|
|
Mediální obraz úmrtí Michaila Gorbačova a Alžběty II. v českém tisku
Beranová, Monika ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Růžička, Daniel (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na analýzu mediálního obrazu dvou významných politických a kulturních osobností, Michaila Gorbačova a Alžběty II. Obě osobnosti zemřeli krátce po sobě v roce 2023. Text podrobně popisuje život a politické působení obou osobností, jejich vliv na dění ve světě a současné vnímání jejich postav. Michail Gorbačov je často označován jako největší politik 20. století. V letech 1985-1991 zastával funkci generálního tajemníka Komunistické strany Sovětského svazu a zároveň v letech 1990 až 1991byl jeho jediným prezidentem. Zasadil se o ekonomické a politické změny, které vedly k demokratizaci Sovětského svazu. V roce 1990 dokonce získal Nobelovu cenu za míru. Postava Michaila Gorbačova je dodnes velmi odlišně vnímána jak samotnými Rusi, celosvětovou veřejností, politiky i v prostředí odborné veřejnosti. Sám Michail Gorbačov nebyl nikdy plně ztotožněn s tím, že byl často označován jako strůjce rozpadu Sovětského svazu. Královna Alžběta II. byla v letech 1952-2022 vládnoucí královna patnácti nezávislých států označovaných jako Commonwealth realm. Za doby její vlády došlo k několika zásadním milníkům, které ovlivnili vnímání královny a celé britské královské rodiny. Jako příklad lze uvést její nástup na trůn a korunovaci v roce 1953, která byla jako první vysílána živě a...
|
|
| |
|
|
Britská politika vůči SSSR v druhém funkčním období Winstona Churchilla
Vondráčková, Tereza ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Kłusek, Johana (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Britská politika vůči SSSR v druhém funkčním období Winstona Churchilla" se zabývá problematikou britské politiky k Sovětskému svazu ovlivněnou měnícím se postojem Winstona Churchilla, nejvýraznějšího britského státníka první poloviny 20. století. Práce se zabývá zejména počátky politiky détente zapříčiněné Stalinovou smrtí v roce 1953. V rámci osvětlení historického kontextu bylo zapotřebí též rekapitulovat politiku uplatňovanou předešlou labouristickou vládou pod vedením Clementa Attleeho. Zkoumanou problematikou je období v rozmezí let 1951 až 1955 vyznačující se diplomatickými snahami o zahájení dialogu mezi Západním a Východním blokem. Práce se dále zaměřuje na mezinárodní konference, jež sloužily ke snižování napětí a rychlosti zbrojení za účelem nutnosti eliminovat možný jaderný konflikt mezi mocnostmi. Na základě prostudované sekundární literatury a dostupných primárních zdrojů je výsledkem práce vymezení vlivu détente na britskou politiku vůči SSSR a zhodnocení Churchillových pokusů navázat dialog s Východním blokem.
|
|
| |
|
|
Východiska evropského přístupu k environmentální spravedlnosti
Valachová, Emilie ; Tesař, Jakub (vedoucí práce) ; Dostál, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje procesu šíření myšlenky environmentální spravedlnosti do Evropy. Na příkladech Velké Británie a Slovenska sleduje, jakými cestami se environmentální spravedlnost do těchto zemí dostala a jak se v průběhu proměnila. Práce se zaměřuje na odbornou diskuzi jako jeden ze segmentů diskurzu o environmentální spravedlnosti. Na základě teorie translace zkoumá oblasti, kde se experti setkávali s myšlenkou environmentální spravedlnosti. Dále se zajímá o teoretická východiska i obsah environmentální spravedlnosti v místním diskurzu, zejména z hlediska modifikací za účelem přiblížením konceptu lokálnímu kontextu. Pomocí interpretativní kvalitativní analýzy odborných publikací vydaných autory působícími na britských nebo slovenských institucích bylo zjištěno, že proces translace do Evropy stále není ukončen a neprobíhá uniformní metodou. Zatímco ve Velké Británii větší roli sehrály americké publikace o environmentální spravedlnosti a významným mechanismem se stalo propojení environmentální spravedlnosti s udržitelným rozvojem, na slovenskou odbornou diskuzi měly dopad spíše osobní kontakty s mezinárodním prostředím. Translace na Slovensko však prozatím probíhá v omezené míře, neboť diskuzi o environmentální spravedlnosti tvoří pouze Richard Filčák a zaměřuje ji na otázku romské...
|
|
|
Reakce Velké Británie na kyperskou krizi v roce 1974
Baxová, Amanda ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce se věnuje reakci Velké Británie na kyperskou krizi v roce 1974. Práce podle modelu racionálního aktéra rozhodování v zahraničně-politických otázkách zkoumá, proč se Velká Británie rozhodla v roce 1974 na Kypru vojensky neintervenovat. Teoretická část práce nastiňuje kyperský konflikt v roce 1974 a popisuje, jakým způsobem v něm figurovala Velká Británie. Praktická část práce analyzuje britské jednání na Kypru, konkrétně se věnuje alternativě vojenské intervence. Cílem práce je zjistit, co vedlo britskou vládu k rozhodnutí vojensky neintervenovat na Kypru a zda se podle zvolené metodologie rozhodla správně.
