|
|
Brownfields a jejich potenciál pro zahradně architektonickou tvorbu
Konopíková, Kristýna
Diplomová práce má tři části, teoretickou, analytickou a návrhovou. Teoretická část v literární rešerši shrnuje základní pojmy řešené problematiky, problematiku brownfields zaměřenou na konverze objektů, výstavní tvorbu ve spojení se zahradní a krajinářskou architekturou a v neposlední řadě se zabývá vegetací v objektech brownfields. Tato teoretická část je podkladem pro pochopení tvorby výstavního prostoru v objektech brownfields. Na vybraných realizovaných příkladech zahraniční tvorby dokumentuje přístup výstavnické tvorby a poukazuje na světové trendy v zahradní a krajinářské tvorbě, které jsou přínosnými a inspirativními pro budoucí konverze objektů brownfields. Praktická část práce se zabývá vytipováním a zdokumentováním ploch brownfields v Liberci a následně pak v Kateřinském údolí. Ve městě byly vyhledány lokality, které jsou registrovány jako plochy brownfields a z nich následně vytipovány plochy, které byly dále rozděleny dle polohy města na objekty brownfields v centrální části města a objekty brownfields v příměstské zóně. Z těchto objektů bylo následně vybráno vhodné modelové území pro zpracování ideového návrhu. Návrhovou část tvoří zahradně architektonická studie modelového území bývalé Salomonovy továrny v Kateřinském údolí, která shrnuje principy tvorby výstavnického návrhu se všemi kompozičními částmi a snaží se poukázat na jednu z mnoha možností konverze prostoru. Studie je řešena v několika úrovních a její detail je rozpracován do úrovně projektové dokumentace k realizaci stavby vegetačních prvků.
|
|
| |
|
|
Konec česko-německého soužití na Liberecku
Misařová, Adéla ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kučera, Rudolf (oponent)
Liberec sehrával významnou roli v česko-německých vztazích již od roku 1918, kdy byla vytvořena provincie Deutsch Böhmen. Za druhé světové války pak jeho význam ještě vzrostl, neboť se stal hlavním městem Sudetské župy a je také znám jako rodiště Konrada Henleina. Ve městě žilo na konci války podle odhadů 80 % německých obyvatel a tento fakt ovlivnil jak průběh osvobození, tak i následné odsunové akce. Osvobození nebylo na Liberecku očekáváno s nadšením, jako tomu bylo v jiných městech mimo pohraničí. Bylo spíše charakterizováno zmatkem, nejistotou a strachem před sovětskou armádou, která se mstila německým zajatcům za válečná příkoří. Osvobození znamenalo pro Liberec konec bezmála sedmi let německého útlaku, nicméně nebylo oslavováno. Mnoho Němců odcházelo z města ještě za války, včetně velké části nacistického vedení. Naopak sem přicházeli navrátilci z války - lidé, jež se po obsazení Sudet přestěhovali do vnitrozemí a dále ti, kteří s Libercem neměli nic společného a jen zde chtěli začít nový život. Situace byla velmi nepřehledná a počty obyvatel a jejich národnostní složení uvádí literatura často odlišně. Zajímavé je dále také sledovat, jaké aspekty vedly k tomu, že se různá města v Československu postavila ke stejnému problému naprosto odlišným způsobem.
|
|
|
Historie sportovního letectví v Libereckém kraji do roku 1970
Hájek, Vojtěch ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Tato práce s názvem Historie sportovního letectví v Libereckém kraji do roku 1970, má za cíl zmapovat vývoj sportovního letectví v prostoru současného Libereckého kraje od konce druhé světové války do nástupu tzv. normalizace. Práce obsahuje celkem pět důležitých kapitol, ve kterých jsou shrnuty dosavadní poznatky o studovaném tématu s přihlédnutím k významu jak technických, tak historických aspektů tohoto období.
