|
|
Za hranicí těla a prostoru
Kubová, Marianna ; Tichá,, Jana (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Po zažití skúsenosti bez zraku sa v pamäti zafixujú silné momenty zdolávania priestoru a vyhodnocovanie správania na základe informácií prijatými inými možnosťami ako vizuálnými. Práve známi priestor, ktorým som prechádzala bez toho aby som ho videla, ukázal nové hodnoty a odrazu som ho vnímala úplne inak. Sústredila som sa na materialitu pohybu, ktorý opisoval nie len jeho fyzické hranice, ale aj rôzne citelné podnety vyžarujúce smerom k môjmu telu a zmyslom. Zažívať priestor inak, by som porovnala k situácií znovu-objavenia zapamätaného miesta z detstva. Na dávno zafixované obrazy detských očí a mysle sa už teraz pozeráme odlišne, dokonca sme schopní toto vnímanie porovnávať. Nie je to tým, že by sme v detstve nemali dobrý zrak, ale nepoznali sme mnoho súvislotí a nezažili určité skúsenosti, ktoré nám teraz pomáhajú viesť život určitým smerom. Pri zažívaní nevidiacej skúsenosti som sa dostala do presne takej situácie. Bola som ako dieťa, ktoré poznalo určitý priesor len obmedzene, inak povedane priestor obmedzený zrakom. Prvotná intuitívna domienka o tom, že pozerať sa na poškodenie zraku nie ako na postihnutie ale ako na inú možnosť zažívania, sa stala inšpiratívnym základom môjho projektu. To, že vnímanie priesotur nezávisí len na fungovaní zraku ale aj na fungovaní mozgu som začala vnímeť u detí. V závislosti od miesta, v ktorom deti vyrastajú, zažívajú meniace sa stavy prostredia, čo suvisí s ich emočným, mentálnym a fyzickým vívinom. Nie vždy ale vyrastajú v takom prostredí, ktoré dokáže stimulovať kognitívny rozvoj a napomáhať k osobnéemu, sociálnému, či školskému rastu. Takýto priestor teda nedokáže podať dostatok rôznych podnetov pre určitý význam, ktoré by mali napomôcť mysleniu v suvislostiach. Detský mozog sa medzi 3-7 rokom vývíja veľmi rýchlo a to pomocou hry, či priestorovvých zážitkov. Mozog nám svojou plasticitou ponúka veľký objem pamäte, kde sa prvotne zapíše, skoro všetko, čo dieťa do 7 rokov okolo seba vidí. Dôležitejšie je ale to, čo neskor v pamäti zostane a nevytratí sa. Ide práve o takú informáciu, ktorá bola silno podporená roznými podnetmi, čo vždy funguje lepšie ako ničím nepodložené neustále opakovanie významu. Tu som sa snažila vložiť mulstisenzorickú skúsenosť, ktorú používajú nevidiaci ako životnú potrebu pri pohybe priestorom a kompenzáciu zraku. Táto skúsenosť je silne spätá s emóciami, ktoré su hlavným prvkom všetkých dlhotrvajúcich spomienok a zážitkov, ktoré si pamätáme. Práve preto je vhodné využivať multisenzorialismus aj pri učení, či je vedené učiteľom alebo cez voľnú hru. U detí vidiacich dokážu multisenzorické podnety podprorovať zdravý emočný vívin ale aj vytváranie synapsií v mozgu. Zároveň vidím ako prínos prepojenie týchto dvoch skupín detí, ktoré si môžu byť navzájom inšpiráciou pri odlišnom spracovaní informácií z prostredia. Cieľom práce je vytvorenie inklúzivného priestoru pre vidiace a nevidiace deti, ktorý podporuje získavanie mnohonásobných podnetov k významom informácií v rámci fungovania predškolského zariadenia.
|
|
|
Kostel Nový Lískovec
Vrlová, Ela ; Žalmanová, Petra (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce) ; Čupr, Karel (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo zpracování studie z předmětu AG35 do stupně Dokumentace pro stavební povolení a Dokumentace pro provádění stavby. Tématem práce je novostavba kostela na brněnském sídlišti. Konkrétně se jedná o pozemek na Novém Lískovci, který není nijak veřejně využíván. Předmětem zadání bylo situování nových objektů a jejich funkční využití v kontextu se stávajícími stavbami, včetně urbanistických úprav, úpravy stávajících budov, příjezdových komunikací a návrhu komunikací nových. Značnou část práce tvoří revitalizace areálu pro rekreační účely široké veřejnosti, demolice stávajících budov účelově nesouvisejícími s tématem a dále pak stavba nové budovy kostela. Stavební program vychází z individuálního řešení návrhu za respektování obecných požadavků na výstavbu, dekoraci, interiér a provoz kostela a jeho účely. Dispozice a tvarové zpracování objektu jsou řešena jednoduše a prostorně. Kostel je tvořen jedním nadzemním podlažím a přiléhají k němu další potřebné přidružené provozy. Primární snahou v řešení projektu bylo účelově zatraktivnit stávající stav místa a zajistit perspektivní využitelnou budoucnost.
