|
| |
|
|
Cultural Diplomacy as an Instrument of Foreign Policy of the Russia Federation. Case Study: Slovakia
Chebeňová, Nina ; Voráček, Emil (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce je soustředěna na definování místa kulturní diplomacie a konceptů soft power a nation branding v zahraniční politice Ruské federace, jelikož od konce Studené války začal význam kultury a kulturní diplomacie v mezinárodních vztazích narůstat. Zabývá se otázkou, zda kulturní diplomacie jako součást zahraniční politiky Ruské federace přispívá ke zvyšování atraktivity a pozitivního obrazu země v zahraničí. K určení její pozitiv, negativ a využití potenciálu byla aplikována SWOT analýza. V případové studii je definována pozice Slovenska v kulturní diplomacii Ruské federace s ohledem na problémová místa spolupráce. Součástí je také analýza činnosti, jejích výsledků a hlavních projektů Ruského centra vědy a kultury v Bratislavě.
|
|
|
Strategické partnerství mezi Německem a Ruskem
Maráková, Natálie ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Šauer, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na analýzu a zhodnocení německo-ruského strategického partnerství optikou Německa. Jejím cílem je nalézt odpověď na otázku, zda Rusko někdy skutečně bylo, popřípadě stále je strategickým partnerem Německa, nebo zda navázání strategického partnerství zůstává spíše politickým cílem než realitou. Teoretická část práce se zabývá vymezením teoretické podstaty strategického partnerství a identifikuje základní definiční znaky tohoto konceptu. Analytická část práce je rozčleněna na dílčí kapitoly, které se věnují analýze jednotlivých dimenzí německo-ruských vztahů: ekonomické, energetické, bezpečnostní a politické. Závěrečná kapitola této práce si klade za cíl shrnout a zhodnotit hlavní poznatky výzkumu vyplývajícího z předchozích kapitol a zodpovědět výzkumnou otázku, zda je, či v minulosti bylo možné považovat Rusko za německého strategického partnera.
|
|
| |
|
|
United States and Latin America: The U.S. foreign policy and the need for a new direction
Torres Roldan, Alba Lorena ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Durrmeyer, Sébastien (oponent)
No other region in the world has been more intervened by the United States than Latin America. An increasing interdependence between both in terms of trade, security and energy has grown along with a new reality. New political currents in Latin America have favored to recover the sovereignty and self-determination of their countries, while gaining independence from the United States preferences and mandates. The aim of this paper is to analyze the historical approach of the U.S. foreign policy to Latin America since 1945 as well as the implementation of them, with the purpose of evaluate the current scenario. A rhetoric vs reality approach is conducted showing the need for a more coherent U.S. foreign policy both in the economic and the security agenda.
|
|
|
The Great Powers in Latin America - Comparison of the United States and the Chinese Foreign Policies
Henriquez Argote, Jose Luis ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Durrmeyer, Sébastien (oponent)
Latin America is in the last years a region who is receiving more and more global attention both on the economic and political side. During the last 30 years the region has gone through several changes allowing the Latin American countries to maintain a fast and stable economic and democratic growth which has attracted the interest of the two main economic powers, the United States and the People's Republic of China. Since the Monroe Doctrine, the United States has significantly contributed to shaping policy in Latin America. However, given the recent changes in the international system since the end of the Cold War, the U.S. influence has decreased probably as never before. This has allowed other international powers, precisely China, to enter the region and gain important economic and political partners. Given China's need for commodities, energy and the need for new markets for their high amounts of manufactures, Latin America has gone off very well in increasing its economical ties with China. However, it must not be forgotten that the United States still plays an important role in the region. The aim of this thesis is to compare the current foreign policies of the United States and the China towards Latin America, of where is the arm of the United States important, and where the Chinese one is.
