Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 77 záznamů.  začátekpředchozí49 - 58dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Honour and virtue in signo temporis. On examples of female figures in G. E. Lessings's, F. Hebbel's and A. Schnitzler's works.
Poláčková, Zuzana ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Resumé Táto práca na základe troch textov z rôznych literárno-historických období pojednáva o cti a počestnosti v znamení času, tzn. pokúša sa priblížiť vývoj pojmov česť a počestnosť v určitom časovom rozhraní. Ako príklad osvietenského diela bola zvolaná tragédia Gottholda Ephraima Lessinga "Emilia Galotti". Ako reprezentant prvej polovice 19. storočia bola analyzovaná taktiež tragédia, a to od Friedricha Hebbla "Maria Magdalena". A prelom storočia zastupuje novela Arthura Schnitzlera "Fräulein Else". Vo všetkých troch dielach je výraznou charakteristikou hlavnej ženskej hrdinky jej rola dcéry. Dané hrdinky sa kvôli ohrozeniu cti a počestnosti dostávajú do situácií, ktoré riešia samovraždou (pričom u Emilie Galotti je to vražda na vlastnú žiadosť). K tomuto tragickému koncu postáv vo výraznej miere prispeli otcovia hrdiniek. V prvom prípade, teda v osvietenskej tragédii dcéra Emília žiada otca Odoarda, aby jej bodol dýku do hrude, keďže spáchať samovraždu by bolo smrteľným hriechom. Týmto zúfalým činom chcú obaja predísť hroziacej strate počestnosti Emílie, ktorá je v dobe osvietenstva integrálnou súčasťou človeka. V druhom prípade umiera vlastnou rukou tehotná Klára, ktorá o počestnosť prišla. V snahe zachrániť aspoň otcovu česť, ktorá v tej dobe znamenala asi toľko čo reputácia, nafinguje vlastnú smrť...
Antické tradice v architektuře zámku Kačina
Matys, Marián ; Bouzek, Jan (vedoucí práce) ; Bažant, Jan (oponent)
Předmětem práce je zkoumání historie zámku Kačina z hlediska jejího vztahu k antickému umění a stavitelství. Úvodní kapitoly byly věnovány době, ve které zámek vznikl, byl připomenut i význam osvícenství, i ve vztahu k hraběti Janu Rudolfovi Chotkovi. Otevřenou otázkou bylo, zda existovaly přímé vztahy k antice nebo zda tyto vztahy byly zprostředkovány jinými předlohami. Během práce se ukázalo, že založení Kačiny vycházelo ze starších předloh, které v průběhu staletí prošly dalším vývojem. Podstatný význam v rámci vývoje evropské architektury měl traktát Marca Vitruvia Polliona, na který se odvolávali zvláště renesanční architekti. Pro architekturu Kačiny byly nejvýznamnější podněty Andrey Palladia, který starší vzory přetvářel do vlastního názoru. Jedna z následujících kapitol se soustředila k osobnosti stavebníka, hraběte Jana Rudolfa Chotka, dále na architekty a stavitele zámku. Následující kapitoly se věnují popisu zámku, zámeckému exteriéru, členění vnitřní dispozice a detailům výzdoby. Zmíněn je také dnes jen málo zachovaný park. V poslední kapitole jsou připomenuty paralely, které lze srovnávat s architekturou celku i jejími detaily.
Počátky katolického politického myšlení v díle V. S. Štulce
Záškoda, Miloslav ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Klementová, Eliška (oponent)
Předkládaná bakalářská práce propojuje excerpci, analýzu a interpretaci politického myšlení veřejně působícího katolického kněze v české společnosti 19. století, tedy v době, kdy katolická církev ztrácí své ideologické a mocenské pozice a kdy musí vzdorovat sílícím sekularizačním tendencím. Katolická církev se stává pouze jednou z mnoha kulturních a politických platforem v tomto století, a musí proto zápasit s ostatními názorovými proudy o své místo ve společnosti. Jmenovitě se toto pojednání zaměřuje na život a dílo katolicky založeného duchovního a upřímně přesvědčeného vlastence Václava Štulce (1814 - 1887). Představeny zde budou tři základní linie jeho politického myšlení. První okruh problémů, který ve svém díle tematizuje, souvisí nejen s rolí reprezentanta katolické církve, ale také se zdůrazňováním významu náboženských hodnot potřebných pro dosažení obecného blaha společnosti. Štulc se zcela jasně ohrazuje především vůči osvícenskému hnutí, revolučnímu násilí a reformám pod taktovkou císaře Josefa II. Štulcovo konzervativní myšlení také vybízí všechny sociální vrstvy, aby dodržovaly základní práva a dbaly veřejného pořádku. Druhé téma, na něž autor velice často odkazuje, se týká vztahu náboženské a národní identity. Snaží se propojit katolickou víru s konceptem moderního národa. Svým dílem...