|
|
|
Problematika britsko-amerických vztahů: válka o Falklandy
Podolková, Klára ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Bakalářská práce Problematika britsko-amerického vztahu: válka o Falklandy se zabývá tzv, zvláštním vztahem mezi Velkou Británií a Spojenými státy. Zvláštní důraz je kladen především na analýzu vztahu mezi americkým prezidentem Ronaldem Reaganem a britskou premiérkou Margaret Thatcherovou. Hlavním cílem práce je zjistit, do jaké míry se zvláštní vztah promítl do amerických postojů během britsko-argentinského konfliktu o Falklandské ostrovy v roce 1982. Teoretická část práce je zaměřena na hledání definice pojmu special relationship. Našla jsem různé definice termínu, ale univerzální pojetí neexistuje. Práce operuje s definicí Johna Dumbrella, který říká, že zvláštní vztah mezi zeměmi existoval, a to konkrétně v období studené války. Analytická část zkoumá britsko-americkou spolupráci během výše zmíněného konfliktu a také roli Spojených států jako mediátora. Práce dochází k závěru, že koncept special relationship hrál roli ve válce o Falklandské ostrovy. Promítl se ve vojenské, satelitní a zpravodajské spolupráci obou zemí. I osobní přátelský vztah mezi Reaganem a Thatcherovou potvrdil existenci zvláštního vztahu. Role USA jako mediátora byla kritizována, neboť se ukázalo, že nebyla neutrální. Analýza také došla k závěru, že v politických názorech britsko-amerických politiků se special relationship...
|
|
|
British foreign policy in the context of the partition of India
Lacko, Daniel ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá dekolonizačným procesom rozdelenia Indie z roku 1947 a jeho následkami. Jej cieľom je vyvodenie záverov ohľadom úlohy britskej zahraničnej politiky (britskej vlády) v tomto procese, z ktorého vzišli dva nové suverénne štáty - India a Pakistan, ktorých vzťahy sú dodnes charakteristické svojou rivalitou. Konkrétne sa v práci hľadajú odpovede na dve výskumné otázky. Po prvé, či mali kroky britskej zahraničnej politiky vplyv na vznik indicko-pakistanskej rivality. Po druhé, ak áno, boli hlavnou príčinou vzniku tejto rivality, alebo za ňu môžu iné udalosti, ktoré nesúviseli s britskými krokmi. Diplomová práca taktiež vo svojej prvej časti rozoberá fenomén dekolonizácie z teoretického hľadiska. Druhá časť je už venovaná samostatne prípadovej štúdie rozdelenia Indie. Táto časť sa v druhej kapitole venuje podrobnému opisu najdôležitejších udalostí z obdobia rokov 1857-1947, čo má za úlohu poskytnúť čitateľovi obraz o tom, ako došlo k samotnému rozdeleniu Indie v roku 1947 a akú úlohu v tom zohrávali Briti. Tretia kapitola, ktorá je stále súčasťou prípadovej štúdie, na začiatku stručne opisuje následok rozdelenia Indie a podobu indicko-pakistanskej rivality. Potom je súčasťou aj prepojenie teoretickej časti práce s prípadovou štúdiou a na záver príde analýza skoršie opísaných...
|
|
| |
|
|
Image of the United Kingdom in Russian media in the context of Brexit
Sharkova, Olga ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Vystoupení Spojeného království z Evropské unie představovalo významnou světovou událost, která přitahovala pozornost jak odborníků v oblasti politiky a mezinárodních vztahů, tak veřejnosti a médií. Po referendu o brexitu se pozornost celého světa soustředila na situaci ve Spojeném království. Média všech zemí informovala o této události různým způsobem. Diplomová práce "Obraz Spojeného království v ruských médiích v kontextu brexitu" proto zkoumá obraz Velké Británie v ruských provládních médiích Russia Today a opozičních médiích Dozhd. Práce zahrnuje kritickou diskurzivní analýzu článků z obou zdrojů z období od 23. června 2016 do roku 2018. Analýza byla následně použita k vytvoření obrazu Spojeného království v každém z těchto médií. Zvláštní pozornost byla věnována informování o ruském vměšování do referenda o brexitu prostřednictvím výzvy k emocím britských voličů přes sociální síť Twitter. Obraz Spojeného království v souvislosti s brexitem v opozičních a provládních médiích byl následně porovnán s cílem zjistit, jak se obraz Spojeného království změnil v kontextu vměšování Ruska, a jaké jsou názory dvou médií na ruské vměšování do referenda o brexitu. Klíčová slova brexit; referendum; mediální reprezentace; mediální obraz; média a společnost; Velká Británie; ruská média Název práce Obraz...
|
host ::
RSS.