|
|
|
Zmapování lesních mateřských školek v Libereckém kraji
Štěpánková, Michaela ; Turčová, Ivana (vedoucí práce) ; Frainšic, Michal (oponent)
Název: Význam přírody jako vzdělávacího prostředí zmapováním lesních klubů a lesních mateřských škol v Libereckém kraji z pohledu pedagogů. Cíl práce: Cílem mé diplomové práce je zmapování lesních mateřských škol a lesních klubů v Libereckém kraji. Dále získání konkrétních informací o fungování a pedagogické činnosti těchto LMŠ a lesních klubů v Libereckém kraji pomocí polo-strukturovaných rozhovorů. Výsledky: Zpracování literatury vztahující se k předškolní pedagogice, alternativním pedagogickým směrům a lesní mateřské škole nám přiblížilo danou problematiku. Prostřednictvím polo-strukturovaných rozhovorů, které jsem vedla s pedagogy jednotlivých lesních mateřských škol či klubů v Libereckém kraji, jsem získala potřebné informace. Fungování LMŠ a klubů je v mnoha ohledech odlišné. Otevírací doba školek je od 7:00 do 17:00. Využívají pedagogické směry waldorfský a montessori, ale pouze jako inspiraci. Režim dne se liší, avšak pomůcky, které používají, jsou podobné a pocházejí z přírody. Všichni respondenti mají kladný vztah k přírodě a vnímají její pozitivní vliv na děti. Velmi zásadní závěrečná informace je, že se mění způsob výchovy od autoritativní k liberální, mění se společnost a LMŠ či lesní kluby rodiče vítají. Klíčová slova: vzdělání, alternativní pedagogické směry, vztahy s přírodou, lesní...
|
|
|
Regionální tisk na Liberecku v roce 1938 na příkladu Severočeského deníku
Reindlová, Nikola ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Hlavním cílem mé diplomové práce je zachycení společenské atmosféry na stránkách periodického tisku na Liberecku během několika posledních měsíců před odtržením Sudet od Československa v důsledku mnichovské dohody. Jednalo se o převážně německy obydlený region a mě zajímalo, jak napjaté období roku 1938 vnímala místní česká menšina. Z tohoto důvodu jsem si vybrala jediný česky psaný liberecký deník daného období - Severočeský deník. Začátek práce je věnován krátké rekapitulaci historického vývoje Liberecka. A jelikož česko-německé vztahy nejsou otázkou pouze první republiky, ale jde o několik století trvající soužití, zabývá se další kapitola právě tímto tématem, abychom dokázali události roku 1938 zařadit do správného kontextu. V další části práce jsem se věnovala již samotnému Severočeskému deníku, jeho vydavatelům, tiskárnám, grafické podobě, redakci a také obsahové charakteristice. Poté následuje kvantitativní obsahová analýza listu v poslední fázi jeho existence, tedy od ledna do října 1938. Zajímala jsem se, jakým tématům dávala redakce prostor, kdo dané texty vytvářel, jak byly dlouhé a do jakých rubrik byly řazeny. Zkoumala jsem také, které žánry noviny tvořily a zda se věnovaly regionálním, celostátním či zahraničním událostem. Na závěr práce je zařazena kapitola shrnující další vývoj...
|
|
|
Systémová korupce v Liberci
Langr, Ivan ; Frič, Pavol (vedoucí práce) ; Cejp, Martin (oponent)
Rigorózní práce "Systémová korupce v Liberci. Jak ji řešit?" se zabývá tématem systémové korupce a klientelismu a jejich rolí v postkomunistické společnosti. Práce je koncipována jako případová studie (Yin 1994, 2003, Flyvbjerg 2006, 2011), jejíž teoretický rámec překračuje běžné koncepty korupce (public office, market centered theory, public interest) a staví na teoriích systémové korupce (Caiden & Caiden 1977, resp. Caiden 2003, Johnston 1998, Wallis 2006, Stefes 2004, 2007, Jowitt 1992 aj.), jejich dopadech na společnost v oblastech vládnutí, občanských svobod, sociální soudržnosti a veřejné ekonomiky. Empirická část práce pak zkoumá projevy obou fenoménů na příkladu liberecké radnice; výzkum je zhruba ohraničen lety 1998 - 2010, kdy se v mediálním i politickém diskurzu nejvíce projevuje faktor propojení vedení města a stavební lobby. Cílem výzkumu je na jednotlivých případech chování a jednání politické reprezentace, úředníků a četných ekonomických subjektů identifikovat a ověřit naplnění indikátorů systémové korupce a klientelismu, stanovené v preempirické části práce. Metodicky rigorózní práce staví na hloubkových rozhovorech s aktéry (politici, úředníci, orgány činné v trestním řízení aj.), studiu a analýze nejrůznějších dokumentů (zápisy a podkladové materiály rady a zastupitelstva města,...