|
|
|
Nová synagoga Česká Lípa
Aulisa, Marco ; Velek, Jan (oponent) ; Dulenčín, Juraj (vedoucí práce)
Nová synagoga Česká Lípa, která je předmětem této diplomové práce, symbolizuje nový počátek pro židovskou komunitu v České Lípě. Stavba zahrnuje kromě samotné synagogy administrativu židovské obce se soukromou i veřejnou částí a kosher restauraci pro členy židovské obce i širokou veřejnost. Nedílnou součástí synagogy jsou očistné lázně mikve a památník obětí holokaustu. Koncept umístění synagogy a památníku má silné pouto s původními polohami vypálených synagog. Velice důležité pro židovskou obec je šíření osvěty, která zabrání aktuálním dezinformacím a to jak v oblasti židovského náboženství, tak obecně dennodenních tématech skličujících naši společnost. Stavba synagogy se nachází na velice nehostinným území. Je třeba zabránit vniku hluku z přilehlé komunikace a dále se vypořádat s neuceleným urbanistickým okolím. V neposlední řadě je zapotřebí venkovní část objektu udělat tak, aby byla oddělitelná od okolního prostoru, ale zároveň zvala návštěvníky do centra objektu. To je docílené postavením stavby na vyvýšeném podstavci. Hmota objektu je rozdělena do tří základních funkcí a je doplněna o atria, která jednotlivá podlaží vizuálně propojují a podporují přirozenou cirkulaci vzduchu pro lepší ochlazování stavby v letních měsících. Pro dodání přirozenějšího prostředí je objekt doplněn o listnaté stromy. Fasáda objektu je navržena v rastru pilířů, které dodávají stavbě důstojný charakter a zároveň rozbíjí dlouhé prázdné stěny na fasádě. Mezi pilíři se nachází fasádní obklad. Celý fasádní systém je v betonu probarveném do bílého odstínu.
|
|
| |
|
|
Smrt a opatrnost pastýřská. Duchovní péče o nemocné a umírající na přelomu 18. a 19. století
DUDA, Zdeněk
Tématem práce je problematika duchovní péče o nemocné a umírající na přelomu 18. a 19. století. Studována je v kontextu reformy teologického studia a zavedení pastorální teologie jako univerzitní disciplíny. Péče o nemocné a umírající se tehdy profilovala jako jedna z nejvýznamnějších a nejdůležitějších oblastí aktivit duchovního pastýře jako jediného subjektu pastorace. Cílem práce je na základě rozboru prvních učebních textů nového oboru pastorální teologie a kontextu, v němž byly sepisovány, vymezit základní obsahy tehdejší duchovní péče o nemocné a umírající. Pozornost se soustředí na základní východiska, postupy a podoby duchovní péče o nemocné a umírající, jež byly jako ideální a závazné v rámci univerzitní výuky prezentovány budoucím katolickým duchovním správcům. Současně s tím jsou také tematizovány příslušné dobové pojmy nemoci, smrti, (svátosti) posledního pomazání, stejně jako žádoucí příprava na (dobrou) smrt. Základní pramennou oporu zde představují první učebnice nové univerzitní disciplíny pastorální teologie. Práce se opírá především o dva, respektive tři učební texty, které v českém prostředí došly širšího využití.
|
|
| |
|
|
Psychoanalýza před psychoanalýzou? Zájem pozdního osvícenství o nevedomí a trauma
Smyčka, Václav
Studie se zabývá uchopením traumatu, neurózy a nevědomí v psychologických povídkách a případových studiích pozdních osvícenců z českých zemí. Zaměřuje se na texty filozofa, spisovatele a přírodovědce Gottfrieda Immanuela Wenzela a spisovatele Christiana Heinricha Spieße. Dokládá, že zájem těchto autorů o dané fenomény nevycházel tolik z nastupujícího romantismu, jako spíše z osvícenské empirické nauky o duši a často i překvapivě archaických teorií, jako bylo aristotelské pojetí duše a paměti či mechanické představy o fungování nervových vláken na principu vibrace. Zvláště Wenzel propojil úvahy o neurózách se svým výzkumem snů, vytěsněných myšlenek a principů snové imaginace, a takto předjal některé teze psychoanalýzy.
|
|
| |
|
|
Nová synagoga Česká Lípa
Aulisa, Marco ; Velek, Jan (oponent) ; Dulenčín, Juraj (vedoucí práce)
Nová synagoga Česká Lípa, která je předmětem této diplomové práce, symbolizuje nový počátek pro židovskou komunitu v České Lípě. Stavba zahrnuje kromě samotné synagogy administrativu židovské obce se soukromou i veřejnou částí a kosher restauraci pro členy židovské obce i širokou veřejnost. Nedílnou součástí synagogy jsou očistné lázně mikve a památník obětí holokaustu. Koncept umístění synagogy a památníku má silné pouto s původními polohami vypálených synagog. Velice důležité pro židovskou obec je šíření osvěty, která zabrání aktuálním dezinformacím a to jak v oblasti židovského náboženství, tak obecně dennodenních tématech skličujících naši společnost. Stavba synagogy se nachází na velice nehostinným území. Je třeba zabránit vniku hluku z přilehlé komunikace a dále se vypořádat s neuceleným urbanistickým okolím. V neposlední řadě je zapotřebí venkovní část objektu udělat tak, aby byla oddělitelná od okolního prostoru, ale zároveň zvala návštěvníky do centra objektu. To je docílené postavením stavby na vyvýšeném podstavci. Hmota objektu je rozdělena do tří základních funkcí a je doplněna o atria, která jednotlivá podlaží vizuálně propojují a podporují přirozenou cirkulaci vzduchu pro lepší ochlazování stavby v letních měsících. Pro dodání přirozenějšího prostředí je objekt doplněn o listnaté stromy. Fasáda objektu je navržena v rastru pilířů, které dodávají stavbě důstojný charakter a zároveň rozbíjí dlouhé prázdné stěny na fasádě. Mezi pilíři se nachází fasádní obklad. Celý fasádní systém je v betonu probarveném do bílého odstínu.
|
|
| |
host ::
RSS.