Hodnoty jako pedagogický problém
Kubcová, Šárka ; Bendl, Stanislav (vedoucí práce) ; Kraus, Blahoslav (oponent) ; Linková, Marie (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Pedagogická fakulta Katedra školní a sociální pedagogiky ABSTRAKT DISERTAČNÍ PRÁCE 2011 Mgr. et Mgr. Šárka Kubcová Název disertační práce: Hodnoty jako pedagogický problém Autor: Mgr. et Mgr. Šárka Kubcová Škola: Univerzita Karlova v Praze Fakulta: Pedagogická fakulta Školící pracoviště: Katedra školní a sociální pedagogiky Školitel: doc. PaedDr. Stanislav Bendl, Ph.D. Rok odevzdání práce: 2011 Klíčová slova: hodnoty, kvalita, důležitost, výchova, vzdělávání, vyučovací předmět, škola, vzdělávací systém, rodina, pedagogové, učitel, žáci, děti Abstrakt Disertační práce je zaměřena na hodnoty z pohledu pedagogiky. Je zaměřena na zjištění toho, zda mají hodnoty v dnešních školách své místo, zda jim je věnována ze strany učitelů pozornost, zda se učitelé snaží ovlivňovat své žáky ve smýšlení a vést je k poznání životních priorit. V práci se zamýšlíme nad otázkami síly vlivu rodiny na hodnotové smýšlení dětí a možnosti pedagogů ovlivnit své žáky. Ptáme se, zda si pedagogové myslí, že téma hodnot patří do pedagogiky a je-li vůbec v kompetenci školy a pedagogických pracovníků do takto soukromé oblasti zasahovat, a pokud ano, do jaké míry? Disertační práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V empirické části se seznámíme s výsledky našeho výzkumu, ke kterému byla použita metoda...
The spirit in Hegel's Phenomenology of Spirit: Antigone and Rameau's nephew in dialectical conflict
Matějčková, Tereza ; Karásek, Jindřich (vedoucí práce) ; Sobotka, Milan (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl vyložit Hegelovo pojetí ducha na základě interpretace Sofoklovy Antigony a Diderotova Rameauova synovce. V klíčových pasážích Hegelova pojednání o duchu je právě těmto dvěma literárním dílům věnována značná pozornost, neboť pro Hegela představují na straně jedné substanciální podobu duchovního bytí v případě Antigony a subjektivního duchovního bytí v případě Rameauova synovce na straně druhé. Duch je v diplomové práci koncipován jako fenomén, který sice dospěl v Rameauově postavě k uskutečnění požadavku na přeměnu substance v subjekt. Avšak stejně tak jako nemůže být duch jen substancí, ukazuje se na Rameauovi, že nemůže být ani jen subjektem: naopak musí být udrženy oba pohyby ducha - tedy pohyb stravující, který popírá vše dané, i pohyb směrem ke sjednocování rozdílného či dokonce protikladného. Žádný pokus o integraci však nemůže vycházet z nevědomé substance, ale nakonec je to právě subjekt, tedy duchem prostoupené a svobodné vědomí, kterému náleží úkol přijmout cizost či protikladnost, a tím přiznat práva i substanciálnímu rozměru skutečnosti, který vůči subjektivnímu vědomí vystupuje vždy jako cosi cizího. V tomto ohledu práce ukazuje, že postava raba, u které na úrovni sebevědomí celý Bildungsprojekt explicitně započal, je postavou, která musí být překonána co...
Obraz dítěte u Komenského, Locka a Rousseaua
Šístek, Martin ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Krámský, David (oponent)
17. a 18. století připravuje půdu pro moderní chápání dítěte jako svébytné lidské bytosti hodné nejvyšší ochrany a péče. K tomuto novověkému "obratu k dítěti" významně přispělo dílo filosofů Jana Amose Komenského, Johna Locka a Jeana Jacquese Rousseaua. Autor si na pozadí myšlenkových názorů jednotlivých myslitelů všímá, v čem pro každého z nich spočívá jedinečnost a nenahraditelnost dětského věku.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 77 záznamů.   začátekpředchozí49 - 58dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.