|
|
Velkostatek města Sušice. Od městských (šosovních) vesnic k robotní abolici a jejím výsledkům
Lhoták, Jan ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Petráň, Josef (oponent) ; Knoz, Tomáš (oponent)
Jan Lhoták Velkostatek města Sušice. Od městských (šosovních) vesnic k robotní abolici a jejím výsledkům (abstrakt) Disertační práce se pokouší přispět ke složitému problému hospodářského vývoje českých zeměpanských měst v pobělohorské době. Zaměřuje se na jeden vybraný problém: zkoumání městské feudalizace, tzn. na rozbor významu a rozsahu jejich vrchnostenských aktivit. České dějepisectví se až dosud tomuto tématu věnovalo velmi okrajově, neboť se města obecně vnímala jako cizí element ve feudálním prostředí, jenž naopak vytvářel předpoklady ke společenské modernizaci. Zkoumal se proto přednostně velkostatek šlechtický (komorní), případně církevní. Úvodní kapitola bilancuje dosavadní stav výzkumu o městském velkostatku. Nejprve je zařazen rámcový přehled stavu výzkumu v západní Evropě. Městské vrchnostenské ambice tu jsou součástí šířeji koncipovaného studia vztahu města a venkova. V českém prostředí podobné studium zatím jen nesměle aplikuje archeologie a medievistika. Pro raně novověké období se výzkum fragmentuje mezi agrární a urbánní dějiny, které svými metodami přistupují k danému tématu s různými výsledky (především práce Adolfa Zemana o Plzni a Rokycanech v 18. století). Analytickou část disertační práce tvoří celkem šest kapitol, které nazírají městský velkostatek ze tří rovin. Každá z nich je...
|
|
|
Od feudalismu ke kapitalismu
Radošťanová, Iveta ; Mládek, Josef (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent)
Evropská společnost na své cestě k dnešnímu uspořádání prošla strastiplným vývojem. Každá etapa této pouti lidstva za vyššími stupni a formami civilzace je charakteristická určitým uspořádáním společenských vztahů, což by v této práci mělo být podrobeno bližšímu zkoumání. Budu se zde zabývat vývojem západních zemí v době, kdy se feudální uspořádání středověké společnosti ukazovalo stále zřetelněji nedostačujícím a zastaralým, načež mělo být vystřídáno uspořádáním novým, modernějším, takovým, které by dovedlo lépe nežli zkostnatělý feudalismus odpovídat měnícím se potřebám společnosti. Nikoli přesný výklad historického vývoje, nýbrž obecnější analýza institucionálních změn bude mým cílem. Nejprve se pokusím popsat obecné rysy oné přeměny, abych se následně mohla věnovat několik konkrétním zemím a jejich vzájemným odlišnostem, přičemž bude řeč o Francii, Španělsku, Nizozemí a Anglii.
|
host ::
RSS.