|
|
|
Systémová korupce v Liberci
Langr, Ivan ; Frič, Pavol (vedoucí práce) ; Cejp, Martin (oponent)
Diplomová práce "Systémová korupce v Liberci" se zabývá tématem systémové korupce a klientelismu a jejich rolí v postkomunistické společnosti. Práce je koncipována jako případová studie (Yin 1994, 2003, Flyvbjerg 2006, 2011), jejíž teoretický rámec překračuje běžné koncepty korupce (public office, market centered theory, public interest) a staví na teoriích systémové korupce (Caiden & Caidenová 1977, resp. Caiden 2003, Johnston 1998, Wallis 2006, Stefes 2004, 2007, Jowitt 1992 aj.), jejich dopadech na společnost v oblastech vládnutí, občanských svobod, sociální soudržnosti a veřejné ekonomiky. Empirická část práce pak zkoumá projevy obou fenoménů na příkladu liberecké radnice; výzkum je zhruba ohraničen lety 1998 - 2010, kdy se v mediálním i politickém diskurzu nejvíce projevuje faktor propojení vedení města a stavební lobby. Cílem výzkumu je na jednotlivých případech chování a jednání politické reprezentace, úředníků a četných ekonomických subjektů identifikovat a ověřit naplnění indikátorů systémové korupce a klientelismu, stanovené v preempirické části práce. Metodicky diplomová práce staví na hloubkových rozhovorech s aktéry (politici, úředníci, orgány činné v trestním řízení aj.), studiu a analýze nejrůznějších dokumentů (zápisy a podkladové materiály rady a zastupitelstva města, smlouvy,...
|
|
|
Liberecké krematorium a osobnost architekta Rudolfa Bitzana
Zamazalová, Michaela ; Novotná, Eva (vedoucí práce) ; Schmelzová, Radoslava (oponent)
Bakalářská práce "Liberecké krematorium a osobnost architekta Rudolfa Bitzana" se zabývá budovou krematoria v Liberci i osobou jejího tvůrce, architekta Rudolfa Bitzana. Cílem práce je představit realizaci projektu této stavby v kontextu doby jejího vzniku. Zaměřuje se také na kulturně-historické pozadí stavby libereckého krematoria, které je první stavbou krematoria na našem území. Hlavní část práce se soustředí kromě architektury stavby, na umělecko-historický pohled i na uměleckou výzdobu krematoria. Součástí práce je také podrobný popis interiéru včetně porovnáním původní a současné podoby stavby, která utrpěla mnohými rekonstrukcemi. Jedna z kapitol je věnována samotné osobnosti, u nás stále málo známého německého architekta, Rudolfa Bitzana. Kapitola se zaměřuje především na jeho dílo, stručně shrnuje i architektův život a studia. Popisuje Bitzanovy významné architektonické návrhy a realizace nejen v Německu, ale především v oblasti českého pohraničí, kterými jsou například Krušnohorské divadlo v Teplicích, kancelářská budova v Podmoklech či vily v Liberci. Práce nabízí také srovnání s drážďanským krematoriem a dalšími německými stavbami tohoto druhu. Poukazuje na vzájemné ovlivnění těchto staveb a snaží se nalézt architektovu možnou inspiraci.
|
|
|
Antonín Dvořák a Liberecko - Prameny k životu a dílu skladatele
Myslivcová, Eva ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Kachlík, Jan (oponent)
Předložená bakalářská práce si klade za cíl zjistit a vyhodnotit stav pramenů vztahujících se k Dvořákovým osobním či uměleckým kontaktům a k recepci Dvořákova díla a jeho osobnosti v regionech vytyčených v úvodu práce a shrnutých pojmem "Liberecko". První kapitola "Stav bádání" přináší v oddílu "Prameny" kromě jiného též zprávu o nálezu dvou kopií dosud neznámých dopisů Antonína Dvořáka adresovaných Aloisi Göblovi na Sychrov. Následující kapitola věnovaná oblasti Turnovska a koncertní návštěvě Semil jednak shrnuje známé informace o Dvořákových návštěvách tohoto regionu a jednak je rozšiřuje na základě nepublikovaných pramenných materiálů (strojopisů) uložených v archivu turnovského pěveckého sboru Antonín Dvořák a v Muzeu Českého ráje v Turnově. Práci uzavírá kapitola věnující se ostatním regionům zmíněným v úvodu práce, u nichž se již po prvním vhledu do problematiky předpokládalo, že pramenná základna k tématu zde bude nepoměrně menší. Klíčová slova Antonín Dvořák; Alois Göbl; Otilie Dvořáková; Bohuslav Finke; Josef Kuhn; František Čepelík; Kajetán Tichý; Antonín Horáček; Zpěvácký spolek Antonín Dvořák v Turnově; Turnov; Sychrov; Semily; Liberec/Reichenberg; Jablonec nad Nisou/Gablonz an der Neisse; Český Dub/Böhmisch Aicha; Radimovice; Jenišovice
|
host ::
RSS.