|
|
|
Proměny zahraniční politiky Venezuely na přelomu 20. a 21. století
Novotná Nachtigallová, Mariana ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Němec, Jan (oponent) ; Opatrný, Josef (oponent)
Dizertační práce se zabývá proměnou zahraniční politiky Venezuely v letech 1999 -- 2012 a dále vztahem mezi zahraničněpolitickou rétorikou a zahraniční politikou a vnitropolitickým vývojem. Základní hypotéza zní: Zahraničněpolitická rétorika a zahraniční politika Venezuely v letech 1999-2012 měla za primární cíl legitimizovat mocenské postavení prezidenta Cháveze. Práce obsahuje vedle analýzy zahraniční politiky také krátký historický exkurz a analýzu současného politického režimu Venezuely, což bylo pro studium vztahu mezi nimi a studium otázek souvisejících s legitimitou nezbytné. Hlavním nástrojem pro testování dvou dílčích hypotéz byla textová analýza projevů Huga Cháveze před Národním shromážděním v letech 2000-2012. Kvantifikace klíčových slov a kvalitativní analýza projevů umožnila ověřit stanovené dílčí hypotézy. Závěrem bylo možné konstatovat, že zahraniční rétorika a zahraniční politika Huga Cháveze přispívala k posilování jeho vnitřního mocenského postavení, zejména ve vztahu k armádě a vrstvám citlivým na populistický styl a to i na vzdory nežádoucím dopadům zahraniční politiky na venezuelské hospodářství. Dále můžeme říci, že se zahraničněpolitická rétorika a zahraniční politika v letech 1999-2012 proměňovala a radikalizovala v souvislosti s vnitropolitickým vývojem.
|
|
|
Posilování pozice Čínské lidové republiky v Africe
Svatek, Lukáš ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Stuchlíková, Zuzana (oponent)
v první části poukazuje na důležitost čínských aktivit před rokem 2000 a především na nezbytnost studia tohoto období pro pochopení současných vztahů mezi africkými státy a Čínskou lidovou republikou. Prostor je věnován i vybraným důležitým proměnám rozvojové pomoci tradičních donorů, čímž je umožněno zasazení aktivit ČLR do kontextu a rychlé porovnání vývoje čínské rozvojové pomoci s obdobným procesem v západním světě. Předmětem zkoumání je následně také proměna zahraniční politiky ČLR v Africe, ke které došlo v souvislosti s ekonomickým rozmachem země. Dále se práce věnuje současné podobě čínské rozvojové spolupráce s Afrikou. Jejím formám, způsobu poskytování, či odlišnostem od rozvojové pomoci poskytované tradičními donory. V závěrečné části práce se poté pokouším o zhodnocení ČLR jako donora pomocí modelu ideálního donora a jeho opaku.
|
|
|
Současná podoba chilské kulturní diplomacie
Kireeva, Evgeniya ; Peterková, Jana (vedoucí práce) ; Poráziková, Lenka (oponent)
Práce se zaměřuje na současnou podobu chilské kulturní diplomacie. Cílem práce je zanalyzovat a zhodnotit chilskou kulturní diplomacii a její vliv na jiné země, v rámci této práce jsem se zaměřila na analýzu vlivu na Rusko a Českou republiku. Práce je rozdělena do tří kapitol: první se zabývá teoretickými východisky, především, vymezením pojmu kulturní diplomacie a výčtem aktérů a nástrojů, druhá je věnována specifice kulturní diplomacie Chile, a třetí uplatňuje získané teoretické poznátky v praktické oblasti a přehledně znazorňuje působení chilské kulturní diplomacie v Ruské federaci a České republice.
|
|
|
Postavení Egypta v soudobých mezinárodních vztazích
Siroňová, Alena ; Novotná, Yvona (vedoucí práce) ; Druláková, Radka (oponent)
Tato práce analyzuje soudobé zahraniční vztahy Egypta. V první části práce jsou diskutována teoretická východiska tahrírské revoluce. Druhá část analyzuje dopady této události na zahraničně-politické postavení Egypta v mezinárodních vztazích na příkladu vztahů se Spojenými státy americkými, s Evropskou unií, včetně samostatné analýzy vztahů egyptsko-českých, a zeměmi Zálivu a Středního východu. Ačkoli se v roli vládnoucí elity země vystřídaly dvě skupiny aktérů -- armáda, islamisté a opět armáda, obě nakonec dospěly ke stejnému postupu v rámci zahraniční politiky. Tento postup je charakterizován zejména silnými vazbami na tradiční partnery země, především USA a bohaté státy Zálivu.
|
host ::
RSS.