeostřování. Numerické přeostřování umožňuje za určitých podmínek korektně doostřit obraz vzorku, který se při snímání nacházel mimo předmětovou rovinu. Tato metoda byla známa pro případ použití koherentních zdrojů osvětlení. V práci je zobecněna do formy, ve které je použitelná i v zařízeních s obecným nekoherentním (plošným anebo nemonochromatickým) zdrojem osvětlení. Dalším bodem práce je teorie pokročilého zpracování hologramu, která umožňuje získat z jednoho hologramu i údaje o přesnosti naměřených dat, k jejichž získání by bylo třeba postupně sejmout větší množství hologramů. Obě dvě metody jsou úspěšně experimentálně ověřeny.
|
|
|
Analýza změn struktury a vlastností slitiny Al-Si během odstátí taveniny
Krahula, Karel ; Lichý, Petr (oponent) ; Kaňa, Václav (oponent) ; Zemčík, Ladislav (vedoucí práce)
Předložená disertační práce se věnuje problematice výroby odlitků z hliníkových slitin. Mapuje průběh změn morfologie eutektika a jeho vliv na mechanické vlastnosti během dlouhodobého odstátí taveniny. K popisu těchto procesů zejména přispívá použití metod obrazové analýzy. Prezentované výsledky dokazují, že tvar eutektika se nemění ani během odstátí taveniny po dobu 110 minut. Dochází pouze k jeho zhrubnutí a zvětšení velikosti zrna. Neprokázal se ani vliv na mechanické vlastnosti, které vyhovovaly praktickému použití námi zkoumané slitiny.
|
|
|
Vliv jemnozrnných příměsí na charakter pórového systému betonu
Elfmarková, Veronika ; Smolka, Hynek (oponent) ; Hela, Rudolf (vedoucí práce)
Literatura neposkytuje uspokojivou odpověď na to, jaká je velikost částic hrubé fáze nebo velikost částic v maltové části a to především pro dosažení optimální mezerovitosti betonu. Za účelem překonání nedostatků návrhových metod vznikla myšlenka návrhu nového postupu pro návrh betonové směsi. Tato myšlenka je založena na komplexní analýze jemnozrnných příměsí (stanovení granulometrických vlastností, tvaru jednotlivých částic, pórovitosti, stanovení mezerovitosti) a následné posouzení vlivu na charakter pórového systému betonu a jeho fyzikálně – mechanické vlastnosti. V této práci jsou představeny a analyzovány příměsi elektrárenský popílek a mletý vápenec.
|
|
|
Identification and characterization of flagellar tip proteins in Trypanosoma brucei
Pavlisková, Hana ; Varga, Vladimír (vedoucí práce) ; Čajánek, Lukáš (oponent) ; Hashimi, Hassan (oponent)
Distální konec eukaryotického bičíku je jednou z nejdůležitějších částí bičíku v mnoha eukaryotických buňkách. S distálním koncem bylo asociováno několik důležitých funkcí, avšak jeho proteinové složení zůstává záhadou. Hlavním cílem této dizertační práce je identifikovat a charakterizovat proteiny distálního konce eukaryotického bičíku. Využitím modelového organismu, Trypanosoma brucei, který je známý jako parazit, a TrypTag.org projektu, který má za cíl lokalizovat všechny protein-kódující geny v genomu tohoto modelového organismu, se nám podařilo identifikovat 78 proteinů, které lokalizují na distální konec bičíku T. brucei. Abychom mohli tyto kandidátní proteiny charakterizovat, bylo nutné zavést v naší laboratoři nové přístupy. Za prvé jsme vyvinuli protilátkové markery, které označují distální konec nově vznikajícího bičíku, přesněji konektor spojující bičíky. Za druhé jsme vyvinuli rychlý přístup bez klonování pro značení a inducibilní overexpresi trypanozomálních proteinů. Prokázali jsme, že tento přístup je vhodný jak pro overexpresi velkých proteinů, tak i proteinů distálního konce bičíku. To umožňuje studium fenotypů při overexpresi proteinů a generuje materiál pro purifikaci proteinů pro následnou biochemickou charakterizaci. Za třetí jsme optimalizovali ultra-expanzní mikroskopii,...
|
host ::
RSS.